Členské státy Evropské unie o sobě dávají v Bruselu vědět. Mají tam svoje domy či centra, kde se sdružují jejich nejrůznější subjekty a představují specifika svá i své země a další možnosti s cílem přivést do regionů nejen návštěvníky, ale také potenciální investory. Stále totiž platí, že o kom se nemluví, ten jako by ani nebyl.

Vloni počátkem listopadu dohodlo ministerstvo zahraničních věcí s hejtmany spolupráci na společné propagaci krajů v rámci předsednictví ČR v Radě Evropské unie. Aktivní zapojení regionů je totiž, jak ukazují zahraniční zkušenosti, jednou z priorit předsednictví. Ministerstvo a kraje proto uzavřely smlouvu o tzv. Projektu podpory prosazování regionálních zájmů ČR v EU.

V únoru 2007 vláda ČR schválila strategii v oblasti našeho zapojování do schengenského prostoru, což se stalo jednou z jejích priorit. V září 2007 se Česká republika připojila k schengenskému informačnímu systému a 21. prosince 2007 do něj úspěšně vstoupila.

Předsedat Radě EU je náročným úkolem a povinností každého členského státu Evropské unie. Rovněž platí, že je to i příležitost pro danou zemi, jak se zviditelnit. Česká republika bude předsedat Radě EU v první polovině roku 2009.

Má-li to být přínosné, musí se na to celá země včas a komplexně připravit. Proto jsme se zajímali, v jakém stadiu jsou přípravy v jednotlivých regionech, jak se kraje zapojí, respektive již zapojily do příprav. V této souvislosti se u nás má uskutečnit 9–13 neformálních zasedání Rady EU, na 140 mezinárodních jednání a konferencí na nižší politické, expertní a úřednické rovině a v regionech pak určitý počet neformálních zasedání Rady EU a ministerských konferencí, případně některá významná jednání na nižší úrovni.

Lídrem jejich kandidátky do eurovoleb bude senátor Jaromír Štětina.

Starostové sdružení ve vznikajícím celostátním hnutí Starostové a nezávislí protestují proti diskriminačním pravidlům při rozdělování státního rozpočtu obcím a městům. Stát totiž největším městům přispívá na občana až 35 000 Kč, zatímco občany menších měst a obcí oceňuje pětkrát méně. Starostové dále kritizují, že takový rozdíl je neodůvodněný. Ministerstvo financí si proto nechalo vypracovat analýzu financování samospráv, která upozornila na závažné finanční problémy na straně menších měst a zejména obcí, jimž se nedostává ani zdrojů na obnovu stávajícího majetku. Starostové proto volají po změně zákona a odvolávají se na praxi okolních států. Rozdíl mezi Bratislavou a slovenskými obcemi činí přitom 2,5 násobek, Vídeň a rakouské obce dělí 2,25násobné zvýhodnění. Představitelé nového politického hnutí Starostové a nezávislí žádají, aby stát rozdíly vyrovnal na evropskou úroveň. „Nevznášíme na stát žádné nové finanční nároky.