Reklama
| JAK JE TO VE SKUTEČNOSTI S PODPOROU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ? |
|
|
|
| Hlavní témata - Stavebnictví |
| Napsal uživatel Štefan Steiner |
|
Dovolte mi proto nabídnout vám pohled Asociace českých stavebních spořitelen na tuto záležitost a pokusit se tak uvést vše na pravou míru.
Rozlišujme jednotlivé druhy státní podpory V rámci systému stavebního spoření v České republice existují tři druhy podpor: dvě jsou daňového charakteru a jedna je přímou státní podporou. První daňová podpora je specifická v celém českém bankovnictví, kdy úroky ze vkladů stavebního spoření nejsou zdaňovány. Druhá daňová podpora spočívá jako u hypotečních úvěrů v možnosti odečtu úroků z úvěru ze základu daně. V oblasti vkladových úroků by stát zrušením této podpory mohl získat zhruba omálo více než miliardu korun a v oblasti úvěrových úroků z úvěrů poskytovaných v rámci stavebního spoření zhruba 1,5 miliardy Kč. Asociace českých stavebních spořitelen je si plně vědoma, že jde o změny zasazené do kontextu celé daňové reformy, a proto se výrazně neangažuje v diskuzi, zda tyto podpory ponechat nebo zrušit. Avšak v souvislosti s finanční reformou je třeba důrazně připomenout, že stát přijal proaktivní bytovou politiku. Proto je třeba si položit otázku, zda v době postupného zvyšování úrokových sazeb je zejména v oblasti úvěrových úroků odbourání této výhody skutečně nezbytné a přínosné. Objektivně je však třeba říci, že změny v daňové oblasti nebudou mít zásadně škodlivý vliv na funkčnost systému stavebního spoření.
Přímá podpora je pro fungování systému klíčová Pro řádné fungování systému stavebního spoření je klíčová vhodně nastavená „přímá“ státní podpora. Její případné změny by se dotkly samotné podstaty fungování systému stavebního spoření. I proto snad ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně zdůraznil, že „…změna v oblasti poskytování státní podpory stavebnímu spoření není nejméně do konce roku 2008 na pořadu dne“. Na přelomu let 2003 a 2004 došlo k výraznému snížení přímé státní podpory. S tím, jaký dopad to může přinést, máme již konkrétní zkušenost. Současné nastavení výše státní podpory považují stavební spořitelny za optimální. Necitlivé změny, jako např. její další snížení, nebo zejména omezení jen na určitou skupinu klientů stavebních spořitelen, mohou mít až fatální důsledky na funkčnost celého systému. Následek by byl okamžitý. Znamenalo by to zcela zásadně omezit poskytování úvěrů na bydlení. Přímá státní podpora přitom nemá charakter „neplodných“ výdajů. Naopak. Asociace českých stavebních spořitelen si nechala propočítat, kolik stát získá zpět na daních díky úvěrům poskytnutým v rámci stavebního spoření. Výsledky mohou být pro mnoho lidí překvapivé: stát za jednu korunu vyplacené státní podpory získá – v určitém časovém posunu – 1,37 koruny zpět! Lze tedy říci, že případné zrušení nebo omezení státní podpory by tak mělo negativní dopad na příjmovou stranu státního rozpočtu! To je rozhodně důvod, proč nastolit otázku, zda se politické reprezentaci vyplatí podlehnout lobbistickému tlaku některých zájmových skupin a riskovat omezení skutečně funkčního systému, který je pevným pilířem financování bydlení a ve svém důsledku nemá negativní vliv na státní rozpočet. Navíc je tento systém využíván prakticky každou rodinou vČeské republice tím, že rodina buď spoří ve prospěch ostatních účastníků v systému, nebo financuje své bytové potřeby prostřednictvím úvěru poskytnutého stavební spořitelnou. Stavební spoření se tak podílí na 68 % všech úvěrů poskytnutých v České republice na bydlení. Vojtěch Lukáš, předseda prezidia Asociace českých stavebních spořitelen |










Na počátku letošního roku vyvolala pozornost médií vcelku nenápadná věta premiéra Mirka Topolánka, ve které vyjádřil pochyby o funkčnosti systému stavebního spoření. Následně vzniklou mediální diskuzi přiživily komentáře několika lidí z finančního trhu, jejichž zřejmým cílem bylo přerozdělit vládní podporu směrem k jiným finančním produktům.

