Zdravotnictví je obor, který se, ať chceme nebo ne, dotýká každého z nás. V posledních letech došlo ke společenským, ale i medicínským změnám, na které musí české zdravotnictví reagovat. Je třeba si uvědomit, že v příštích letech musíme počítat s masivnějším stárnutím populace a že celý systém zdravotnictví by se během několika let mohl stát finančně neudržitelný. Již teď upozorňují zdravotní pojišťovny, že současné financování zdravotní péče je možné jen díky rezervám, které si vytvořily v minulých letech. Proto je třeba co nejdříve zahájit diskuzi o dalším směřování zdravotnictví a nastínit scénáře vývoje, na kterých se shodnou jednotlivé politické strany. O tom, že to nebude snadné, svědčí přehled hlavních změn v oblasti zdravotní péče, které jednotlivé strany navrhují před letošními volbami.
Věřme, že se jim nakonec podaří dosáhnout shody a dlouhodobé problémy našeho zdravotnictví se začnou úspěšně řešit. Nesmíme ale ani zapomínat na to, že za své zdraví má každý individuální odpovědnost a že vzniku řady civilizačních onemocnění můžeme zdravým životním stylem zabránit.

NEJISTÝ OSUD REGULAČNÍCH POPLATKŮ

Levice se v Poslanecké sněmovně opakovaně a zatím bezúspěšně snaží prosadit návrhy na zrušení zdravotnických poplatků. Na posledních schůzích sněmovny se díky zdržovací taktice ODS návrhy projednat nepodařilo. Reakcí na současné zablokování sněmovny bylo svolání schůzky vedení Poslanecké sněmovny, předsedy vlády a vrcholných představitelů politických stran, které inicioval místopředseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček s cílem dohodnout se na způsobu jednání sněmovny a prioritách, které je třeba do nadcházejících voleb na půdě sněmovny schválit.

Dá se očekávat, že v otázce rušení poplatků se ve sněmovně strhne tvrdý boj, jako tomu bylo doposud vždy. Ve hře jsou přitom dva návrhy, které poslanci v prosinci pustili do druhého čtení. První je z pera komunistů a navrhuje zrušení všech poplatků, ale zachování ochranného limitu 2500 Kč za rok na poplatky a doplatky za léky. Druhý návrh předložila sociální demokracie a navrhuje zrušení všech poplatků. Zdravotní výbor, který oba návrhy projednával, k nim nepřijal žádné usnesení, neboť ani k jednomu z návrhů na zamítnutí nebo schválení nebyla potřebná většina poslanců. Zatím to vypadá, že na zrušení celého systému nemá levice dostatek hlasů, má ale šanci zrušit alespoň hrazení poplatků za položku na receptu. Podle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové by zdravotnictví přišlo celkem o 5 miliard korun, pokud se poplatky zcela zruší. Poplatky za položku na receptu prý tvoří asi pětinu příjmů. Zrušením těchto plateb by podle ministryně v systému ubyla asi jedna miliarda korun.

Regulační poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených jako součást stabilizace veřejných financí schválené v září 2007. Systém byl od té doby upraven. V současné době se platí třicetikorunový poplatek za návštěvu v ambulanci či u specialisty a za položku na receptu, pokud je lék levnější než 30 korun. Dvojnásobná částka se platí za den hospitalizace a 90 korun lidé hradí za návštěvu pohotovosti. Zdravotnická zařízení mají ze zákona povinnost regulační poplatky vybírat. Kraje, v nichž vyhrála loňské krajské volby sociální demokracie, platí ve svých zdravotnických zařízeních poplatky za pacienty. Celkem za ně vydaly již více než 340 milionů korun.

Správní řízení

Ministerstvo vnitra považuje postup krajů při proplácení poplatků pacientům za nezákonný a počátkem ledna zahájilo s krajem Ústeckým, Jihočeským, Královéhradeckým a Zlínským správní řízení o pozastavení výkonu usnesení krajských orgánů, jimiž byl nastaven systém úhrady regulačních poplatků za pojištěnce a jejich zákonné zástupce. Ostatní kraje se rozhodly, že na zasedání svých orgánů znovu projednají zjednání nápravy a proto ministerstvo vnitra v jejich případě se zahájením řízení vyčkalo na výsledek tohoto projednání.
Ke zjednání nápravy přistoupily kraje Olomoucký, Karlovarský (již v prosinci 2009) a kraj Vysočina (v lednu 2010). Začátkem února tak ministerstvo zahájilo řízení i se Středočeským, Pardubickým, Moravskoslezským a Libereckým krajem.
Vnitro chce správní řízení ukončit v 60denní lhůtě, tedy do 2. dubna, a v případě čtyř krajů, s nimiž už správní řízení vede, do 8. března. „Jelikož se jedná o právně složitý případ, je třeba poskytnout krajům dostatek času pro plné uplatnění jejich procesních práv. Rozhodnutí ve věci proto bude vydáno do 60 dnů ode dne zahájení řízení,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Hana Malá. Z téhož důvodu byla nově stanovena i lhůta pro rozhodnutí v již zahájenýchsprávních řízeních sÚsteckým, Jihočeským, Zlínským a Královéhradeckým krajem. Rozhodnutí v těchto řízeních proto bude vydáno do 8. března 2010 (původně bylo počítáno s vydáním rozhodnutí do 5. února 2010). Plzeňský kraj nemá podle ministerstva vnitra systém úhrady regulačních poplatků v rozporu se zákonem. Praha regulační poplatky neproplácí.
Pokud se kraje v průběhu správního řízení obrátí na Ústavní soud, posoudí ministerstvo vnitra, zda zahájení konkrétního řízení u Ústavního soudu není důvodem pro přerušení probíhajících správních řízení (např. z důvodu řešení předběžné otázky).

