Jedním ze základních kamenů celého eGovernmentu jsou datové schránky, jejichž ostrý provoz startuje 1. listopadu. Datovým schránkám – výměně zkušeností z každodenního provozu i zamyšlení nad rozvojem tohoto systému, ale i dalším odborným tématům důležitým pro státní správu a samosprávu, se věnoval první ročník dvoudenní konference 3IN, která proběhla na začátku října v Brně. Na to, jaká úskalí bude znamenat zavedení datových schránek pro orgány veřejné moci, profesní sdružení, ale i fyzické a právnické osoby, které je budou používat povinně ze zákona, poukázalo také pokračování úspěšné konference Datové schránky pro pokročilé, které se uskutečnilo 13. října v TOP HOTELU Praha. Rozvoj a další postup eGovernmentu v České republice shrnuje Martin Zikmund. I když můžeme mluvit o prvních dílčích úspěších, jako například schválení potřebné legislativy, či prvním hmatatelném prvku – zřízení Czech POINTů, bude třeba do úplné implementace eGON urazit ještě hodně dlouhou cestu.

SPRÁVA ŽIVOTNÍHO CYKLU DOKUMENTŮ Z DATOVÝCH SCHRÁNEK A BEZPEČNÝ ARCHIV

V České republice vzniká systém státem garantované komunikace mezi úřady, podniky a následně i mezi občany. Je to změna s revolučními důsledky, protože datové schránky nebudou „jen“ nástrojem komunikace mezi podniky a úřady, ale stanou se garantovaným kanálem pro komunikaci všeho, co si dnes podniky (či podniky a občané) předávají doporučenými dopisy – počínaje fakturami a objednávkami, přes smlouvy, výpovědi, požadavky na změnu nebo cokoliv jiného. Od 1. července letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 300/2008 Sb. K tomuto datu byl zprovozněn informační systém datových schránek a členové statutárních orgánů právnických osob dostávají obálky s přístupovými kódy ke svým datovým schránkám. To se týká i vybraných profesí, mezi které patří například notáři, exekutoři apod. Fyzické osoby mohou o bezplatné zřízení datové schránky požádat. Od listopadu již nikdo se zřízenou datovou schránkou nedostane od orgánu veřejné moci (orgány státní správy, soudy, policie, ale i exekutoři atd.) papírový dopis, až na velmi omezený okruh výjimek (např. stavební dokumentace). Místo papírových obálek budou přicházet do datové schránky elektronické originály zabalené v datových zprávách. Právnické osoby budou mít na výběr, jestli orgánu veřejné moci pošlou papírový dopis, nebo s ním budou komunikovat přes datovou schránku. Právnická osoba tak bude dostávat jak datové zprávy, tak doporučené dopisy a bude muset najít způsob jejich společného zpracování. Od roku 2010 budou datové schránky k dispozici i pro komunikaci mezi podnikatelskými subjekty – právnickými osobami. To znamená, že pokud někomu pošlete elektronický soubor do datové schránky, nemůže ho odmítnout nebo se tvářit, že ho nedostal (ze zákona platí fikce doručení, podobně jako u doručeného dopisu). Datovou schránku tedy bude možné použít kromě komunikace s orgány veřejné moci také pro faktury a podobné finanční dokumenty. V dalším kroku budou datové schránky pokrývat veškerou garantovanou komunikaci mezi podnikatelskými subjekty – právnickými osobami, státní správou a fyzickými osobami, tedy dnešní faxy a doporučené dopisy. Právnickým a fyzickým osobám sice zůstane možnost posílat doporučené dopisy v listinné podobě, lze ovšem předpokládat, že takových případů bude rychle ubývat. Mimo jiné i proto, že zkušenosti s datovou schránkou se nikdo nevyhne. Konec konců, zřízení datové schránky je zadarmo, odesílání zprávy bude stát méně než dopis a obsluha datové schránky rozhodně není obtížnější než obsluha elektronického bankovnictví.

Co nám tedy přinese nejbližší budoucnost? S touto jistě příjemnou vizí jednoduché, pohodlné a levnější komunikace přichází i nečekaný problém. Přichází něco, čemu říkáme elektronický originál, a tomu nestačí starý dobrý šanon a dřevěný regál v archivu. Přichází digitální doba a s ní elektronické „šanony a archivy“. Elektronický originál má stejnou skartační lhůtu jako jeho starší papírový příbuzný a tak se k němu musíme i chovat. S elektronickým originálem nelze zacházet jako s elektronickou poštou na Seznamu, Gmailu nebo Outlooku. Protože dokumenty v datových schránkách standardně zůstávají 90 dní a pak jsou systémem automaticky odstraněny, musí každý uživatel systému vyřešit jejich archivaci. Ukládání elektronických dokumentů na lokálních počítačích nebo na externích paměťových médiích může být z krátkodobého pohledu levné a konečné řešení, problém ale nastane při nesplnění podmínek stanovených zákonem  č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a dále i při nečitelnosti, nebo ztrátě těchto dat. Kolikrát jste již o své soubory nenávratně přišli? Přirovnání k elektronickému bankovnictví je na místě nejen s ohledem na jednoduchost obsluhy, ale i zabezpečením a ochranou našich dat. Mnohé elektronické dokumenty (např. správní rozhodnutí, platební rozkazy, stavební povolení atd.) mohou mít vysokou finanční hodnotu a jejich pravost bude nutné prokázat i za mnoho let.Problému s archivací, správou a evidencí dokumentů z datových schránek vás mohou zbavit řešení různých ICT firem. Například komplexní řešení firmy T-Systems formou služby Smart DataBox zajišťuje bezpečnou a přehlednou správu dokumentů a dokladů, které vznikají a jsou přenášeny prostřednictvím systému datových schránek. Řešení umožňuje práci s přijatou korespondencí z datové schránky, zahrnuje přesně řízené procesy, které zaručí vysokou bezpečnost  srovnatelnou s bankovním systémem a dostupnost
dokumentů.

