Pasivní, nebo nízkoenergetický dům?

To je aktuální otázka mnoha současných stavebníků, kterou by si měli položit dříve, než začnou vybírat svůj budoucí dům. Zatímco nízkoenergetické domy jsou dnes již skoro standardem, nabízí je mnoho výrobců a dodavatelů domů a stavebních materiálů, pasivní domy se do povědomí českého stavitele teprve dostávají. Pasivní dům je možné postavit jako zděnou stavbu nebo dřevostavbu. Výrobci cihel (např. Wienerberger, Heluz), ale i výrobci dřevostaveb (např. ELK) mají již ve své nabídce řešení pro pasivní domy.

Historie pasivních domů

Již v roce 1988 se ve vědeckých kruzích začalo hovořit o konceptu pasivního domu. Bylo to během vědeckého pobytu Dr. Wolfganga Feista (Institut für Wohnen und Umwelt/Německo) na švédské univerzitě v Lundu v diskuzi s profesorem univerzity Bo Adamsonem. Hlavní myšlenkou bylo, že je třeba využít potenciálu vyplývajícího z možností úspor u investičních nákladů díky vylepšené technice energetických úspor.

Skutečný návrh a realizaci čtyř řadových domů vytvořili pro soukromé klienty architekti Bott, Ridder a Westemeyer. V roce 1990 byl postaven v německém městě Darmstadt, ve kterém byl později založen Institut pro pasivní domy, řadový dům se čtyřmi jednotkami. Výzkumný projekt byl financován spolkovou zemí Hesensko. Přestože byly veškeré prvky a technologie vyvíjeny nově a nebyly prověřeny praxí, je tento dům neustále obýván bez potřeby rekonstrukce nebo zásadních oprav.

V České republice byl první pasivní dům postaven v roce 2004.

Standardní, nízkoenergetické, pasivní a nulové domy

V dnešní době je možné stavby rozdělit do několika skupin. Hlavním kritériem pro posuzování objektů je roční měrná potřeba tepla na vytápění. Běžná výstavba, s parametrem měrné roční potřeby tepla nad 50 kWh/m² a rok, je v současné době již na ústupu. Pomalu ji nahrazují nízkoenergetické a pasivní domy, které od sebe na první pohled nerozeznáte. Jeden z hlavních hmatatelných rozdílů mezi nízkoenergetickým a pasivním domem spočívá v měrné spotřebě tepla v domě. Zatímco u standardního nízkoenergetického domu je měrná spotřeba tepla do 50 kWh/m² za rok, u pasivních domů je to méně než 15 kWh/m² za rok podle mezinárodně uznávané normy. Měrná spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů pro topení, teplou vodu a technické systémy budovy je do 120 kWh/m2 za rok. Pasivní stavby mají minimální negativní dopad na životní prostředí, protože díky instalovaným technologiím vyprodukují minimálně škodlivých látek, které by zatěžovaly životní prostředí.

Vedle nízkoenergetických a pasivních domů se objevuje i termín nulový dům. Potřeba tepla na vytápění nulového domu je méně než 5 kWh/m² za rok.

Technologie pasivních domů

Pasivní domy ke svému provozu ve velké míře využívají sluneční energie, proto je nutné při jejich návrhu brát v úvahu tvar a umístění domu, orientaci vůči světovým stranám a také zastínění okolní výstavbou, vzrostlou zelení apod. Nezbytnou součástí pasivního domu je systém nuceného větrání s rekuperací tepla, který garantuje stálý přívod čerstvého vzduchu do obytných místností a zároveň odvod znečištěného vzduchu z koupelen, kuchyně a WC. Vytápění pasivního domu zajišťují z větší části solární zisky, případný dohřev může zajišťovat teplovzdušné vytápění, elektrická topná tělesa, malý teplovodní systém napojený na teplovodní kamna. Pro ohřev teplé vody jsou užívány solární kolektory. Pro pasivní dům je důležitá kvalitní tepelná izolace - používá se například pěnový polystyren, minerální vlna, foukaná celulózová izolace v tloušťkách až 40 cm. Pokud stavebník klade důraz na ekologičnost konstrukce domu, je možné u některých výrobců použít přírodní izolace – například z konopí nebo slámy. Okna a dveře jsou z hlediska tepelných ztrát nejslabším prvkem v obvodovém plášti domu, a proto se na použité materiály klade velký důraz. Je jedno, zda budou rámy oken z plastu nebo dřeva, vždy je nutné, aby splňovaly Uw hodnotu (tj. hodnotu celého okna) maximálně 0,8 W/(m2.K).

Mýty o pasivních domech

Pasivní domy jsou opředeny mnoha mýty. Jedním z velice rozšířených je ten, že v pasivním domě se nesmí větrat okny. V tomto případě záleží na tom, jaký si stavebník zvolil režim větrání. V pasivním domě je možné použít řízené větrání s rekuperací tepla, které zajišťuje komfortní mikroklima, a pak není nutné přirozeně větrat okny. I přesto je ale možné větrat okny, ale je nutné dodržovat zásadu krátkého a intenzivního větrání.

Další mýtus je, že pasivní domy vyjdou dráž než klasické zděné domy nebo dřevostavby. Pořizovací cena pasivního domu je sice opravdu vyšší (o cca 10 – 20 %), ale samotný provoz hotového pasivního domu je levnější, a počáteční investice se proto brzy vrátí v podobě komfortního bydlení a ušetřených nákladů na vytápění a provoz domu.

Pasivní domy a jejich budoucnost

Podle novelizované Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU bude možné od roku 2021 stavět už pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci platí ještě přísnější termín, tyto budovy se budou muset od 1. 1. 2019 stavět už pouze s téměř nulovou spotřebou energie. Návrh české normy, která se mimo jiného bude týkat pasivních staveb po roce 2020, je v současnosti v připomínkovém řízení.

Pasivní stavba nemusí být pouze rodinný dům

Ve světě má pasivní dům větší tradici a historii. V České republice si teprve malými krůčky nachází své příznivce. Pasivní stavby nemusí být jen rodinné domy. V Evropě naleznete mnoho jiných projektů pasivních staveb. Existují pasivní školky, hotely, bytové domy apod. V současné době i v České republice je možné již najít i pasivní hotel (např. v Prušánkách), pasivní kanceláře (např. v Ostravě), před realizací stojí několik projektů pasivních bytových domů, pasivní dům pro seniory apod.

Certifikace pasivních domů

Pokud chce mít stavebník jistotu, že byly dodrženy všechny technologické postupy a jeho dům je opravdu pasivní, může si nechat objekt přezkoušet. Pro výpočty vyvinul odpovídající nástroje, pomocí kterých je možno plánovat a realizovat pasivní domy s přehlednými náklady (např. Projektový balík pro pasivní domy, tzv. PHPP), Institut pasivních domů se sídlem v Darmstadtu, který byl založen v roce 1996. Projektový balík obsahuje mimo jiného výpočtové listy pro bilance topného tepla, pro distribuci a přívod tepla, pro určování tepelné zátěže a dále spotřeby elektrické energie a primární energie. V České republice si stavebník může nechat dům přezkoušet v Centru pasivního domu, které jako certifikační orgán poskytuje dodatečnou kontrolu návrhu formou certifikace pasivních a nízkoenergetických domů dle definice Passivhaus Institutu. Pomocí projektového balíku lze certifikovat novostavby určené k bydlení, rekonstrukce stávajících staveb, nebytové stavby (administrativní budovy, školy apod.).