Praha, 4. července 2011: Navázání spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje a inovací v automobilovém průmyslu. To je cílem české delegace složené z představitelů institucí a výzkumných pracovišť v rámci Česko-australských technologických dnů. Začaly dnes a skončí tento pátek v australském Melbourne. Česká republika tak má v Austrálii příležitost představit se jako země s nejrozvinutějším automobilovým průmyslem v regionu střední a východní Evropy a velkým potenciálem pro mezinárodní partnerství.

„Austrálie je svým vzestupem jedna z nejpozoruhodnějších zemí. Kdyby se nám podařilo prokázat, že máme co nabídnout v oblasti vědy a technologií, bude to oboustranně výhodné. Bylo by dobré navázat spolupráci s australskými univerzitami a technologickými institucemi i podnikateli. Doufám, že i na tomto nejvzdálenějším kontinentu se osvědčíme. Československo a Česká republika vždy patřily mezi technologické špičky“, říká první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

"Austrálie představuje pro český automobilový průmysl potenciálně velmi zajímavý trh. Vedle osobních vozů se tu daří prodávat i česká nákladní auta. České firmy mají veškeré předpoklady na tyto úspěchy navázat v oblasti dodávek vysoce přesných komponentů nebo ještě lépe v kontraktačním výzkumu a vývoji, protože právě v oblasti dopravního strojírenství jsme součástí světové špičky," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

„České technologické dny, ať v Austrálii nebo v jiné zemi, jsou unikátním projektem, díky kterému se nám daří propagovat Českou republiku po celém světě jako vhodné místo pro investice a společné projekty,“ vysvětluje generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek a dodává: „Organizace takové akce je náročná, výsledky v podobě nových kontaktů a navázání spolupráce mezi výzkumnými institucemi, státní a veřejnou správou a soukromým sektorem však za to stojí.“

Česká delegace se zúčastní mezinárodní konference „Australian Automotive Week 2011“, kde bude jediným představitelem evropského státu. Kromě toho se chystá na semináře na místních univerzitách: Deakin University, RMIT University a Swinburne University.

„Česká mise v Austrálii a zejména její návštěva RMIT Univerzity umožní oběma stranám, aby se informovaly o perspektivách automobilového průmyslu v obou zemích. RMIT jako jedna z předních univerzit v této oblasti si klade za cíl rozšířit svá výzkumná partnerství po celém světě a tomu odpovídá i přijetí české delegace,“ vysvětluje profesor Aleksandar Subic, ředitel fakulty letectví a strojního a výrobního inženýrství na RMIT University.

Akci organizuje agentura CzechInvest a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Australskou obchodní misí Austrade. „Australská vládní agentura Austrade intenzivně spolupracovala s agenturou CzechInvest, MZV i MPO na organizaci Českých technologických dnů v Austrálii a bude ji také v Melbourne podporovat,“ říká Jan Brejcha, Business Development Manager pobočky Austradu v Prazea dodává:„Zaměření technologických dnů na vědu a výzkum v automobilovém průmyslu je v souladu s vizí budoucnosti Austrálie.”

Austrálie je jednou ze 13 zemí na světě, jejichž automobilový sektor zahrnuje všechny fáze výroby automobilu, od designu až po vystavení v prodejně. V Austrálii působí tři výrobci automobilů (Ford, GM Holden a Toyota) a přibližně 170 výrobců automobilových dílů, výrobních zařízení, designérských a inženýrských firem. Automobilový průmysl je soustředěn zejména ve státech Victoria a Jižní Austrálie. V roce 2010 bylo v Austrálii vyrobeno přibližně 240 tisíc automobilů, z toho 40 % (93 tisíc) bylo vyvezeno. V roce 2010 přesáhl výnos z vývozu automobilů a automobilových dílů 65 miliard Kč.

Australský automobilový průmysl se stále více zaměřuje na vývoj a komercionalizaci inovativních technologií snižujících emise. Na základě informací ze 160 organizací včetně výzkumných institucí a vlády v Austrálii vznikla tzv. technologická cestovní mapa - Automotive Australia 2020, která identifikuje oblasti vhodné pro vývoj a komercializaci „zelených“ technologií v oblastech elektrifikace automobilů, snižování hmotnosti, plynných paliv, dat a komunikace. K dispozici je na www.autocrc.com/2020.htm.

