Vyvážet do zahraničí je dnes pro mnoho podniků rutinou. Přesto i jim se mohou hodit různé typy podpor od poradenství až po konkrétní finanční pomoc. Nejvíc je však ocení začínající exportéři, zvláště při prezentacích na veletrzích a výstavách.

Základní rámec, který vymezuje nástroje a cíle, tvoří Exportní strategie vypracovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Podnikatelé však o tomto dokumentu mnoho neslyšeli stejně jako o existenci a činnosti České rady pro obchod a investice při MPO. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který na podzim 2009 uskutečnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).
Stát, potažmo Evropská unie, podporuje export nejen vymezením pravidel, ale nabízí i konkrétní formy pomoci. Shrnuty jsou v publikaci Export v kostce.
Do obchodování se zahraničím se zapojuje i silná skupina malých a středních podniků (MSP). Na vývozu se podílí téměř 40 % a z dovozu ukrajuje přes polovinu. Význam MSP tak není zanedbatelný. Pro takové firmy je pak důležité dobře se orientovat v nejrůznějších podporách, které mohou export usnadnit.
„Podnikatelé však hodnotí podporu jako nedostatečnou,“ namítá Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP, a své tvrzení dokládá výsledky průzkumu o podpoře exportu mezi malými a středními podniky.
I v automobilovém průmyslu, který táhne český zahraniční obchod, mají však výhrady. „Stále není oficiálně spuštěn systém podpory exportu v rámci operačního programu Podnikání a inovace, i když se o něm hovoří již několik let,“ tvrdí Antonín Šípek, ředitel Sdružení automobilového průmyslu, a dodává, že nejdůležitější je stejně pro firmy stanovení termínu a následné přijetí eura.

Česká exportní strategie

Exportní strategie pro období 2006–2010 představuje souhrn základních cílů a nástrojů, kterými vláda koordinuje exportní činnosti jak zboží, tak i kapitálu a služeb. Společně s CzechTrade, Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) vytváří portfolio pomoci. Exportní strategie mimo jiné také nabádá podnikatele rozvíjet své obchody i na tzv. dynamické trhy. Ty představuje dvanáctka prioritních zemí. Pro každou zemi je vypracován akční plán zahrnující semináře, veletrhy, mise a další akce a vybrané perspektivní obory pro vývoz včetně SWOT analýzy daného trhu.

Česká rada pro obchod a investice, sestavená ze zástupců podnikatelů, veřejných orgánů a příspěvkových agentur MPO (Czech- Trade a CzechInvest), představuje poradní orgán MPO. Na svých jednáních se snaží zastupovat a prezentovat zájmy podnikatelů v oblasti zahraničního obchodování. Podílí se také na přípravě Exportní strategie ČR pro další období (2011–2016).

a prezentovat zájmy podnikatelů v oblasti zahraničního obchodování. Podílí se také na přípravě Exportní strategie ČR pro další období (2011–2016).

Zelená linka a informační portál

Zelená linka pro export představuje místo, kam se mohou podnikatelé obrátit, když chtějí proniknout na zahraniční trh nebo potřebují v této oblasti poradit. Linka funguje na čísle 800 133 331 každý všední den od 9 do 17 hodin. Získat informace lze iprostřednictvím e-mailové adresy Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Pracovníci Zelené linky se snaží záležitost vyřídit vždy co nejrychleji, zpravidla do 24 hodin.
Základní informace o možnostech a pravidlech zahraničního obchodování si mohou podnikatelé vyhledat také na webovém portálu BusinessInfo.cz. Ten prezentuje například tzv. teritoriální informace (podmínky podnikání, příležitosti, ekonomické zpravodajství apod.) jednotlivých trhů a další souvislosti s vývozem.

Zelená linka a informační portál

Stát prostřednictvím svých zahraničních zastupitelských míst poskytuje řadu služeb. Mezi tato místa se počítají nejen zastupitelské úřady, ale také zahraniční kanceláře CzechTrade. „Pracovníci obchodně-ekonomických úseků našich zastupitelských úřadů (obchodní radové) poskytují servis českým firmám bez rozdílu velikosti nebo regionu působení,“ vysvětluje mluvčí MPO Matyáš Vitík.
Podnikatel se tak může na jakoukoli ambasádu obrátit, pokud chce získat informace o dané zemi, kontakty na možné obchodní partnery, doporučení na právní kanceláře, banky či obchodní komory, nebo pokud potřebuje pomoc při navazování kontaktů a organizaci podnikatelských misí. Pokud ambasáda zahrnuje i obchodně-ekonomický úsek (OEÚ), může podnikatele podpořit při účasti na veletrzích a výstavách, vmezinárodních soutěžích a podobně. Také poskytne podrobnější informace o příležitostech na trhu či o konkrétní firmě. Zastupitelské úřady si za poskytnuté služby nic neúčtují. Naopak je tomu u zahraničních kanceláří CzechTrade, kde se za služby platí přibližně 700 korun za hodinu.
Navzdory bezplatnosti ale podnikatelé pro radu na ambasádu téměř nechodí. Důvodem jejich nespokojenosti je především zdlouhavost, nízká kvalita výstupů, nekompetentnost pracovníka nebo odmítnutí kvůli časovému vytížení. „Jednoznačně nás to vede k závěru, že je třeba výrazněji posílit ekonomický charakter diplomacie, kvalitu jejího personálu a orientaci na byznys,“ tvrdí Svobodová. Menší výhrady jsou vůči službám CzechTrade. Jejich služby sice podnikatelé také často nevyužívají, s výsledky jsou ale o něco spokojenější, i když za ně musí zaplatit.