Jan Rezek, T-Systems Czech Republic a.s.

INTERNET BUDOUCNOSTI PŘINESE INTELIGENTNÍ A ÚČINNÉ EVROPSKÉ SYSTÉMY: MÉNĚ PŘETÍŽENOU DOPRAVU, NIŽŠÍ EMISE A LEPŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI

Typickými příklady toho, co umožní internet budoucnosti, jsou méně přetížené silnice, lepší a účinnější dodávka energie nebo kvalitní lékařské ošetření z domova. Fyzické objekty, jako automobily nebo mobilní zařízení, propojí s příslušnými infrastrukturami (například systémy řízení dopravy), aby bylo možné používat ohromné množství dat v reálném čase ke zlepšení obchodních procesů a účinnosti těchto infrastruktur.

Evropská komise představila na konci října strategii, která má Evropu postavit do čela rozvoje inteligentních internetových infrastruktur. Vyzývá evropské vlády a jejich odvětví IKT (informačních a komunikačních technologií), aby využily rostoucí poptávky po inovačních internetových aplikacích a učinily ze stávajících infrastruktur, např. systémů zdravotnictví, elektrorozvodných sítí nebo řízení dopravy, infrastruktury „inteligentní“. Za tímto účelem zahájí partnerství veřejných orgánů a hlavních subjektů v oblasti IKT s rozpočtem ve výši 300 milionů eur na období 2011–2013, vyčleněným na projekty, jež budou v dohledné době vybrány, a doplňujícím každoroční podporu ve výši 200 milionů eur na trvalý výzkum v oblasti podpůrné internetové technologie.

„Internet může pomoci vyrovnat se s problémy budoucnosti a je klíčem k vyvedení evropského hospodářství z krize. Aplikace a technologie online mohou zlepšit dopravu ve městech, která se brzy stanou domovem 70 % světové populace. Mohou a musí zlepšit systémy, které hospodaří s naší energií, protože spotřeba elektřiny se do roku 2030 zdvojnásobí. A vzhledem k tomu, že populace EU stárne, může internet zefektivnit naše systémy zdravotní péče a pacienty ošetřovat na dálku,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. „Právě Evropa se svými podniky by měla využít příležitosti k rozvoji těchto technologií a aplikací, které mohou do značné míry zvýšit hospodářskou a sociální účinnost každodenních procesů.“

Evropská komise navrhla strategii internetové inovace v celé EU, která spojuje vlády s různými průmyslovými odvětvími v celé Evropě. Cílem této strategie je zlepšit infrastruktury s klíčovým významem pro naše hospodářství a společnost tím, že jim v jejich každodenním fungování umožní lépe zpracovávat ohromná množství dat. Datový provoz na internetu v dnešní době každoročně narůstá již o 60%. Protože se k internetu připojují miliardy senzorů a mobilních zařízení online s cílem poskytovat čím dál sofistikovanější informace, musí být tyto infrastruktury dostatečně „inteligentní“ na to, aby mohly takto velká množství dat využívat v reálném čase.

Například internetovou technologií podporované senzory, inteligentními etiketami a v budoucnu též navigačním družicovým systémem Galileo by bylo možné snížit dopravní zácpy, které Evropu stojí 135 miliard eur ročně, o 20% a emise o dalších 15 %. Cílem současného plánu je postavit Evropu do čela výzkumu a zavádění budoucích internetových technologií nutných k přeměně infrastruktur v infrastruktury inteligentní v oblastech, které ovlivňují každodenní život, jako je zdravotní péče, doprava a energetika. Nejenže se tím posílí konkurenceschopnost evropského odvětví informačních a komunikačních technologií, ale evropští spotřebitelé budou zároveň těžit z výhod těchto nových aplikací a služeb jako první.

Inteligentní systémy se již poloprovozně ověřují v regionech a městech po celé Evropě. Například Stockholm investoval do systému inteligentního řízení dopravy, který zkracuje dobu cestování, výrazně zvyšuje využívání veřejné dopravy a snižuje emise uhlíku. Používáním sítí senzorů a mobilních zařízení lze shromažďovat data v (téměř) reálném čase, což má zásadní význam pro správu energetických nebo dopravních systémů. Tyto informace lze pak například využít k optimalizaci systému městské mobility. Přínosem pro uvedená bezdrátová zařízení bude při jejich širokém zavádění i zvláštní část spektra vyčleněná v rámci digitální dividendy.

Komise proto vyzvala vlády a průmysl, aby společně zaměřily další evropský výzkum na klíčové internetové technologie a jejich rychlé uplatnění v každodenním životě. Toto partnerství veřejného a soukromého sektoru komise zahájí výzvou k předkládání návrhů v roce 2010. Na uvedenou iniciativu je v období 2011–2013 plánováno  300 milionů eur – stejná částka, kterou má poskytnout i průmysl.

Komise již financuje výzkum na přeměnu samotného internetu v internet inteligentnější částkou 400 milionů eur, investovanou do více než 90 evropských projektů v rámci svého výzkumného programu v oblasti informačních a komunikačních technologií, a dalších 200 milionů eur ročně, které budou investovány z rozpočtů na výzkum v období 2011–2013. Například projekt SENSEI se snaží propojit reálný a digitální svět tím, že  všude vytváří „inteligentní“ místa, např. zasláním textové zprávy osobám využívajícím spolujízdu, nachází-li se v jejich v blízkosti autobusový spoj, kterým by se do svého místa určení dostaly rychleji.