Být prezidentem Hospodářské komory v době, kdy světem letí hospodářská krize, a navíc v poněkud nestabilním domácím politickém prostředí, musí být trochu frustrující, uvažoval jsem, když jsem se blížil ke dveřím prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela. Ale nesouhlasil.

Nejsem přesvědčen, že je to frustrující. Naopak si myslím, že v rámci krize prestiž Hospodářské komory velmi stoupla. Komora připravuje nové způsoby, jak podnikatelům ať přímo, či nepřímo pomáhat. Nepřímo znamená postavit se za ně při vzniku nových zákonů či novel, nebo i nyní, kdy je vládou schválen státní rozpočet na rok 2010. Na první pohled rozpočet vypadá dobře, deficit „pouhých“ 170 miliard korun. Při schvalování rozpočtu mimo jiné padl návrh, že stát chtěl na podnikatele přenést odpovědnost placení nemocenské po dobu 14 dnů, což by byla dalšíveliká zátěž. Jednou z našich priorit je snižování byrokratické zátěže, kterou přináší česká, ale i evropská legislativa, ať se jedná omalé, střední nebo velké podnikatele atd.

Také jsem slyšel, že se snažíte prosadit změny v platbách DPH…

Hospodářská komora České republiky připravila pozměňovací návrh v oblasti DPH. V souvislosti se sílícími dopady světové finanční krize stále více firem hlásí potíže s druhotnou platební neschopností svých obchodních partnerů. Firmy stále více využívají RATING MSP (www.ratingmsp.cz), aby zjistily platební schopnost svého obchodního partnera. Navrhujeme nový model výběru DPH, který diskutujeme s ministerstvem financí a také s evropskou komisí. Odvod by se neměl platit jako dosud z takzvaných virtuálních peněz, ale až v okamžiku, kdy peníze máme na účtu. Systém by se absolutně otočil, za prvé by zajistil rychlejší obrat a do státní pokladny by přinesl zhruba 4,5–5 miliard korun, ale hlavně by se velmi roztočilo stavidlo peněz, které jsou v tuto chvíli brzděny velkými korporacemi, a to si myslím je velmi dobré. V této souvislosti bych rád zmínil další věc, kterou Hospodářská komora řeší, a to i na evropské úrovni v rámci našeho členství v Eurochambres. Stará Evropská komise připravila směrnici o opožděných platbách, jež čeká na odsouhlasení novým Evropským parlamentem. V ní se jednak říká, že stát, pokud přijme fakturu, by ji neměl opožděně zaplatit, což je na první pohled ušlechtilá myšlenka. A ona také je, protože i podle Eurostatu jsou státy v Evropě bez rozdílu velkými dlužníky. Vidíme, že na všech frontách, v celé Evropě jsou bolesti a strasti stejné. Proto se Hospodářská komora ČR snaží pomoci ovlivňovat podnikatelské prostředí tak, aby se podnikatelům pokud možno i v době krize dýchalo volněji.

Takže krize má i pozitivní dopady

Nemohu říci, že by krize měla obecně pozitivní dopad. Možná jen tam, kde byl v době nejvyšší poptávky v některých jednotlivých oblastech podnikání veliký přetlak, větší nabídka než poptávka. Někteří mí kolegové říkají, že je dobře, když krize srovná nabídku s poptávkou, a tím pádem se některé obory dostanou do oboustranné rovnováhy a prostředí začne být normální. Krize také přináší hledání úsporných opatření a rezerv. Nejprve se podnik snaží ušetřit peníze ve svých zdrojích, ale pokud nemá dostatek zakázek, musí bohužel i někdy propouštět. Jsou známé případy, kdy došlo u firem s velkým počtem zaměstnanců bohužel ke snižování pracovních míst nikoli v jednotkách. U malých a středních firem podle našich statistik dochází k propouštění minimálně, protože podnikatel do poslední chvíle předpokládá, že zakázku získá. Ve firmě, která má 5, 20 nebo 250 zaměstnanců, se velmi špatně hledají úspory v zaměstnanecké sféře. Právě v této nelehké době Hospodářská komora připravila nový podpůrný systém pro podnikatele s názvem Krizi navzdory. Snažíme se najít v krizi pozitiva a vyzdvihnout firmy, které nezastavily hospodářský růst nebo nějakým jiným způsobem z krize profitují.

Kdesi v podvědomí má člověk zakořeněnu nedůvěru ke statistickým údajům. Máme skutečně věřit hodnotám poklesu výroby? Nebo byly dřív spíš trochu moc nadsazené?

Od počátku poklesu výroby, poklesu poptávky a od začátku krize jsem velice skeptický ke statistikám a srovnáním s rokem předešlým. Tento rok z mého pohledu byl objemově anomální a byl velice hospodářsky a peněžně úspěšný, ale nesl přívlastek nadvýroby. To však nemění nic na faktu, že hospodářský propad vmnohých odvětvích byl brutální. Jsem přesvědčen, že ideální hospodářské srovnání v oblasti statistických čísel je s rokem 2006 či 2007. Vzpomeneme-li si na výroční zprávy z těchto let, tak vládlo uspokojení nad dosaženými výsledky. Nicméně doufejme, že perioda tučných opět přijde.

