Ministr dopravy Aleš Řebíček uvedl, že do druhé etapy mýtného systému již nepočítá se zapojením mikrovlnné technologie na silnicích I. třídy. Satelitní systém by měl využívat zázemí vybudované pro mikrovlnnou technologii. Ministerstvo jej chce na popud krajů nasadit na 6–10 tisíc kilometrů silnic I.–III. třídy a měl by zřejmě platit pro vozidla nad 3,5 tuny. Kraje se tímto návrhem snaží o získání prostředků na údržbu infrastruktury i regulaci nákladní dopravy. „Podle zpracované analýzy by mikrovlnný projekt nebyl rentabilní. Museli bychom zpoplatnit vozidla již od 3,5 tuny, a to by vedlo k masivnímu objíždění zpoplatněných úseků,“ uvedl. Stát se tak dohodl s dodavatelem, společností Kapsch, že do zhruba 1100 km v druhé etapě nebudou patřit tyto silnice a místo toho si Kapsch nainstaluje mikrovlnné mýtné brány na budované úseky nových dálnic a rychlostních komunikací. Na zhruba 200 již postavených úsecích začne fungovat mikrovlnná technologie letos. „Jedná se o úseky spojující hranice. Chceme tak podchytit tranzitní dopravu,“ uvedl ministr Řebíček. Celkem tak Kapsch vybuduje mýtné brány na 2000 kilometrech dálnic, stávajících i chystaných. Celá dálniční síť by měla být dokončena v letech 2013–2015. V současnosti je rozestavěno zhruba 340 km dálnic a rychlostních komunikací. Kapsch měl podle původní smlouvy vybudovat mýtné na současných 980 kilometrech dálnic a zhruba 1100 kilometrech silnic I. třídy. Od zpoplatnění silnic I. třídy mikrovlnným systémem ale ministerstvo kvůli neefektivnosti dopravyupustilo a místo toho firmě Kapsch nabídlo pokrytí dálnic, které budou v budoucnu postaveny. Dohoda byla uzavřena ve formě dodatku, který teď posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kapsch rovněž ministerstvu nabídl, že by místo klasických dálničních nálepek zavedl elektronické dálniční známky. Podle Jiřího Hodače, náměstka ministra dopravy, by tak stát ušetřil za výrobu a distribuci nálepek přes 100 milionů Kč ročně. Známky by navíc mohly být například přenosné pro více vozů.

Bude vyhlášen nový tendr

Nicméně předpokládané nasazení satelitní technologie a její využití pro výběr mýta pro silnice I. a II. třídy a některé úseky silnic III. třídy (mělo by jít zhruba o 10 tisíc km) podle stanoviska ÚOHS znamená, že ministerstvo dopravy musí na zakázku vypsat nové výběrové řízení. „Vypsání tendru by mělo následovat někdy kolem konce srpna a začátku září,“ uvedl Aleš Řebíček. Vítěz by měl být znám do konce roku. Výběr mýtného by pak měl začít od 1. ledna 2009. „Může to být ale i o rok později. Z důvodu platnosti dálničních známek to s největší pravděpodobnosti nebude v průběhu roku, ale k 1. lednu,“ připustil Řebíček. Ministerstvo zatím sestavilo pracovní skupiny, aby připravilo technickou stránku zadávacího řízení i ekonomické a právní analýzy. Technický plán, vypracovaný týmem pod vedením děkana Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického Petra Moose, by měl být hotový již do konce června. Podle Moose je cílem mít ve voze pouze jednu jednotku pro mikrovlnný i satelitní systému. Současný návrh počítá s tím, že satelitní infrastruktura bude pouze subsystémem již existujícího centrálního systému mýtného, který provozuje Ředitelství silnic a dálnic. Stejným subsystémem bude již fungující mikrovlnná infrastruktura. „Odborná veřejnost kvituje snahu státu řešit mýtný systém jako celek,“ uvedl Moos.

Co říkají hejtmani a dopravci?