Ústavní stížnosti

Zatím se postupu ministerstva vnitra brání Ústecký kraj, který 15. února podal kÚstavnímu soudu návrh na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Kraj se tak domáhá vydání nálezu Ústavního soudu, který by s konečnou platností určil, zda je systém poskytování prostředků na úhradu regulačních poplatků činností Ústeckého kraje, kterou Ústecký kraj zasahuje do výlučné kompetence státu regulovat oblast veřejného zdravotního pojištění, jak argumentuje ministerstvo vnitra, které proti Ústeckému kraji zahájilo správní řízení, nebo zda nikoliv a jedná se o činnost vykonávanou v rámci samostatné působnosti Ústeckého kraje. V souvislosti s tímto krokem byl také podán návrh ministerstvu vnitra na přerušení správního řízení až do pravomocného rozhodnutí o kompetenční žalobě.
Předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek k tomuto kroku řekl: „Postup Ústeckého kraje je v souladu snaším přesvědčením, že postup krajů, poskytujících pacientům krajských zdravotnických zařízení dary ve výši tzv. regulačních poplatků, je plně v souladu správním řádem České republiky. Trváme na tom, že poskytování darů je plně v kompetenci krajů. Poplatky jsou zdravotnickým zařízením uhrazeny z krajských rozpočtů za ty pacienty, kteří si tuto možnost svobodně zvolí.“ Michal Hašek vyzval také další kraje, se kterými ministerstvo vnitra již zahájilo správní řízení, aby postupovaly stejně jako Ústecký kraj.

Alarmující snížení výběru pojistného

Zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR již v období, kdy byly zaznamenány první projevy ekonomické krize, upozorňovaly na možný propad výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a tím i na ohrožení zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče pro občany, respektive pacienty a pojištěnce. Podle jejich údajů výběr pojistného v roce 2009 za celý rok nedosáhl ani hodnoty roku 2008 a aktuální čísla ukazují, že trend se i v roce 2010 nemění. Měsíc leden 2010, respektive výsledky prvního přerozdělení pojistného ukázaly to, že došlo k dalšímu výraznému snížení výběru pojistného. Získané finanční prostředky jsou nejnižší za poslední čtyři srovnatelná období. Pokles výběru pojistného v lednu 2009 byl proti stejnému období roku 2008 nižší o 11 %, v absolutní hodnotě o 2086 mld. Kč. K dalšímu poklesu došlo v letošním lednu, kdy se na pojistném vybralo o 800 mil. Kč méně než v roce 2009. To je propad o dalších 4,75 %. Ukazuje se, že mírné zotavování výroby, o kterém se opatrně spekuluje, nebude ještě dlouho provázet navyšování mezd a přijímání nových zaměstnanců. Výběru pojistného se tak žádné pozitivní zprávy netýkají.
V roce 2009 byla zdravotní péče hrazena bez viditelných problémů díky tomu, že zdravotní pojišťovny využívaly k zajištění financování zdravotní péče dříve vytvořené rezervy, které ale nejsou bezedné. Počátek letošního roku ukázal, že zdravotnictví i nadále reálně hrozí nedostatek prostředků na úhradu zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny tak musí výrazně redukovat růst nákladů. Tento stav by však měl vést i kompetentní orgány státní správy k přijímání opatření na omezování růstu objemu a cen zdravotní péče.

Ponechte regulační poplatky,tak jak jsou

Svaz zdravotních pojišťoven proto vyzývá k obezřetnosti ve věci změn, respektive návrhu na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Důvod je nasnadě – jejich zrušení by v každém případě nyní, v průběhu roku, přineslo další destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění. Zrušení regulačních poplatků by znamenalo změnu finančně nákladnou, která by znamenala odliv finančních prostředků nutných k zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče a zároveň by se jednalo o změnu vnášející nejistotu do řad lékařů a pacientů. Znamenala by zvýšenou nákladnost z titulu očekávaného nárůstu návštěv u lékaře, zároveň i zvýšenou spotřebu léčivých přípravků. Podle svazu by v zájmu stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění jakékoliv koncepční změny měly být nejen ponechány, až do doby nové vlády vzniklé z parlamentních voleb tak, aby eventuální změny byly součástí ucelené koncepce zdravotnictví pro rok 2011, ale i pro udržení konzistentního prostředí během celého období účetního roku.
(ms)

