Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádal ve dnech 11. a 12. listopadu 2008 ve svém brněnském sídle dvoudenní mezinárodní seminář s názvem Poslední trendy a vývoj soutěžního práva. „Jsem velice rád, že pokračujeme v tradici pravidelného setkávání všech, kteří přicházejí do každodenního styku se soutěžním právem,“ uvedl ve svém úvodním slově předseda ÚOHS Martin Pecina. Připomněl tak, že Úřad před dvěma lety pořádal konferenci k 15 letům soutěžního práva a loni pak organizoval seminář Vývoj soutěžního práva. Předseda ÚOHS na semináři přivítal např. generálního ředitele Belgického soutěžního úřadu Jacquese Steenbergena, ředitelku kartelové divize Irského soutěžního úřadu Carolyn Galbreath, několik zástupců z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise a řadu českých i zahraničních advokátů působících v oblasti práva hospodářské soutěže. Na programu semináře bylo několik panelových diskuzí věnovaných nejaktuálnějším tématům českého a komunitárního soutěžního práva. Úvodní den byl zaměřen na představení současné činnosti ÚOHS v oblasti tzv. soft law, přehled nejvýznamnějších případů z rozhodovací praxe úřadu i z oblasti soutěžní advokacie a shrnutí důležité judikatury. Dalšími tématy pak bylo trestní stíhání kartelových dohod a procedura tzv. narovnání (settlement). Druhý den pak byl věnován příspěvkům k vertikálním dohodám a komunitární blokové výjimce o vertikálních  dohodách, jejíž platnost skončí v roce 2010. Již nyní se proto začíná hovořit o její možné revizi. Závěrečným tématem pak bylo v poslední době široce diskutované soukromoprávního vymáhání soutěžního práva (private enforcement).

„Co nás opravdu mile překvapilo, je množství účastníků. Na seminář přijelo více než sto odborníků na soutěžní právo, kteří se též zúčastnili diskuze. Ta se rozproudila u všech témat,“ uvedl místopředseda ÚOHS Robert Neruda. Za velice přínosnou označil zejména diskuzi o trestněprávním stíhání kartelových dohod. „Je to otázka velice živá a současně kontroverzní. Zazněly některé obavy, o nichž doposud nebyla řeč aonichž je třeba dále diskutovat,“ doplnil Robert Neruda, podle něhož se poznatky ze semináře zcela jistě částečně odrazí i v další činnosti ÚOHS. „V budoucnu např. hodláme v rámci našeho soft law připravit oznámení o narovnání, kde zohledníme připomínky, které jsme zde na semináři slyšeli,“ řekl místopředseda. Podle Nerudy se potvrdilo, že se komunita lidí, kteří se soutěžním právem pravidelně pracují, neustále rozrůstá a je ochotna porovnat s ÚOHS své názory. „Podobná setkání je třeba dělat, a to co možná nejčastěji. Cítíme závazek uspořádat i další ročník semináře. Už v květnu 2009 se však v Brně v rámci předsednictví České republiky v Radě EU bude konat tzv. Soutěžní den (Competition Day), na němž se sejde elita z oblasti hospodářské soutěže z celé Evropské unie,“ upozornil Robert Neruda na vrcholnou událost příštího roku. Podrobný program semináře včetně představení řečníků a jejich prezentací naleznete na internetových stránkách ÚOHS: www.compet.cz

Martin Švanda, pracovník Odboru vnějších vztahů ÚOHS

SPRAVEDLIVÁ RUKA TRHU

V souvislosti s posledním vývojem kolem společností Bohemia Crystalex Trading a Porcely Plus je ze strany představitelů odborových svazů zaměstnanců tohoto odvětví poukazováno na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že veřejnou podporu tomuto uskupení je možno poskytnout. V některých článcích se dokonce o hovoří o možnosti okamžitého poskytnutí veřejné podpory. Aby se předešlo zbytečným dezinterpretacím, rád bych se k otázce dané veřejné podpory vyjádřil. V prvé řadě je třeba sdělit, že z komunitárních pravidel zcela jednoznačně vyplývá, že není a nemůže být běžné, aby podnik, který se dostane do potíží, zachraňoval stát. Podpora na restrukturalizaci či záchranu podniků v obtížích je jednou z nejcitlivějších podpor. Tyto podpory mají jeden z nejzávažnějších dopadů na trh a velmi negativně tak ovlivňují soutěžní prostředí. Základním cílem je zabránit, aby podnik přežíval jen díky opakované státní podpoře a přesunoval své hospodářské problémy na jiné efektivnější výrobce. Je nutné si uvědomit, že ukončení činnosti podniku, který se již na trhu nedokáže sám či prostřednictvím svých akcionářů udržet, je běžnou součástí fungování klasického tržního mechanizmu a bránit této skutečnosti pomocí státních zdrojů je možno pouze za velmi mimořádných okolností. I z praxe již dlouhodobě fungujících tržních ekonomik je zřetelné, že záchranná opatření vyvolala jedny z nejrozporuplnějších a nejrušivějších situací. Stát již v minulosti opatření, která znamenala posílení skupiny „Sklo a porcelán“ uskutečnil. Na základě tehdy dostupných informací však nebyly kroky veřejných orgánů posouzeny jakožto veřejná podpora, a to s ohledem na presumpci, že investice státu bude zisková. Postup státu v souladu s tzv. principem soukromého investora je totiž jednou z možností jak prokázat, že nejde u konkrétního opatření o veřejnou podporu.S ohledem na historický vývoj a současnou situaci by však hodnocení až tak jednoznačné rozhodně být nemohlo. Aktivity státu uskutečněné v minulosti bohužel nevedly k rozvoji skupiny a k její prosperitě, nelze tedy potvrdit, že by stát jednal jako soukromý investor, tedy subjekt, který na základě svých investic dosahuje zhodnocení a zisku. Dále je třeba zdůraznit, že v oblasti záchranných a restrukturalizačních opatření se velmi striktně uplatňuje zásada jednou a dost. Pokud by tedy byla uskutečněná opatření zpětně posouzena jakožto veřejná podpora, není již prostoru pro žádné další záchranné aktivity. Dalším omezením je fakt, že záchranné opatření může mít pouze omezenou formu, a to úvěru či záruky za úvěr. Jakékoliv jiné formy jsou nepřijatelné. Z uvedeného je více než zřejmé, že v případě podpor podnikům v potížích jde o mimořádně citlivou, velice riskantní a náročnou operaci, kde jakýkoliv unáhlený krok představuje nebezpečnou situaci z hlediska vyváženosti na trhu.

Kamil Rudolecký, první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže