Vážení čtenáři, tentokrát jsme se v naší stavební příloze zaměřili na možnosti uplatnění českých stavebních firem v zahraničí. Není tajemstvím, že zejména trh zemí „staré patnáctky“ je pro české stavebníky téměř uzavřený. Snažili jsme se zjistit, jakým způsobem a kde v zahraničí jsou naši stavebníci naopak úspěšní a zda se blýská na lepší časy i pokud jde o uplatnění v zemích, jako je Německo či Rakousko. Na toto téma jsme hovořili s generálním ředitelem Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Miloslavem Maškem, CSc. a uspořádali jsme malou anketu mezi řediteli nejvýznamnějších stavebních firem v ČR. O dalším osudu nové směrnice o službách nás informovala europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová.

Vaše redakce

ČESKÉ STAVEBNICTVÍ EXPANDUJE DO VÝCHODNÍ EVROPY A NA BALKÁN

Další výhledy českého stavebnictví, ale především možnosti českých firem uplatnit se i na ostatních trzích zemí Evropské unie, byly námětem rozhovoru s generálním ředitelem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Miloslavem Maškem, CSc.

Stavebnictví je v posledních letech ve velmi dobré kondici, jak dlouho mu podle Vás ještě vydrží?

Českému stavebnictví se daří od roku 2000 zvyšovat ročně objem investiční výstavby o 5–9 %. Lze předpokládat, že konjunktura stavebnictví se udrží i v příštích letech. Zásobník práce ve všech oborech stavění je dostatečně velký. Podmínkou je fungující česká ekonomika a řešení eventuálních ekonomických obtíží jiným způsobem než omezováním investic.

Poslední (srpnová) čísla, zveřejněná v říjnu, přesto ukazují na mírný pokles stavební produkce – čemu tento stav přisuzujete? Máte za to, že jde o dočasný jev, nebo nastoupený trend ovlivněný nasyceností trhu stavebních prací a poklesem poptávky?

V průběhu se vždy vyvíjí růst stavební produkce nerovnoměrně. Rozhodně se v současné době nejedná o nasycenost trhu a útlum stavebních prací. Náš odhad stále je, že v letošním roce vzroste objem investiční výstavby celkem o 5–6 %.

Jakou část z objemu stavebních prací tvoří stavební práce v zahraničí? Která oblast nebo který druh výstavby je zastoupen nejvýznamněji (bytová výstavba, průmyslové stavby, komunikace apod.)?

Stavební práce v zahraničí tvoří cca 1 % z celkového objemu. Tahounem českého stavebnictví je stále výstavba dopravní infrastruktury, nárůst je ale také u pozemních staveb pro průmysl a obchod, u bytové výstavby a zejména potěšitelný je růst oprav a rekonstrukčních prací.

Daří se české stavebnictví „exportovat“? V jakém rozsahu a do kterých zemí? A o jaký druh stavebních aktivit se v tomto případě jedná?

České stavebnictví v současné době expanduje do zemí východní Evropy a na Balkán, protože trhy západní Evropy jsou pro něj fakticky nedostupné. Naše firmy staví v Polsku, Ukrajině, Rusku, Bulharsku a Rumunsku. Převážně se jedná o dopravní stavby, ale také průmyslovou výstavbu a stavby pro energetiku.

Není tajemstvím, že pro české stavebnictví je trh unijních zemí, jako Rakouska a Německa, prakticky uzavřen a zřejmě se nedočkáme toho, že by tyto země dobrovolně zmírnily ochranná opatření, která si vymínily v přístupových smlouvách. Existuje nějaká šance, jak se přesto na jejich trzích prosadit?

Teoreticky lze podnikat i v zemích, jako je SRN či Rakousko, je však třeba zde založit firmu podle legislativy těchto zemí. V praxi však díky množství administrativních bariér a nemožnosti použít své pracovníky z tuzemské firmy je šance získat stavební zakázku veřejnou či soukromou a tuto realizovat bez ztráty prakticky nulová.

Dá se odhadnout, jak by podíl stavebních aktivit v zahraničí vzrostl, pokud by taková ochranářská opatření neexistovala?

Kdyby se podmínky pro export stavebních prací zlepšily, neočekáváme nárůst exportu stavebních prací na více než 3–5 %.

