Jižní Morava je krajem mého srdce

Jihomoravský kraj v americkém tisku nazvali „českou Provencí.“ Vyjádřili tak moje neupřímnější mínění a současně do jisté míry ospravedlnili mé časté tvrzení, které nemusí znít právě líbezně obyvatelům ostatních regionů České republiky. Když zahraničním návštěvám čas od času říkám „vítejte v nejkrásnějším kraji naší vlasti,“ nemyslím to samozřejmě tak, že by louky kvetoucí na Vysočině či v jižních Čechách méně lákaly k jarnímu spočinutí, že by krajina Českého ráje nebo Krkonoš byla méně atraktivní. Když to říkám, na chvilku tak pouze otevírám dveře do svého srdce a jednoznačně se hlásím k hlubokému základnímu pocitu nás Moravanů. Že totiž krajina, jejíž praobyvatelé vytvořili Věstonickou Venuši a v jejímž centru se zastavila jedna z římských legií v přesvědčení, že právě tady najde ideální místo k dlouhodobému ležení, je ideálním místem k životu.

Dovolte nejprve suchou statistiku, dávající základní představu o tomto regionu. Jeho zhruba jeden milion a sto čtyřicet tisíc obyvatel žije na území o rozloze 719 a půl tisíce hektarů. Je tedy čtvrtým rozlohou a třetím nejhustěji osídleným krajem naší vlasti. Jeho nejvyšší bod – Čupec ležící 819 metrů nad mořem na samé hranici se Slovenskem – nepatří zrovna mezi velehory. Zato máme v kraji pravděpodobně nejnižší bod celé republiky – soutok řek Moravy aDyje u Lanžhota ve výšce 150 metrů nad mořem. Tudy odtéká z naší republiky většina vod moravských řek – v poslední době tak často rozvodněných. Máme v sedmi okresech 673 obcí, z toho však jen 47 měst, z nichž největší Brno (370 tisíc obyvatel) je druhým největším městem republiky. Z toho plyne, že charakter kraje je výrazně venkovský, navzdory velkému soustředění průmyslového, vědeckého, výzkumného i vzdělávacího potenciálu v jeho centru.
Z toho, co může jižní Morava nabídnout turistovi, bych připomenul hlavně Lednickovaltický areál – památku pod ochranou UNESCO. Je to důmyslné dílo přírody a člověka, který ji upravil, přizpůsobil a zasadil do ní jako klenoty romantické stavby. Vedle zámků, jež sloužily Liechtensteinům jako sídla, případně letní rezidence, najdeme zde vítězný oblouk, antický chrám, zřícený akvadukt, umělou zříceninu hradu i muslimský minaret, dokonce i technická stavba vodárny u jezu má v duchu romantismu podobu orientální stavby v maurském stylu. Musím také připomenout malebné městečko Mikulov, někdejší sídlo Dietrichsteinů, nad kterým se tyčí zámek, Svatý kopeček s křížovou cestou i vápencové bradlo Pavlovských vrchů, dobře viditelných z daleka jak zmoravské, tak z rakouské strany. A co teprve Moravský kras s propastí Macocha a jeskynním labyrintem ponorné říčky Punkvy! Nebo královské město Znojmo se slavnou románskou rotundou i rozsáhlým systémem podzemních sklepů a chodeb, který byl nedávno oceněn jako absolutní vítěz turistického portálu CzechTourismu Kudy z nudy. Přitažlivá je i nabídka Brna s jeho muzei, divadly, galeriemi, nebo přehlídkou funkcionalistické architektury, hlavně slavnou vilou Tugendhat. Nu, a kdo už se vypraví do Brna, má to jen skok na slavkovské bojiště, kde se roku 1805 v bitvě tří císařů rozhodlo o zásadních změnách na politické mapě Evropy.
Osobně si cením nejvíc toho, že v Jihomoravském kraji nejde jen o krásu krajiny nebo památných nemovitostí. Nejlépe bych to charakterizoval faktem, že na seznamu UNESCO0 je z celého světa necelá stovka jevů nehmotného kulturního dědictví a Českou republiku tu zatím jako jediný reprezentuje tradiční mužský tanec – verbuňk. Na Slovácku ho na hodech a fašankových zábavách trénují místní bohatýři, kteří se pak pravidelně bijí o prvenství v tradiční soutěži Mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici. Skutečnost, že ve značné části našeho kraje stále žije lidová píseň, hudba a tanec, že byla dodnes zachována kontinuita lidových tradic, zvykoslovných obřadů a kroje, výmluvně hovoří o stabilitě osídlení, ohrdosti na rodnou obec, region a jeho kulturu.
Souvisí to jistě i s venkovským charakterem celého kraje, který byl ještě donedávna označován za zemědělskou doménu republiky. Nepochybně také se skutečností, že na území kraje pod štědrým sluncem každoročně zraje zhruba pětadevadesát procent veškerého vína, produkovaného v České republice. Jsme si vědomi toho, že hodnoty spojené se spokojeným životem na venkově mají význam pro celkovou stabilitu a kvalitu osídlení. Podle možností proto i nyní, v době hospodářské krize, podporujeme nejen všechny aktivity směřující k zlepšení pozice místních zemědělců na tuzemském i zahraničním potravinářském trhu, ale snažíme se podpořit vše, co souvisí se společenským a kulturním životem na venkově. Tomu odpovídá i struktura krajských dotací na rozvoj a obnovu venkova, jejichž objem letos dosáhl 80 milionů korun.
