Milí čtenáři,

na konci ledna oznámila vláda detaily nové energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Představujeme Vám její základní priority, mezi něž se řadí maximální bezpečnost, udržitelný rozvoj, ale i maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, což se ukázalo být v souvislosti s výpadkem dodávek plynu z Ruska jako zcela nezbytné. Budoucnost české energetiky by se také měla odvíjet od energetickoklimatického balíčku, který loni představila Evropská komise. Pro Českou republiku z balíčku vyplývá povinnost zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích do roku 2020 na 13 %, což se stává vítanou příležitostí pro investory.

V závěru přílohy naleznete malé ohlédnutí za XVI. ročníkem mezinárodní topenářské výstavy Infotherma 2009, který proběhl na konci ledna na ostravském výstavišti.

Články, které naleznete v únorové příloze:

- ENERGETICKÁ KONCEPCE BUDE NA PODZIM

- STÁTNÍ REZERVY BY BYLY PŘÍLIŠ DRAHÉ

ENERGETICKÁ KONCEPCE BUDE NA PODZIM

Vláda na konci ledna oznámila detaily dvou klíčových dokumentů české energetiky. Energetickou koncepci České republiky, vypracovanou na základě závěrů nezávislé energetické komise vedené profesorem Václavem Pačesem, předloží vláda ke schválení na podzim. Podle premiéra Mirka Topolánka pro tento strategický dokument platí princip 4/40, což znamená, že čtyřleté volební období vlády dopady koncepce přesahují desetkrát, přináší výhled až do roku 2050. Současně Topolánek navrhl vznik programu energetické odolnosti ČR, který mimo jiné reaguje na nedávný výpadek dodávek plynu z Ruska a bude obsahovat praktická opatření v energetice na příštích 10 let.

Návrh nové energetické koncepce dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu na konci roku, nyní probíhá mezirezortní připomínkové řízení. Koncepce počítá s větším využitím jaderné energie, prolomením limitů těžby, ale i s obnovitelnými zdroji. Koncepce by měla být po všech připomínkách hotova koncem letošního září. Mezi základní priority koncepce řadí spolu s maximální bezpečností a udržitelným rozvojem také maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na dodávkách z nespolehlivých cizích zdrojů.

V koncepci ministerstvo průmyslu předpokládá zvýšení podílu atomové energie na celkové spotřebě, a to ze současných 30 % na 40–50 % do roku 2030.

Součástí koncepce má být i prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Tomáš Hüner však nepočítá s tím, že by se tak stalo za Topolánkovy vlády, ale v horizontu následných 20–30 let. Koncepce počítá i s obnovitelnými zdroji energie. Podkladem pro energetickou koncepci je zpráva nezávislé energetické komise a její oponentní posudek. Zpráva i její oponentura byla v únoru předána vládě. Návrh koncepce v současnosti prochází připomínkovým řízením na jednotlivých ministerstvech. Využití jaderné energetiky a zásob hnědého uhlí za územními limity podporuje například Hospodářské komora ČR, opačného názoru jsou ekologové. Například protijaderné sdružení Jihočeské matky tvrdí, že nový návrh energetické koncepce je zpracován ve starém duchu, klade hlavní důraz na využívání uhlí a jádra, obnovitelné zdroje vidí pouze jako okrajové a klade nedostatečný důraz na možnosti úspor energie.

S koncepcí nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí. Podle šéfa zelených a ministra životního prostředí Martina Bursíka je nutné ji zásadně přepracovat. „Návrh nebyl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, a nesplňuje tak požadavky platného zákona. Je také v rozporu s našimi evropskými závazky – vládou schváleným klimaticko-energetickým balíčkem EU,“ uvedl Bursíkův úřad.

Návrh podle MŽP odporuje také závěrům takzvané Pačesovy komise, podle které se má Česko soustředit především na úspory energie a energetickou efektivnost. Tím, že koncepce navrhuje prolomení limitů těžby uhlí, neodpovídá podle Bursíka ani programovému prohlášení vlády a nedávnému usnesení kabinetu k územním limitům těžby uhlí.

Plynová krize zatím nezohledněna

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana ovlivní diskuzi o energetické koncepci také nedávná krize kolem výpadku dodávek ruského plynu do Evropy. „Nikdo s ní ale v těchto materiálech nepočítal,“ podotkl Říman. Výpadek dodávek plynu se nejen podle něj navíc může kdykoli opakovat.

Koncepce však přesto počítá se zvýšením plynových zásob. Jako jedno z nových opatření doporučuje „zajistit legislativu pro nový druh strategické rezervy zemního plynu a naplňovat je způsobem dohodnutým v Evropské unii“.

„V rezervách se sice bude skladovat hlavně plyn od Gazpromu, ale i tak by to riziko výpadku snížilo,“ říká Říman. Skladování plynu je ale hodně drahé. Podle představ Římana by se o náklady na povinné skladování měly dělit soukromé plynárenské firmy se státem. Zákazníci se ale většímu či menšímu dopadu na ceny těžko vyhnou.

