Milí čtenáři, plynová krize ze začátku letošního roku vyvolaná spory Ruska a Ukrajiny přiměla mnohé země i jednotlivé hráče na trhu energií vážně uvažovat o energetické nezávislosti, zejména na dodavatelích z východu. Bezpečnost dodávek plynu a související legislativa pak byly jedním z hlavních témat tradičního setkání Gas Business Breakfest 2009. Debatovalo se i o podílu a způsobu využití plynu v nově představené státní energetické koncepci. V té hrají významnou roli také obnovitelné zdroje energie a postupné zvyšování jejich podílu. Jednou z novinek v tomto směru je zahájení provozu první čerpací stanice čistého vodíku v České republice, kterou po více než třech letech příprav otevřel Ústav jaderného výzkumu ve spolupráci se společností Linde Gas a zatím ji bude využívat speciální autobus neratovické městské hromadné dopravy. Ve znamení úspor energií, dotačních titulů a operačních programů se nesl letošní 16. ročník veletrhu Aquatherm. V popředí zájmu byl program Zelená úsporám, který byl spuštěn letos na jaře a bude kontinuálně pokračovat až do konce roku 2010. Nechyběly ani semináře věnované energetické náročnosti budov a evropským normám, facility managementu a novinkám ve využití tepelných čerpadel.

ZEMNÍ PLYN PRO ČESKOU REPUBLIKU

Pod tímto názvem proběhl 1. prosince 6. ročník Gas Business Breakfast 2009, tentokrát v TOP HOTELU Praha za účasti významných představitelů státní správy i soukromého sektoru. Hlavním tématem setkání byl současný stav trhu se zemním plynem v České republice, očekávání do budoucna a perspektivní způsoby využití zemního plynu. Konference se také věnovala bezpečnosti dodávek do ČR a související legislativě.

O předpokládaném vlivu nové legislativy na trh s plynem v ČR a na bezpečnost dodávek hovořil předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Podle něj je trh s plynem nefunkční, nebo málo funkční, přestože je otevřený od 1. ledna 2007. Ze 108 obchodníků, kteří mají na plynárenském trhu udělenou licenci, jich působí jen zlomek. Poměrně málo koncových zákazníků – asi jen 17 000 – změnilo svého dodavatele. Přitom u elektřiny to bylo kolem 200 000 zákazníků. V souvislosti s novou legislativou Josef Fiřt uvedl: „Evropská unie upřednostňuje úplné vlastnické oddělení, Česká republika se spíš blíží modelu manažerského oddělení místo skutečného vlastnického oddělení“ (to znamená, že vznikne nezávislý přepravní operátor ITO).

Předseda představenstva RWE Transgas, a. s., a viceprezident České plynárenské unie Martin Herrmann promluvil o svých zkušenostech z letošního přerušení dodávek zemního plynu a o připravenosti RWE pro další zimní sezonu.

Hned v úvodu Martin Herrmann nesouhlasil s tvrzením Josefa Fiřta o nefungování trhu. Podle něj je liberalizace trhu na dobré cestě. Lednová krize podle Herrmanna vážně poškodila pověst zemního plynu, ale prokázala, že plynárenství v EU dokáže spolupracovat a poradit si s podobnou situací i bez významnějších politických zásahů, ačkoliv energetická bezpečnost je silně politickou záležitostí. Martin Herrmann dále zdůraznil, že rizika bezpečnosti dodávek lze zmírnit rozšiřováním skladovacích kapacit a posilováním přeshraničních propojení plynovodů, které nejprve zahájily soukromé firmy, ale nyní v této činnosti získaly podporu EU a jednotlivých vlád. V neposlední řadě je třeba budovat novou infrastrukturu pro dovoz zemního plynu.

Náklady na zajištění bezpečnosti dodávek jsou vysoké a se zvyšující se úrovní bezpečnosti rostou. Nejefektivněji se bezpečnost dodávek zajistí vytvořením tržního přístupu v rámci stabilního regulačního rámce, který bude dostatečně stimulovat toto odvětví. „Jedině tak se povzbudí investice a vytvoří se společná vize budoucího rozvoje přepravní infrastruktury v plynárenství,“ uvedl Herrmann a dodal: „Nevhodné zásahy a regulace by působily kontraproduktivně a vedly by ke zbytečnému růstu nákladů a tím cen zemního plynu pro koncové odběratele.“ Dalším zajímavým tématem byl příspěvek náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera s názvem Budeme v lednu mrznout? aneb Kroky státní správy k minimalizaci tohoto rizika.