Finanční podpora a pojištění exportu

Při sestavování produktů myslí i na malé a střední podniky Česká exportní banka (ČEB) i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a přizpůsobily jim podmínky. Podnikatelé to vítají, neboť služeb ČEB a EGAP využívá nízké procento exportujících podniků především kvůli tomu, že je považují za příliš drahé.
„Každopádně je třeba zlepšit osvětu z jejich strany vůči podnikatelské sféře,“ myslí si Svobodová a dodává, že důležitá role připadne v tomto i AMSP, a to informování členů. O neustálém zlepšování služeb ČEB a EGAP mluví také MPO. „Musíme ve spolupráci s ministerstvem financí i nadále intenzivně působit na obě instituce s cílem zkvalitnit nabídku a marketing jejich produktů pro MSP,“ tvrdí Vitík.
Vsoučasnosti nabízí ČEB různé překlenovací úvěry (financování vývozu, financování výroby určené pro vývoz) a záruky. Také fungují programy ušité na míru přímo MSP – podpora vývozu nebo subdodavatele exportéra. EGAP zase malým a středním podnikatelům nabízí jednodušší postupy při vyřizování pojištění na předexportní financování či bankovní záruky.

Podpora na výstavách a veletrzích

Pro podnikatele, kteří o sobě chtějí dát v zahraničí vědět prostřednictvím veletrhů nebo výstav, je určen program Marketing v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie. Od 1. března 2010 je možné posílat elektronické registrační žádosti přes eAccount v rámci II. výzvy. Připraveno k rozdělení mezi žadatele je 500 milionů korun. „Systém podpory účasti na zahraničních výstavách je v zásadě dobrý, ale má jednu zásadní slabinu – velmi časté změny pravidel a z toho pramenící plánovací nejistotu,“ popisuje zkušenosti z posledních let Antonín Šípek.
V loňském roce byl zahájen také program Inkubátor a Incomingové mise. „Přivádíme zahraniční zákazníky na tuzemské mezinárodní veletrhy přímo k prezentacím a stánkům MSP – začínajících exportérů. Jde o velmi efektivní způsob marketingu a prezentace,“ vysvětluje Vitík.

Státní pojišťovna EGAP přichází s novým druhem pojištění pro menší vývozce

Stát chce pomoci firmám, které potřebují pojistit svůj vývoz do Evropské unie a ocitly se na „blacklistu“ komerčních úvěrových pojišťoven. Odmítnutí žadatelé by totiž mohli svoje pohledávky letos pojistit u státní pojišťovny EGAP, která zatím smí pokrývat jen vývoz do rizikových teritorií mimo Evropskou unii a pouze obchody na víc než dva roky.
Díky pojistce získají čeští vývozci jistotu, že za odvedenou práci dostanou peníze i v případě, že jejich zahraniční obchodní partner nezaplatí.
Výjimka by mohla začít platit už v dubnu, a to na přechodné období do konce letošního roku.
„Nyní vedeme intenzivní jednání s Evropskou komisí. K rozhodnutí by mělo dojít v nejbližší době,“ řekl Hospodářským novinám Kristián Chalupa, mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má vyjednání výjimky pro státní pojišťovnu na starosti.
Problém řeší 20 000 firem. Podle odhadu Asociace exportérů se přitom s odmítnutím v komerčních pojišťovnách nebo snížením pojistných limitů dnes potýká zhruba 20 000 vývozců do Evropské unie.
Na pojištění u EGAP by ale dosáhli jen někteří, předpokládá se, že jich bude v řádu stovek. „Rozhodně nebudeme pojišťovat všechny obchody. Musíme se chovat obezřetně a řídit svoje rizika,“ říká Karel Pleva, šéf pojišťovny EGAP I tak ale exportéři celou iniciativu státu vítají. „Situace v Evropské unii se výrazně zhoršuje a pojištění exportu je a bude pro vývozce stále důležitější,“ řekl ředitel Asociace exportérů Jiří Grund.
Konkrétní podmínky, za jakých bude EGAP pojištění pro exportéry v EU poskytovat, zatím nejsou známy. Ceny u EGAP ale budou vyšší než v komerčních úvěrových pojišťovnách, aby jim stát nevytvářel konkurenci. „Jde o to, aby klienti žádali o pojištění krátkodobých pohledávek u EGAP jen v případě, že je odmítnou u komerční pojišťovny, respektive spíše v případě, že jim tyto pojišťovny sníží pojistné limity,“ řekl Hospodářským novinám Karel Pleva.
Dnes se ceny pojistek krátkodobých úvěrů pohybují od 0,2 do 1,3 % z obratu podle rizikovosti sektoru a teritoria. To znamená, že firma, která si chce pojistit obchod za milion, zaplatí zhruba od 2000 do 13 000 korun. V posledním roce komerční pojištění zdražilo o desítky procent. „Ceny komerčních pojišťoven se od počátku krize zvýšily v průměru o15–35 % v závislosti na škodách a rizikovosti sektoru. Lze předpokládat, že porostou i v letošním roce,“ řekl Július Kudla, šéf jedné znejvětších pojišťoven Euler Hermes Čescob.
Zdražování nejvíce pocítili exportéři v automobilovém, textilním, papírenském průmyslu a ve stavebnictví. K nejrizikovějším evropským teritoriím pak patří Pobaltí, Rumunsko, pojistky v poslední době zdražily vMaďarsku, Španělsku, Polsku a Řecku.
Pokud Evropská komise žádosti Česka vyhoví, získá státní pojišťovna EGAP další vlnu nových klientů, především z řad malých a středních podniků.

Dvanáct prioritních zemí pro export:
• Brazílie
• Egypt
• Čína
• Indie
• Kazachstán
• Mexiko
• Rusko
• USA
• Srbsko
• Turecko
• Ukrajina
• Vietnam