|
 Několik let to vypadalo, že éra hnědého uhlí ve střední Evropě končí, protože Česko i Německo oznámily postupný útlum svých dolů. Poté, co Německo rozhodlo o uzavření svých jaderných elektráren, není však vyloučen jeho částečný návrat k uhlí, protože obnovitelné zdroje a plyn vše nenahradí. Definitivní rozhodnutí, zda budou či nebudou prolomeny těžební limity, dosud nepadlo ani v Česku.
V Česku se postoje k tomu, zda vytěžit či nevytěžit uhlí za hranicí těžebních limitů, neustále mění. Nejnověji premiér Petr Nečas na říjnové konferenci v Drážďanech prohlásil, že limity prolomeny nebudou a vláda 21. září přijala usnesení, které ukládá MPO, aby vymyslelo, jak zajistit dostatek uhlí pro teplárny, aniž by se prolamovaly limity.
Podle nového předsedy Teplárenského sdružení Mirka Topolánka je to ale jen úlitba Věcem veřejným a jde jen o velmi obecnou proklamaci. Podle Topolánka k prolomení limitů téměř jistě dojde, důležitá bude však otázka cenového vývoje a výsledek jednání o cenách mezi teplárnami a uhelnými společnostmi o nových smlouvách o dodávkách, které nyní vesměs končí.
Sasko a Česko společně podpoří těžbu
Předseda saské vlády Stanislaw Tillich na konferenci v Drážďanech zdůraznil, že si dobře uvědomuje, že se nedá spolehnout pouze na nestabilní dodávky z obnovitelných zdrojů. Proto se Česko se Saskem dohodlo na podpoře hnědého uhlí.
Premiér Nečas nicméně popřel, že by to mohlo vyústit ve zrušení těžebních limitů. „Moje vláda bude respektovat vládní prohlášení, které nepočítá s prolomením limitů. Na druhé straně je potřeba říci i B, které následuje za A, a sice že to má dopad na české teplárenství a může to ohrozit disponibilní dostupné zdroje pro centrální zásobování teplem, které je založené na hnědém uhlí,“ uvedl Nečas. Dodal, že tento zdroj energie, mnohými opomíjený a označovaný jako neperspektivní, se v obou zemích nalézá ve značných zásobách, které jsou zároveň snadno dosažitelné.
„Hnědé uhlí může, spolu s budoucím využitím dalších domácích zdrojů (černé uhlí, uran a OZE), významně přispět k posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti našich zemí a udržovat dovozní energetickou závislost na přijatelné úrovni. Měli bychom se tedy snažit jej využít s co největší účinností a s co nejnižšími dopady na životní prostředí. Ocenili bychom proto širší spolupráci se saskou stranou v oblasti hnědého uhlí, ať již formou výměny zkušeností stran nejlepších dostupných technologií, včetně zachytávání a ukládání uhlíku (CCS), tak ve formě spolupráce v oblastech energetické účinnosti, zahlazování důlních škod a přirozeně také v oblasti výzkumu a vývoje,“ prohlásil český premiér.
Nevyloučil ale, že by limity mohla prolomit jedna z příštích vlád kvůli zabezpečení teplem českých domácností, které je závislé na uhlí. „Na teple, které zajišťuje těžba uhlí, je závislých 1,8 milionů domácností,“ připomněl Nečas. „Vše má své dopady, i dodržování limitů,“ řekl Nečas. „Ty chceme popsat v energetické koncepci,“ dodal.
Bitva s teplárnami i elektrárnami už začala
Zatím však k prolomení limitů nedochází, a tak uhlí pozvolna ubývá, což vede k jeho zdražování. Na uhlí jsou dlouhodobě závislé především teplárny, přičemž mnohým z nich od příštího roku končí dlouhodobé smlouvy na odběr uhlí a do nových kontraktů chtějí těžaři promítnout vyšší ceny. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto stále zvažuje prolomení těžebních limitů v severních Čechách za předpokladu, že se na těžbě dohodnou firmy s majiteli pozemků. Jinak podle nedávných odhadů MPO může teplo v příštích letech kvůli nedostatku uhlí zdražit o více než dvojnásobek.
Už v příštím roce by mohlo teplo zdražit o více než 10 procent.
„Pokles cen tepla v příštím roce podle současných informací očekávat nelze," doplnil mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.
Podle energetického analytika společnosti Ena Jiřího Gavora
teplárny mají před sebou velmi obtížné období, zejména se to týká uhelných zdrojů s končícím kontraktem na dodávku paliva. „I za předpokladu nalezení kompromisu s dodavateli uhlí je zvýšení cen paliva prakticky nevyhnutelné,“ uvedl Gavor.
Růst cen uhlí jistě vyvolá i nedávné usnesení vlády, podle něhož
Ministerstvo průmyslu a obchodu musí vymyslet plán, jak zajistit přísun hnědého uhlí pro teplárny i bez prolomení územních limitů.
Vláda totiž schválila dokument, ve kterém pověřuje ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, aby zajistil dostatek uhlí pro tuzemské teplárny, aniž by bylo nutné prolomit již zmíněné limity. Ty udávají hranice, kam až se může hnědé uhlí těžit. Za limity přitom leží miliony tun kvalitní suroviny. To se týká především lomu ČSA, který patří firmě Czech Coal.
