Jsou větrné elektrárny pro naši energetickou soustavu spíše přínosem, nebo naopak záporem? Jaký podíl by v budoucnu mohly větrníky ve výrobě elektřiny tvořit?

Objem elektrické energie, kterou vyrobí větrné elektrárny, v Česku stále roste, a to v souladu se slibem, kterým se Česká republika zavázala Evropské komisi zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě na 8 %. „Větrná energie je stále více ekonomicky konkurenceschopnější s konvenčními zdroji energie. Rostoucí volatilita v cenách fosilních paliv a zvýšené obavy o energetickou bezpečnost vedou k tomu, že větrná energie je často nejatraktivnější volbou,“ řekl prezident Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) Arthouros Zervos.

Výroba elektrické energie z větru narostla meziročně o 150 %, když překročila 125 tisíc MWh. Tento objem výroby pokryje roční spotřebu přibližně 36 tisíc domácností, což odpovídá například velikosti Havířova, vyplývá z dat Energetického regulačního úřadu. Celkové množství takto vyrobené energie je však v porovnání s jinými státy nepatrné. První příčku na světě ve využití větrné energie zaujímá Německo, na jehož území je rozmístěno přibližně 19 tisíc větrných turbín. V Česku se i v dohledné budoucnosti budou počítat na stovky.

Významnými ukazateli trendů poptávky po stavební produkci v rámci ekonomiky jsou makroekonomický vývoj a investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2007 meziročně reálně o 6,5 %. Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty v reálném vyjádření podílela zejména odvětví energetiky, zpracovatelského průmyslu a obchodu.

Stavebnictví se na tvorbě HDP podílelo v roce 2007 v úrovni 6 %. Významnou informací, která signalizuje očekávaný trend stavební produkce v dalších obdobích, jsou uzavřené zakázky ke konci 4. čtvrtletí 2007. Ke konci 4. čtvrtletí 2007 měly stavební podniky s 20 a více zaměstnanci uzavřeny zakázky v celkovém objemu 197,7 mld. Kč, což oproti 4. čtvrtletí 2006 znamená snížení zakázek o 13,1 %. Z celkového objemu zakázek připadá 9,2 mld. Kč na zahraniční zakázky, které zaznamenaly mírný pokles o 0,6 mld. Kč. Zakázky na novou výstavbu a modernizace celkem výrazně poklesly o 27,6 mld. Kč. Z celkového objemu nově uzavřených zakázek v tuzemsku ke konci 4. čtvrtletí 2007 připadá 65,4 % na veřejné a 34,6 % na soukromé zakázky, což signalizuje nárůst veřejných zakázek. Velké stavební firmy s 1000 a více zaměstnanci se podílejí 55 % na celkovém objemu uzavřených zakázek v tuzemsku, podíl firem s 500 až 999 zaměstnanci činí 9,3 %. Ve struktuře zakázek (podle směrů výstavby) představují bytové budovy 13,4 %, nebytové budovy nevýrobní 14,4 %, inženýrské stavby včetně vodohospodářských 54,0 % a nebytové budovy výrobní představují 10,5 %. Objem zakázek financovaných z veřejných zdrojů je u inženýrských staveb nejvyšší a dosahuje hodnoty 93,5 %, nejnižší podíl zakázek financovaných z veřejných zdrojů je u bytových budov – pouze 12,9 %. Hodnota nově uzavřených zakázek se snížila u všech směrů výstavby s výjimkou ostatních prací.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo spolu s Energetickým regulačním úřadem novelu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), kterou začátkem dubna odevzdalo vládě. Odtud poputuje do sněmovny.

Nová úprava počítá podle ministra průmyslu a obchodu Římana se zjednodušením povolovacího řízení pro žadatele o licenci na výrobu elektřiny a tepla či s prodlužováním licencí na obchod s elektrickou energií. Zjednodušit se má také udělování licencí na výrobu elektřiny a tepla z malých zdrojů. Ministerstvo už nebude udělovat autorizaci nově stavěným elektrárnám a teplárnám, výrobci budou muset splnit pouze podmínky stavebního řízení. Novela má urychlit i vyřešení sporů, např. při přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla by měl případ místo soudu řešit regulátor. Například malí a střední podnikatelé v energetice (výrobci do 30 MW) nebudou muset předkládat Energetickému regulačnímu úřadu regulační výkazy. Novela liberalizuje také obchod se zemním plynem. Mění podmínky pro přístup k zásobníkům plynu tak, aby dominantní firmy na trhu (RWE či Moravské naftové doly) už nemohly bránit konkurenci v jejich využívání. Ve sněmovně čeká však novelu s nejvyšší pravděpodobností bouřlivá diskuze a množství pozměňovacích návrhů. Leckteré pasáže z novely jsou totiž poněkud kontroverzní.

Rok 2008 je rokem, kdy mandát současné vlády pokročí do druhé fáze. Je to tedy rok, kdy je největší potenciál realizovat významné a nákladné kroky v cestě za informatizací české státní a veřejné správy a také v cestě za reálným eGovernmentem. Za systémem, kdy stát reálně poskytuje služby svým zákazníkům a kdy zákazníci mohou být s těmito „monopolně“ poskytovanými službami spokojeni. Za systémem, kdy stát občany neotravuje zbytečnou byrokracií, ale kdy jim naopak pomáhá a snaží se poskytovat kvalitní, efektivní, dostupné a srozumitelné služby a poskytuje je občanovi z pohodlí jeho domova prostřednictvím internetu.

Současná vláda, byť se zapsala do oblasti IS/IT nejprve zrušením ministerstva informatiky, se přitom poměrně úspěšně snaží tuto dlouhou a náročnou cestu České republiky k eGovernmentu nastartovat a uvést v praxi některé klíčové systémy a potřebnou legislativu. První střípky jako Czech Point, či elektronické spisy u soudů, tak dávají tušit, že mnohaletá diskuze o eGovernmentu má i své reálné výstupy. Reálný a komplexní eGovernment v pravém slova smyslu je však zatím stále ještě od nás poměrně vzdálený. Na cestě k němu bude třeba ještě vyřešit velké množství důležitých otázek, a to v řadě zdánlivě různorodých oblastí.

Letošní již 11. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové se podrobněji na některé z nich zaměřil a pokusil se nastínit klíčové problémy i způsoby jejich řešení. Na následujících stránkách tak budete mít možnost seznámit se s těmito oblastmi a získat přehled o tom, jak moc trnitá je cesta k eGovernmentu, a o které z těchto trnů se potenciálně popíchá i váš úřad.

Přílohu připravil Martin Zikmund