Praha, 28. června 2011 – Realizace ambiciózního kosmického projektu „European Laser Timing“ (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.

Projekt ELT je ryze českým příspěvkem k významnému mezinárodnímu experimentu ACES („Atomic Clock Ensemble in Space“), jehož cílem je ověřit činnost nové generace extrémně přesných atomových hodin v podmínkách mikrogravitace a provádět na sobě nezávislá měření času na Zemi a ve vesmíru. Hlavním koordinátorem projektu ACES je Evropská kosmická agentura (ESA), která prostřednictvím regionálních evropských partnerů zapojuje do projektů soukromé i veřejné subjekty.

Zařízení ELT bude společně s ACES v roce 2015 instalováno na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, konkrétně na evropském laboratorním modulu Columbus. Na jeho vývoji se podílí kroměřížská společnost CSRC („Czech Space Research Centre“) a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Pro přenos přesného času mezi pozemními stanicemi a ISS bude využita metoda přenosu pomocí laserových pulsů. Pro tuto metodu bude využita stávající celosvětová síť pozemních laserových stanic, která slouží k měření vzdálenosti družic. Na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude umístěn laserový odražeč pro přesné měření vzdálenosti a dále rychlý detektor jednotlivých fotonů, který bude určovat okamžik příchodu laserového pulzu.

„Z laboratoří FJFI ČVUT pochází speciální optický detektor SPAD – Single-Photon Avalenche Diode, který je schopen detekovat jednotlivé fotony a je klíčovým prvkem celého zařízení ELT,“ komentuje český přínos Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Pro přesné měření času se tento detektor, respektive celá navržená metoda, používá na třech čínských navigačních družicích Compass a na družici Jason 2 provozovanou NASA a CNES,“ dodává Václavík. Výzkum a vývoj SPAD detektoru započal na ČVUT již v roce 1984.

„Naše pracoviště má bohaté zkušenosti s kosmickým výzkumem. SPAD detektor je instalován na 25 pozemních stanicích určených k laserovému měření vzdálenosti družic. Tyto stanice jsou na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Vyvinuli jsme také laserový dálkoměr pro ruskou sondu Mars 96 a také americkou sondu Mars Polar Lander. Právě probíhající projekt ELT je prozatím posledním využitím unikátní metodiky vyvinuté na našem ústavu,“ přibližuje historii vývoje zařízení profesor Ivan Procházka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

V současné době vstoupil projekt ELT do další fáze v rámci níž bude vyroben letový kus určený pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. S vypuštěním celého experimentu ACES se prozatím počítá v polovině roku 2015. Už nyní je ale jasné, že český projekt bude pro celý experiment velmi přínosný.

„Projekt European Laser Timing je vzorovou ukázkou spolupráce soukromé firmy se státní výzkumnou institucí. Přesně to je jedním z dlouhodobých cílů vědecko-výzkumných organizací, jako je Evropská kosmická agentura.“uzavírá Václavík.

Příkladem dobře fungující rakouskočeské firmy je a.s. ELK se sídlem v Plané nad Lužnicí, která byla založena v roce 1989 a je dceřinou společností firmy ELK Fertighaus AG, Rakousko. To je největší evropská firma vyrábějící montované a srubové domy, která byla založena v roce 1979. Mateřská firma se nachází v Rakousku ve Schremsu, jen 10 km od hraničního přechodu Halámky- Neu Nagelberg. Má ještě další výrobní závody v Rakousku a v Německu. V Rakousku patří domy od ELK mezi nejuznávanější a nejznámější montované domy. Domy ELK jsou synonymem pro dřevostavbu.

