Jednou z věcí, která hovoří jednoznačně ve prospěch storage řešení, je spolehlivost. Když ukládáte nějaká data na svůj počítač či nedej bože notebook, USB disk, CD apod., můžete je snadno ztratit nebo se mohou poškodit. U storage řešení tomu tak ale není. I když specializované systémy používají také pevné disky, jedná se o disky s vyšší životností a navíc zapojené v tzv. diskových polích, o kterých zde bude ještě řeč. V jednu chvíli se tedy daný dokument nachází fyzicky hned na několika discích, které navíc mohou být i v různých počítačích či na různých místech. Eliminuje se tím tak riziko poškození pevného disku v důsledku hardwarové chyby, poruchy v elektrorozvodné síti a v případě fyzického oddělení jednotlivých disků (tj. umístění v různých budovách či místnostech) i riziko poškození z důvodu požáru, povodně, či výbuchu.

Problematika ukládání dat je velice úzce spjatá s otázkou jejich bezpečnosti – tedy zajištění přístupu k datům jen pro oprávněné osoby. Řada uživatelů počítačů žije v poměrně nepříjemném omylu, že pokud se přihlašují přes heslo do Windows či pokud mají nastavené heslo hned po spuštění počítače, že si jejich data nikdo nepřečte. Skutečnost je ale přesně opačná – stačí vyndat pevný disk (někdy ani o ne) a všechna data jsou rázem přístupná. U storage řešení tomu tak ale není. Fyzickému přístupu k serverům s diskovými poli lze poměrně snadno zamezit – obvykle jsou servery umístěné v klimatizované místnosti s elektronickým protipožárním systémem (využívajícím k hašení inertní plyny) hlídané kamerovým systémem a přístupem na kartu. K datům tak lze přistupovat pouze a jedině vzdáleně. Vzdálený přístup lze přitom poměrně snadno a kvalitně zabezpečit, regulovat a také monitorovat. Jednotliví uživatelé tak mohou mít práva vidět či editovat soubor a je také kdykoliv dohledatelné, kdo a kdy editoval či prohlížel daný soubor, a to u každého jednoho souboru, který je na storage řešení uložen.

Storage řešení se skládá z několika klíčových prvků, které dohromady tvoří funkční celek neboli ono řešení:

• Počítačová síť je sice samozřejmostí, nicméně je dobré ji zmínit, neboť tvoří klíčovou součást celého systému. Důvodem, proč ji zde zmiňujeme, je zejména nutnost provést (v případě některých storage řešení) úpravy stávající sítě – ať již se jedná o zvýšení rychlosti na 1 Gbps či úpravy konfigurace některých aktivních síťových prvků, případně zakoupení nových switchů apod.

• Server(y) coby další klíčová součást celé skládačky v tomto případě mohou v případě storage řešení často splývat s diskovými poli (např. u Network Attached Storage), nicméně jejich úloha by se dala popsat jako zprostředkování rozhraní mezi sítí LAN a datovými úložišti a vytvoření prostředí pro fungování serverových aplikací řídících a monitorujících činnost storage řešení jako celku.

• Disková pole často označovaná anglickou zkratkou RAID (Redundant Array of Independent Disks), což je zároveň označení pro soubor standardů de.nujících disková pole. Disková pole jsou inteligentní úložná zařízení skládající se z řídící elektronické části a skupin pevných disků. Jejich hlavní úlohou je poskytovat data serverům a aplikacím, a to v odpovídající výkonnosti, s vysokým stupněm zabezpečení a s maximální spolehlivostí. Nedílnou součástí jsou i interní softwarové funkce. Starají se o vytváření a připojení logických či virtuálních disků, které se mohou  konfigurovat s libovolnou velikostí – například i n násobku velikosti jednoho disku v poli (např. z 10×73 GB pevných disků lze vytvořit diskové pole o velikosti 730 GB „tvářící se“ jako jeden disk). Použití pokročilých funkcí pak umožňuje vytváření lokálních či vzdálených datových replikací v reálném čase.

• Serverové aplikace mají za úkol dohlížet nad storage řešením, monitorovat jeho stav a případně zprostředkovávat komunikaci s různými aplikacemi, uživateli různých operačních systémů apod. Jejich úkol může také spočívat např. v šifrování dat a správě přístupových práv.

• Servis sice není „hmatatelnou“ součástí storage řešení, nicméně tvoří velice důležitou složku celého řetězu. Čím větší storage řešení, tím více je kvalitní servis důležitý, protože tím více je celý systém náchylný na chyby. Díky serverovým aplikacím zajišťujícím monitoring celého storage řešení se přitom se servisní firmou či s nějakými problémy vůbec nemusíte setkat, a to i přesto, že se vyskytnou. Dojde-li k poruše disku, přiveze firma nový a vás s tím nebude zatěžovat. Vyskytne-li se nějaká softwarová porucha, bude o tom .rma informována a může ji ihned na dálku začít odstraňovat. V praxi to tedy vypadá tak, že pokud máte dobrou servisní firmu (kterou je obvykle dodavatel řešení), nesetkáte se u svého storage řešení s žádnými problémy. Ty se sice dříve či později v nějaké formě vyskytnou (minimálně kvůli omezené životnosti pevných disků, větráčků apod.), ale vyřeší je za vás servisní .rma a vy o nich nemusíte ani vědět. Servis zpravidla tvoří poměrně významnou položku v ceně řešení. Je možné si sjednat servis do několika dní od vzniku poruchy či servis do několika hodin od vzniku poruchy, včetně zapůjčení náhradního hardware. Vždy záleží na tom, jaké požadavky na dostupnost řešení jsou kladeny.

• Řešení pro zálohování dat může a nemusí být součástí storage řešení. Důvod je přitom prostý – součástí storage řešení je totiž diskové pole, které data neustále replikuje, takže každý soubor je fyzicky přítomen na několika pevných discích. Co se ukládání dat týče, vše je tedy v pořádku a zajištěno. Jenže stejně jako si můžete na papírový dokument vylít kávu a tím ho poškodit, tak lze poškodit samozřejmě i dokument elektronický. Aby se nechtěnému poškození dokumentů ukládaných ve storage řešení zabránilo, je možné data zálohovat někam „ven“ mimo storage řešení, kde k nim uživatelé nemají přístup a tudíž je nemohou smazat. V případě, že pak skutečně dojde k poškození dat člověkem, případně počítačovým virem apod., je možné data z této zálohy obnovit. Systémy pro zálohu dat však tvoří samostatnou a poměrně rozsáhlou kapitolu.