To říká vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík, který v poslední době několikrát pohrozil odchodem z vlády: naposledy právě kvůli případnému souhlasu vlády s rozšířením Temelína i kvůli odkladu zákazu víkendových jízd kamionů. Velké výhrady měl i k rozhodnutí o zadání obří zakázky na odstranění všech starých ekologických škod najednou. Nakolik jsou pro něj tato témata tak zásadní, že by mu stálo za to odejít kvůli nim z vlády?

Proč jste pohrozil odchodem z vlády kvůli odkladu zákazu víkendových jízd kamionů?

Už rok složitě vyjednávám s ministrem Řebíčkem. Podle dohod měly mít od 1. ledna 2009 kamiony zákaz jezdit v pátek večer od 15 do 20 a v neděli od 13 do 22 hodin celoročně. Máme k tomu analýzy, že v pátek kolem 16. hodiny a v neděli kolem 18. hodiny se stává nejvíce dopravních nehod. Celkem 48 % usmrcených na silnicích je o víkendech od pátku do neděle. Už nyní v létě nesmí kamiony jezdit od 16 do 20 hodin. My jsme ustoupili z požadavku, aby kamiony nesměly jezdit ani v sobotu, protože v ten den se tolik nehod nestává. Ale více ustoupit nehodláme, je to pro nás zásadní věc. Nechápu, proč se dopravci v čele s Česmad bouří proti tomuto návrhu a dokonce hrozí, že zablokují Prahu. Navíc ještě požadují objemové slevy na mýtné, o tom lze diskutovat. Pak chtějí profinaftu za nižší ceny, což je nesmysl. Chtějí i rychlé zavedení eura, v tom bych je podpořil. Nechápu, proč jim premiér ustoupil a slíbil jim, že se bude dále jednat. On nerespektuje programové prohlášení vlády, kde bylo jasně definováno omezení jízdy kamionů o víkendech. Co nejdříve se proto chci sejít s premiérem i ministrem dopravy, abychom dojednali, kdy vláda novelu zákona o pozemních komunikacích přijme, aby mohla platit od začátku ledna 2009. Očekávám, že premiér přijde s vlastním návrhem, jak to vyřešit.

Systémově ale kamiony neustále vyhrávají nad železnicí, přitom zelení měli ve volebním programu preferenci železniční dopravy. Ten se ale vůbec neplní.

Když se dělal harmonogram výstavby dopravních staveb, natlačili jsme tam všechny železniční projekty. Ale je jich málo, nebyly připravené. Je to setrvačnost systému, my doufáme, že se nám to podaří zvrátit ve druhé polovině funkčního období vlády.

Pojďme dál – k Pačesově komisi. Vy jste vyjádřil silné rozladění, že zveřejnila předběžné závěry a také složení komise...

Já kritizoval únik dílčích informací z komise, kde zdrojem úniků byl sám profesor Pačes, což mne zklamalo. Debata se de facto vedla nad uniklými informacemi, které se nedaly ověřit. Také se mi nelíbí, že komise zatím zveřejnila jen dílčí výsledky, ale už si pospíšila dát doporučení vládě. Závěrečná zpráva bude hotova až v září, pak se teprve bude oponovat. Dokonce některé výstupy, analýzy nebyly oponovány, lítaly tam úplné nesmysly, třeba odhad budoucí ceny emisních povolenek nebo naše budoucí závazky v oblasti ochrany klimatu, což jsme opravili. Když si propojím doporučení vládě s tím, že pár dnů na to ČEZ požádal o provedení EIA na dostavbu Temelína a odkazoval se na doporučení Pačesovy komise, tak se mi to vůbec nelíbí. Žádost o EIA je standardní, tu může podat každý investor a MŽP ji musí ze  zákona převzít, ale skutečnost, že se ČEZ odvolává v tiskové zprávě na závěry komise, je pro mě důkazem, že Pačesova komise byla zneužita, aby podpořila jadernou lobby. V ČR je tradice, že veškeré komise při energetických prognózách dojdou vždy ke dvěma závěrům: prolomit limity těžby uhlí a stavět další jaderné bloky. Na to nepotřebuji komisi, stačí mi přečíst si volební program ČSSD, KSČM nebo ODS, plány uhelných společností a ČEZ.

Vy prosazujete oproti tomu zemní plyn, ale nyní, kdy nám Rusko přiškrtilo kohoutky s ropou, plyn nevypadá jako bezpečný zdroj...

Já vycházím z evropské energetické politiky, která sází na ochranu klimatu. Zemní plyn má nízké měrné emise CO2 a dalších znečišťujících látek, proto má jeho role v EU vzrůst. V EU se totiž řeší energetika a klima dohromady, kdežto u nás ne. Jestliže Pačesova komise doporučuje prolomení těžebních limitů, je zřejmé, že jí je jedno, že se bude pálit další uhlí. Dívá se na to čistě ekonomicky, což je poněkud plochý pohled. Nyní je důležité změnit oponentní tým Pačesovy komise, jen stěží v něm může být člen dozorčí rady ČEZ atd. Tam musí být jen nezávislí odborníci, kteří se věnují energetickým úsporám, ochraně klimatu, jaderné a uhelné energetice apod., aby se zpráva Pačesovy komise zobjektivizovala, což se o ní nyní říci nedá.