Tomáš Hüner v úvodu zrekapituloval situaci na začátku letošního roku, kdy byl od 7. do 20. ledna přerušen tranzit ruského zemního plynu přes území Ukrajiny. Žádný z tuzemských zákazníků nebyl v dodávkách plynu krácen, nebylo nutné vyhlásit ani stav nouze či stav jeho předcházení. Podle Hünera v lednu 2009 skutečná plynárenská krize nebyla, avšak plynárenské společnosti i státní správa (zejména vhledem k předsednictví EU a situaci v jiných státech) měly s řešením situace hodně práce. „Tuzemské plynárenství prokázalo připravenost se se vzniklými problémy vypořádat a bylo výrazně úspěšnější než plynárenství většiny nových států
EU,“ uvedl náměstek Hüner.

Jaká byla reakce Evropské komise na lednovou krizi? Podle Hünera se projevilo, že tak vyhrocená situace, jako byla v lednu letošního roku, dosti výrazně rozšířila obzor možného a diskuze kolem klimatických balíčků se dostaly více do reality. V legislativní rovině vydala Evropská komise Program podpory projektů v oblasti energetiky a urychlila publikaci návrhu nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Byly realizovány i nelegislativní kroky – konference na pomoc Ukrajině či zavedení monitorovacích misí na Ukrajině a v Rusku.

Vrámci Programu podpory projektů v oblasti energetiky budou moci tuzemské subjekty získat částku 35 mil. eur. V dohledné době bude Evropskou komisí sděleno, jak bude tato částka na podporu rozšíření kapacity podzemních zásobníků plynu rozdělena. Česká republika v reakci na lednovou krizi připravila materiál „Náměty na zvýšení připravenosti české energetiky na možné opakování plynárenské krize“, kde mimo jiné podporuje důležitost stimulace rozvoje uskladňovací kapacity v ČR nebo zdůrazňuje důležitost posilování energetické, respektive surovinové bezpečnosti maximálním využitím domácích zdrojů nerostných surovin.

„Plynová nestandardní krize měla i velmi silný odraz v připravované státní energetické koncepci,“ uvedl Tomáš Hüner. I zde je kladen důraz na podzemní zásobníky plynu na území ČR. Jednou z priorit je zajištění bezpečných dodávek plynu, jejich diverzifikace a rozšíření a využívání tranzitní schopnosti plynárenské soustavy v ose sever–jih a udržení významné role tranzitéra i při změně podmínek na evropském trhu po dobudování nových dopravních systémů na severu a jihu Evropy.

V závěru Tomáš Hüner všechny přítomné ubezpečil, že uvedené kroky státní správy přispěly, respektive ve střednědobém horizontu zcela jistě přispějí k dalšímu zvýšení připravenosti tuzemského plynárenství čelit možným krizím. S velkou mírou pravděpodobnosti lze konstatovat, že pokud by došlo k opakování plynárenské krize z ledna letošního roku, nikdo ze zákazníků odebírajících zemní plyn se nemusí obávat toho, že by mrznul. 

Marcela Staňková

PRVNÍ VODÍKOVÝ AUTOBUS JEZDÍ V NERATOVICÍCH

V Neratovicích zahájila provoz první čerpací stanice čistého vodíku v zemi. Po více než třech letech příprav ji otevřel Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) ve spolupráci se společností Linde Gas.

„Čistá energie pro dopravu poprvé na území České republiky,“ těmito slovy uvedl v Neratovicích generální ředitel Linde Gas Petr Choulík do provozu první vodíkovou čerpací stanici.

„Je to jediná vodíková stanice nejen v Česku, ale vůbec v celé střední a východní Evropě,“ dodal vedoucí marketingu firmy Linde Gas Pavel Jirsa. Stanice podobného typu je například v Amsterdamu, Barceloně a Portu. V Evropě je celkem v provozu několik desítek vodíkových čerpacích stanic, z nichž velká část se nachází v sousedním Německu.

Vodík má dvě nesporné výhody. „Při jeho spalování v palivovém článku vozidlo neprodukuje kromě vodní páry žádné emise, takže je stoprocentně ekologické. Dalším plusem je, že je vodík jako obnovitelný zdroj jednou z hlavních alternativ paliv z ropných produktů,“ vysvětlil Pavel Jirsa.

Projekt reagoval na potřebu provozu prvního hybridního autobusu na vodíkový pohon. Snahou tohoto projektu, který inicioval ÚJV Řež, je kombinování více zdrojů pohonu s cílem minimální spotřeby. Autobus je navržen tak, aby široká veřejnost měla možnost vyzkoušet si nové technologie v dopravě, v tomto případě městský provoz v Neratovicích. Zahájení provozu proběhne do konce roku.

