Evropská komise učinila na počátku března první krok ke společné energetické politice Evropské unie. Navrhla jednotný postup vůči vnějším dodavatelům energie do EU a dokončení uceleného vnitřního trhu s energiemi. Důraz položila také na úspory energie, na boj proti klimatickým změnám, na podporu obnovitelných zdrojů. Vyhlásila také, že je načase se v Evropě bavit o budoucnosti jaderné energetiky.2 0

„Zelená kniha“ předložená komisařem Andrisem Piebalgsem byla jedním z hlavních podkladů pro práci summitu 23.–24. března. Pokud dostane zelenou od vlád a Evropského parlamentu, navrhne EK rozsáhlé koordinační a legislativní kroky na úrovni EU. „Jsme v novém energetickém století. Poptávka roste, zásoby se tenčí a globální ovzduší se mění. Evropa si nemůže dále dovolit 25 různých nekoordinovaných energetických politik,“ řekl předseda EK José Barroso. Popsal novou strategii jako trojúhelník složený z udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti. „Chcete-li to vyjádřit zeměpisnými pojmy, řekl bych Kjóto-Lisabon-Moskva.“

Šest prioritních oblastí evropské energetické politiky

V zájmu dokončení vnitřního energetického trhu posuzuje zelená kniha nová opatření, jako jsou: kodex evropské energetické sítě, prioritní plán propojení Evropy, evropský energetický regulátor a nové iniciativy k zajištění stejných podmínek, zejména pokud jde o oddělení sítí od konkurenčních aktivit. Konkrétní návrhy budou předloženy ještě do konce tohoto roku. Druhá prioritní oblast se týká bezpečných dodávek na vnitřním energetickém trhu, zajištění solidarity mezi členskými státy. Jako třetí prioritní oblast byla uvedena udržitelná, účinná a rozmanitá skladba zdrojů energie. Volba této skladby energetických zdrojů členskými státy je a zůstane otázkou, která se řídí zásadou subsidiarity, ovšem volba jednoho členského státu nevyhnutelně ovlivňuje energetickou bezpečnost jeho sousedů a Společenství jako celku. To může posléze vést k tomu, že na úrovni Společenství budou stanoveny cíle týkající se celkové energetické skladby zdrojů energie, aby se zajistily bezpečné dodávky energie a zároveň se respektovalo právo členských států zvolit si vlastní zdroje energie. Ve své čtvrté oblasti činnosti Komise navrhuje celou řadu opatření, která mají pomoci vyrovnat se s výzvami spojenými s globálním oteplováním. Zejména navrhuje, aby případný obsah akčního plánu o energetické účinnosti byl přijat komisí koncem tohoto roku. Tento akční plán stanoví nezbytná opatření, pomocí nichž má EU ušetřit 20 % energie, kterou by v opačném případě do roku 2020 spotřebovala. Dále navrhuje, aby EU připravila nový plán pro obnovitelné zdroje energií v EU a cíle, jichž se má dosáhnout do roku 2020 a v budoucích letech, abychom vytvořili stabilní investiční prostředí, které by umožnilo vyrábět v Evropě více konkurenční obnovitelné energie. Technologie účinné energie a nízkouhlíkové technologie představují rychle rostoucí mezinárodní trh, který bude mít v nadcházejících letech hodnotu miliard eur. Strategický energetický technologický plán, který byl navržen v páté akční oblasti zelené knihy, zajistí, aby se evropský průmysl stal světovým vůdcem v oblasti nové generace technologií a výrobních postupů.

