Nový rok nezačne pro občany České republiky příliš radostně – domácnostem i firmám skokově zdraží elektřina, teplo a po třech měsících opět podraží i plyn. Zároveň si však domácnosti budou poprvé moci vybrat svého dodavatele elektřiny, dojde k úplnému otevření trhu. Tato možnost bude však pouze v rovině teorie, v praxi by si změnou dodavatele nijak nepomohli. Firmy však mohou na změně dodavatele díky konkurenčnímu boji vydělat, i když jen několik procent.

Teplo z uhlí téměř nezdraží

Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu stoupne cena plynu v průměru o 4,8 %, elektřina by měla domácnostem v průměru podražit o 8,9 %. V některých městech stoupnou i ceny dodávek tepla, a to až o 11 %. Zdražení bude u všech druhů energií v každém regionu jiné. U tepla se bude lišit podle používaného paliva. Výtopny používající k výrobě tepla uhlí budou moci zdražit jen o 1–3 %. Ceny tepla budou buď věcně usměrňované, nebo regulované se stanovením maximálních cen podle toho, zda se cena tepla pohybuje pod, nebo nad referenční hladinou.

Cena silové elektřiny už se nebude regulovat

Nejvíce podraží elektřina, v průměru o 8,9 %, a to přesto, že se původně předpokládalo, že po otevření trhu cena elektřiny klesne díky nárůstu konkurence. V České republice je však konkurence jen teoretická, protože společnost ČEZ vlastní 5 z 8 distribučních společností. Navíc od Nového roku regulátor už nemůže určovat cenu tzv. silové elektřiny (tj. proud jako médium), která tvoří polovinu z výsledné ceny. Cenu silové elektřiny pro domácnosti zvýšila firma ČEZ o plných 15 %, ve výsledné ceně se to projeví tedy 7,5 %. Podle obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody je cena silové elektřiny dána nabídkou a poptávkou a vytváří se na aukcích, tedy nezávisle na ČEZ. Svoboda dodává, že firma naopak snížila svou obchodní marži. ČEZ pak vysvětluje nárůst ceny silové elektřiny vývojem v okolních zemích, zejména v Německu. „Naše ceny jsou stále jedny z nejnižších ve střední Evropě. Hladina se musí vyrovnat,“ říká Svoboda a dodává, že dalším důvodem je nutnost obnovy dožívajících elektráren, která by se firmě při nízkých cenách elektřiny ani nevyplatila.
„Regulovaná část ceny elektřiny, tj. náklady na distribuci, regulaci soustavy, přenos a podobně, stoupne jen o 2 %,“ vysvětluje místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. V ceně za regulaci jsou již započteny i náklady na tzv. unbundling, tj. právní rozdělení distribučních společností na část obchodní a distribuční, když distribuce bude od ledna vyčleněna do samostatných dceřiných společností. Zahrnuty jsou i vyšší náklady na výkup elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů a na složitější regulaci soustavy v případě, že je zapojeno více obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren, kvůli nimž je třeba mít k dispozici záložní zdroje.
Největší nárůst cen elektřiny pocítí lidé na severní Moravě – o 13,3 %. Nejméně naopak podraží elektřina ve středních Čechách – o 4,2 %. „Tím se ale úroveň cen jen srovná, protože na severní Moravě byl proud až dosud nejlevnější a ve středních Čechách tomu bylo naopak,“ vysvětluje Němeček. Podle něj si tedy lidé ze severní Moravy nijak nepomohou, když budou chtít proud kupovat třeba ve středních Čechách. „Navíc distributora změnit nelze, domácnost může jen chtít obstarat levnější dodávku silové elektřiny. Tu ale dodává v pěti distribučních firmách ČEZ a podobné ceny má i E.ON, jenž ovládá Jihočeskou a Jihomoravskou energetiku. Pražská energetika, kde jsou tři za-hraniční majitelé a město Praha, dodává silovou elektřinu ještě dráže,“ říká Němeček.

