České stavitelství a architektura prošly za poslední období zajímavým vývojem. Jeho svědky jsme byli my všichni. Kronikou tohoto vývoje se stala prestižní celostátní přehlídka dokončených staveb, soutěž Stavba roku, jejíž jubilejní 15. ročník letos probíhá. Architektonické dílo, stavba, zahrnuje širokou sféru výrobků, technologií a umu jejich vzájemného spojení. Dobrým výsledkem je funkční prostor a zároveň stavba, která je vnímána jako esteticky zdařilá nebo přímo krásná. Za uplynulých 14 ročníků bylo v soutěži posuzováno na 700 staveb a každoročně oceněno 15 staveb nominací na titul a 5 staveb titulem Stavba roku.

Když byla soutěž poprvé v roce 1992 vypsána, byla situace ve stavebnictví značně odlišná od dnešní. Stavebnictví tou dobou již dokončilo většinu staveb, které byly plánovány ještě před listopadem 1989, proběhla demonopolizace a privatizace drtivé většiny stavebních firem a na nové stavby začaly nastupovat nově řízené nebo zcela nově vzniklé stavební firmy. Investoři postupně formulovali své nové developerské strategie. Česká republika se široce otevřela dovozu stavebních hmot a technologií. V  letech 1992–1996 rostl počet výrobků pro stavebnictví na našem trhu meziročně v násobcích a inovace každého jednoho roku výrazně překročila počet novinek za celé uplynulé desetiletí. To otevřelo nebývalé možnosti pro nové architektonické návrhy i možnosti jejich úspěšné  realizace. Zmizela i řada regulačních opatření  pevná pouta typizace, která do té doby jako by svazovala odvážná řešení. V realizaci staveb se začínal zkracovat čas na jejich přípravu i na vlastní výstavbu. Proto první myšlenkou soutěže Stavba roku bylo veřejně hodnotit ty stavby, při kterých tento proces bouřlivých změn jejich tvůrci nejlépe zvládli. Pro stavební firmu to byla zejména kvalita a rychlost provedené práce, pro autory architektonického návrhu schopnost efektivně a uměřeně použít nových materiálů a technologií a pro investory přesně formulovat nová zadání a aktivně se účastnit procesu vzniku stavby ve „stavebním týmu“, který ho realizoval. Mnohokrát se od počátku opakovalo poučení, že tam, kde vznikla dobrá spolupráce všech tří účastníků stavebního týmu, vznikla dobrá stavba, která získala nominaci, nebo dokonce titul Stavba roku. Počáteční záměr soutěže – podporovat a hodnotit zejména kvalitu stavebních prací – již delší dobu nestojí na prvém místě, neboť kvalita stavebních prací se u přihlášených staveb stala samozřejmostí. Soutěž hodnotí a posuzuje komplexní kvalitu stavebního díla. To vedlo k tomu, že soutěž má jakési předkolo, ve kterém autoři návrhů, realizátoři staveb i investoři společně hodnotí přihlášení společného díla do soutěže. Proto se stalo již tradicí, že hlavním kritériem posuzování je úspěšnost jejich vzájemné spolupráce. Cenu získává stavba, ocenění pak zástupci všech hlavních partnerů: autoři projektového návrhu, dodavatelé stavby i investoři, jejichž stavební záměr byl realizován. Nové stavby jsou nejlepším svědectvím vývoje oboru, ale i úrovně celé společnosti. Výsledky soutěže každoročně odrážejí vývoj investičního procesu. V prvních letech to byly hlavně banky, hotely, administrativní budovy, benzinové pumpy, které prezentovaly investice v prvních letech nové orientace republiky. Pozornost si udržují dopravní stavby: stanice metra, dálniční úseky, železnice, mosty, ale i cyklistické stezky. Trvalou součástí jsou i průmyslové stavby a sídla firem. Soutěž je otevřena i pro vodohospodářské stavby a pro stavby zemědělské. Mezi kritérii posuzování se začíná prosazovat vliv uplatnění IT technologií ve funkčním využití provozu a řízení správy domu.

