Zatímco mobilní telefon dnes vlastní téměř každý obyvatel České republiky a volba mobilního operátora bývá oblíbeným tématem k diskuzím, prudký vývoj v telekomunikacích a počítačových sítích bývá pro laiky poměrně nesrozumitelnou oblastí. Přitom mnohé z trendů dneška dovolují i obyčejným lidem takové možnosti v komunikaci, o jaké se ani odborníkům ještě před několika lety ani nesnilo. Jednou z nich je i tak zvaná internetová telefonie. Ptáte se, proč internetová? Odpověď je jednoduchá: zatímco „klasické“ telefonní sítě, původně určené pro přenos hlasu, fungují na principu tzv. přepojování okruhů, internetová telefonie (často zkracovaná jako VoIP, Voice over IP, neboli „hlas po IP“) je technologie, s jejíž pomocí lze přenášet hlas po datových sítích. Tou přitom může být jak vaše domácí počítačová síť, kterou jinak používáte třeba ke hraní her, tak i celý internet. Základním kritériem je zde pouze to, že taková síť musí používat protokol IP, což je zjednodušeně řečeno základní soubor pravidel, podle kterých spolu počítače na internetu (či v jiné síti) komunikují.

Možná si teď říkáte, jakou výhodu může mít hlas „procpaný“ skrz datovou síť, která měla původně sloužit úplně jinému účelu. To je však hodně zjednodušený pohled. Zaprvé, i klasičtí telefonní operátoři dnes pro hlasové hovory používají digitální sítě, na hony vzdálené analogovým „drátům“ z minulého století. A za druhé, pokud hovor na jeho cestě přenosovým kanálem pojmeme jako datové spojení, získáme tím řadu možností, které by nám u analogového přenosu zůstaly odepřeny: stejnou kvalitu bez ohledu na vzdálenost, přesměrování, identifikace volajícího, konferenční hovory... Ještě důležitější je však efekt nákladů: zatímco u hlasových sítí stoupá spolu se vzdáleností prudce i cena, hovor po internetu stojí hlavně podle toho, v čí síti je zakončen, bez ohledu na vzdálenost. A protože příjemcem takového hovoru může být jiný počítač připojený k internetu, může být cena hovoru i nulová. Náklady u internetové telefonie totiž vznikají až poté, kdy je hovor převeden (skrz příslušnou bránu) do klasické telefonní sítě a zde tzv. zakončen (terminován). Obecně tak platí, že cena je u VoIP téměř vždy nižší, než když pro volání použijete klasický telefon.

Jak na to

Praktické využití internetové telefonie dneška můžeme rozdělit do několika základních podob:

• Volání mezi uživateli počítačů bez využití operátora. Toto je nejstarší a také asi nejznámější podoba internetové telefonie. Spočívá v přímém volání z počítače na počítač v rámci datové sítě, bez ukončení hovoru v klasické telefonní síti. Potřebné vybavení je velmi nenáročné, stačí počítač připojený k internetu, vybavený zvukovou kartou a sluchátky (reproduktory) s mikrofonem. Jinou variantou je připojení koncového telefonu pro VoIP, který je vlastně sám o sobě jednoduchým počítačem (vypadá však jako obyčejný stolní telefon). Uživatelé při této formě VoIP nemusí nikomu nic platit (samozřejmě kromě poplatků za připojení k internetu). Typickým příkladem těchto služeb je známý Skype (přesněji jeho základní varianta) či řada programů, které takto umí komunikovat jakoby „navíc“ ke své typické činnosti – ICQ, NetMeeting aj.
• Levnější varianta ke klasické telefonii. Na rozdíl od prvního typu VoIP je zde již hovor zakončen v (pevné či mobilní) telefonní síti (a vyžaduje tedy operátora), avšak cílem je stále zachování co nejnižší ceny. Hovor je tak veden internetem „dokud to jde“, načež je převeden do telefonní sítě druhého účastníka. Samotné volání se tak již hodně podobá „obyčejnému“ hovoru, na jaký jste zvyklí, a typickými uživateli jsou spíše malé subjekty – jednotlivci, domácnosti, malé a střední firmy. Tuzemskými příklady tohoto druhu internetové telefonie jsou například služby Fayn, Softphone, Wirphone a další.
• Lépe vybavená varianta ke klasické telefonii. Při této volbě nejde účastníkům ani tak o co nejnižší cenu, jako o co nejširší spektrum možností, které jim dává. Jde zejména o pružnost a přizpůsobivost sítě, přenositelnost koncových zařízení, jednoduchost ovládání, propojení s jinými přístroji a rozhraními (interní informační systém firmy). Tuto možnost proto volí zejména střední a větší firmy, kterým dovolí telekomunikační řešení, která jsou v klasické telefonii vyhrazena těm největším společnostem. Příkladem těchto typů služeb jsou třeba Business Connect a Contactel Centrex nebo Viphone.
• Technologické řešení na straně operátorů. Tato varianta spočívá v nasazení VoIP technologií v páteřních sítích telekomunikačních operátorů, například pro efektivnější překlenutí větších vzdálenosti (volání do zahrančí) apod. V České republice tuto možnost využívají jak mobilní operátoři, tak i operátoři pevných sítí. Pro jejich zákazníky jde však o zcela transparentní řešení (nevědí o tom a nepoznají to ani na kvalitě hovorů).