Reakce jsou pozitivní

Obsáhlý návrh energetické strategie EU sklidil vesměs pozitivní reakce. Podnikatelé, politici, ale i odbory vítají první pokus odpovědět ucelenou energetickou politikou na výzvy v podobě rostoucích cen energií, tenčících se zdrojů, oteplování klimatu a zvyšující se závislosti EU na dodávkách ze zahraničí. Nespokojenost však vyjádřili ekologové. Bezvýhradně podpořila koncepci EK UNICE, zastřešující evropská organizace podnikatelských svazů. Také Eurochambers, sdružující obchodní a průmyslové komory, považuje dokument za dobrý základ, na kterém lze budovat. Vyzvala vlády, aby při dalším projednávání braly větší ohled na názory a potřeby malých a středních podniků, které nejvíce trpí růstem cen energií. Za krok správným směrem označila počin EK také Evropská odborová konfederace. Přeje si ovšem, aby v konečné formulaci měla evropská energetická politika silnější sociální akcent. Komise potěšila částečně i Foratom, který reprezentuje evropskou jadernou lobby. Líbí se mu, že si přeje neideologickou debatu o jaderné energii, kterou považuje za nedílnou součást skladby energetických zdrojů. Na druhé straně ovšem žehrá na to, že dokument potlačuje skutečný význam atomu v dnešní výrobě energie v EU a při ochraně ovzduší. „Když se v Evropě rozsvítí, polovina žárovek jede na jádro,“ uvedl Foratom a připomněl, že Bulharsko, Finsko, Francie, Rumunsko se již rozhodly posílit tento sektor, Polsko se chystá s jadernou energetikou začít a Nizozemsko, Belgie a Británie otevřeně zpochybňují svá útlumová rozhodnutí.  Spokojeni nejsou jen ekologové. Podle nevládní organizace WWF vychází komise ze správné analýzy, ale nenabízí dobrá řešení. Připadá mu, že boj proti klimatickým změnám není pojímán dostatečně široce a podpoře obnovitelným zdrojům energie chybí velkorysost.“ „Problémy dodávek energie a klimatických změn nelze vyřešit budováním nových plynovodů napříč kontinentem. Evropa potřebuje jasnou dlouhodobou vizi, jak posílit energetickou účinnost a rozvinout obnovitelné zdroje,“ uvádí WWF. Nevládní organizace Přátelé země označila myšlení EK za dinosaurské, protože se nadále opírá o fosilní paliva a počítá s rozvojem jaderné energetiky, zatímco Evropa potřebuje nesmírné investice do úsporných technologií a do využívání slunce a větru.

Jak se zbavit závislosti na Rusku?

Zelená kniha byla vypracována na pozadí rostoucích cen ropy a zemního plynu i nečekaných výkyvů v dodávkách těchto surovin na začátku roku z Ruska, které připomněly zranitelnost evropského trhu, stále více závislého na dovozech. Na jedné straně je zde patrná snaha učinit z energetiky páteř evropské integrační politiky pro budoucí desetiletí, opřená o přesvědčení, že státy nebudou schopny se samy vypořádat s globálními výzvami v této oblasti a mají tudíž zájem na jednotném postupu. Na druhé straně spory francouzské, italské, španělské a německé vlády ohledně fúzí velkých energetických firem svědčí spíše o opačné tendenci chránit národní zájmy a zachovat rozhodující domácí vliv na energetiku. Komise upozorňuje, že svět vstupuje do „nové energetické éry“, pro niž je typická rostoucí globální poptávka i znepokojivé oteplování klimatu. Evropské zásoby ropy a plynu se tenčí a hlavní rezervy jsou dnes v zemích, které obvykle omezují přístup zahraničních podniků k těžbě a dopravě. Pokud nebudou učiněna žádná opatření, zvýší se závislost EU na zahraničních zdrojích z dnešních 50 na 70 % během 20–30 let. Aby vyhověla budoucí poptávce, bude EU muset v příštích 20 letech investovat do energetiky asi bilion eur. Navrhuje se proto uzavřít zásadní energetickou úmluvu s Ruskem, hledat nové dodavatele v kaspické oblasti či severní Africe, budovat s pomocí EU nové plynovody či terminály na zkapalněný plyn, vyjednat energetické dohody se sousedními zeměmi, ale i s velkými spotřebiteli Indií, Čínou a Japonskem. Cílem je dosáhnout stavu, kdy unie nebude přehnaně závislá na jednom dodavateli ropy či plynu. Uvnitř EU si komise přeje jednotný, otevřený trh s elektřinou a plynem, opřený o pravidla volné soutěže. Chtěla by zavést kodex evropské elektrické sítě, jednotný evropský regulační orgán, agenturu pro sledování dodávek energie a vybudovat povinné zásoby plynu, podobně jako je tomu u ropy.

Debata o jádru je nutná

Unie nabádá státy, aby více propojily energetické sítě. Neodvažuje se ovšem dotknout svrchovanosti každého z nich, pokud jde o „energetický mix“, včetně využívání či naopak odmítání jaderné energie. Míní nicméně, že o tomto zdroji je třeba také vést rozsáhlou debatu. „Musíme respektovat rozdíly v názorech na tuto otázku; o skladbě energetických zdrojů si každý rozhoduje sám,“ řekl Barroso. Usoudil, že za dnešní situace netřeba žádné zdroje zavrhovat, jaderná energie musí být součástí  debaty. Atomová energie je dlouhodobě předmětem sváru v  U,  kde ji některé země v čele s Rakouskem rozhodně odmítají, zatímco další na ní staví svou energetickou politiku, počínaje Francií. O této věci lze čekat vzrušenou diskuzi i v Evropském parlamentu. Podle českého europoslance Vladimíra Remka (KSČM), který se touto otázkou zabývá v příslušném výboru Evropského parlamentu, sílí přesvědčení, že jádro bude nejvhodnějším prostředkem, jak zajistit přechod od fosilních paliv k energiím budoucnosti. Jaderná energie zajišťuje dnes v EU o 25 členech 15 % celkové spotřeby a 29 % výroby elektřiny.

