Průzkum provedený společností Ernst & Young vychází z údajů o investicích realizovaných v roce 2005 a zprostředkovává názory 1019 dotázaných investorů na to, jak je pro ně Evropa atraktivní a jaké má z jejich hlediska přednosti, případně nedostatky. Za nejatraktivnější země považují investoři Čínu a Spojené státy (41 %). Obliba Číny však oproti roku 2005 poněkud poklesla, zájem o ni ztrácejí především velké nadnárodní společnosti. V loňském průzkumu ji jmenoval každý druhý dotázaný, letos už jen asi 40 %. Podle Hrudy je to mimo jiné důsledek toho, že čínské karty už jsou rozdány. Do země v minulosti přišla řada investorů a nyní se obávají investovat znovu do stejného regionu. To totiž vnímají jako značné riziko. Proti světové továrně hraje i fakt, že v zemi velmi často dochází k nerespektování a porušování autorských a patentových práv. V neposlední řadě ji poškozuje i to, že náklady zde už nejsou tak nízké, jako bývaly dříve. „Česká republika si udržela svou pozici z roku 2005 a opět se umístila na 7. místě. Ze středoevropských zemí je na 2. místě za Polskem. Vyniká také v počtu pracovních míst vytvořených díky zahraničním investicím a v roce 2005 získala nejvíce investic do automobilového průmyslu ve střední Evropě,“ říká Dirk Kroonen, vedoucí partner Ernst & Young v České republice.

Z regionů mají investoři největší zájem o Evropu. Západní Evropu uvedlo mezi třemi nejatraktivnějšími regiony 68 % respondentů, střední a východní Evropu 52 % dotázaných investorů. Investory lákají nízké náklady rozvíjejících se ekonomik, proto se zaměřují na střední a východní Evropu jakožto geograFIcky bližší alternativu Číny. Česká republika například FIguruje i v desítce zemí světa pro investice do výrobních podniků (7. místo) a call center (8. místo). Druhá část průzkumu, zaměřená na zrealizované investice, ukázala, že Evropa získala v roce 2005 rekordní počet přímých zahraničních investic. V roce 2005 bylo v Evropě sjednáno 3066 investičních projektů. První místo si stále drží Velká Británie, jejíž podíl na nových investicích je 18,2 %. Česká republika se se 116 projekty a podílem 3,8 % umístila na 7. místě. Největším investorem v České republice je Německo těsně následované Japonskem, což je v porovnání s mírou japonských investic ve zbytku Evropy unikát. Ve většině případů se přitom jedná o zcela nové projekty.

Česká republika je v Evropě jedničkou, pokud jde o investice do automobilového průmyslu. Na dalších příčkách se umístily Slovensko a Polsko. „Střední a východní Evropa je atraktivní pro všechny velké výrobce automobilů – především díky své kvaliFIkované pracovní síle, nižším výrobním nákladům a blízkosti západoevropským trhům,“ komentuje Tomáš Hruda, generální ředitel agentury CzechInvest a dodává, že „pozitivní na tomto odvětví je, že zahrnuje celou řadu různých sektorů – od plastů a elektroniky až po textil a je v něm velmi široké uplatnění pro vyspělé technologie. Koncentrace tohoto průmyslu tak zakládá potenciál pro další projekty, které mohou být menší objemem, ale významné z technologického hlediska“. Nejvíce pracovních míst nově vytvořených přímými zahraničními investicemi vzniklo v roce 2005 ve střední a východní Evropě. V rámci tohoto regionu si jednoznačně nejlépe vedly Polsko a Česká republika (16 438 míst). „Průzkum u většiny evropských zemí ukázal paradoxní rozpor mezi jejich renomé v investorské komunitě a skutečným objemem investic. Česká republika, která má u investorů z evropských zemí čtvrtý nejlepší image, je v reálném objemu investic až na 7. místě,“ dodává Dirk Kroonen. Podobně to vypadá i s Polskem nebo Německem. Je tedy na těchto zemích, aby své renomé dokázaly zúročit v konkrétních investičních projektech. „Pro udržení konstantního přílivu investic a zejména zvyšování podílu technologicky vyspělých projektů bude klíčové, aby se v co nejkratší době uskutečnily zásadní reformy sociálního systému, který bude motivovat lidi k práci, a zároveň i systému vzdělávání tak, aby bylo možné pružněji reagovat na poptávku ze strany těchto společností. Velmi podstatné také budou zásahy ve prospěch snížení administrativy spojené s podnikáním,“ uvádí Tomáš Hruda.

I když si Česká republika a Evropa, včetně té západní, zatím stojí v umisťování investic velice dobře, nelze podle Hrudy zastírat, že postupem času zřejmě bude pro investory méně atraktivní, protože začne zdražovat. „Je to věc, které se asi nemůžeme vyhnout. Cílem CzechInvestu je zvyšovat životní úroveň v Česku, a to není možné bez toho, aby rostly mzdy,“ vysvětlil s tím, že pokud se zároveň bude dařit umisťovat nové investice a poroste produktivita, bude to jen dobře. O investice ale nebojují jen jednotlivé regiony, jako je západní nebo východní Evropa, proti Asii či Americe, ale i jednotlivé země. A konkurence je skutečně velká. Proto umístění nového projektu předcházejí dlouhé námluvy, ve kterých se jednotlivé země předhánějí ve slibech, které mají firmu přesvědčit, aby přišla právě k nim. „Ideální by asi bylo, kdyby došlo k všeobecnému zákazu investičních pobídek v celé Evropě,“ říká Hruda. Investoři by se pak rozhodovali Jen na základě reálných faktorů, jako je politická stabilita nebo kvalifikovaná síla. Tak tomu ale není a investiční pobídky je proto podle Hrudy třeba brát jako ne úplně pozitivní záležitost, ale zároveň věc, bez které by  Česko zřejmě stálo na úplně opačném konci žebříčku než nyní. „Každý projekt musí být ziskový. Například u firmy Hyundai se návratnost odhaduje na dva až dva a půl roku,“ říká Hruda. „Není ale ž tak podstatné, jestli to bude za dva nebo za čtyři roky. Důležité je, že jde o poměrně krátké lhůty“.

Nejlepší image má mezi manažery Německo a Polsko. Česko je čtvrté po Velké Británii. skutečnost je ale ještě trochu jiná. V Evropě je jednoznačným lídrem Velká Británie a Francie, které stahují kolem 18 % investic, Česko s necelými 4 % je sedmé. „Je třeba přeměnit tento dobrý obrázek Česka v realitu,“ konstatoval partner společnosti Ernst & Young Dirk Kroonen. Pozitivní je i fakt, že se mění struktura umisťovaných investic. Největší projekty si už své místo našly, nyní ale přitahují své subdodavatele. To jsou menší, ale stále významní hráči. Ubývá také čistě výrobních investic a přibývá těch, které se orientují na služby, výstavbu call center či ústředí firem. Na otázku, v které evropské zemi by mohl vzniknout nový Microsoft či Google, odpověděla většina dotázaných, že reálnou šanci má Německo či Velká Británie. Polsko jmenovalo sedm lidí ze sta. České republice dala šanci jen 2 % lidí.

Alena Adámková