Autobus nebo vlak používáme k cestám do škol a za prací, což bývá nejčastější důvod, kvůli jednáním na úřadech, návštěvám u lékařů, za zábavou, ale i k jiným účelům. Proto je nutné vnímat dopravní obslužnost jako veřejnou službu, která uspokojuje přepravní potřeby občanů.

Vyspělost státu se bezpochyby měří rovněž tím, jak dokáže svým občanům zajistit dopravu hromadnými prostředky, tedy autobusy a vlaky, kvůli jejich potřebám. Pochopitelně k tomu přijala Evropská unie směrnice, které musí naplňovat i Česká republika – v rámci změn politicko-ekonomických poměrů u nás došlo hned počátkem 90. let minulého století v dopravní obslužnosti k nepopulárním změnám, někde až k vyhrocení situace kvůli citelné redukci počtu spojů jak autobusové, tak i vlakové dopravy.

Následně se ještě zrušily výrazné slevy jízdného pro zaměstnance i pro žáky a studenty. Proto se pečlivě přehodnotil rozsah veřejné dopravy osob a s tím související finanční náklady.

Zejména v malých obcích jsou lidé odkázáni dost často na vlastní automobil a výjimkou není ani jízdní kolo, pokud jízdní řády autobusů či vlaků připomínají noty na buben.

Dopravní obslužnost obcí je financována tržbami, které plynou z přepravy a dotacemi. Obvykle obce přispívají zejména na veřejnou linkovou dopravu, některé i na veřejnou železniční osobní dopravu, pokud mají zájem o větší rozsah železniční dopravy, než je základní dopravní obslužnost.

Mnozí starostové malých obcí se již přesvědčili, jak je prosazování zájmů občanů jejich obcí náročné a složité, dopravu nevyjímaje. Přestože na mnoha místech mají etapu dopravní obslužnosti již za sebou, stále platí, že má-li být kvalitní, musejí se obce pravidelně aktivně podílet také na tvorbě jízdních řádů, od kterých se odvíjí možnost cest za potřebami a povinnostmi občanů, aby se z obcí nestaly jakési osamocené ostrovy, kde, jak se říká, lišky dávají dobrou noc.

Situace se mnohde zlepšila

Pavel Planeta, starosta obce Želetice na Hodonínsku (zhruba 500 obyvatel) se domnívá, že je dopravní obslužnost v jejich obci zajištěna na dostatečné úrovni, pokud jde o spojení do Kyjova a do Brna. „Mohlo by být ale lepší do Ždánic, kam také někteří občané dojíždějí za prací. V současné době čekáme, co nám přinese zařazení do integrovaného dopravního systému, který má začít fungovat od 1. 7. 2008. Podle předběžných informací by se mělo dopravní spojení ještě zlepšit,“ uzavřel optimisticky.

Dopravní obslužnost obce Kamberk v okrese Benešov (na hranicích Středočeského a Jihočeského kraje má kolem 170 obyvatel): „Dopravní obslužnost je dostatečná a je naší povinností poděkovat ČSAD Benešov, že nám zachovává dopravní spoj, i když pro ně není určitě rentabilní, ale pro naši obec má velký význam,“ říká Ing. Alena Jenšíková, starostka obce a dodává: „Dopravní obslužnost naší obce řeší z 90 % společnost Comett-Plus Tábor.“ Ta má rovněž podíl na tom, že jsou zájmy občanů, pokud jde o dopravu, uspokojeny, ale bohužel není připravena na nový systém dopravní obslužnosti, který na okrese Benešov zavádí ČSAD Benešov.

Obec Sadov se nachází v okrese Karlovy Vary a má zhruba 1100 obyvatel. Starosta obce Eduard Frisch hodnotí dopravní obslužnost v obci jakou dobrou a pokud zůstane stávající stav zachován, nemají k ní připomínky. „Jedná-li se o zájmy našich občanů, tak se snažíme jejich podněty či požadavky v co nejkratší době projednat, případně uskutečnit. To se nám zatím daří i v zajištění dopravy,“ uzavřel starosta Sadova.

Rybniště je malá obec (přibližně 700 obyvatel) ve východní části okresu Děčín, na severní straně Lužických hor. Dopravní obslužnost obce je až na maličkosti dostatečná, protože je obec napojená jak na autobusovou, tak i vlakovou dopravu. „Autobusová se navíc právě v naší obci zdvojuje, protože tudy projíždějí spoje jak z Rumburka, tak z Varnsdorfu směrem na Děčín a Ústí nad Labem. Nedostatečnost je pouze o víkendech, kdy se ráno nemohou někteří občané dostat veřejnou dopravou do zaměstnání ve Varnsdorfu i Rumburku, ale připomínku k tomu zatím vznesl jen jeden z nich. Navrhoval bych jedině zřídit ranní linku o víkendech do Varnsdorfu. Na tomto požadavku se domlouváme se starosty z okolních obcí. Mám však vážné obavy, že pro jednoho našeho občana ji nikdo nezřídí,“ posteskl si starosta František Ovčáčík, který sbírá ve funkci zkušenosti od 17. 4. 2007.

Díky provozní firmě ROPID je naprosto dostatečná dopravní obslužnost v obci Ždánice u Kostelce nad Černými lesy, kde se podařilo prosadit v podstatě všechny požadavky zdejších tří set obyvatel, ubezpečil nás s úlevou starosta Josef Krupička. Proto nepřipravují žádné další kroky.

Dopravní obslužnost obce Vražkov na Litoměřicku je podle starosty částečně dostatečná. Zdejších zhruba 400 obyvatel využívá jak vlakové, tak autobusové spojení. Chybí však dopolední autobusové spoje mezi obcí a městem Roudnice nad Labem, kam jezdí občané k lékaři, do nemocnice či na nákupy. „Navrhoval bych návrat k původnímu autobusovému jízdnímu řádu, který byl po konfliktech mezi KÚ ÚK a DP Ústeckého kraje několikrát měněn. Zájmy občanů se v této oblasti prosazují velmi obtížně. Přes několik žádostí o poskytnutí analýzy, na základě které KÚ ÚK autobusovou dopravu měnil, jsme žádné výsledky neobdrželi. Máme za to, že přístup k řešení je značně voluntaristický,“ uvedl PhDr.Oto Sedláček, CSc., starosta Vražkova.

Naštěstí je dostatečná dopravní obslužnost obce Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou, kde žije zhruba stovka obyvatel. Momentálně tam mají po rezignaci starostky starosti s řešením organizačních změn v obci, jak nám řekl místostarosta Lukáš Hegenbart.

Naše malá analýza dává tušit, že i když nejspíše existují výjimky, daří se nám naplňovat směrnice Evropské unie, pokud jde o dopravní obslužnost i těch nejmenších obcí, což je příjemné zjištění.

PhDr. Eva Fišerová