Již několik let jsou v soutěži hojně zastoupeny knihovny, vysoké školy, nemocnice, divadla, sportovní centra, bazény a sportovní haly, tedy stavby, které pečují o kulturní a tělesnou úroveň společnosti. Vysoký podíl posuzovaných staveb tvoří rekonstrukce a přestavby starších objektů a historických staveb – to svědčí o péči věnované prostředí našich měst a sídel, a to je nepochybně dobře. Téměř každoročně patří mezi posuzované některá ze staveb symbolizujících demokratické zřízení v naší zemi. Jmenujme za všechny oceněné rekonstrukci malostranských paláců na budovu Parlamentu ČR, rekonstrukci pro krajský úřad Kraje Vysočina nebo loni oceněnou rekonstrukci městského řadu v Semilech.

Na výsledcích soutěže a oceněných stavbách lze dokladovat změnu architektonické náročnosti a kvalitu nejen autorů, ale i investorů. Lze dokladovat, že se české stavitelství vyrovnalo, aspoň u oceněných staveb, jak s novými výrobky a technologiemi, tak s požadavky na nové typologické druhy. Množství rekonstrukcí ukazuje, jak probíhá snaha o regeneraci našich sídel a jak je možné využití historického dědictví.Domnívám se, že jsme již  překonali období, kdy nové stavební možnosti a „svoboda“ znamenaly značně nesourodé a často i nezvládnuté výboje. V současnosti jsou však stále k povšimnutí dvě protichůdné tendence:

První je postupně se rozvíjející jakýsi moderní funkcionalistický minimalizmus v novostavbách a racionální kulturnost v rekonstrukcích, opírající se o zvládnuté a cílevědomě používané moderní technologie, který využívá technické i estetické moderní evropské a světové poznání. Tato tendence je prezentována ve výsledcích Stavby roku. Druhým trendem je výstavba utilitárně podnikatelská, která se projevuje jako „podnikatelské baroko“, které v podobě „šmoulích“ domečků zastavuje náhodně vybrané, většinou laciné parcely. Disproporce, které v poptávce a ceně zejména bytů přetrvávají, takovýto trend dále podporují. Tento vývoj je však nejhorší v urbanizmu a výběrustavebních míst pro nové bydlení, umístění supermarketů a podobně. Realizovaný zisk ze zastavěných pozemků stojí vysoko  nad funkční vhodností území. Následné náklady a problémy s dopravou avybaveností jako by nebyly náš problém. Architektonická forma potom často používá líbivý „kýč“, který vyhrává v různých laických soutěžích o nejlepší dům, přitom řešení řady domů a jejich umístění v lokalitě nesnese odborné posouzení kvality. Svou neblahou úlohu sehrává často i neodbornost politické reprezentace obcí a její často krátkodobě orientovaný horizont volebního období, který nemůže nastartovat významnější územní projekty. Teprve otvírající se trh s byty v posledním  roce prudce zvýšil konkurenci nabídky, tlak na kvalitu řešení bytů a požadavek na jejich vhodné umístění, dostupnost, na kvalitu a vybavení okolního prostředí. Tato hlediska se stávají významným, ne-li rozhodujícím  kritériem při výběru bydlení. Pro naši soutěž je však typické, že stavby tohoto druhého trendu do soutěže svými tvůrci přihlašovány nejsou. Jejich autoři a stavitelé si jsou zřejmě vědomi toho, že jejich   práce by neobstála v procesu hodnocení kvality. Proto významnou změnou posledního 14. ročníku byly stavby pro bydlení.  Bydlení prodělalo v 90. letech značný stavební útlum, byla opuštěna výstavba panelových  sídlišť a výstavba rodinných domů se orientovala na extenzivní výstavbu importovaných typových domů. Soutěž v minulém ročníku zaznamenala stavby řady bytových domů na vysoké úrovni,které při kvalitní architektuře a stavebním provedení umožňují bydlení pro stále širší okruh nájemníků. Cenu Státního fondu rozvoje bydlení dostal obytný soubor osmi bytových domů Galerie nad Vltavou, který je vzorovou ukázkou příjemného bydlení, a cenu Primátora Hlavního města Prahy získala rekonstrukce činžovního domu Rezidence  Kolárova – Praha Karlín, která je ukázkou regenerace povodní poničené, kdysi průmyslové čtvrti a její obnovy prorezidenční bydlení.  A kdo získal „stavební Oskary“ za rok 2006?

