Banner
reklama
Banner
Banner

Reklama

Banner
reklama
Banner
reklama
Banner
reklama
VODOHOSPODÁŘSTVÍ: MĚSTA A OBCE ŽÁDAJÍ STÁT O PENÍZE NA ČISTIČKY PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Hlavní témata - Stavebnictví
Napsal uživatel Štefan Steiner   


HLAVNÍ TÉMA

Operační program Životní Vprostředí má být podepsán do Bkonce prosince. Není už v něm možné provádět změny, které navrhovala Asociace krajů ČR se Svazem měst a obcí. Ve své definitivní podobě tak neumožní čerpání evropských peněz na výstavbu čistíren odpadních vod městům a obcím, v nichž žije třetina obyvatel České republiky.

Vlasák: Vodné by mohlo vzrůst až na dvojnásobek

Asociace krajů i Svaz měst a obcí si stěžují, že ministerstvo životního prostředí vyjednalo špatné podmínky, aniž by akceptovalo připomínky měst, obcí a krajů. „Výsledkem je, že města, která zásobují vodou třetinu obyvatel Česka, nebudou mít nárok na evropské dotace na výstavbu čistíren odpadních vod, protože uzavřely s provozovateli smlouvy na dobu delší než do roku 2022,“ uvádí předseda Svazu měst a obcí a europoslanec Oldřich Vlasák. Týká se to třiceti měst. Nutné investice představují řádově desítky miliard korun. Česko musí přitom do konce roku 2010 splnit požadavky EU na čištění odpadních vod. „Není možné, aby stát tento závazek převedl celý jen na města. To by znamenalo, že vodné a stočné by se někde muselo zvýšit až na dvojnásobek proti současnému stavu,“ argumentuje Vlasák s tím, že obcím, které nedosáhnou na evropské dotace na výstavbu čistíren odpadních vod, by měl přispět stát. „Odpovědnost nese stát,“ soudí Vlasák. Stát podle něj vyjednal s evropskou komisí podmínky, které musí plnit obce, a stát měl navíc ve vodárenských společnostech před jejich přeměnou na vlastnické a provozovatelské firmy kontrolu. „Stát s tím přece musel souhlasit,“ říká Vlasák. „Není možné, aby část obcí dostala příspěvek a část nedostala, to je pro nás nepřijatelné,“ dodal. S vyjednanými podmínkami není spokojeno ani Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle prezidenta SOVAK Františka Baráka nelze považovat výsledky jednání s Evropskou unií za úspěch. „Čeští vyjednavači v čele sMŽP nerespektovali většinu připomínek, které sdružení připravilo společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí,“ uvedl Barák. MŽP: Jsou i jiné možnosti financování, můžete se i soudit Podle Jana Kříže, ředitele odboru fondů EU na ministerstvu životního prostředí, ale vláda možnost dotací výstavby čističek ze státního rozpočtu již zamítla. „Jsou však i jiné možnosti, jak získat potřebné finance, například  z národního programu Isprofin ministerstva zemědělství nebo ze Státního fondu životníhoprostředí. Krom toho se města s provozovateli mohou domluvit na úpravě délky provozovatelských smluv, případně se mohou obrátit na soud,“ říká Kříž s tím, že většina  smluv, jejichž délka přesahuje rok 2022, je podle expertů Světové banky naprosto nevýhodných pro města. „Jsou na úrovni smluv  uzavíraných v zemích třetího světa. Všude jinde se například provozovatelské firmy zavazují, že se budou spolupodílet na investicích do infrastruktury, u nás jen platí nájem městu a vybírají vodné a stočné, na nutné investice nepřispívají,“ tvrdí Kříž.

Mathernová: Žádné problémy nejsou, vidíte je jen vy

Katarína Mathernová, zástupkyně generálního ředitele v Evropské komisi pro regionální politiku, nechápe, že se městům a obcím vyjednané podmínky nelíbí. Našemu časopisu odpověděla na několik otázek: Kdy bude podepsán OP Životní prostředí? Nepřetrvávají tam ještě nějaké problémy ohledně financování výstavby čistíren odpadních vod? Problémy jsou odstraněny, věřím, že se tento operační program podaří podepsat ještě do Vánoc. Problémy s financováním výstavby čistíren odpadních vod byly tedy vyřešeny? Ano, už v polovině listopadu. A přesto se mě každý ptá na problémy. Nejsou problémy. Pan ministr Bursík prolomil po třech letech bariéru, která byla mezi námi, konečně jsme se dohodli. Týden poté to schválila česká vláda. Pro mě je proto velmi překvapivé, že se každý stále ptá po problémech. Problém České republiky je podle mne jen v tom, že je zde obrovské množství provozovatelů vodovodů a kanalizací, mnohem více než například na Slovensku či v Polsku. A některé z těch smluv jsou bohužel z hlediska evropské legislativy nevyhovující. Pokud chtějí města a provozovatelské firmy dosáhnout na evropské dotace, budou je muset změnit. Asociace krajů si ale stěžuje, že s ní konečná podoba dohody nebyla projednána…

My jsme vyjednávali hlavně s partnerem, kterým je ministerstvo životního prostředí, ale setkali jsme se i se zástupci krajů a obcí. Ale negociační partneři to pro nás nejsou. Že se někomu nelíbí dojednané podmínky, to je jiná věc. Já musím říci, že ministru Bursíkovi se povedlo, že i staré projekty, které nemohly být financovány z Fondu soudržnosti, nad 25 milionů euro, byly nyní zařazeny do nového operačního programu Životní prostředí, budou individuálně posuzovány. To je jeho veliký úspěch při vyjednávání. To by si měli představitelé měst uvědomit.