ČESKÁ REPUBLIKA MÁ ŠANCI ZÍSKAT UNIKÁTNÍ CENTRUM PRO LÉKAŘSKÉ VZDĚLÁNÍ

Díky dlouholeté spolupráci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a prestižní americké Mayo Clinic má Česká republika šanci jako první v Evropské unii vybudovat unikátní centrum pro multidisciplinární simulační vzdělávání v oblasti lékařství. Brno by se stalo centrem nejmodernější lékařské výuky v rámci sítě, která po vzoru již existujícího centra v Mayo Clinic vznikne na všech kontinentech. V Evropě by taková centra měla vzniknout maximálně dvě.

Zástupci ministerstva zdravotnictví, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Mayo Clinic a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity představili plán na vybudování multidisciplinárního simulačního centra pro vzdělávání lékařského a zdravotnického personálu po vzoru centra, které funguje již od roku 2006 v rámci americké Mayo Clinic. Ta plánuje umožnit limitovanému počtu partnerských institucí vybudovat podobná centra v rámci projektu Global Networking in Advanced Medical Education.
„Mayo Clinic je nejen největším centrem klinické medicíny a lékařského výzkumu na světě, ale také synonymem pro nejvyšší kvalitu v oblasti celoživotního lékařského vzdělávání,“ vysvětluje Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví ČR, a dodává: „Své simulační centrum Mayo Clinic připravovala více než pět let za spolupráce s předními světovými odborníky. Naši lékaři měli možnost si centrum prohlédnout a vyzkoušet v rámci krátkodobých a dlouhodobých stáží. Od roku 2002 jich na dlouhodobých stážích vMayo Clinic byli téměř čtyři desítky.“
Simulační centrum umožňuje nácvik řešení situace, která může nastat na operačních sálech, jednotkách intenzivní péče, koronárních jednotkách či standardních odděleních, nebo při poskytování ambulantní péče. S použitím nejmodernějších informačních a vizualizačních technologií včetně robotických pacientů lze simulovat prakticky jakoukoli z klinických situací od život ohrožující srdeční arytmie, předávkování pacienta léky až po zvládnutí požáru na operačním sále v průběhu komplikované operace. Centrum dále umožňuje kvalifikovanou výuku nových diagnostických a léčebných metod, technik a postupů, jako jsou např. mozkové endoskopie, a tím má zásadní význam pro bezpečné zavádění nových metod do klinické praxe. Simulační centrum umožňuje také kvalifikovanou výuku komunikace s pacientem. Právě výuka správné komunikace představuje na Mayo Clinic jednu z nejdůležitějších oblastí lékařského vzdělávání.
„Multidisciplinární simulační centrum Mayo Clinic se vmnohém podobá simulačním centrům používaným pro výcvik pilotů,“ vysvětluje Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny, a pokračuje: „Může sloužit pro výuku lékařů, mediků a sester, ale i celých zdravotnických týmů. Umožňuje pokrýt prakticky celé spektrum medicíny od nácviku vytvoření anamnézy až po výuku náročných operačních postupů. Výrazně se tak zvyšuje bezpečnost a účinnost léčby pacientů. Současně se urychluje také bezpečné zavádění nejmodernějších metod do klinické praxe.“
„Pro výuku v simulačním centru vyvinula Mayo Clinic více než 100 vzdělávacích programů. Jiná simulační centra v USA a Evropě se většinou specializují na výuku jednoho až dvou oborů. Žádné jiné centrum nenabízí tak pokročilé a progresivní formy výuky celoživotního vzdělávání výuka v simulačním centrum Mayo Clinic představuje naplnění vizí učitele národů Jana Amose Komenského,“ uvádí náměstek ředitele Fakultní nemocnice u svaté Anny Tomáš Kára.
Zástupci vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny již více než rok intenzivně pracují na tom, aby v rámci spolupráce s Mayo Clinic bylo možné první ze sesterských simulačních center vybudovat právě v České republice. Mayo Clinic vysoce oceňuje dosavadní spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v oblasti lékařského výzkumu a vývoje nových technologií, která vedla mimo jiné ke společnému americkému patentu a třem dalším společným patentovým aplikacím. Proto její vedení rozhodlo, že Česká republika bude mít v konkurenci ostatních zemí a institucí přednost na získání licence pro vybudování multidisciplinárního simulačního centra. To by se stalo prvním školícím centrem v rámci sítě Global Networking in Advanced Medical Education pro oblast Evropské unie.
„Již od listopadu 2006 probíhají přípravná jednání a další aktivity k tomu, abychom takové centrum mohli v Brně vybudovat,“ říká Marek Šnajdr, 1. náměstek ministryně zdravotnictví, a uzavírá: „Centrum by bylo vybudováno v letech 2011–2013 s použitím prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Celkové náklady odhadujeme na cca 700 milionů korun.“

(tej)