Ministerstvo spravedlnosti předkládá do vlády návrh občanského zákoníku a plní tak klíčový úkol v soukromoprávní oblasti. Nový občanský zákoník tvoří spolu s novým zákonem o obchodních společnostech a družstvech a zákonem o mezinárodním právu soukromém rekodifikaci soukromého práva v České republice. Jde o zcela novou normu, která je hodnotovým odrazem dnešní moderní demokratické společnosti. Jeho východiskem je především ochrana člověka, nikoli státu, a zároveň větší svoboda jednotlivce při utváření vlastního právního postavení.

Současný zákon pochází z roku 1964, je tedy zastaralý a založený na socialistickém chápání soukromoprávních vztahů. „Pro přijetí nového právního předpisu nemůže být samozřejmě důvodem pouze to, že platný zákon byl přijat před mnoha lety. Stávající zákon byl však podroben detailnímu zkoumání ze strany mnoha odborných organizací, přičemž bylo zjištěno, že současná úprava dnešním poměrům zdaleka nevyhovuje, o budoucím vývoji ani nemluvě. Pro ilustraci některých zásadních rozporů mohu jmenovat např. preferenci státního (socialistického) vlastnictví, nedostatečnou podporu autonomie vůle jedince nebo fatální podcenění osobních a osobnostních práv,“ uvádí Jiří Pospíšil. Návrh občanského zákoníku je chápán jako základní kodex soukroméhopráva, který zahrnuje oblast statusového práva osob (osobnost, svéprávnost), oblast rodinně právních vztahů, oblast absolutních práv majetkových (vlastnictví, držba, služebnosti, dědické právo) a oblast relativních práv majetkových (závazky). Kromě toho se vztahuje na podnikatele. Návrh taktéž reflektuje již několikaleté členství ČR v Evropské unii.

Připomínky k návrhu občanského zákoníku

Ministerstvo spravedlnosti oslovilo v rámci připomínkového řízení kromě ostatních rezortů a profesních komor také neobyčejně velké množství nevládních, neziskových a zájmových organizací a také veřejnost. „Tento zákon se týká každého z nás, a proto by měli mít všichni – občané nebo zainteresované nestátní instituce – možnost ovlivnit jeho podobu. Podobné normy nelze vytvářet pouze na státní nebo profesní úrovni, je třeba znát názory veřejnosti, zajímat se o ně a nechat se jimi inspirovat. To je základ demokratické společnosti,“ dodává Jiří Pospíšil. O nadstandardním zájmu ohledně znění občanského zákoníku svědčí množství došlých připomínek či podnětů. Z více než 3000 často se opakujících připomínek byla zapracována téměř třetina těch, které byly připomínkovými místy označeny jako zásadní. V drtivé většině šlo sice především jen o dílčí a detailní úpravy, nicméně takto velký zájem veřejnosti je potěšitelný. Zásadní připomínky došly například z Centra advokacie pro duševně postižené, k nimž se připojily např. Liga lidských práv, Výbor dobré vůle, nadace Olgy Havlové aj. Z jejich iniciativy budou mít osoby duševně nemocné možnost využít tzv. nápomoc při rozhodování nebo zastoupení členem domácnosti. Bylo také ustoupeno od současné koncepce celkového zbavení svéprávnosti, nově bude soud svéprávnost pouze omezovat, přičemž v rozsudku bude uvádět, v kterých oblastech není osoba schopna samostatně jednat. Zohledněny byly také připomínky České biskupské konference a dalších organizací v církevní oblasti k rodinnému právu. Původní návrh obsahoval variantní řešení sňatků. Na základě připomínek se Jiří Pospíšil rozhodl pro návrat k současné podobě. Ministerstvo spravedlnosti předkládá návrh občanského zákoníku pouze se čtyřmi rozpory. U všech ostatních byla s připomínkovými místy nalezena dohoda.

Vzhledem ke značnému rozsahu návrhu zákona (téměř 3000 paragrafů) se počítá k projednávání ve vládě, včetně jednotlivých legislativních komisí a legislativní rady vlády, s delší dobou, než bývá obvykle požadována, a to přibližně 3–4 měsíce. Záměrem je poslat návrh do Poslanecké sněmovny vprůběhu května, tak aby byl přijat ještě do konce volebního období. Datum účinnosti se navrhuje k 1. 1. 2012, tzn. předpokládá se zhruba dvouletá legisvakanční lhůta, během které bude mimo jiné nutné upravit přibližně 300 jiných právních předpisů.

(zs)