Domy se vyrábějí ve vlastních závodech ve Schremsu a v Plané nad Lužnicí. V Plané nad Lužnicí se vyrábějí i okna a vchodové dveře do všech vlastních domů. Společnost ELK a.s. je ve výrobních aktivitách řízena z Rakouska, většinu speciálních zakázek pro zahraniční zákazníky se vyrábí právě zde. V Plané nad Lužnicí působí ve funkci předsedy představenstva

a ředitele společnosti pan Ing. Vratislav Blaha, zásadní rozhodovací pravomoci mají majitelé v Rakousku. Úzká a každodenní spolupráce s kolegy z Rakouska předpokládá minimálně od klíčových zaměstnanců ELK a.s. perfektní znalost německého jazyka. Veškeré výrobní plány na domy, popisy výkonů, ceníky apod. jsou převzaty z rakouských originálů a zde překládány. Z Rakouska bylo převzato know-how firmy.

Prodej na českém trhu probíhá samostatně a zde je vliv rakouského koncernu menší. Sice i nadále zásadní investiční rozhodnutí schvalují majitelé z Rakouska, ale samotná marketingová a prodejní politika jsou v kompetenci zaměstnanců ELK a.s. v Plané nad Lužnicí za minimálního přispění rakouských kolegů. Domy na českém trhu se prodávají od roku 2006. Do té doby byla výroba plně vytížena pouze zakázkami pro zahraničí. V roce 2006 a 2007 byly v ČR postaveny první vzorové domy a tak se mohl prodej plně rozvinout i zde. Postupně stoupá povědomí o domech ELK i v České republice. Čeští zákazníci mají možnost prohlédnout si i vzorové domy v Rakousku. Např. ve Vídni v Blaue Lagune, kde je centrum vzorových domů, je zákazníkům k dispozici i vzorovací centrum, ve kterém probíhá při realizaci zakázky vyvzorování designu domu.

Mezi nově zvolenými senátory na začátku října bylo i 6 žen. Jednu z nich, senátorku za ČSSD Boženu Sekaninovou, jsem požádala o rozhovor. I přesto, že většina žen nemá v době před vánocemi téměř žádný čas, paní senátorka si ho na mě udělala a přesvědčila mě, že je možné při náročné práci v politice stíhat domácnost i své koníčky.

Paní senátorko, co Vás před osmi lety přimělo ke vstupu do komunální politiky?

Během své více než dvacetileté práce ve zdravotnictví jsem se seznámila s celou řadou lidí i jejich potřebami a problémy. Ve vstupu do komunální politiky jsem viděla příležitost, jak tyto požadavky a problémy pomoci řešit.

V rubrice výjimečné ženy bychom Vám rádi představovali ženy, jimž se jejich povolání stalo spíše posláním a které svou prací doslova žijí. Tak je tomu i v případě ředitelky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové.

Hlavním důvodem bylo, že mi vadí jakékoliv násilí či ubližování, a to nejenom vůči dětem. Děti jsou podle mě v celém populačním výčtu vzhledem ke své bezbrannosti na té nejtěžší pozici. Špatné je ubližování všem živým tvorům, seniorům, zvířatům, ale i přírodě. Po gymnáziu jsem chtěla studovat psychologii, ale byla jsem silný poválečný ročník a na studium jsem nebyla přijata. Tím se mi cesta k lidem a dětem, které mají problémy, přechodně zavřela. Vzhledem k tomu, že v minulém režimu neexistoval neziskový sektor, nebylo možné založit organizaci, která by mohla pomáhat. To se mi podařilo až po revoluci, kdy jsem v roce 1993 založila Nadaci Naše dítě a v roce 1994 s dalšími dvěma kolegy občanské sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže. Nadace je totiž ve svých aktivitách různě limitována – nesmí např. přijmout prostředky ze státního rozpočtu, její náklady musí být v určité relaci k poskytnutým příspěvkům apod. Musím říci, že 10 let, kdy jsem byla současně ředitelkou Nadace Naše dítě a zároveň předsedkyní představenstva Linky bezpečí, bylo velmi náročných, neboť jsem zodpovídala nejenom za hospodaření obou organizací, ale především, aby obě organizace měly smysl a pomáhaly co nejvíc ohroženým dětem. Po 10 letech jsme se Sdružením dohodli, že linka už je desetiletá školačka a že kolegové jsou schopni ji vést sami, takže Nadace Naše dítě mohla rozšířit spektrum své činnosti o další potřebné cesty na  pomoc dětem.