Pomoci by však mohla finanční injekce od Evropské unie. Evropská komise a ministři energetiky členských zemí EU totiž 19. února schválili, že na rozšíření zásobníků na plyn v Česku půjde o 10 milionů eur víc, než s čím počítal původní návrh Evropské komise. Celkem by tak Češi mohli získat 35 milionů eur (miliardu korun). Peníze podle původního návrhu komise z konce ledna měly pocházet z neutracených prostředků z loňského rozpočtu Evropské unie. Celkem pak mělo do energetiky putovat 3,5 miliardy eur (přes sto miliard korun), především na propojení energetických sítí mezi státy. Podle původního návrhu například zhruba 250 milionů eur z celkové částky mělo jít i na výstavbu plynovodu Nabucco, který má přivést plyn ze střední Asie do Evropy mimo území Ruska a Ukrajiny. Za jeho vybudování, které by snížilo závislost EU na plynu z Ruska, lobuje i české předsednictví EU, projekt však zatím nezískal jednoznačnou podporu od velkých členských států. Nový návrh ale počítá „jen“ s 200 miliony eur.

Zvýšit energetickou efektivnost

Z návrhu energetické koncepce vyplývá, že stát by se měl v energetice v následujících desetiletích soustředit především na dva hlavní cíle: zvyšování energetické efektivnosti a maximální využití tuzemských zdrojů, včetně obnovitelných. To jsou body, které zřejmě potěší i šéfa rezortu životního prostředí Martina Bursíka. Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje, že maximalizace energetické efektivnosti je tou nejbezpečnější a nejrychlejší cestou, jak dosáhnout všech priorit státní energetické koncepce. Tedy zajistit dostatečné zdroje pro pokrytí poptávky po energiích. „Zvýšit energetickou efektivnost je cíl číslo jedna,“ uvádí se v dokumentu. V této oblasti je však co dohánět. V ukazatelích energetické náročnosti v přepočtu na jednotku HDP je Česko velmi výrazně pod průměrem Evropské unie, když v roce 2006 nedosahovalo ani 50 % průměru EU.

Více domácích zdrojů

„Cílem číslo dvě je zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů,“ uvádí koncepce. Především lépe využívat domácí energetické zdroje včetně jaderných a efektivněji nakládat s dováženými energetickými surovinami. Co to znamená? Zejména zvýšení dostupnosti a prodloužení životnosti domácích zásob fosilních paliv, tedy hnědého a černého uhlí a uranu. Jinak řečeno – pokud se mají v Česku začít stavět nové zdroje elektřiny a tepla na nejvyšší technologické a ekologické úrovni, je nezbytné uvolnit především zásoby hnědého uhlí v potřebné výši, to znamená na dalších minimálně 30–40 let jejich provozu. A tudíž zrušit stávající územní limity. Ty doposud udávají, kam až se může těžit hnědé uhlí.

Za zmínku stojí i ministerské návrhy v oblasti těžby černého uhlí. Po několikaletém útlumu se černé uhlí dobývá aktuálně již jen v karvinské pánvi, kde vytěžitelné zásoby pomalu docházejí. OKD v současné době předpokládá, že lepším využitím zásob navýší celkovou těžbu zhruba o 80 milionů tun. Z dobýváním nerostu tak neskončí po roce 2020, ale minimálně o 10 let později. Ministerstvo proto navrhuje, aby se začalo opět diskutovat o možném rozšíření těžby černého uhlí, především pak otevření nového dolu ve Frenštátu, kde jsou geologické zásoby uhlí odhadovány na 1,5 miliardy tun.

O jádru jen opatrně

Závěry ministerstva v energetické koncepci budou patrně poněkud zklamáni příznivci budování dalších jaderných elektráren. Zastánci atomu totiž očekávali, že v dokumentu bude jasně napsáno: „Česká energetika se bez stavby další jaderné elektrárny neobejde.“ Žádné takové konstatování návrh neobsahuje, i když považuje jádro za velice perspektivní. Tvrdí totiž, že výsledky bádání nad českou energetickou budoucností potvrdily oprávněnost úvah o dalším pokračování ve využívání jaderné energie v České republice a přípravu výstavby nových jaderných bloků. Místo obšírnější analýzy, zda je výstavba nových jaderných bloků pro českou energetiku nezbytná, či nikoliv, se ale studie věnuje spíše zásobám uranu, jež označila za významné. „Uran je surovinou pro výrobu jaderného paliva a v tomto směru by mohl sehrát v podpoře rozvoje jaderné energetiky rozhodující úlohu,“ uvádí se v dokumentu.

Alena Adámková

STÁTNÍ REZERVY BY BYLY PŘÍLIŠ DRAHÉ

Na začátku roku patřil k nejsledovanějším osobnostem v Česku. Evropa se potýkala s plynovou krizí a Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas, zodpovídal za to, aby ji české podniky a domácnosti nepocítily. Jak v RWE krizi vyhodnotili a jaké kroky chystají?