Představa o Jihomoravském kraji jako převážně agrárním regionu však už dávno neplatí. Potvrdil to ostatně náš nedávný průzkum zaměstnanosti při kterém jsme zjistili, že v zemědělství nachází obživu pouze 2,5 % ekonomicky aktivních obyvatel, což je pod průměrem republiky i Evropské unie. Zatímco primární sféra ekonomiky včetně zemědělství se na zaměstnanosti kraje nepodílí ani čtyřmi procenty, na sekundární sféru připadá něco přes 38 procent a podíl terciární sféry dosahuje téměř 53 procent. Ze zhruba 517 tisíc pracovníků v kraji má maturitní a vyšší vzdělání přes 53 procent, vysokoškoláků je mezi nimi více než 90 tisíc. Brno je díky desetitisícům studentů svých pěti státních univerzit a řady soukromých vysokých škol po Praze největším centrem terciárního vzdělávání a tomu odpovídá i struktura uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Samozřejmě z toho vychází i strategické rozvojové záměry kraje. Jeho Program rozvoje i Strategie rozvoje lidských zdrojů počítá s předevšílm s rozvojem tzv. znalostní ekonomiky.
Kraj se již vminulosti masívně angažoval do budování infrastruktury pro uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi. Významné aktivity kraje na podporu podnikání v Brně představují čtyři podnikatelské inkubátory (v celé republice je jich 13) založené na spolupráci s místními univerzitami a výzkumnými ústavy. Poslední z nich – Biotechnologický inkubátor INBIT – využívají již tři společnosti a připravujeme přijetí dalších firem, jejichž podnikatelské záměry pokrývají oblasti od vývoje proteinů pro zdravotnictví, přes vývoj léků na bázi bakteriofágů, až po produkty založené na kultivaci biomasy. V delším horizontu má INBIT sloužit i jako zázemí pro firmy, které chtějí spolupracovat s připravovaným Středoevropským technologickým institutem.
Příprava dalších podobných projektů pro oblast vyspělého strojírenství a informačních technologií je ve stádiu vysoké rozpracovanosti. Abychom získali možnost spolufinancování z evropských fondů, rozhodli jsme se na tento účel vynaložit značné prostředky z přijatého dvoumiliardového úvěru Evropské investiční banky. Naše podpora výzkumu a vývoji – dvěma oblastem, jež jsou pro nás jedinou nadějí v úsilí o udržení konkurenceschopnosti kraje v globální ekonomické soutěži – je ve srovnání s ostatními kraji ČR neporovnatelně nejvyšší. Svědčí o tom i naše v porovnání již třetí Regionální inovační strategie, schválená v krajském zastupitelstvu, v jejímž rámci bude realizováno třicet konkrétních projektů. Za všechny bych jmenoval svého druhu unikát – program SoMoPro – jehož cílem je finančně zabezpečit (chceteli zlákat) zkušené zahraniční vědce, kteří se budou zapojovat do důležitých výzkumných a vývojových projektů v regionu. V krátké době se chceme dostat mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy.
Jestliže zdůrazňuji místo inovačních programů v naší strategii rozvoje kraje, neznamená to, že zapomínáme na využití dalších jeho potenciálně silných stránek. Jedním ze strategických směrů se má stát rozvoj lázeňství. Spojením veřejných a soukromých prostředků a s podporou evopských fondů chceme vybudovat na termálním prameni v Pasohlávkách u pálavských jezer atraktivní lázeňskou a rekreační zónu smezinárodními ambicemi. Z plánovaných dvou miliard chceme od Evropské unie získat zhruba 680 milionů. Na zbývajících výdajích se budou podílet převážně soukromí investoři, v budování základní infrastruktury se bude angažovat i Jihomoravský kraj prostřednictvím společnosti Thermal Pasohlávky, ve které má většinový vlastnický podíl. V Pasohlávkách by tak měl vyrůst již brzy turistický magnet, jaký jižní Moravě dosud chybí. Také v nedaleké Lednici se počítá s dalším rozvojem nedávno vzniklé lázeňské zóny. Projekty jihomoravského lázeňství jsme letos představili na veletrhu realit a investičních příležitostí MIPIM v Cannes a doufáme, že naše prezentace bude motivovat některé zahraniční investory, aby se k rozvojovým aktivitám kraje připojili dalšími projekty.
Ne všechno je pochopitelně v rukách kraje a jeho obyvatel. Úspěch řady rozvojových záměrů je například úzce závislý na dobré dopravní dostupnosti regionu, jehož budoucnost je vmnohém spojena s rozvojem celého středoevropského trojúhelníku, jehož další vrcholy vytyčuje na východě Bratislava a na jihu Vídeň. Včasné dokončení rychlostního silničního tahu z Brna do Mikulova, kde v roce 2014 skončí výstavba dálnice A5 z Vídně, by zkrátilo cestu z Brna na letiště ve Schwechatu zhruba na hodinu. Podobně vybudování rychlostní silnice R 43 na severozápad republiky a dál do Polska by pomohlo k výraznému oživení hospodářského rozvoje podstatné části kraje na sever od Brna. Zatím stále marně čekáme na rekonstrukci archaického brněnského železničního uzlu a další dosud nerealizované strategické investice, jejichž absence nebo existence bude spolurozhodovat o neúspěchu nebo úspěchu našich rozvojových projektů. Věřím, že spolu s dalšími Jihomoravany dovedeme i tyto záměry do cíle ve prospěch jižní Moravy.
Michal Hašek
autor je hejtmanem Jihomoravského kraje a poslancem Parlamentu ČR