A jaké jsou hlavní výhody a nevýhody VoIP? Do značné míry vyplývají z jejího technického základu: potřebujete internetové připojení, u levnější varianty pak počítač (dobrý telefonní přístroj pro VoIP stojí v řádech tisíců korun). Aby se vám mohli dovolat i uživatelé ostatních telefonních sítí, potřebujete i veřejné telefonní číslo, které VoIP operátoři většinou poskytují a zahrnují do poplatků. Oblíbenou námitkou vůči VoIP bývá i kvalita hovoru: je pravda, že pro dobrý „zvuk“ je dobré připojení k Internetu rychlostí alespoň 128 kbit/s, avšak ani při poloviční rychlosti nepůjde o takovou „tragédii,“ jak se někdy říká. Výhodami je pak především finanční úspora, přenositelnost (VoIP telefon si můžete přenést ke kterékoliv přípojce do internetu a stejně tak můžete přijímat hovory pod svým číslem, ať sedíte u kteréhokoliv připojeného počítače na světě), či výhody digitální technologie, které jsme zmínili v úvodu.

Jak si stojí a kam kráčí VoIP

Zatímco ještě před několika lety byl VoIP záležitostí spíše počítačových nadšenců a teprve se hledaly optimální způsoby zapojení i zpoplatnění služby, dnes již lze říci, že jde o plnohodnotnou alternativu ke klasické telefonii. Jaký je tedy stav s internetovou telefonií v ČR? Analýzou čísel různých průzkumů lze usuzovat, že VoIP používá zhruba 20 % českých firem. Dalších 5–10 % společností plánje tuto technologii v blízké době nasadit, přičemž růstový potenciál VoIP do budoucna je ještě mnohem větší. Podle očekávání vede nasazování VoIP hlavně ve větších firmách (ve skupině subjektů nad tisíc zaměstnanců již nyní VoIP využívá téměř třetina organizací). Významnou skupinou firem, vydělující se z „průměru,“ jsou finanční instituce, charakteristické svojí nižší mírou zájmu o VoIP než ostatní srovnatelně velké organizace. I u těchto společností se však očekává brzký obrat v pohledu na výhodnost poměru kvality a pořizovacích nákladů internetové telefonie. Dalibor Kaláb, ředitel společnosti Fayn, prvního českého VoIP operátora (a s řádově tisíci zákazníků jedničky na místním VoIP trhu), říká: „Jsme přesvědčeni o tom, že volání s využitím IP technologií do několika let převládne nad podílem volání klasickou cestou.“

Asi nepřekvapí, že ve vyspělém světě je VoIP ještě o kus dál než v ČR. Čísla a předpovědi se liší země od země, avšak jedno mají společné: jistotu, že VoIP radikálně mění a změní služby a dominantní postavení velkých telekomunikačních společností. Ty se již nyní musí potýkat s rychle nastupující konkurencí VoIP poskytovatelů a přizpůsobovat svoji nabídku novým trendům. Například podle výzkumu společnosti Probe Research, Inc., bude v roce 2007 v USA realizováno prostřednictvím VoIP až 68 % všech odchozích hlasových hovorů (pro Evropu udává výzkum pro hovory stejného typu podíl zhruba 47 %). Při nedávné návštěvě ČR se o budoucnosti VoIP v mobilních sítích vyslovil i CEO operátora Vodafone (do něhož patří i „český“ Oskar) Arun Sarin. Podle jeho slov lze soudit, že mobilní poskytovatelé nehodlají opakovat chyby svých „pevnolinkových kolegů“ a VoIP nabídnou sami dříve, než je začne ohrožovat konkurence malých VoIP operátorů: „VoIP přichází z pevných sítí, kde mění trh. V mobilních sítích tomu bude jinak, s VoIP zde přijdou operátoři a bude to jejich služba.“

Stejně jako mobilní operátoři musí na levnější VoIP konkurenci reagovat i operátoři pevných linek. Odpovědět se chystá i Český Telecom. To, že tato společnost připravuje služby na bázi VoIP, připustil před více než rokem ještě jeho předchozí generální ředitel Gabriel Berdár v rozhovoru pro časopis Technologies&Prosperity (číslo 5/2004). Tehdy řekl: „Pracujeme na přenesení hlasu z analogového prostředí do prostředí IP. Důvody lze hledat jak v oblasti nákladů, tak i v rozsahu doplňkových služeb, které naše IP síť nabízí.“ Jeho nástupce, Jaime Smith,  přidal v nedávném rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes poněkud konkrétnější představu toho, k čemu by Český Telecom chtěl internetovou telefonii využít: „Třeba internetová telefonie nám do jisté míry umožní personalizovat i pevnou linku pro volání. Obdobně, jako si lidé utvářejí svůj mobil. Umožní nám například přidělit jedné lince tři či čtyři čísla, takže několikačlenná domácnost bude mít jednu přípojku, ale každý člen rodiny své číslo.“ Termín uvedení nových služeb neuvedl, avšak podle jeho dalšího výroku lze soudit, že tomu může být poměrně brzy: „Například internetové telefonování už testujeme. Určitě je to služba, jejíž zavedení nebude představovat takový problém.“