A vidíte světélko na konci tunelu?

V těchto dnech se nám obecně začíná dařit v tom, že jsme přežili ten opravdu veliký propad hospodářství v jakémkoliv odvětví nejenom v České republice, ale v celé Evropě. Jsem přesvědčen, že pokles se už zastavil, byť samozřejmě některá odvětví ještě budou stagnovat. Ale do konce roku pocítíme oživení. Problémem ještě bude příští rok v první dekádě, která bude ve znamení stagnace a v některých oborech zaznamenáme pokles. Bohužel bude nepříznivý výběr daní a stát, města a obce budou mít menší finanční prostředky, což se promítne například do menší míry investic, oprav a údržby, nákupu služeb.

Jak se teď chovají banky? Začaly už zase půjčovat?

Všichni vědí, že Hospodářská komora byla a je velkým kritikem bankovního sektoru. Na začátku roku 2009 jsme uspořádali velké kulaté stoly a do dnešních dnů velmi tvrdým způsobem diskutujeme, bojujeme za podnikatele s bankami. Máme jim za zlé, že hlavně v první polovině roku velmi plošným způsobem škrtaly požadavky svých klientů, z nichž některé znají desítky let. Některé bankovní domy s nástupem krize zjistily, že tomu či onomu oboru je špatně, nikdo nepřistoupil k individuálnímu průzkumu a některé banky plošně celému tomuto sektoru zastavily financování. Musím říci, že v posledních dvou měsících nastal značný obrat. Jsme velmi rádi, že naše ataky a diskuze s riskmanažery některých bank začínají nést ovoce, že se banky začínají víc věnovat individuálním žádostem jednotlivých klientů a některé banky jdou někdy i znovu do určitého rizika. Možná si uvědomily to, co komora neustále opakuje, že pokud nebudou banky plnit základní poslání, tzn. půjčovat peníze, tak se jim to stane osudným. A některým se to osudným už částečně stalo, protože v průběhu letošního roku přišly o svůj rating. Takže se snad blýská na lepší časy.

Neustále se ekonomové, ale i lidé v hospodách, přou, jaký vliv by na naše hospodářství mělo euro. Je dobře, že ho nemáme, nebo je to škoda?

České firmy a podnikatelé chtějí co nejrychlejší zavedení eura, protože výhody našeho brzkého zapojení do eurozóny bez ohledu na finanční krizi výrazně převažují nad riziky. Dlouhodobý trend posilující české koruny je pro podnikatele neúnosný a ohrožuje konkurenceschopnost českých podniků. Rychlé přijetí eura tuto situaci jednoznačně vyřeší. Hospodářská komora České republiky je nadále přesvědčena, že vzhledem k současnému stavu české ekonomiky a technickým lhůtám je stále možné přijmout euro v lednu 2013.

Hovoří se o vysoké nezaměstnanosti, ale nikdo nesleduje, jak se daří živnostníkům – ti nechodí většinou na úřady práce a jen sedí doma s rukama v klíně…

Propouštění je samozřejmě velmi nepříjemné. Tlak přijde zvenčí, firma si neví rady, a tak musí v některých případech propustit své zaměstnance. Úplně něco jiného je, když podnikatel – živnostník, OSVČ – musí říct sám sobě „tak a zítra už nepůjdu do práce, protože nemám co dělat“. A musí vlastně sám sebe propustit a zavřít živnost, což je velmi bolestivé. Podle našich statistik se to sice děje, ale není to nijak rozsáhlé. Připadá mi, že právě živnostníci nebo malé firmičky jsou schopni velmi reflexivně reagovat na potřebu trhu, a proto obecně platí, že MSP jsou páteří ekonomiky.

Čili žádný masový pád?

Ne, jedná se o desítky případů. Jsou firmičky, které jsou zavírány, ale na druhé straně vzniká mnoho nových živnostenských listů,  takže se rodí nový podnikatelský život, a to je velice dobře.

Hospodářská komora se, byť nepřímo, účastní i tripartity. Je na této úrovni shoda? Jak se chovají odbory?

Komora je poradním orgánem vlády a zasedání tripartity se účastníme z tohoto titulu. Na posledních dvou jednáních jsem byl velmi spokojen, když se diskutovalo o novém státním rozpočtu. Diskuze byla korektní, věcná na všech třech stranách. Komora považuje odbory za partnera, a proto s nimi diskutujeme o různých problémech a nejen o zákoníku práce. Náš vztah se všemi třemi největšími odborovými organizacemi je vesměs kladný, vnímáme jejich úlohu a ony zase naši. To je důležité zvláště u krajských tripartit. Můj názor je, že odbory mají hájit zaměstnance a nemají se plést do řízení firmy. V některých firmách, a to nejen v Česku, mnohdy i za přispění politiků je tento fakt opomíjen. Pro mne bylo obrovským zděšením, když jedna odborová organizace v Německu nedávno převzala část akcií firmy. Pak se to začne plést – odborář či akcionář. Doufám, že to byl jenom výstřelek.

Za rozhovor děkuje Tomáš Vladislav Novák