Prioritami českého předsednictví jsou tzv. 3E – ekonomika, energetika a Evropa a svět. V oblasti energetiky se momentálně priority nabízejí zdá se automaticky, protože Česká republika musí aktuálně koordinovat kroky, které povedou k obnovení dodávek ruského plynu do Evropy, a zároveň urychleně hledat cesty, které by unii zbavily přílišné závislosti na energetických surovinách z Ruska.

„Energetika se v souvislosti s krizí kolem dodávek ruského plynu do EU stala žhavým současným tématem. Česko se chce proto zasadit o zlepšení energetické bezpečnosti EU. Zaměří se na tři dimenze tohoto problému. Česko bude požadovat dokončení druhého strategického energetického přehledu,  Dokončení směrnice o udržování minimálních zásob ropy a revizi transevropských energetických sítí,“ uvedl na počátku ledna v Evropském parlamentu při představování českých priorit předsednictví premiér Mirek Topolánek. Energetika je v očích České republiky hledáním rovnováhy mezi nároky životního prostředí a udržením evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Za klíčovou ČR pokládá debatu o diverzifikaci zdrojů a o nových sítích. Považuje pro budoucnost a bezpečnost Evropské unie za potřebné, aby měla společnou energetickou politiku a vystupovala v jednáních o dodávkách energetických surovin jednotně.

Pro EU a všechny její členské státy je v současné době zásadním tématem zajištění bezpečné, udržitelné a konkurenceschopné energetiky. Unie musí být v dohledné době schopna nalézt adekvátní odpověď na vnější tlaky, kterým je v této oblasti vystavena. Zejména je nutné se vypořádat se zrychlujícím se procesem klimatických změn stejně jako se skutečností, že zhruba 90 % světových zásob ropy a zemního plynu se nachází v politicky nestabilních oblastech. ČR je připravena vést jednání o jednotlivých tématech, která vyplynou z uskutečňování Akčního plánu pro energetickou politiku Evropy (2007–2009), který schválila Evropská rada v březnu roku 2007. Při těchto jednáních je třeba se zaměřit na tři klíčové oblasti, které navzájem tvoří celek udržitelné a bezpečné energetiky:

• zajištění zdrojů, bezpečnosti energetických přeměn, přepravy a distribuce a zabezpečení dodávek energie pro konečného spotřebitele,

• udržení konkurenceschopnosti,

• ochranu klimatu a životního prostředí.

Významným úkolem českého předsednictví bude pravděpodobně dokončení vyjednávání  legislativě stanovující pravidla pro vnitřní trh s plynem a elektřinou (tzv. třetí liberalizační balíček předložený komisí v září 2007). Do doby českého předsednictví bude zřejmě spadat také projednávání směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Řešení: Návrat k jádru, uhlí nebo obnovitelné zdroje?

Zastavení dodávek ruského plynu do Evropy rozvířilo znovu debatu o tom, zda by nebylo dobré masivněji rozvíjet jadernou energetiku. O znovuspuštění jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice uvažuje Slovensko, o návratu nebo větším rozvoji jaderné energetiky začínají uvažovat i další země – Německo či Bulharsko. Česká republika, známá svým projaderným postojem, bude podle očekávání prosazovat rozsáhlejší veřejnou debatu o této záležitosti. Ve dnech 28. a 29. května Praha hostí druhé jaderné fórum, čímž se bude snažit podpořit otevřenou debatu o jaderné energii. „Je dnes docela zřejmé, že bychom měli vést otevřenou debatu o tom, jakou úlohu může jaderná energie hrát, s cílem zvýšit energetickou bezpečnost unie. Jaderná energie bývala poměrně tabuizovaná. To samozřejmě neznamená, že Česká republika bude někomu říkat, co má dělat. Konečné rozhodnutí o energetickém mixu jednotlivých členských států je vždy v rukou těchto států. Pouze se snažíme vyvolat debatu o kladech a záporech jaderné energie,“ říká mluvčí české mise při EU Radek Honzák. V úvahu připadá také rozšíření spotřeby uhlí nebo obnovitelných zdrojů nebo vybudování náhradních tras k jiným dodavatelům. „Rozhodně bych tlačil evropské země k alternativním způsobům výroby elektrické energie,“ řekl Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA), poradce nejvyspělejších zemí se sídlem v Paříži. Dodal, že plyn se používá hlavně k výrobě elektřiny, klíčovou náhradou je jádro. Nejzranitelnější země jsou podle Birola ty s nejnižší kapacitou domácích zásob a nejmenším přístupem k alternativním zdrojům. Největší riziko hrozí Bulharsku, Rumunsku, Turecku, Řecku, Slovensku, Maďarsku a České republice, řekl Birol. Další možností, jak zvýšit energetickou bezpečnost Evropy, je podle IEA rozšíření kapacity zásobníků na plyn a vybudování nových plynovodů z Ruska a dalších zemí, jež by se vyhnuly Ukrajině, až po opuštění plynu.