Připravujeme rozšíření zásobníků o třetinu
Jaké závěry RWE vyvozuje z lednové plynové krize? Celá naše infrastruktura od plynovodů, přes kompresní stanice až po zásobníky úspěšně prošla náročným testem, víme, co systém dokáže po technické stránce. Musím vyzdvihnout skvělou práci všech našich zaměstnanců, dokázali zvládnout i situace, které za posledních 35 let nikdy nezažili. Krize jednoznačně potvrdila, že diverzifikace zdrojů je pro ČR velkou výhodou. Jen díky diverzifikaci, uskutečněným investicím do modernizace přepravní a distribuční soustavy a dostatečným objemům zásob jsme byli schopni zajistit bezpečné a spolehlivé dodávky zemního plynu. Všichni naši zákazníci tak dostávali po celou dobu krize plné objemy plynu bez toho, že by museli být nějak omezováni. Významně nám také pomohlo zázemí silné energetické skupiny RWE a schopnost aktivně obchodovat na mezinárodních trzích. Díky tomu se nám podařilo zajistit dodatečné dodávky nejen pro naše potřeby v tuzemsku, ale i pro krizí silně zasažené Slovensko. V krizi hrály významnou roli zásobníky. Chystáte jejich rozšiřování nebo výstavbu nových?

Plánujeme zvýšit naši zásobníkovou kapacitu zemního plynu v Česku až o třetinu rozšířením stávajících zásobníků ve dvou lokalitách na Moravě. Do roku 2010 bychom chtěli navýšit naši skladovací kapacitu ze současných 2,3 na více než 3 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Pokud jde o stavbu nových zásobníků, v nejbližší době o ní neuvažujeme. Vybudování nového zásobníku je nákladná záležitost, levnější je rozšiřovat už existující kapacity, pokud je to možné. Kdybychom ale našli místo se vhodnou geologickou strukturou, určitě bychom to zvážili.

Jak se díváte na snahy o vybudování státních hmotných rezerv zemního plynu? Podle nás je to zbytečné a daňové poplatníky by to vyšlo velmi draho. Státní hmotné rezervy by navíc blokovaly stávající kapacitu. My jsme pro regulaci bezpečnosti dodávek. Mám tím na mysli, aby všichni hráči na trhu splňovali stejné bezpečnostní standardy. Vnímáme to jako zásadní věc pro zvýšení bezpečnosti zásobování českých odběratelů zemního plynu a také pro zajištění rovných podmínek na trhu.

Na případnou krizi jsme připraveni

Domníváte se, že se bude krize opakovat? Docela rád bych znal odpověď na tuto otázku. Nikdo z nás nepředpokládal takový rozsah krize, kterou jsme v lednu zažili, a také nikdo z nás neviděl nové smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou. Nevíme, jaké jsou v nich obsaženy garance a konkrétní podmínky dodávek zemního plynu. Proto nemůžu další opakování krize vyloučit.

Nabucco přivede plyn od Kaspického moře

Po krizi se začalo hodně mluvit o nutné diverzifikaci zdrojů. Hledá RWE i jiné dlouhodobé dodavatele? Další diverzifikace může Evropě jedině prospět a RWE se k ní staví velmi zodpovědně. Věřím, že mnohé projekty dostanou významnější politickou podporu a opravdu se začnou sítě propojovat a stavět nové plynovodní trasy. RWE je jedním ze šesti akcionářů projektu Nabucco, který má do Evropy dovážet plyn ze zemí kolem Kaspického moře. Počítáme s tím, že okolo roku 2014 by plyn mohl začít téct. Konečné množství má být až 31 miliard kubíků. Plynovod má končit v rakouském Baumgartenu, ale plánujeme propojení s českým systémem. Je významu zemního plynu věnována dostatečná pozornost v rámci Státní energetické koncepce? Každý energetický mix by měl být vyvážený. Například RWE má ve svém energetickém portfoliu také uhlí, jádro, vítr, vodu či biomasu. Oproti ostatním zemím EU má ale zemní plyn v energetickém mixu České republiky výrazně menší zastoupení. A to přesto, že jde ze všech neobnovitelných zdrojů ve vztahu k přírodě o nejšetrnější energii. Pokud to tedy EU myslí s ekologií vážně, bez zemního plynu to nepůjde. I proto si myslím, že se český mix bude v následujících letech přibližovat evropskému průměru a plyn se začne více využívat například při výrobě elektřiny.

Stabilita podnikatelského prostředí je zásadní

K připravované novele energetického zákona měly plynárenské společnosti řadu výhrad. Proč? Evropská legislativa se rychle vyvíjí. RWE proto doporučuje jen upravit již existující směrnice a případné další změny provést až v rámci implementace třetího energetického balíčku. Podnikání v energetice vyžaduje velké investice, které mají dlouhou návratnost. Stabilita podnikatelského prostředí je proto zcela zásadní.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková