Ministerstvo průmyslu a obchodu má za úkol připravit novou koncepci státní energetické politiky, která by odrážela programové prohlášení nové vlády. To na rozdíl od nyní platné energetické koncepce nepočítá se stavbou nových jaderných bloků ani s prolomením limitů těžby uhlí, sází jen na obnovitelné zdroje, úspory a těžbu uhlí v rámci platných těžebních limitů. Tyto názory prosadila do programového prohlášení Strana zelených a zatím na jejich plnění striktně trvá. Na ministerstvu průmyslu mají však zcela jiné názory.

Se svými postoji, zcela odlišnými od programového prohlášení vlády, se netají ani ministr Martin Říman (ODS).

Jak to bude s těžebními limity?

„Těžební limity jsou pouze politické rozhodnutí, nemá to žádnou právní platnost. Nejsou v žádném zákoně. Zákon hovoří jasně: Musí se vypořádat vlastnické vztahy a těžební prostor musí být zakreslen v územním plánu. A o tom se dnes také vede diskuze. Navíc, územní plán už v současnosti také není v pravomoci vlády, jak byl před deseti lety. Je v pravomoci krajů, takže i tento nástroj stát ztratil. Osobně považuji limity za fetiš. Kdyby vláda limity zrušila, tak se ze dne na den nestane vůbec nic. Bude povinnost splnit ty zákonné podmínky, o kterých jsem hovořil,“ řekl Říman. Až po ostré  kritice ekologů i představitelů vlády a stranických kolegů v Ústeckém kraji na adresu svého výroku, že limity, které zakazují těžit přes nyní stanovenou hranici, by bylo možné v následujících třech letech zrušit na Dole Bílina, patřícího Severočeským dolům, byl ministr Říman donucen oficiálně prohlásit, že současná vláda ekologické limity těžby hnědého uhlí nezruší. Rypadla těžařů by se totiž po prolomení limitů na dole Bílina přiblížila k domům obyvatel Lomu u Mostu, Braňan, Mariánských Radčic i Litvínova. Říman popudil jak ekology, tak své spolustraníky. Podle nich nepřímo otevřel cestu i Mostecké uhelné k tomu, aby začas mohla těžit v místech, kde je dnes Horní Jiřetín nebo Černice. Svým nejnovějším prohlášením Martin Říman zcela obrátil a své stanovisko odvolal. Zároveň ale uvedl, že chce o celé věci ještě diskutovat. „Negativními reakcemi na návrh vést o limitech diskuzi jsem překvapen,“ uvedl v prohlášení. Říman tvrdí, že jeho volání po debatě neznamená, „že se příští týden zakousnou rypadla do země“. Chce jen, aby se zvážila všechna pro a proti vyplývající z případné těžby. Dodal však, že v programovém prohlášení vlády se říká, že územní limity nebudou během funkčního období vlády prolomeny. „Dohodu stran vládní koalice bude jako ministr plně respektovat,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš  Bartovský. Platnost programového prohlášení vlády potvrdili vicepremiéři Alexandr Vondra (ODS), Martin Bursík (SZ) a Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Programové prohlášení nikdo nehodlá přepisovat,“ uvedl Bursík. Jednání jsou podle něj politici nakloněni, nicméně stále platí usnesení vlády určující limity z počátku 90. let. Do programového prohlášení formulaci prosadili zelení. „Máme vládní prohlášení a stojíme si za ním,“ potvrdil Vondra. Poznamenal nicméně, že jeho osobní názory na energetickou politiku se liší od představ zelených.

Ministr Říman má rovněž kladný vztah k jaderné energetice a s názorem, že není nutné stavět nové jaderné reaktory, rovněž nesouhlasí. Proto stále nahlas prohlašuje, že zatím platí energetická politika přijatá předchozí vládou, která počítá s dalším rozvojem jaderné energetiky. „Samozřejmě platí, zatím ji žádné usnesení nového kabinetu nezměnilo. To bychom žili v hodně divoké zemi, kdyby neplatila,“ uvádí Říman. Připouští však, že energetická politika by stála za revizi. „Od jejího přijetí přece jenom uplynuly 4 roky. Přibyly i nové bezpečnostní momenty. Momentálně o tom jedná mezirezortní komise a je potřeba vyčkat na její závěry,“ říká Říman.

Mezirezortní komise zatím nevznikla

Martin Říman však v jedné věci nemá pravdu: mezirezortní komise zatím vůbec nevznikla. „Komise zatím neexistuje. Premiér uložil předsedům všech parlamentních stran, aby do komise nominovala každá po dvou svých zástupcích, ale zatím to žádná ze stran neučinila, netuším proč,“ vysvětluje šéf komise, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Zdá se, že i politické strany celou záležitost spíše zdržují, protože mají na energetické zdroje budoucnosti zcela jiné názory než Strana zelených, která své postoje prosadila do programového prohlášení vlády. Přitom komise by měla rozhodnout o základních otázkách naší energetiky, jako o bezpečnostních aspektech, integraci naší energetiky do struktur EU, rozhodnutí o energetických  zdrojích České republiky či zabudování závěrů energetického summitu EU do naší energetické politiky. A tak ministerstvo zatím spí spánkem Šípkové Růženky. „Novou energetickou politiku máme podle usnesení vlády připravit do dvou měsíců po zveřejnění závěrů Pačesovy komise, a to v duchu programového prohlášení vlády,“ říká šéf odboru energetické politiky Richard Nouza. „Zatím se řídíme platnou energetickou politikou. Tento dokument má větší váhu než programové prohlášení vlády,“ vysvětluje Nouza.