Co se stane, když v září Pačesova komise zveřejní závěrečnou zprávu, doporučí vládě rozvoj jaderné energetiky, a vláda se k ní přikloní? Odejdou pak zelení z vlády?

Vláda se nepřikloní k jaderné energetice. Má v programovém prohlášení, že nové jaderné reaktory se stavět nebudou. Premiér ví, že kdyby rozhodla vláda, že se stavět budou, je to zásadní porušení koaliční dohody.

Takže do roku 2010 se asi nebude dít nic, že?

Bude probíhat EIA na rozšíření Temelína. ČEZ realisticky odhaduje, že bude trvat asi 2,5 roku. To je mezinárodní EIA, účastníky bude i Rakousko a Německo, takže to bude složité. Tato vláda však o rozšíření Temelína nerozhodne.

Vy jste mi před časem ale řekl, že a priori nejste proti jaderné energetice, pokud bude vyřešeno, co s vyhořelým palivem...

To ale vyřešeno zatím není. Ale dogmatik nejsem, záleží na vyřešení palivového cyklu, na vývoji politiky na ochranu klimatu, technologií. Kdyby se vyřešila koncovka, kdyby se ukázalo, že současná evropská politika na ochranu klimatu není dostatečně efektivní, že jsou nové technologie, tak by se vůle po prosazení jádra zvýšila. Ale nové technologie nejsou ještě vyvinuty ani není vyřešeno ukládání vyhořelého paliva, takže je to jen hypotetická úvaha. Jen zdůrazňuji, že dogmatici nejsme, jsme otevřeni diskuzi a sledujeme vývoj jaderné energetiky. Nežádáme také uzavření stávajících jaderných elektráren.

Zatím tedy sázíte jen na úspory, obnovitelné zdroje a plyn? Je to i závěr ze schůzky ministrů životního prostředí EU v Paříži, kde se rozhodlo, že emise do roku 2020 by se měly snížit ne o 20, ale o 30 %? Je možno snížení emisí docílit jen těmito prostředky?

Ano, s jadernou energetikou jako prostředkem na snížení emisí nepočítáme. Podporujeme třeba malé kogenerační jednotky, decentralizovanou výrobu energie, úspory v domácnostech i ve firmách. Chceme, aby se zvýšila účinnost elektráren, používaly se čisté uhelné technologie. Na tom se shoduje i Evropská komise. Dobře ví, že každá země má jiný pohled na jadernou energetiku, proto se o jádru v Paříži vůbec nejednalo. Jaderná energetika není ani součástí klimaticko- energetického balíčku. Jediný závěr je, že se musí zpřísnit bezpečnostní standardy jaderných elektráren.

Podobně jako v pohledu na jadernou energetiku se rozcházejí také názory EU i na roli biopaliv… Někteří europoslanci volají po přehodnocení jejich významu.

Zpravodaj směrnice o biopalivech v Evropském parlamentu Claude Thurmes navrhl, že místo 10% podílu biopaliv na motorových palivech v roce 2020 by se přijal cíl jen 4% v roce 2010 a do roku 2015 by se vyhodnotilo, zda má být cíl v roce 2020 jen 8 %, nebo 10 %. Je to tedy mírný ústup od biopaliv. Zároveň se dokončují kritéria udržitelnosti biopaliv, což bude základ pro posuzování jednotlivých typů biopaliv. Aby byla certifikována, že přispívají ke snižování emisí, musí je snížit alespoň o 35 %. Musí být přitom započítána fosilní energie, která se vynaloží při jejich výrobě. Také se sleduje, kde se biopalivo vyrábí, zda není výroba na úkor deštných pralesů či výroby potravin v rozvojových zemích.

Takže vy si nemyslíte, že biopaliva jsou slepá ulička?

Ne, ale je potřebné sledovat kritéria udržitelnosti. Například v Česku vyráběná biopaliva tato kritéria splňují, není to na úkor výroby potravin. Myslím si, že biopaliva 1. generace hrají startovní roli. Je nesmyslné je šmahem odsoudit na základě konkrétních příkladů, kde způsobují problémy sociální či ekologické. My ale potřebujeme alternativy klasických motorových paliv. Nyní už spějeme ke komerčnímu využívání biopaliv 2. generace, která se vyrábějí synteticky, z nepotravinářských surovin. Ty už by neměly způsobovat problémy.

V Paříži se diskutovalo i o novém systému získávání povolenek. Nové členské státy EU většinou chtějí oddálení doby, kdy si podniky budou muset všechny povolenky kupovat v aukcích...