Nyní se pracuje na třech projektech: Nord Stream zRuska přes Baltské moře, Nabucco ze střední Asie přes Turecko aMedgaz z Alžírska na jih Evropy. „Krize povzbudí pokusy o ustoupení od plynu, kde to bude možné, s největší pravděpodobností ke zdrojům mimo Rusko,“ řekl Daniel Litvin, vedoucí výzkumný pracovník z institutu Chatham House.

V dlouhodobější perspektivě bude zřejmě třeba vyhledat zcela nové zdroje energie. Jedním z vítězů sporu o plyn by tak mohla být reakce na změny klimatu, jež zahrnuje energetické alternativy s nižšími emisemi oxidů uhlíku, jako je jádro, vítr a slunce.Tento směr v poslední době ztrácel dynamiku v důsledku globální ekonomické recese a prudkého propadu cen ropy. Jaderná energetika však má jeden háček v podobě pomalé reakce. Velká Británie vyzvala k vybudování nových jaderných elektráren, jež mají nahradit jejich stárnoucí uhelné protějšky, ale první má být dokončena až za 10 let.

Brzdou je také odmítavý postoj veřejnosti, ačkoli ten by mohla hrozba promrzlých domácností proměnit. „Čekal bych, že nynější situace způsobí mnoha lidem trauma, tedy obyčejným lidem, což bude vítaná podpora,“ řekl Birol.

Nabucco ano, Nordstream může počkat

Klíčovým bodem agendy českého předsednictví bude pokračování výstavby jižního koridoru pro přepravu plynu z Kaspické oblasti. Jeho základní součástí je plynovod Nabucco, který Česká republika bude podle očekávání výrazně podporovat. Češi rovněž mají v plánu zorganizovat na jaře roku 2009 transkaspický energetický summit. Podle ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je reálné očekávat, že do unie bude proudit zemní plyn ze střední Asie plánovaným plynovodem Nabucco už v roce 2015. Je příznačné, že o tomto projektu se stále jen mluví. Rusko tak samozřejmě nelení a například turkmenské zásoby plynu si už nasmlouvalo pro své vlastní projekty. Také náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner má informace, že Gazprom již skupuje zdroje, z nichž by se měl čerpat plyn do plynovodu Nabucco.

Váznoucí realizace tohoto plynovodu poukazuje na fakt, který je možná vůbec hlavním problémem unie. Mezi členskými státy se zoufale nedostává toho základního, totiž vzájemné kooperace. Němci tak spolu s Rusy chtějí pod Baltským mořem vybudovat takzvaný plynovod Severní proud, Italové se zase podílejí na Jižním proudu, který je přímou konkurencí pro Nabucco. Oba tyto plynovody obcházejí tradiční tranzitní země a míří rovnou k německým a italským klientům. Pokud by byly v provozu a Rusko zavřelo kohoutky třeba zase Ukrajině, západní a jižní státy unie by plyn měly. Ale bývalý postsovětský prostor by byl na suchu. Postavily by se za takové situace staré členské státy unie za své nové kolegy, nebo by pokračovaly v neblahé praxi uzavírání dvoustranných dohod s Ruskem?

Česká republika nepovažuje plynovod Nordstream, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa tak, aby potrubí obešlo Ukrajinu i Bělorusko, za příspěvek ke zvýšení bezpečnosti dodávek plynu. „Nordstream stále bude dopravovat ruský plyn, to znamená, že se obejde Ukrajina jako jistý rizikový moment, ale to další riziko se tím neodstraní. To si myslím, že už dneska není uspokojivé řešení z hlediska energetické bezpečnosti. Co se týče napojení České republiky, respektive výhodnosti pro Českou republiku, tak to je velmi otevřená záležitost, která se diskutuje, a to technické řešení, pokud pro nás má být zajímavé, musí zvyšovat naši energetickou bezpečnost,“ řekl Rádiu Česko ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Naopak Německo chce výstavbu plynovodu Nordstream maximálně urychlit. Podle bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je v čele rusko-německého konsorcia pro výstavbu plynovodu po dně Baltu do Německa, by měl plynovod Nordstream začít fungovat už v říjnu 2011. Povolení ke stavbě musí ale dát všech pět zemí kolem Baltického moře: Dánsko, Německo, Rusko, Finsko a Švédsko.