V roce 2006 porota ocenila cenou Stavby roku výstavbu areálu volného času Ladronka a rekonstrukci usedlosti Ladronka, kterou Pražané získali nově upravenou parkovou část města plně vybavenou pro aktivity volného času a rekreace. Projekt přinesl vzorové řešení revitalizace městské části. Další Stavbou roku se stala rekonstrukce divadla Reduta v Brně, která je dokladem českého přístupu k obnově historických budov, kdy dochází ke spojení historické  paměti domu a moderní architektury, které spolu vytvářejí na vysoké úrovni nové prostředí pro novou funkci. Třetí ocenění Stavba roku obdržela výstavba nové městské víceúčelové haly a dostavba areálu Městského stadionu v Liberci. I ta je dokladem péče věnované rozvoji tělovýchovy a služeb města pro jeho obyvatele. Stavba je ukázková z technického hlediska provedení i s ohledem na polyfunkční koncept a rozsah služeb, které nabízí severočeské metropoli.

Výstavba nové městské víceúčelové haly je součástí rozsáhlé rekonstrukce a dostavby areálu Městského stadionu v Liberci utor: BFB – studio, spol. s r.o. • Dodavatel: Syner s.r.o. Investor: Statutární město Liberec Rekonstrukce a přestavba Městského úřadu v Semilech –  přestavba stávajícího průmyslového objektu z roku 1884 na administrativní budovu. Autor: Ing. arch. Filip Horatschke • Dodavatel: BAK a.s. Investor: Město Semily, zastoupené Ing. Františkem Mojžíšem, starostou města.

V posledních letech se stále častěji soutěže účastní moderní efektivní průmyslové stavby, které dokladují rozvoj nového českého průmyslu. V roce 2006 získalo cenu Stavba  roku sídlo firmy NEOMED s.r.o. – Praha 10, které je ukázkou spojení špičkové průmyslové technologie s moderní architekturou. Růst významu orgánů demokracie a samosprávy společnosti se nově odráží v řadě staveb městských radnic a krajských úřadů. Transformace staré haly v rekonstrukci a přestavbu Městského úřadu v Semilech je nejen ukázkou využití historické průmyslové haly pro novou funkci a tím i vytvoření nového městského prostoru, ale i příkladným vytvořením lidského prostoru interiéru úřadu. Rekonstrukce této budovy si proto právem odnesla poslední pátou cenu Stavba roku. Co musí stavba obsahovat, aby v soutěži uspěla? U většiny oceněných staveb vždy její tvůrci konstatují, že došlo k neobyčejně dobré spolupráci architekta, dodavatele  investora, že si vzájemně porozuměli,  vyhověli a že jsou společně hrdí na dokončenou stavbu. Kvalitní řemeslné zpracování  a vzorně řízená stavba mají bez dobrého návrhu a soustavné spolupráce projektanta jen malou šanci. Podobně jako velké ambice v architektonickém konceptu, na které investor nenajde „finanční zdůvodnění“, a které nenajdou odpovídající provedení a vhodné užití stavebního materiálu, nedosáhnou na cenu Stavba roku. Cena Stavba roku je komplexním hodnocením díla, doporučením pro uživatele, inspirací a poučením pro odbornou i laickou veřejnost. Je nejlepší referencí pro všechny, kteří se na stavbě podíleli. V současné době jsou dokončovány stavby 15. ročníku soutěže. Jejich prezentace proběhne na podzimním veletrhu FOR ARCH a slavnostní vyhlášení na Dni českého stavitelství a architektury, nad kterým převzal záštitu předseda Senátu České republiky pan Bohuslav Sobotka. I to je dokladem, že stavitelství a architektura je významnou součástí našeho dnešního života. Ing. arch. Jan Fibiger, CSc.

Sídlo firmy NEOMED s.r.o. Praha 10 – architektonicky velmi neobvyklé sídlo (kancelářské a skladové prostory) Autor: Ing. arch. Stanislav Fiala, Ing. arch. Daniela Polubědovová, D3A spol. s r.o. Dodavatel: Skanska CZ a.s. – divize pozemní stavitelství Čechy