Máte informace o objemu stavebních prací realizovaných státy EU v České republice? Jsou tyto práce sto negativně ovlivnit české stavebnictví?

Taková čísla nejsou k dispozici, protože není ani přehled, ve kterých firmách je podíl zahraničního kapitálu a v jaké výši. Lze však odhadnout, že podíl firem se zahraničním kapitálem na objemu investiční výstavby je minimálně 25 %.

Neuvažuje se o zavedení určitých ochranářských opatření pro ostatní unijní země i u nás?

Nelze na jedné straně kritizovat opatření zemí EU vůči nám, z nichž některá jsou neslučitelná s legislativou EU, a zároveň je zavádět. Lze však požadovat jejich zrušení a v rámci možností daných platnou legislativou EU i zněním přístupových dohod mezi EU a ČR „znepříjemňovat“ vstup spekulativnímu či dokonce dumpingovému podnikání ze zahraničí. Jednou z forem, jak nastavit podmínky pro regulérní podnikání zahraničních účastníků, je systém certifikace uchazečů o veřejnou stavební zakázku, který je zakotven v novém zákoně o veřejné zakázce. Jeho správcem je Svaz podnikatelů ve stavebních v ČR.

Ve kterých zemích unie se české stavební firmy mohou uplatňovat bez jakýchkoliv omezení?

Otázka není zcela přesná. V každé zemi EU se musí dodržovat její legislativa a každé zahraniční podnikání je obtížné, nákladnější a více rizikové než podnikání doma. Mezi země, které neuplatňují přechodná opatření pro podnikatele, obecně patří např. Irsko, Anglie, Španělsko, Malta, Finsko apod. To však vesměs nejsou země, kam by české stavebnictví expandovalo.

Máte informace o tom, jaké množství (procento) stavebních firem toho využívá?

Tento přehled nemáme, jedná se však patrně o zanedbatelné objemy.

Na koho se mohou obrátit české firmy, kterým je v ostatních zemích EU záměrně ztěžováno se tam prosadit?

České firmy, které působí nebo chtějí působit v zahraničí a je jim to znemožňováno v rozporu s legislativou hostitelské země nebo platnými úmluvami a legislativou EU, se mohou obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu, které ve své struktuře má útvar, který projednává takovéto stížnosti s partnerskými útvary v zemích EU, a to by mělo umožnit zkrácení a zefektivnění nápravy. Členské stavební firmy SPS se mohou samozřejmě obrátit i na Svaz podnikatelů ve stavebnictví, který podání stížnosti zprostředkuje.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková

TRH STARÝCH ZEMÍ EU JE PRO ČESKÉ FIRMY V PODSTATĚ UZAVŘEN

Na téma uplatnění našich stavebních firem v ostatních zemích Evropské unie jsme uspořádali malou anketu mezi řediteli největších českých stavebních firem.

Uchází se Vaše firma o zakázky v ostatních zemích unie? Ve kterých? V případě že ne, je to z důvodů ochranářských opatření ostatních unijních zemí?

Ing. Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

Metrostav a.s. se v současné době o zakázky ve starých zemích EU neuchází. Považujeme tyto snahy za neefektivní, protože české stavební firmy narážejí na tolik administrativních bariér, že získání zakázky je prakticky nemožné.

JUDr. Miroslav Boštík, předseda představenstva a generální ředitel VCES

Společnost VCES se od svého vzniku prioritně zaměřovala na území České republiky. Se stavebním trhem měla dostatečné zkušenosti a dokázala zde využít svůj technický i lidský potenciál. Dlouhodobě se uvažuje o rozšíření aktivit na Slovensko, kde v současnosti připravujeme založení odštěpného závodu. Od letošního roku je stavební koncern VCES součástí nadnárodní stavební skupiny BOUYGUES, což je příležitostí pro realizaci zakázek v zahraničí. Případná účast koncernu VCES na zahraničních zakázkách však bude v souladu se strategickými plány skupiny BOUYGUES.

Zdeněk Burda, předseda představenstva a generální ředitel Skanska CZ

O zakázky v zahraničí se ucházíme často Sledujeme a účastníme se například výběrových řízení na infrastrukturní zakázky ve Finsku, na Slovinsku, v Itálii, v Polsku, ale i v Norsku a ve Švédsku. V roce 2005 činil export Skanska CZ 4250 mil. Kč, v roce 2004 2413 mil. Kč.