Elektřina ani po uvolnění trhu nezlevní

Jak bude liberalizace fungovat v praxi? Po 1. lednu budou mít i domácnosti teoreticky možnost koupit si proud od kohokoliv. Týkat se to bude ale jen silové elektřiny, která tvoří menší polovinu z výsledné ceny. Regulované služby budou muset domácnosti dále nakupovat od svého distributora.
Obchodníků, kteří na obchod s elektřinou mají licenci, je už přes dvě stě. Klíčové jsou ale tři firmy – ČEZ Prodej, E. ON Energie a Pražská energetika, které trh ovládají.
Informovanost lidí zejména na venkově je však malá. Ukazují to průzkumy společností Datamar a Incoma Research. Neznalost majitelů rodinných domků je až 90%. Lépe jsou na tom v Praze – tam o vývoji na trhu ví polovina dotázaných.
Experti změnu, za níž stojí snaha Evropské unie otevřít trh, vítají, ale zemětřesení nečekají. Konkurence v Česku je totiž malá. Tři nejsilnější skupiny tak nemají sílu ovlivňovat ceny, protože hlavní slovo má ČEZ. Jeho šéf Martin Roman přitom nedávno prohlásil, že všechny rozvojové scénáře ČEZ počítají se zdražením.
„Domácnosti budou v dalších letech spíš sledovat výhody spojené s prodejem elektřiny a kvalitou služeb," myslí si proto Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu. Výhody mohou přinést obchodní aliance prodejců elektřiny s bankami, pojišťovnami či obchodními řetězci.
Podobné ceny proto ani nebudou domácnosti motivovat k výměně dodavatele. Od Pražské energetiky by z 1200 dotázaných určitě odešla 3 % zákazníků. Analytici i samotné energetické firmy počítají, že mohou přijít zhruba o 5 % domácností.
Právě snížení cen a zlevnění souvisejících služeb, které na čas nastalo třeba po otevření trhu v Rakousku a Německu, si ale lidé s liberalizací spojují nejvíc. Podle Romana se však porovnávají dvě nesrovnatelná období, protože vývoj cen elektřiny před 10 lety byl v Evropě zcela jiný než nyní.
Podobná „ztráta nadějí“ od ledna 2007 nastane i při otevření trhu s plynem, která se rovněž dotkne domácností. I na něm chybí konkurence. Ta se zatím nejvíc prosazuje v telekomunikacích, ale i zde se na skutečné tržní prostředí stále čeká.

U plynu se otevření trhu odkládá

Plyn podraží po říjnovém skokovém růstu o 17,4 % tentokrát v průměru o 4,8 %. Nejvíce se cena plynu zvýší v jižních Čechách, kde ceny v průměru stoupnou o téměř 9 %, naopak nejméně, o 2,7 %, plyn zdraží ve východních Čechách. V závislosti na spotřebě plynu zaplatí domácnosti měsíčně o jednotky až stovky korun více. Regulátor navíc změnil i měsíční paušální platby. Výrazně je snížil domácnostem, které spotřebovávají více, menší spotřebitelé si naopak mírně připlatí.
„Hlavním a základním důvodem pro zdražení cen dodávek je růst nákupních cen zemního plynu od zahraničních producentů," uvedl předseda regulačního úřadu Josef Fiřt.
Vzniku volného trhu s plynem v České republice brání podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka více dodavatelů.
„Existence jednoho dodavatele znemožňuje opravdovou liberalizaci trhu. Obdobné potíže však mají i jiné evropské státy,“ uvedl Němeček.
Jednou z cest může být podle ekonomů rozvoj trhu se zkapalněným zemním plynem. První krok liberalizace začal letos v led-nu, odkdy si mohlo několik desítek podniků vybrat jiného dodavatele než skupinu RWE, žádná z firem tak ale neučinila. Podnikům zároveň letos plyn podražil o několik desítek procent a začaly si stěžovat u ERÚ a antimonopolního úřadu.
Podle Němečka byla příčinou letošních komplikací také špatná vzájemná komunikace a nepřipravenost na nové podmínky. „Problém výrazně zhoršil ještě stav na trhu s topnými oleji a pokračující růst ceny plynu," uvedl.
Kvůli letošnímu neúměrnému růstu cen pro tzv. oprávněné zákazníky zavedl ERÚ firmám na volném trhu od ledna opět cenovou regulaci. Ta se bude vztahovat také na všechny zbylé podniky, kterým se měl trh otevřít právě od příštího ledna.
Bez zásahu úřadu by podle Němečka cena plynu těmto podnikům stoupla o 20 %. Odběratelé z řad podnikatelů s výjimkou největších firem zaplatí po regulačním zásahu ERÚ od ledna za plyn o 8,5 % více než nyní.
Jediným dovozcem plynu do České republiky je skupina RWE Transgas, která nakupuje plyn v Rusku a Norsku. Podobnou závislost na jednom dodavateli trápí více než deset zemí v EU.
„Velkoobchodní trh s plynem v Evropě nemůže skončit jinak, než že ho ovládnou společnosti, ve kterých mají producenti dominantní podíl," doplnil Němeček.
Podle ekonoma Michala Mejstříka je jednou z cest z energetické závislosti dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož využití v posledních letech roste. Vliv na to měl podle něj růst cen ropy a plynu na světových trzích, který umož-nil investice do nových projektů. „V roce 2002 představoval trh s LNG jenom 6 % světové spotřeby zemního plynu. LNG se však jeví jako východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti," uvedl. V současné době stlačený plyn exportují například Írán, Katar, Omán či Spojené arabské emiráty. Na začátku letošního roku byl trh s plynem otevřen v deseti členských zemích EU. Hlavními exportéry plynu do EU jsou Rusko, Norsko a Alžírsko. Z členských států EU mají největší produkci Velká Británie a Nizozemsko.

Alena Adámková