Náklady na vybudování vodíkové čerpací stanice byly zhruba 83 milionů korun, tři čtvrtiny z toho pokryly dotace od státu a EU. Čerpací stanici bude zatím využívat speciální autobus neratovické městské hromadné dopravy

Popis technologie

Čerpací stanice bude plnit vozidla plynným vodíkem o tlaku 350 bar. Například naplnění zásobníků autobusu trvá zhruba 10 minut. Projekt počítá s roční spotřebou 72 000m3 (zhruba 6 tun) vodíku. Zařízení na čerpání vodíku se skládá z dvoustupňového vodíkového kompresoru, který dosahuje svého nejvyššího plnicího tlaku 438 barů (při teplotě max. 85 °C). Tohoto tlaku je dosaženo pomocí nového procesu High Booster Process (proces s dotlačovaným kompresorem). Celá kompresorová stanice je umístěna v železobetonovém kontejneru. Příslušné komponenty jsou navrženy tak, aby její úprava na vyšší provozní tlak – až 1000 barů – byla snadno realizovatelná. Vodík je skladován v nadzemním zásobníku o objemu 50 m3, pro vlastní čerpání prvku do motorových vozidel pak slouží nízkotlaká, střednětlaká a vysokotlaká sekce.

Dodavatelem vodíku je rovněž společnost Linde Gas. Bezpečnost vodíkových technologií je klíčovým faktem pro jejich masivnější rozšíření. Při dodržení všech bezpečnostních norem a předpisů je riziko v podstatě nulové. Vodík je sice novinkou v dopravě, nicméně v průmyslu (chemie, elektrotechnika, potravinářství) ho Linde Gas dodává desítky let.

Koncern The Linde Group se na globální úrovni velmi intenzivně zabývá využitím vodíku. Dlouhodobě úspěšně spolupracuje na výzkumných projektech na podporu vodíkového pohonu pro automobily. Autobus si může vybrat ze tří druhů paliv Stanici bude zatím využívat první vodíkový autobus v Česku. Prototyp nazvaný TriHy- Bus vyrobila plzeňská Škoda Electric. Tento trihybridní autobus může energii čerpat ze tří zdrojů, přičemž i vždy vybere ten nejúspornější. Základním zdrojem energie je elektřina z palivových článků, které jsou doplněny o baterii a výkonný kondenzátor, takzvaný ultrakapacitor.

„Autobusu bude tankování vodíku trvat přibližně 10 minut. Na plnou nádrž, 20 kilogramů vodíku, ujede vozidlo přibližně 300 kilometrů,“ říká Ivo Novotný, marketingový a personální ředitel Veolia Transport ČR. Podle Luďka Janíka z Ústavu jaderného výzkumu je základním zdrojem energie pro provoz autobusu vedle elektřiny z palivových článků také baterie určená pro ukládání energie pro náročnější jízdní režimy. „Součástí systému jsou i ultrakapacitory pro zpětné získávání energie při brzdění i k pokrytí proudových špiček při rozjezdu,“ řekl Janík a dodal, že ceny vodíku jsou v současné době srovnatelné s cenami běžně dostupných paliv, jako jsou benzin a nafta. Autobus bude jezdit v rámci městské dopravy vNeratovicích, kterou provozuje společnost Nerabus, jež je součástí skupiny Veolia Transport.

„V Česku je to samozřejmě jediný autobus na vodík, ale v Evropě už jich jezdí asi 75. Předpokládáme, že stanice bude do budoucna mnohem využívanější, protože vodík je stoprocentně obnovitelný zdroj. Čerpací stanice je koncipována tak, že u ní mohou tankovat i osobní auta,“ dodal Jirsa. Kilogram vodíku stojí zhruba 5 eur.

Společnost Veolia Transport není majitelem autobusu, má ho pouze na dva roky v nájmu od jaderného ústavu. „Vodíkový provoz je teprve v začátku. Budeme se starat o sběr dat,“ řekla jednatelka Veolie Eva Kočová s tím, že jízdné zůstane nezměněno. Podle ní může autobus na vodík na začátku vzbuzovat v lidech určitou nedůvěru, k obavám však prý není důvod. „Co se bezpečnosti týká, vozidlo splňuje velice přísné homologace. Není tam žádná výjimka z bezpečnosti oproti normálním dieselovým autobusům,“ tvrdí Kočová.