Luděk Kostka, předseda představenstva a generální ředitel GEOSAN GROUP a. s.

GEOSAN GROUP a. s. se o zakázky v ostatních zemích unie neuchází. Prostřednictvím své dcery GEOSAN DEVELOPMENT SK a. s. realizuje první projekt na Slovensku, Condominium Renaissance, skoro za miliardu slovenských korun. Společnost GEOSAN DEVELOPMENT SK a. s. má snahu zařadit se mezi developerské společnosti se zaměřením na výstavbu polyfunkčních objektů, bytových domů, objektů pro občanskou vybavenost.

Můžete jmenovat příklad své nejvýznamnější zahraniční zakázky?

Ing. Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

V současné době pracuje Metrostav například na Islandu, kde získal v náročné mezinárodní soutěži výstavbu tunelů na jeho severním pobřeží mezi osadami Siglu aOlafs. Jde odva tunely o celkové délce takřka 11 km a most přes fjord, který se mezi oběma tunely nachází. Celková délka stavby je 14,1 km, cena 5,7 miliardy Islandských korun. Dvoukolovou soutěž na tuto stavbu obeslalo 6 různých mezinárodních konsorcií a nabídka Metrostavu spolu s místní firmou Haffel, byla pro investora nejlepší, a to nejen z hlediska ceny. Na stavbu Metrostav vysílá 60 specializovaných dělníků a 20 techniků a kompletní strojní a technické vybavení. Naše firma pracuje i na ražbě tunelu v Chorvatsku na dálnici Rjeka – Záhřeb. I tato stavba byla získána v tvrdé mezinárodní soutěži. Obě tyto zakázky ukazují, že při rovných podmínkách na trhu má české stavebnictví dostatečné konkurenční schopnosti, že může nabídnout nejen dobrou cenu, ale i odpovídající kvalitu a lhůty výstavby.

JUDr. Miroslav Boštík, předseda představenstva a generální ředitel VCES

Společnost VCES realizovala v uplynulých letech dvě významné zakázky pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky – Zastupitelský úřad ČR v Lucembursku a Generální konzulát České republiky vMnichově.

Zdeněk Burda, předseda představenstva a generální ředitel Skanska CZ

Ve Velké Británii jsme se podíleli na stavbě kolejnic londýnské trasy metra Docklands Light Railway. Stavěli jsme železniční tunel Stanjevci na Slovinsku, kde jsme se podíleli také na dálničních tunelech Trojane, Kastelec, Podmolu a Dekani. Do konce roku 2005 jsme pracovali v Itálii na stavbě tunelu Avigliana u Turína, kde naším partnerem byla společnost Grassetto Lavori S.p.A. Část vnějšího okruhu kolem města Olsztyn jsme postavili v Polsku. Rekonstruovali jsme také silnici číslo 689 Terespol a rovněž plochy na vojenském letišti ve Varšavě. Velkou část prací jsme prováděli i ve Finsku. V nedávné době jsme dokončili podzemní čistírnu odpadních vod ve městě Marienhamm na ostrově Aland. Počátkem září letošního roku jsme pak dokončili práci na tunelech (dálniční a železniční), které jsou součástí přístavu v Helsinkách. Stále se podílíme na výstavbě tunelů Orosmäki a Karnainen na dálničním úseku z Helsinek do Turku. Provádíme i betonářské práce na modernizaci jaderné elektrárny Loviisa.

Luděk Kostka, předseda představenstva a generální ředitel GEOSAN GROUP a. s.

V současné době je nejvýznamnějším projektem výstavba kulturního střediska v centru hlavního města Tuniska – Tunisu. Smlouva byla podepsána v lednu 2006, doba realizace dva a půl roku. Kulturní centrum je pilotní projekt GEOSAN GROUP a. s. v Tunisku. Finanční objem je 40 milionů amerických dolarů. V loňském roce společnost GEOSAN GROUP a. s. získala také kontrakt v hodnotě 27,2 milionů dolarů na vybudování kanalizace v libyjském Beni Ghazi, nyní připravuje projekt výstavby bytového komplexu v sibiřském Jekatěrinburgu a v Kataru zřídila dceřinou firmu, která se hodlá ucházet o několik zakázek tamních veřejných i privátních investorů, kterými jsou převážně firmy obchodující se zemním plynem.