Rozhodnutí o nových zdrojích se odkládá

Není divu, že za této situace se rozhodnutí o tom, zda se budou stavět nové jaderné elektrárny, či zda dojde k prolomení těžebních limitů, stále odkládá. Jak dlouho je možné s rozhodnutím vyčkávat, když výstavba nových elektráren trvá léta? „Že taková debata něco brzdí nebo zastaví, to jsou jen řeči politické opozice. Na plánech ČEZ při obnově a modernizaci některých zdrojů se rozhodně nic nemění. Na to, jestli nové elektrárny postaví jiné, soukromé společnosti, třeba Mostecká uhelná nebo E.ON, taková debata také nemá vliv. Někteří opoziční politici například vystupují ve stylu – vy jste zastavili dostavbu Temelína. Ale když jsem přišel na ministerstvo průmyslu, tak jsem tady na stole nenašel nic, co by svědčilo o tom, že by předchozí vláda v této věci vůbec něco dělala. Nezačala ani debata o tom, jakou třeba použít technologii. Papírově připraveno prostě vůbec nic není,“ tvrdí Říman.

Co nám diktuje Evropská unie

Pačesova komise i vláda musely počkat také na výsledek evropského summitu o energetice. Členské státy Evropské unie v polovině března na summitu v Bruselu dospěly k dohodě o ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změnou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku EU. Summit se shodl, že unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 %. Česká republika s tím podle premiéra Mirka Topolánka nakonec souhlasila, protože záměr bere v úvahu situaci v jednotlivých zemích, které budou mít vliv na výši svého závazku. V rámci boje s globálním oteplováním se tedy v budoucnu výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren. Závazná dohoda je založena na strategii, kterou navrhlo Německo, nynější předseda EU, bere ovšem ohled na specifické požadavky jednotlivých zemí. Topolánek řekl, že český souhlas s dohodou vyplývá z toho, že summit „zohledňuje parametry“ jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci při využívání obnovitelných zdrojů, stejně jako jejich současnou strukturu energetického sektoru. Klíčové pak bylo podle premiéra ujištění předsedy Evropské komise Josého Barrosa, že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, který jim komise navrhne. Česká republika tak nebude muset nezbytně dosáhnout požadovaných 20 %, protože její „deficit“ může vyvážit jiný stát, kde bude podíl obnovitelných zdrojů vyšší. „Je to ambiciózní, ale realistický cíl, kterého můžeme dosáhnout,“ prohlásil po summitu Barroso. „Myslím,  že tento summit byl velmi úspěšný,“ dodal. Spokojenost neskrývala ani německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Jacques Chirac hovořil o „jednom z velkých okamžiků v evropských dějinách“ a o „velmi silném signálu“, který Evropa vyslala světu v boji s globálním oteplováním. „Jde o velmi ambiciózní cíl s velmi silným otazníkem nad tím, jak dalece je reálný,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. ČR podle něj nepatří mezi země, které by byly nadprůměrně vybaveny zdroji umožňujícími naplnit takovýto podíl. Příliš ambiciózní cíl by tak prý velmi pravděpodobně nepříznivě ovlivnil ceny energií a projevil by se i v deficitu surovin, které jsou využívány ostatním zpracovatelským průmyslem. Pro některé průmyslové obory by to mělo existenční dopad, dodal. Schválený plán naopak velmi přivítalo české ekologické Hnutí Duha. Soudí, že pomůže rozhýbat inovace a investice do obnovitelných zdrojů energie, bude impulzem pro modernizaci ekonomiky, sníží závislost na dovozu ropy a plynu a omezí exhalace skleníkových plynů. „Teď ze všeho nejvíce záleží na (české) vládě, zda připraví účinnou legislativu, dotační programy a daňová opatření, aby se z papírového cíle staly konkrétní projekty,“ upozornil Petr Holub z Hnutí Duha. Summit se už před jednáním shodl, že EU do roku 2020 o pětinu sníží objem emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Státníci dokonce doporučili snížení o 30 %, ale jen zaváží-li se další světoví znečišťovatelé ke „srovnatelným omezením“. Německo chce z této iniciativy vycházet při červnovém summitu skupiny G8, které letos také předsedá. Podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě by měl dosáhnout 10 %. EU si také uložila, že stanoví požadavky na energetickou náročnost osvětlení v domech, na úřadech a i v ulicích. Za úspěch české delegace označil Topolánek závěr summitu, že je třeba zahájit skutečnou diskuzi o příležitostech a rizicích jaderné energie. S tím nakonec souhlasilo i Rakousko, řekl a zdůraznil, že ČR bude usilovat o to, aby v Praze vzniklo stálé fórum o jaderné energetice. Stejný záměr mají i Slováci a Merkelová zmínila toto fórum v souvislosti s Bratislavou. Topolánek připomněl, že o vzniku a umístění fóra rozhodne Evropská komise. Český premiér byl spokojen i s tím, že summit podpořil „efektivní“ rozdělení výroby energie od její distribuce. V podstatě tak nechal na členských zemích, jak se s věcí vypořádají a pod stůl tak spadl záměr komise a řady států na vlastnické oddělení výroby a distribuce energií. ČR byla proti, zejména v obavě z průniku ruských státních firem na český trh.

Alena Adámková