David Capoušek, marketingový ředitel Contactelu, říká: „Zaznamenali jsme vysoký zájem o konvergované služby. Zákazníci v tom vidí převážně úsporu nejen co se hlasových služeb týče, ale také úspory při budování a provozu svých lokálních počítačových sítí, které dnes poslouží jak pro datový tak hlasový provoz. Dále zákazníci vnímají velkou příležitost třeba v podobě zvýšení efektivity práce, které jim propojení systémů IP telefonie a interních IT systémů přináší.“

Linky pevné a ty ostatní

Pokud tedy velcí operátoři nástup internetového volání více nepodcení, mohli by nový trend využít k „oživení“ svých linek, z nichž zejména ty pevné zažívají setrvalý pokles zájmu ze strany uživatelů. Například celkový počet pevných linek Českého Telecomu k 30. červnu 2005 dosáhl 3 249 000, což je o 4 % méně v porovnání s koncem roku 2004 (3 368 325 linek). Několik posledních let je tento pokles kompenzován nárůstem počtu mobilních uživatelů – statisticky již poměrně dlouho připadá na jednoho obyvatele ČR více než jedna SIM karta (praktický stav je samozřejmě poněkud jiný, protože cca 10–15 % lidí vlastní více než jednu SIM kartu). Kromě přechodu uživatelů od pevných telefonů k mobilním dochází také k poklesu hlasového provozu v síti Českého Telecomu, který je již nižší než provoz datový. To souvisí s tím, že zákazníci ve svém výběru telekomunikačních služeb čím dál více kladou důraz na připojení k internetu a operátoři se jim přizpůsobují.

Penetrace internetového připojení je přitom pro rozšíření služeb na bázi VoIP klíčová. Čím více přípojek k Internetu bude uživatelům k dispozici, tím více z nich bude motivováno svoje internetové připojení využít „na maximum“ – a snížení nákladů na volání je velmi silný argument pro rozhodování. Při posuzování možností rozvoje VoIP v ČR je však nutno brát v úvahu charakter zdejšího trhu s internetovým připojením. Stále velká část přípojek není vysokorychlostních (alespoň 256 kbit/s), tedy takových, které splňují požadavky na pohodlný a plnohodnotný provoz VoIP. Ještě důležitější než rychlost je u těchto přípojek paušální tarifikace (bez zpoplatňování minut připojení), která dovoluje volání za nízkých nákladů. Připojení prostřednictvím kabelové televize využívá zhruba 90 tisíc uživatelů, celkový počet ADSL přípojek je cca 225–230 tisíc. Kromě těchto vysokorychlostních forem připojení je zde ještě velký počet bezdrátových přípojek, avšak jejich počty se jen velmi těžce odhadují. Může jít však přinejmenším o stejné číslo jako u kabelové televize.

Co nás čeká? Vše v jednom

Z hlediska velkých telekomů dochází k poněkud paradoxní situaci, kdy jim nezbývá, než se orientovat na nabídku služeb internetového připojení, které jim zároveň ohrožuje tržby v jejich dosavadních hlasových službách. I proto nemají na výběr a musí uživatelům nabídnout VoIP sami dříve, než tak učiní malá, avšak pružná konkurence, které velmi nízké náklady na poskytování hlasových služeb na bázi VoIP nebrání v rychlém vstupu na trh. Podle řady odhadů přitom zatím VoIP „ubírá“ na tržbách především operátorům pevných linek. „Dlouhodobě platí, že nejvíce volání (až 50 %) je realizováno do pevných sítí v ČR, druhou největší skupinou je volání do mobilních sítí a konečně mírně nad 10 % objemu volání tvoří volání do zahraničních sítí,“ odpovídá Dalibor Kaláb na otázku, jaký je podíl volání ze sítě VoIP poskytovatele Fayn. Telekomunikační operátoři tak budou muset přistoupit k procesu konvergence, kdy svoje linky „naučí“ řadu nových služeb a místo hlasu budou nabízet spíše obsah pro jednotlivé technologie. „Jsem přesvědčen, že do několika let (odhadem tři) bude více než 50 % hovorů realizováno na datových sítích (IP telefonie apod.). Ve střednědobém horizontu do 10 let očekáváme výraznou konvergenci sítí. Všechna multimédia (televize, fotografie, telefon) a služby budou protékat jedinou datovou vrstvou – ať už v síti provozovatele kabelové televize, mobilního operátora (G3) nebo jiných typech sítí,“ dodává k tomu Dalibor Kaláb.

Aleš Miklík