Je těžké se v ostatních unijních zemích prosadit? Ve kterých zemích to lze a kde ne? Proč?

Ing. Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

Pro české stavební firmy je prakticky trh starých zemí EU uzavřen. Země si vybudovaly bariéru zákonných a podzákonných předpisů, jejichž překonání je ve skutečnosti nemožné. Nejde přitom jen o zakázky z veřejných rozpočtů příslušného státu, ale i o zakázky, kde bychom měli být považováni za rovnocenné partnery: Metrostav se např. chtěl ucházet o zakázku pro NATO v Německu. Měli jsme zato, že, jako členové NATO, máme k zakázce zcela rovný přístup, jako jeho ostatní členové. I v tomto případě však německé orgány aplikovaly na tuto veřejnou zakázku stejný ochranářský princip jako na ostatní stavby.

JUDr. Miroslav Boštík, předseda představenstva a generální ředitel VCES

Drtivá většina velkých stavebních společností v ČR je součástí nadnárodních seskupení, která mají své zastoupení v jednotlivých zemích. To přinášelo a přináší konkurenční výhody (znalost prostředí, trhu, kontakty...) oproti společnostem, které na konkrétním trhu nejsou zastoupené.

Zdeněk Burda, předseda představenstva a generální ředitel Skanska CZ Obecně platí, že nejuzavřenější je německý a rakouský trh. Pokud se ucházíme o zakázku v některé ze zemí EU, je vždy výhodnější založit v ní organizační složku nebo spojit síly s už existující jednotkou Skanska na daném trhu – to se nám daří hlavně ve Skandinávii a Velké Británii.

Luděk Kostka, předseda představenstva a generální ředitel GEOSAN GROUP a. s.

V současné době nemohu posoudit, jelikož se o zakázky v EU neucházíme. Mimo Evropu máme dobré obchodní kontakty, se kterými spolupracujeme již delší dobu, a tak je pro nás jednodušší soutěžit v těchto podmínkách, protože jsou pro nás více známé.

Byli byste pro zavedení určitých ochranářských opatření vůči zahraničním firmám v ČR? Jakých konkrétně?

Ing. Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

Nejsme pro ochranářskou politiku v rámci EU, je to proti její základní myšlence. Chceme jen rovné podmínky na unijním trhu. Je nemožné, aby na jednom trhu měly některé firmy přístup celoplošný a jiné byly omezovány. To se ale právě v současnosti děje. Stavební firmy ze starých zemí EU operují na českém trhu zcela volně, je tu velice tvrdá konkurence, my však nemůžeme na (často velice agresivní) postupy odpovědět na jejich domácích trzích stejně. To trh deformuje se všemi negativními dopady na jednotlivé subjekty. Pokud tedy mluvíme o dočasné ochraně českého trhu, máme na mysli vynutit si touto ochranou odstranění bariér existujících na západ od nás. Metod a způsobů, jak český trh dočasně chránit, je celá řada, je možné použít stejných metod, jaké používá stará patnáctka, a je třeba si jen vybrat některý z používaných způsobů, který se stát od státu liší, a přinutit zadavatele tuzemských veřejných zakázek, aby tuto ochranu aplikovali při vypisování veřejných obchodních soutěží.

JUDr. Miroslav Boštík, předseda představenstva a generální ředitel VCES

EU veřejně deklaruje rovnost příležitostí. Proto by se podmínky pro působení zahraničních firem v České republice měly přibližovat standardům v jejich domovských zemích.

Zdeněk Burda, předseda představenstva a generální ředitel Skanska CZ

My bychom raději než ochranu trhu v České republice viděli větší otevření trhů v ostatních zemích a tedy podporu soutěže, nikoliv její omezování prostřednictvím různých umělých, především administrativních bariér. Jsme si jisti, že čím liberálnější bude evropské prostředí a čím méně v něm bude bariér, tím větší se pro nás otevírají šance na export naší práce.

Luděk Kostka, předseda představenstva a generální ředitel GEOSAN GROUP a. s.