Další řešení: dovoz zkapalněného plynu

Místopředseda české vlády Alexandr Vondra zdůraznil, že EU se bude muset v budoucnu podobným potížím vyhýbat předem. Jak se Česko coby předsednická země Evropské unie zasadí o to, aby se to změnilo? „Pokud se Evropa rozhodne vybudovat na svém pobřeží síť terminálů na kapalný zemní plyn, bude schopna pokrýt velkou část své potřeby tímto způsobem. Může dovážet plyn ze Středního východu, z Afriky, Jižní Ameriky, jako už to dnes činí například Velká Británie či Francie. Pak bude debata s Ruskem úplně jiná. Unie dováží z Ruska pětinu své potřeby plynu. Pokud Rusko vypadne, může ho nahradit Alžírsko, Nigérie, Katar, Trinidad. Čili jiné alternativy tu jsou,“ tvrdí velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Studie: Unie se musí zbavit své závislosti na ropě

Podle expertů z Evropského hospodářského a sociálního výboru by měla Evropa během příštích 40 let snížit také svou poptávku po ropě o více než polovinu. Jinak nebude schopna účinně čelit hrozbě globálního oteplování a nedostatku fosilních paliv. Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC – European Economic and Social Committee) představil studii určenou především pro europoslance, kteří budou hlasovat o zprávě týkající se dlouhodobých trendů v poptávce po ropě. Podle materiálu EESC se Evropané musejí odhodlat ke změně srovnatelné s průmyslovou revolucí a vymanit se tak z nadměrné závislosti na fosilních palivech. Větší důraz na alternativy by podle EESC pomohl čelit prudkým změnám v cenách surovin nebo přerušení dodávek klíčových surovin.

EESC nabádá Evropu, aby se stala příkladem pro další země světa a zbavila se závislosti na ropě a dalších fosilních palivech. Představy výboru jsou následující: několik dalších let by v Evropě měla poptávka po „černém zlatu“ stagnovat, aby v následujícím období začala klesat až k 50 % současné spotřeby (cíl dosažitelný do poloviny století). A jaké jsou recepty EESC? Unie by se měla zaměřit na redukci dopravy ve městech (a užívání „čisté“ energie pro dopravu), používat obnovitelné zdroje energie pro vytápění a vybavit uhelné elektrárny technologiemi CCS.

„Evropská unie vykročila správným směrem schválením klimaticko-energetického balíčku. Ten musí být bezodkladně implementován. Ale i pokud budou závazky z něho vyplývající splněny, musí následovat řada dalších nástrojů tak, aby Evropa měla účinnou strategii,“ řekl Derek Osborn z EESC. Klimaticko-energetický balíček byl evropskými lídry a parlamentem v prosinci schválen hlavně proto, aby se sedmadvacítka vymanila ze závislosti na dovozech paliv ze zahraničí a při tom byla schopná obstát v boji proti globálním změnám klimatu. Současná krize okolo dodávek zemního plynu do Evropy jasně ukazuje nebezpečí spojená se závislostí unie na externích zdrojích energie.

Stále hlasitěji se hovoří o renesanci jádra. Světový fond na ochranu přírody nicméně varuje před unáhleným příklonem Evropy k jistým zdrojům energie – uhlí a jádru. Podle ekologů je nutné krizi využít k propagaci domácích zdrojů obnovitelné energie – větru, slunce nebo biomasy. WWF také doporučuje urychlené schválení legislativy zaměřené na energetickou účinnost budov a podporu OZE.

„V dlouhém období můžeme v případě zavedení přísných požadavků na energetickou účinnost budov dosáhnout ještě výraznějšího odpoutání od fosilních paliv. Mimo to je možné snížit emise CO2 o 460 milionů tun, což představuje asi 10 % unijních exhalací,“ řekla Arianna Vitali zWWF.

Výbor Evropského parlamentu pro výzkum, průmysl a energetiku (ITRE) má schvalovat zprávu o vývoji poptávky a nabídky a dlouhodobých trendech na trhu s ropou 20. ledna.

Alena Adámková