Novela směrnice o emisním obchodování je součástí klimaticko-energetického balíčku. Požaduje začlenění energetického sektoru do obchodování od roku 2013 s tím, že energetické firmy by měly 100% povinnost nakupovat povolenky v aukcích. EK totiž usoudila, že stávající systém přidělování povolenek není dostatečně motivující pro elektrárenské firmy, aby snižovaly emise. Nyní, když elektrárenská firma ušetří na povolenkách, může je prodat, je to jejím příjmem. Při nákupu povolenek v aukcích by výnosy byly příjmem členského státu. Povolenky by si musely kupovat všechny průmyslové podniky, jen energeticky náročná odvětví (cementárny, sklárny) by měla být nějakým způsobem ochráněna před globální konkurencí. Ta by měla výjimku z obchodování a měla by postupný náběh nákupu. Některé státy si myslí, že s obchodováním povolenek na aukcích by se mělo začít postupně, padají různé návrhy, musí se ještě jednat.

Dalším ožehavým vládním tématem je obří zakázka na odstraňování ekologických zátěží. Vy jste uvedl, že podle auditu MŽP je její hodnota jen 40 miliard korun, zatímco podle ministerstva financí v 119 miliard. Jak je možné, že se ty odhady tak rozcházejí?

Bylo důležité tento signál dát, neb referování o zakázce působilo dojmem, že potenciální zájemce o zakázku má v kapse jistých 119 miliard. Ve skutečnosti jde ale o veřejnou zakázku, soutěž, kdy rozhodujícím kritériem bude cena, a těch 119 miliard je maximální cena zakázky, součet garancí, které jsou uvedeny v jednotlivých sanačních smlouvách, kde se stát zavazuje, že bude zakázku hradit až do uvedené výše garance. Dosavadní zkušenost byla, že firmy, s nimiž až dosud uzavíralo smlouvy ministerstvo financí, vždy objevily ještě nějakou zátěž nad rámec dohodnuté ceny, takže se pak cena zakázky navyšovala. Vždy se vyčerpala celá rezerva. Kdyby nedošlo ke změně zadávání, tak by se těch 119 miliard asi opět vyčerpalo kompletně. Nyní ale celý balík zakázek převezme jedna firma, která převezme i odpovědnost za zakázku a bude uzavírat smlouvy s jednotlivými sanačními firmami tak, aby docílila také nějakého zisku. A těch 119 miliard bude maximální cena, ta správcovská firma bude motivována, aby náklady snižovala. Ten náš odhad byl navíc jen předběžný, neměli jsme kompletní seznam všech zátěží, které je nutno odstranit, navíc jsme v seznamu ministerstva financí objevili asi 20 projektů, které už byly realizovány.

Přesto se ale ty odhady liší o 80 miliard, což je strašně veliká suma, když to porovnáme s 5 miliardami na zvýšení platů učitelů, které se ve státním rozpočtu tak těžko hledaly.

Přesně tak, ale opravdu je to maximální cena. Také stát bude hradit náklady až po předložení faktur, ne bianco předem, půjde o průběžné financování. My jsme se také dohodli ve vládě, že ministr financí ten seznam upřesní a doplní o analýzu rizik, o přesný odhad nákladů. Také jsme docílili změny usnesení vlády v tom, že ministerstvo životního prostředí a inspekce životního prostředí budou oponovat analýzu rizik a též provádět supervizi. Tu zatím provádějí soukromé subjekty, jejich náklady tvoří až 7 % z hodnoty sanací. Také bývají propojeny se sanačními firmami, takže supervize fakticky neprobíhá.

A opravdu jste přesvědčen, že jedna velká zakázka bude levnější než třeba 10 menších?

Já vím, že těch 10 zakázek by při stávajícím zadávání ty garance kompletně vyčerpalo, kdežto při jedné velké zakázce by to tak být nemuselo. Je pravda, že zakázka musí být pečlivě kontrolována, neboť představuje korupční riziko, ale jen jedno, a pak se stát už zbaví odpovědnosti za riziko, kdežto při více zakázkách je těch rizik více.

Říká se, že vítěz té obří zakázky je znám už předem. Mluví se o firmě ČEZ nebo Škoda Holding, garantem by měla být osoba Martina Romana.

Slyšel jsem o tom, ale nic o tom nevím. Já odhaduji od začátku, že vítězem nebude sanační firma, ale operátor, který to manažersky zvládne.

Tak ČEZ by to jistě zvládl.

Nejsem si ale jist, že by operátorem s delegovanou odpovědností měla být polostátní firma.

Škoda Holding je soukromá firma.

To máte pravdu. … Uvidíme, já o tom ale nemám žádný důkaz. Z mého pohledu je stávající model neudržitelný. Je to drahé a trvá to moc dlouho. Mně jde hlavně o to, aby ty sanace byly skutečně provedeny a abychom to mohli zkontrolovat. To v původním usnesení vlády nebylo a my to prosadili, což považuji za úspěch.

Za rozhovor děkuje Alena Adámková

Foto: Tomáš Adamec