Energetická strategie EU vyhovuje společnosti ČEZ

Energetická strategie EU, kterou v Bruselu v březnu představil předseda Evropské komise José Barroso, v základních tezích odpovídá zájmům české elektrárenské společnosti ČEZ. Barroso prosazuje zrušení národních bariér při obchodu s energiemi uvnitř unie a ČEZ si od toho na rozdíl od svých francouzských a italských konkurentů slibuje větší zisky. „Liberalizaci podporujeme už dlouho. Naše ceny elektřiny jsou v regionu nejlevnější a na západoevropském trhu můžeme uspět,“ říká mluvčí firmy Ladislav Kříž. Podle něj už dnes vyrábí ČEZ elektřinu o 10 % levněji než například na Slovensku a o 60 % levněji než v Německu. Podnik se nebrání ani případnému celoevropskému regulačnímu úřadu, o jehož zřízení Evropská komise usiluje. Kromě propojení národních rozvodných sítí a jejich otevření pro nové dodavatele Barroso také počítá s dalším využitím jaderné energie. Komise je názoru, že debata o jaderných elektrárnách je v unii démonizovaná a hodlá to změnit. Také tento cíl společnosti ČEZ, která je majitelem Temelína, vyhovuje. „Jaderná energie má v následujících nejméně padesáti letech budoucnost a my jsme rádi, že to komise reflektuje,“ uvedl Kříž.

Brusel hrozí energetickým obrům, i ČEZ

Evropští energetičtí giganti a jejich političtí ochránci dostali však z Bruselu varování před razantním zákrokem v případě, že budou dále monopolizovat trhy s elektřinou a plynem. Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová řekla, že se kloní k rozdělení těch společností, které na jednom trhu kontrolují jak dodávky, tak distribuci a blokují tak přístup konkurence.Napsal to britský list Financial Times. Mohlo by to postihnout i společnost ČEZ, která vlastní většinu distribučních společností na českém trhu. „Propojování výroby, dodávek, potrubních cest, přenosových sítí a distribuce je zřejmě jádrem nynějšího selhání trhu. Osobně pokládám za lákavé úplné strukturální rozpojení,“ řekla Kroesová na energetické konferenci v Bruselu. Podle platné směrnice musí země EU zajistit konkurentům v elektroenergetice a plynárenství nediskriminační přístup na trh a postavit mezi produkci elektřiny a přenosové a distribuční sítě „čínské zdi“. Evropská komise se však domnívá, že řada firem se plně nepodřídila požadavku formálního oddělení těchto aktivit, a zvažuje, že je donutí rozdělit se i vlastnicky. Komise minulý měsíc ostře kritizovala monopolizaci národních trhů dominantními firmami, které domácí politikové podporují a snaží se z nic udělat takzvané národní šampiony. Konstatovala přitom, že společný trh s elektřinou navzdory papírové liberalizaci nijak nepokročil, protože tomu brání hlavně praktiky bývalých monopolů. Kroesová tehdy slíbila, že proti monopolnímu chování zasáhne. Kroesová podle pozorovatelů míří zejména na Francii, jejíž vláda se podporou domácích „šampionů“ nijak netají a vyhlašuje program „ekonomického patriotizmu“. EU začala prošetřovat plán fúze mezistátní Gaz de Frace a soukromou společností Suez, z níž by vznikl právě takovýto vertikálně integrovaný „šampion“.

Dojde i na ČEZ?

Komise chce nyní spustit vyšetřování konkrétních podniků kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu a neopodstatněného zdražování. V hledáčku Bruselu se podle tisku ocitla i ČEZ, která kontroluje pět z osmi českých distribučních společností, dodávajících proud spotřebitelům. ČEZ však přes svého mluvčího Ladislava Kříže minulý měsíc vzkázal, že se žádného postihu neobává. Kroesovou v boji proti energetickým gigantům a jejich politickým patronům podporuje hlavně komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy. Ten také naznačil, že se zásahem proti těmto tendencím počítá. „Opravdu si někdo myslí, že budu slepý ke kamarádským svazkům mezi politiky a firemními manažery? Jestli ano, pak žije v iluzích,“ řekl komisař.

Alena Adámková