Alena Adámková

Starostové zuří. Unie brzdí dotace

Navzdory proklamacím Kataríny Mathernové iministerstva životního prostředí jsou ale starostové měst a obcí, které nedosáhnou na dotace, s vyjednanými podmínkami hrubě nespokojeni.

V ohrožení je například projekt na výstavbu kanalizací a čističek na Zlínsku za zhruba 700 milionů korun. Evropská unie, která ho měla z velké části financovat, teď odmítádát zlínským vodovodům peníze. Důvodem je fakt, že vodárenskou infrastrukturu na Zlínsku má v nájmu společnost Veolia Water až do roku 2034. Jenže unie si v takových případech stanovila „hraniční limit“, rok 2022.

Městům a obcím tato situace působí velké starosti. Do roku 2010 totiž musejí splnit přísné evropské normy týkající se nakládání s odpadními vodami. A to se jim nepodaří bez velkých investic do nových kanalizací a čističek. Samy to ale finančně nezvládnou. „Řada starostů zuří. Bez dotace není šance, abychom dané podmínky splnili,“ řekl starosta Valašských Klobouk Dalibor Maniš, který je i členem představenstva Vodovodů a kanalizací Zlín.

Za pravdu mu dává jeho kolega z Tlumačova Jaroslav Ševela. Tam potřebují 100 milionů. Obec je nemá.

„Splaškové vody jsou odváděny do okolních potoků. A to jsme v ochranném pásmu zdroje pitné vody. Pro nás je získání dotací velmi důležité,“ řekl Ševela.

Ministerstvo životního prostředí má jasno. „Pokud chce kdokoli požádat o dotaci, musí splnit nezbytné podmínky. Mezi ně patří mimo jiné také datum, do kterého mohou trvat smlouvy o pronájmu vodohospodářské infrastruktury. A tím je rok 2022,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Vodovody a kanalizace Zlín, jejichž akcionářem jsou města a obce, pronajaly v roce 2004 svůj majetek na třicet let nadnárodní společnosti Veolia Water. A teď na to můžou doplatit. Smlouvu ale zatím měnit nehodlají. Jasno by mohlo být zhruba do měsíce. „Žádost nebyla ani zamítnuta, ale ani schválena,“ řekl předseda představenstva zlínských vodovodůa kanalizací Milan Soldán.

Evropa zamotala vodárnám hlavu

V Ostravě musí vynaložit na splnění legislativních požadavků Evropské unie 1,5 miliardy korun

Problémy dosáhnout na evropské peníze má iměsto Ostrava. Až kolem 1,5 miliardy korun potřebují Ostravské vodárny a kanalizace (OVaK) na investice nezbytné pro splnění legislativních požadavků v oblasti čištění odpadních vod. Město Ostrava ve spolupráci s vodárnami se bude snažit získat na tyto investice dotace z evropských peněz, uvedl generální ředitel OVaK Antonín Láznička. Získat peníze z Bruselu do vodohospodářské infrastruktury ale nebude nijak jednoduché. EU totiž nechce dát dotace městům, která mají s vodárenskými společnostmi uzavřeny dlouhodobé smlouvy, což je i případ Ostravy. OVaK má směstem smlouvu do roku 2024 a nyní obě strany společně hledají řešení.

Další podmínkou pro získání peněz z EU je, že vodárenské firmy mají dosahovat přiměřeného  zisku. „My dosahujeme 6,5 %, z Bruselu se ale objevilo číslo 3 %, což by bylo likvidační, protože bychom neměli peníze na rozvoj,“ řekl Láznička. Jak dále uvedl, ostravský magistrát již podal dvě žádosti o dotace z programu Fondu soudržnosti, podklady pro třetí ostravský projekt se připravují. Podle Lázničky byly ale zatím všechny české projekty, mezi nimi i oba ostravské, z Bruselu vráceny. „Projekty byly vráceny, abychom je dopracovali,“ dodal.



Výsledná dohoda ministerstva životního prostředí s Evropskou komisí týkající se financování výstavby čističek předpokládá, že na dotace z evropských fondů budou mít šanci dosáhnout projekty, u nichž jsou uzavřené smlouvy nejdéle do roku 2022 a které jsou současně upraveny tak, aby byla zajištěna dostatečná kvalita poskytovaných služeb a vyšší efektivita. Podmínkou je rovněž, aby soukromý provozovatel na úkor dotace z veřejných prostředků negeneroval nepřiměřené zisky na své straně. „Nastavené podmínky nejsou nějaké nutné zlo, které musíme strpět, abychom dosáhli na bruselské peníze. Je to cesta, jak pomoci k podpoře z veřejných zdrojů do vodohospodářské infrastruktury a zároveň daňovými prostředky nepodporovat výnosný a profitující byznys. Ten si na sebe umí vydělat sám, nemusí jej dotovat daňoví poplatníci,“ říká Martin Bursík. Ještě na přelomu let 2006 a 2007 Evropská komise po ČR požadovala zkrácení současných provozních smluv a následná výběrová řízení na nové provozovatele. Vyjednávací pozici MŽP oslabil i fakt, že na konci roku 2006 prosadila EK při jednáních sministerstvem pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem Fondu soudržnosti, že prostředky, zbývající pro předchozí finanční období 2004–2006 mohou získat pouze projekty, u nichž byli žadatelé ochotni zkrátit provozní smlouvy do roku 2008, respektive 2009. Komise chtěla tento princip zachovat i pro programovací období 2007–2013.

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení / Odhlášení

Aktuální číslo

Partneři

abf_neg_cerv.jpg

Vzorový výtisk

Jěště neznáte náš časopis?

Klikněte zde a objednejte si vzorový výtisk zdarma.

Poslední komentáře

Doporučte nás

Budeme rádi pokud doporučíte server PVS ostatním. Email adresy přijímatelů oddelte čárkou bez mezery.

Banner
reklama