Kdyby to šlo, jednalo by se především o zaměstnávání pracovníků České republiky. V případě, že by zahraniční společnost vyhrála nějaký tendr na území ČR, podmínkou by bylo zaměstnávat při realizaci této zakázky pouze pracovníky české národnosti, musela by se řídit našimi zákony a hlavně je tedy dodržovat. Je ale jen na zadavatelích, jak budou koncipovat svoje požadavky při zadávání výběrových řízení na realizace zakázek. Oni mohou ovlivnit podmínky výběrového řízení.

Co považujete v současnosti za největší handicap českého stavebnictví?

Ing. Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

České stavebnictví je ve velmi dobré kondici a není proč předpokládat, že dojde k nějaké výrazné změně. Důvod je zcela prostý: chceme-li v rámci EU uspět, musí český stát rychle dobudovat infrastrukturu, a to nejen dopravní, o které se mluví nejvíce, ale pracovat i na ochraně životního prostředí, průmyslové výstavbě, bytech, stavbách pro obchod a služby. Práce je přitom nejen pro velké stavební firmy, jejichž uplatnění je především na velkých projektech, ale i pro firmy střední a malé, které mají práci na řadu let při odstraňování zanedbané údržby existujících staveb. Ohrožení českého stavebního průmyslu vidím právě ve zmíněné deformaci českého stavebního trhu. Tato deformace může vést ke zpomalení rozvoje českých firem a k jejich postupnému vytlačování z trhu. Je sice pravdou, že západní firmy po získání tuzemské zakázky vlastním provedením pověří stejně český stavební subjekt, což je ostatně jejich nejčastějším argumentem, ale v roli subdodavatele rozhodně nevyrostou kvalitní a sebevědomí tuzemští manageři, kteří obstojí v náročném tržním prostředí. Pokud firma ztratí schopnost řídit velké projekty, je její další perspektiva výrazně ohrožena. Podotýkat, že při zadání zahraničnímu subjektu, který je zde reprezentován často pouze několika lidmi, odteče i daňový příjem státu za hranice, je již jen dalším důsledkem existující deformace trhu.

JUDr. Miroslav Boštík, předseda představenstva a generální ředitel VCES

Dodavatele stavebních prací v současnosti nejvíce trápí nedostatek odborníků. Nejedná se pouze o dělnické profese, ale chybí také absolventi středních a vysokých škol stavebního zaměření.

Zdeněk Burda, předseda představenstva a generální ředitel Skanska CZ

Naváži na předchozí otázku – v této souvislosti lze jako jistý handicap chápat přílišnou otevřenost českého stavebního trhu. Nic bychom proti tomu nenamítali, pokud by byly podobně otevřené trhy všech ostatních evropských zemí. Pokud se účastníme výběrového řízení v zahraničí, obvykle není problém v ceně, kvalitě ani termínu, ale v nejrůznějších administrativních podmínkách.

Luděk Kostka, předseda představenstva a generální ředitel GEOSAN GROUP a. s.

Největším handicapem českého stavebnictví je asi jazyková bariéra a málo zkušeností s prací mimo území České republiky.

NOVÁ SMĚRNICE O SLUŽBÁCH

Uplatnění českých firem v zahraničí by měla určitě usnadnit nová směrnice o službách, která je v Evropském parlamentu těsně před závěrečným hlasováním v plénu a už předem byla projednána s Radou EU. Návrh směrnice byl původně pro naše firmy výhodnější než nyní, po změnách, které prosadili hlavně poslanci z Německa. Přesto ale stále představuje velký krok dopředu, například v tom, že každý stát bude muset do 2–3 let zřídit centrální kontaktní místa pro zájemce o podnikání v jejich zemi. Tam se budou zájemci obracet se žádostmi, úřad bude mít povinnost jim odepsat, uvést své stanovisko k jejich žádosti a především – zdůvodnit je. Bude tedy už podstatně obtížnější zájemce o podnikání odmítnout. Pokud v prosinci směrnici o službách schválí plénum Evropského parlamentu, bude platit už od ledna 2007. Pro zavedení ochranářských opatření u nás rozhodně nejsem, je to absolutně proti smyslu Evropské unie, kde se překážky ve volném pohybu osob a kapitálu mají odbourávat, ne posilovat.

tej