|
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čecháchjsou závazným usnesením vlády ČR z roku 1991. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. V posledních několika letech se ale často hovoří o prolomení těchto limitů. Časopis Parlament, vláda, samospráva se proto zeptal politiků:
Měly by být prolomeny limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách?
 Jan Bureš, ODS, člen podvýboru pro energetiku PS PČR
Podle mého názoru je více než vhodné, aby nedošlo k odepsání zásob surovin, kterými ČR disponuje. Což se také týká hnědého uhlí a tzv. limitů. Jako koaliční poslanec samozřejmě ctím koaliční smlouvu i vládní programové prohlášení, které tzv. prolomení limitů neumožňuje. Je však také pravdou, že čas se krátí. Je třeba si uvědomit, že více než milion českých domácností je připojeno na soustavu centrálního zásobování teplem, které jako dominantní médium používá právě hnědé uhlí a podle lidí z oboru je reálné, že za 5-7 let uhlí dojde. Pokud nebude vyslán jasný signál, že prolomení limitů je tématem k seriózní debatě, tak celou tu dobu poroste výrazně cena uhlí a tím pádem i cena tepla našim domácnostem. Řešení je více, při každém je třeba myslet i na energetickou bezpečnost státu. Osobně se domnívám, že tzv. prolomení limitů je žádoucí a stát, který je vlastníkem uhlí, by měl nastavit podmínky tak, aby při těžbě za dnešními limity byla garantována dodávka uhlí za ekonomicky přijatelné ceny pro české teplárny.
 Karolína Peake,Věci veřejné, vicepremiérka pro boj s korupcí a 1. místopředsedkyně strany
Neprolomení těžebních limitů je pro nás stále zásadní programovým bodem podobně jako v případě prosazení důležitých reforem.
 Karel Šidlo, KSČM, poslanec Parlamentu ČR
Nedávno jsme tuto otázku znovu posuzovali a po zvážení všech okolností jsme přehodnotili naše původně odmítavé stanovisko. KSČM se rozhodla podpořit prolomení stanovených územních limitů těžby hnědého uhlí jako nutnou podmínku pro zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti a nezávislosti ČR, která je předpokladem dalšího rozvoje české ekonomiky. Dalším rozhodujícím důvodem je zachování pracovních příležitostí a nezvyšování nezaměstnanosti v daném regionu, která je dlouhodobě jednou z nejvyšších v celé ČR. Jedním z důvodů rozhodnutí je i potřeba zajistit časový prostor pro vybudování náhradních zdrojů elektrické energie z jádra. Nedostatek hnědého uhlí by mohl mít v blízké budoucnosti rovněž výrazně negativní vliv nejen na ceny energií, ale především tepla (centrální zdroje tepla městských aglomerací). KSČM si v této souvislosti - vědoma si rizik prolomení limitů - klade podmínky, s cílem zajistit zájmy občanů v regionu. Jako primární podmínku vnímáme nutnost, aby se vláda ČR a těžební organizace aktivně podílely na vytváření nových pracovních příležitostí po skončení těžby a byla zachována sociální stabilita regionu. Postup musí být zcela transparentní, aby byly ochráněny zájmy obyvatel.
 František Laudát, poslanec TOP 09
Nejsem pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Známé zásoby za hranicemi limitů by však neměly být odepsány, ale ponechány pouze pro případ krajní nouze.
(ČSSD na náš dotaz do uzávěrky neodpověděla)
|
V posledních týdnech stupňovaná debata o budoucí podobě české energetiky nás přiměla požádat o rozhovor ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Zajímali jsme se o jeho názor na stále rostoucí ceny energií i o to, jak vidí další vývoj v tomto odvětví.
To říká vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík, který v poslední době několikrát pohrozil odchodem z vlády: naposledy právě kvůli případnému souhlasu vlády s rozšířením Temelína i kvůli odkladu zákazu víkendových jízd kamionů. Velké výhrady měl i k rozhodnutí o zadání obří zakázky na odstranění všech starých ekologických škod najednou. Nakolik jsou pro něj tato témata tak zásadní, že by mu stálo za to odejít kvůli nim z vlády?