TAKÉ NA SPORT SE VZTAHUJÍ SOUTĚŽNÍ PRAVIDLA

Jednou z oblastí, na kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaměřil  v poslední době svou pozornost, je sport.Tato významná lidská aktivita podléhá stejně jako ostatní oblasti lidské činnosti určitým pravidlům, mezi které lze  zařadit i pravidla hospodářské soutěže. Náš úřad se v uplynulých měsících zabýval především šetřením, které se týkalo Asociace  profesionálních klubů ledního hokeje (APKLH). Důvodem byla existence tzv. licenčního vstupního poplatku. Ten měl APKLH za postup zaplatit první tým 1. ligy. Poplatek, který měl činit 25 milionů korun se nám nelíbil, protože nebyl žádným způsobem zdůvodněn a představoval významnou soutěžní bariéru. Přivítali jsme proto změnu postoje APKLH, která následně po naší intervenci poplatek zrušila. Přesto  budeme nadále situaci na daném trhu sledovat.Dohlížet budeme zejména na to, jakým způsobem budou do budoucna stanovována pravidla pro postup do extraligy ledního hokeje. Uvedený případ je důležitým signálem, že působnost ÚOHS se vztahuje i na  oblast sportu. Jsem přitom rád, že jsme v této věci nemuseli zahajovat správní řízení a případ se podařilo vyřešit pouze na základě soutěžní advokacie. Je nutné zdůraznit, že v hledáčku našeho úřadu nejsou vlastní sportovní aktivity, tedy sportovní klání, kde se měří fyzická výkonnost, ale zejména ty oblasti sportu, kde jde o podnikání. Chování jednotlivých společností (profesionálních klubů) či jejich asociací je totiž způsobilé narušit hospodářskou soutěž, jak jsme se o tom přesvědčili u ledního hokeje. Podobné příklady přitom nejsou zdaleka ojedinělé a v zahraničí jsou běžně  řešeny. Například v anglickém ragby, jehož nejvyšší soutěž je profesionální, platilo do zásahu soutěžního úřadu pravidlo, které zabraňovalo některým klubům postupu do první ligy. Klub totiž musel mít přednostní právo využívat své domácí hřiště. To samozřejmě bezdůvodně diskriminovalo ta družstva, která stadion sdílela s fotbalovými týmy a toto přednostní právo neměla. Častým příkladem, kterým se zabývají soutěžní úřady na celém světě jsou pravidla pro poskytování vysílacích práv na fotbalové zápasy. Vysílací práva na anglickou  Premier League řešila dokonce Evropská komise. Výsledkem byla dohoda prodávat práva na přímé přenosy v šesti vyvážených balíčcích, obsahujících 23 podobně atraktivních utkání. Žádný zájemce přitom nemůže získat více jak pět těchto balíčků.

TAKÉ NA SPORT SE VZTAHUJÍ SOUTĚŽNÍ PRAVIDLA

Jednou z oblastí, na kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaměřil  v poslední době svou pozornost, je sport.Tato významná lidská aktivita podléhá stejně jako ostatní oblasti lidské činnosti určitým pravidlům, mezi které lze  zařadit i pravidla hospodářské soutěže. Náš úřad se v uplynulých měsících zabýval především šetřením, které se týkalo Asociace  profesionálních klubů ledního hokeje (APKLH). Důvodem byla existence tzv. licenčního vstupního poplatku. Ten měl APKLH za postup zaplatit první tým 1. ligy. Poplatek, který měl činit 25 milionů korun se nám nelíbil, protože nebyl žádným způsobem zdůvodněn a představoval významnou soutěžní bariéru. Přivítali jsme proto změnu postoje APKLH, která následně po naší intervenci poplatek zrušila. Přesto  budeme nadále situaci na daném trhu sledovat.Dohlížet budeme zejména na to, jakým způsobem budou do budoucna stanovována pravidla pro postup do extraligy ledního hokeje. Uvedený případ je důležitým signálem, že působnost ÚOHS se vztahuje i na  oblast sportu. Jsem přitom rád, že jsme v této věci nemuseli zahajovat správní řízení a případ se podařilo vyřešit pouze na základě soutěžní advokacie. Je nutné zdůraznit, že v hledáčku našeho úřadu nejsou vlastní sportovní aktivity, tedy sportovní klání, kde se měří fyzická výkonnost, ale zejména ty oblasti sportu, kde jde o podnikání. Chování jednotlivých společností (profesionálních klubů) či jejich asociací je totiž způsobilé narušit hospodářskou soutěž, jak jsme se o tom přesvědčili u ledního hokeje. Podobné příklady přitom nejsou zdaleka ojedinělé a v zahraničí jsou běžně  řešeny. Například v anglickém ragby, jehož nejvyšší soutěž je profesionální, platilo do zásahu soutěžního úřadu pravidlo, které zabraňovalo některým klubům postupu do první ligy. Klub totiž musel mít přednostní právo využívat své domácí hřiště. To samozřejmě bezdůvodně diskriminovalo ta družstva, která stadion sdílela s fotbalovými týmy a toto přednostní právo neměla. Častým příkladem, kterým se zabývají soutěžní úřady na celém světě jsou pravidla pro poskytování vysílacích práv na fotbalové zápasy. Vysílací práva na anglickou  Premier League řešila dokonce Evropská komise. Výsledkem byla dohoda prodávat práva na přímé přenosy v šesti vyvážených balíčcích, obsahujících 23 podobně atraktivních utkání. Žádný zájemce přitom nemůže získat více jak pět těchto balíčků.

Hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2006 byl schválen zákonem č. 543/2005 Sb., příjmy v něm byly stanoveny ve výši 884,4mld. Kč a výdaje ve výši 958,8 mld. Kč. Tím byl stanoven schodek 74,4 mld. Kč. V průběhu roku 2006 došlo ke dvěma změnám zákona o státním rozpočtu na rok 2006, a tím vzrostl rozpočet celkových příjmů i rozpočet celkových výdajů a zároveň došlo ke zvýšení rozpočtového schodku na 83,7 mld. Kč. Kromě zmíněných změn zákona o státním rozpočtu na rok 2006 bylo podle hodnoceného materiálu v roce 1996 provedeno v jednotlivých rozpočtových kapitolách 818 rozpočtových opatření (více než 3 za každý pracovní den). Podle údajů závěrečných účtů kapitol se jednalo o rozpočtová opatření provedená na základě žádostí předložených Ministerstvu financí ČR. Další rozpočtová opatření realizovaly organizační složky státu ve své pravomoci. Pro informaci dodejme, že v jedné z kapitol státního rozpočtu jsme zaznamenali v letech 2004 a 2005 asi 1700 rozpočtových opatření ročně, což je zhruba 7 na každý pracovní den. Počet realizovaných rozpočtových opatření pokládá NKÚ za značně vysoký a nesvědčí o příliš odpovědném přístupu správců jednotlivých kapitol k přípravě rozpočtu na rok 2006.