„To, co pan ministr chystá, je principiální změna, že by měl systém mýtného zahrnovat i komunikace krajské a obecní,“ uvedl k novému plánu ministerstva dopravy středočeský hejtman Petr Bendl. Jak uvedl plzeňský krajský radní Zdeněk Jaroš, kraje jednomyslně odmítly mýtné brány, které jsou nedílnou součástí mikrovlnné technologie, na silnicích I. třídy. Kraje dávají přednost satelitní technologii již delší dobu, nyní si prosadily mýtný systém i na silnice, které jsou v jejich vlastnictví, tedy tzv. dvojky a trojky. Podobně široký záběr mýtného systému neexistuje nikde v Evropě. Bendl to ale hájí. Systém mýtného by se podle něj měl změnit tak, aby se nákladní doprava odsunula z center měst a obcí zpět na obchvaty a dálnice. Hejtmani si již několikrát stěžovali, že kamiony zpoplatněné úseky na dálnicích objíždějí. „To, co stát v minulosti nastavil, je, že vhání kamiony na obecní a krajské silnice, což zásadně odmítáme,“ dodal Bendl. Hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil uvedl, že koncepce zpoplatnění silnic domluvená s ministerstvem dopravy je „nejlepší z řešení, která se dnes nabízejí“. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek se obává, aby nákladní auta, která budou placené úseky objíždět, nerozbila silnice II. a III. třídy. Proto chce, aby ministerstvo navrhovalo zpoplatnění silnic I. tříd individuálně. Také hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš míní, že spuštění další fáze zpoplatnění cest by měla předcházet analýza vytížení komunikací. Rozšíření mýtného na silnice II. a III. třídy musí předcházet studie, která prokáže ekonomickou výhodnost takového kroku, žádají dopravci ze sdružení Česmad Bohemia. Podle nich je především nutné zjistit, jaký je na těchto silnicích provoz. „Zpoplatnění silnic nižších tříd je v Evropské unii bezprecedentním krokem, který zásadním způsobem ovlivní nejen nákladní, ale také osobní dopravu,“ řekl generální tajemník Česmadu Martin Špryňar. Podle něj není bez objektivní studie možné říci, zda by mýtné na krajských silnicích nebylo ztrátové, nebo nevydělávalo pouze samo na sebe. Sdružení Česmad Bohemia také žádá, aby u všech dalších jednání o rozšíření systému byli zástupci nejen ministerstva dopravy a krajů, ale také dopravců a dalších institucí.

Bude se mýtné týkat i dodávek?

Jakých automobilů se bude mýtné na silnicích nižších tříd týkat a kdo o tom bude rozhodovat, není zatím jasné. Odpověď totiž zatím nezná nikdo včetně ministerstva dopravy. To nabízí už jen dvě varianty: buď budou od roku 2009 platit mimo dálnice i dodávky, nebo se bude i nadále vybírat jen na dálnicích a rychlostních silnicích. O zpoplatnění dodávek má rozhodnout analýza, kterou si ministerstvo nechává zpracovat. „Pokud nevyjde model se zpoplatňováním automobilů nad 3,5 tuny, mýto mimo dálnice nebude vůbec,“ řekl ministr dopravy Aleš Řebíček. V původním návrhu měly platit mýtné kamiony a autobusy nad 12 tun pouze na 1100 kilometrech hlavních silnic. Podle Řebíčkova náměstka Jiřího Hodače by se však tento model nevyplatil. Proto plánuje ministerstvo zpoplatnit celkem 10 000 kilometrů silnic včetně vybraných komunikací II. a III. třídy. Protože však kamionů po „okreskách“ moc nejezdí, měly by mýtné začít platit i dodávky. To může zdražit například potraviny, které většinou vozí právě lehké náklaďáky. Dražší by mohlo být i cestování autobusy. Pokud by se v analýze ukázalo, že výsledné zdražení bude příliš velké, ministerstvo od tohoto nápadu upustí. Na propočty čekají i dopravci. „Když se mýtné pro dodávky ukáže jako výnosné, nevadí nám,“ řekl Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia.

Zvýší satelitní systém provozní náklady?

Zatím se neví, jak vysoké mýtné na silnicích I. až III. třídy bude. Vyhláška ministerstva dopravy počítá pro silnice I. třídy zatím s průměrnou sazbou 1,6 koruny za kilometr; na dálnicích dopravci platí 4,05 koruny za kilometr. Kraje však údajně požadují, aby byl nejvyšší poplatek na silnicích III. třídy a nejnižší na dálnicích, které by se tak staly magnetem pro těžkou dopravu. Dosud dopravci zaplatili přes 2 miliardy korun. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je jediným příjemcem mýtných plateb, počítá letos s celkovým výnosem necelých 5 miliard. Z toho je však nutné zaplatit zhruba 2 miliardy firmě Kapsch jako splátku za vybudování systému a služby související s jeho provozem. Řebíček chce příjmy SFDI, ze kterého se platí výstavba a opravy dálnic a silnic, zvýšit i zdražením dálničních známek. Jejich cena by se mohla od ledna 2008 podle Řebíčka zvýšit o 10–11 %. Od roku 2004 dálniční známky nezdražily. Roční dálniční známka pro osobní vozy, za kterou dnes motoristé platí 900 korun, by měla stát 1000 korun. Roční známka pro vozy od 3,5 do 12 tun, které dnes vyjdou na 7000 korun, by měly stát 8000 korun. Zdražení známek by podle studií mělo do SFDI přinést zhruba 200–250 milionů korun, uvedl Řebíček. Po rozšíření výběru mýtného z dnešních 980 kilometrů na zhruba 10 000 kilometrů dálnic, rychlostních komunikací a silnic I., II. i III. třídy by mohl čistý roční výnos činit přibližně 15 miliard korun. Uvedl to děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Předpokladem ale je, že mýtné budou platit všechny nákladní automobily nad 3,5 tuny. Odhad bývalého ministra dopravy Milana Šimonovského, že roční výnos mýtného na 2100 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a dalších vybraných komunikací bude činit až 20 miliard korun, Moos označil za přehnaný.

Alena Adámková