„Vláda ukládá ministru průmyslu a obchodu navrhnout ve spolupráci s ministrem životního prostředí a místopředsedkyní vlády do 31. prosince 2011 opatření zajišťující dostatečné množství uhlí pro systémy centrálního zásobování teplem v České republice, a to bez prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí,“ uvádí se v dokumentu.
V Česku se vyrobí z hnědého uhlí přes šedesát procent tepla. V letech 2012 až 2020 většině teplárenských firem končí dlouhodobé smlouvy s těžařskými firmami na dodávky. Ukončení dlouhodobých kontraktů postihne 37 velkých teplárenských subjektů. Přímá hrozba, že po roce 2020 budou bez dodávek tepla, tak hrozí zhruba 1,5 milionu českých domácností.
Většina tepláren je závislá na dodávkách uhlí, které ve svých lomech vytěží společnost Czech Coal. Těžařská firma již dříve upozornila, že uhlí nebude pro všechny dostatek, což se odrazí v cenách suroviny. Společnostem, kterým již kontrakty na dodávky končí, nabízí nové s cenami minimálně o několik desítek procent vyššími, než tomu bylo dosud.
Czech Coal požaduje za svoji surovinu platby, jež odpovídají osmdesáti procentům z ceny, za niž se na světových trzích prodává černé uhlí. Dle aktuálního stavu tak bez započtení dopravních nákladů požaduje zhruba 70 korun za gigajoule hnědého uhlí. Teplárny tvrdí, že taková nabídka je pro ně likvidační a jejich produkce bude v porovnání s ostatními zdroji tepla nekonkurenceschopná.
Reálný není totiž přechod na jiná paliva. Ten by byl totiž v tak krátkém časovém horizontu velmi drahý. Přestavět zařízení spalující uhlí na zemní plyn v případě velkých tepláren vyjde na několik miliard korun – mimo jiné jde o pořízení kotle, turbíny a dalšího zařízení. Dle předběžných odhadů by jeden gigajoule vyrobeného tepla přišel zhruba na 1 100 až 1 200 korun, což je v porovnání s dnešními průměrnými cenami zhruba trojnásobek. Obdobné by to bylo i s biomasou.
Možností, jak zajistit dostatek uhlí pro teplárny, je několik. Již delší čas se například diskutuje o změně legislativy, jež by přinutila těžařské firmy, respektive Czech Coal, dodávat uhlí přednostně teplárenským firmám za přijatelné ceny. Situace je ale velmi složitá a natolik citlivá, že hledání řešení, které uspokojí všechny zúčastněné strany, je dlouhodobou záležitostí.
(aa)
Je zajímavé, že některé společnosti neoperují s pojmem„prolomeni limitů“ těžby hnědého uhlí, protože tento pojem dle jejich názoru evokuje jednostranný a násilný čin. Platí to například o Severočeských dolech Chomutov. „Náš přístup vždy byl, je a bude založen na jednání a na dosažení pro všechny přijatelné dohody. To jsme prokázali například rozhodnutím o rychlejším ukončení činnosti poslední vnější výsypky hnědouhelných dolů v ČR – výsypky Pokrok,
nebo vzdálením těžby na akceptovatelnou vzdálenost od obce Braňany na základě jednáni s obcí“ – uvádí se v jejich tiskovém prohlášení.
Na Dole Tušimice žádnou změnu limitu těžby ve strategii Severočeské doly nemají a tento povrchový důl skonči svoji činnost zhruba v roce 2035 po dosažení linii z Usneseni vlády 444/1991. Následně bude tzv. zbytková jáma rekultivovaná na jezero.
Jejich druhý důl, Důl Bílina, má v rámci v září roku 2008 korigovaného limitu – (Usneseni vlády 1176/2008) – dostatečný prostor těžit hnědé uhlí až do roku 2037. Může však ještě bezkonfliktů s veřejným i soukromým zájmem dotěžit kvalitní nízkosirnaté uhlí pro energetikui teplárenství až do roku 2050, kdy definitivně svoji činnost skonči. “Věříme, že těchto dalších zhruba 100 miliónů tun uhlí jepotřebných pro naši zemi a předpokládáme, že novela statni energetické koncepce (SEK) to jasně prokáže a podloží argumenty.Pro závěrečnou a definitivní korekci limitu těžby na Dole Bílina s vysokou pravděpodobnosti dosáhneme konsensu se sousednímiobcemi a městy. Vyřešení všech
konfliktů zájmů v tomto případě nebude zásadní problém, protože už teď vlastníme převážnouvětšinu pozemků v dotčeném prostoru, který není nijak velký a má rozlohu necele 4 kilometry čtvereční. Prostor bude před vlastní těžbou
„Orámován“ ochrannými opatřeními – lesoparky, aby těžba ani v nejmenším neobtěžovala okolí“ – uvádí se v prohlášení Severočeských dolů Chomutov.
|
Vyvážet do zahraničí je dnes pro mnoho podniků rutinou. Přesto i jim se mohou hodit různé typy podpor od poradenství až po konkrétní finanční pomoc. Nejvíc je však ocení začínající exportéři, zvláště při prezentacích na veletrzích a výstavách.
