Základní dopravní obslužnost zajišťuje v mnoha koutech naší republiky železniční doprava, jejíž jízdní řád ovšem prořídl a někde se spoje dokonce zrušily. Hejtmani usilují o zkvalitnění dopravy ve svých regionech, proto již s generálním ředitelem Českých drah a. s. Petrem Žaludou projednali přípravu jízdního řádu ČD na příští rok 2009 a financování základní dopravní obslužnosti. Dohodli s ním, že by se rádi dostali do systémového rámce, protože nechtějí každoročně řešit stejný problém: získání peněz, které Českým dráhám rok co rok chybějí.

Kraje proto vytvořily v regionálních operačních  programech prostor pro modernizaci vozového parku ČD a nyní jsou na tahu dráhy se svou schopností vytvořit slušné projekty, aby dokázaly evropské peníze využít.

Finance pro ziskovou firmu?

České dráhy mají letos rekordní zisk, který dosáhl v červenci výše 7,2 mld. Kč. V případě dlouhodobě ztrátové společnosti tomu napomohlo téměř 12 mld. Kč za odprodej její jedné části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Přesto dostaly finanční injekci. Co na to říkají hejtmani? „Z platné legislativy a ze smluv o závazcích veřejné služby je povinností kraje uhradit dopravci tzv. prokazatelnou ztrátu, která však není totéž, co celkový hospodářský výsledek jakéhokoliv dopravce. Prokazatelná ztráta se váže pouze knákladům apříjmům, jež přímo souvisejí s objemem dopravy zahrnuté do závazku veřejné služby objednaného krajem. Dopravci však provozují dopravu i pro jiné subjekty, než jsou kraje (v jiných závazcích např. pro stát nebo některé obce), a rovněž provozují dopravu ve vlastním podnikatelském záměru (komerční dopravu, vlečky kprivátním firmám apod.). Celkový zisk nebo ztráta dopravce jako firmy není odrazem výkonu dopravy v závazku veřejné služby,“ konstatuje hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel.

České dráhy jakož i ostatní provozovatelé drážní osobní dopravy podle něho samozřejmě finance potřebují. Dokonce velmi mnoho financí. Vozový park je v řadě případů naprosto zastaralý, je potřebné pracovat na modernizaci odbavovacích systémů pro cestující veřejnost, je potřebné investovat do informačních systémů atd. Je nutné pouze zvážit způsoby financování včetně využití dotačních programů EU a způsob promítnutí těchto investic do kompenzace prokazatelné ztráty z časového hlediska. Petr Skokan, hejtman Libereckého kraje, s financemi pro ČD souhlasí, protože pokud má drážní doprava v ČR konkurovat individuální dopravě, musí se zejména zlepšit kvalita této služby, což bez peněz nejde. Vždy ale záleží na podmínkách v jednotlivých krajích. „Domnívám se, že osobní drážní doprava by mohla zmírnit zácpy na silnicích a emise výfukových plynů, čímž se ušetří peníze jinde. Dobrá dopravní obslužnost může napomoci poskytovat obyvatelům menších obcí větší nabídku zaměstnání a mládeži nabídnout možnosti širšího vzdělávání, například na středních školách ve větších městech nebo později na Technické univerzitě v Liberci,“ dodal P. Skokan. Ing. Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravského kraje, považuje řešení finanční situace Českých drah jednorázovými finančními dotacemi za krátkozraké. Podle něho musí ČD zvýšit efektivitu a snížit náklady bez dopadu na bezpečnost provozu a kvalitu poskytované služby a „současně je nutné řešit ze státní úrovně nedofinancovanost, která nastala odčleněním ČD Cargo. Nejlepším řešením je z pohledu kraje zvýšit rozpočtové určení daní tak, aby kraje byly schopny regionální dopravu financovat. Podkladem pro toto zvýšení by měly být vyčíslené náklady z ČD podle skutečné prokazatelné ztráty na provozování osobních a spěšných vlaků podle jednotlivých krajů. Tímto aktem by se veškerá zodpovědnost převedla na kraje,“ dodal hejtman Juránek. Pardubický kraj, stejně jako ostatní regiony, hradí Českým drahám na základě smlouvy tzv. prokazatelnou ztrátu z veřejné dopravy. „V našem kraji jsme se vždy na rozumné ceně za vlakokilometr dokázali z Českými drahami dohodnout a předpokládám, že tomu tak bude i v příštím roce,“ říká hejtman Pardubického kraje Ivo Toman.

Zároveň ale po Českých drahách chtějí, aby zkvalitňovaly podmínky regionální dopravy pro veřejnost, tzn. aby měly kvalitní a moderní vlakové soupravy, aby vlaky jezdily bezpečně a na čas a aby v nich, jakož i na nádražích, bylo čisto a cestující dostali všechen potřebný komfort. „Pokud to takto skutečně bude, jsem ochoten s Českými drahami o rozumných požadavcích jednat,“ dodal hejtman Toman. České dráhy skutečně finanční prostředky potřebují. Musejí obnovit vlakové soupravy, opravit nádraží a vlakové zastávky. Spíše je otázkou, zda tyto náklady mají hradit kraje. Podle názoru Ivo Tomana je na tahu stát, případně Evropská unie…

Zlínští rozhodně nepřistoupí na skokové navýšení finančních prostředků na železniční dopravní obslužnost. „Letos platíme 210,5 mil. Kč a o sumě na rok 2009 jednáme,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Požadavky ČD jsou vždy vyšší než následná reálná platba. Z toho tedy vyplývá, že vždy velmi zodpovědně jednají a snaží se, aby částka, kterou platí, odpovídala poskytovaným službám.

Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc doplnil: „Osobní doprava Českých drah bohužel není zisková a dotacím z krajského rozpočtu se tak nevyhneme. S dopravcem v současnosti vedeme komplikovaná jednání, v nichž řešíme smluvní vztah od 1. 1. 2009 na další období. Na stole je řada požadavků a v této fázi bych je nerad komentoval.“ Vědí pochopitelně o nárůstech cen energií a sledují dění na světovém finančním trhu. „Pokud Českým drahám a. s. budeme zvyšovat úhrady prokazatelné ztráty, budeme za to chtít získat co největší kontrolu nad kvalitou poskytovaných služeb. Situace, kdy ročně drahám platíme již skoro půl miliardy korun, aniž bychom mohli ovlivňovat čistotu vlaků, dodržování jízdních řádů nebo bezpečnost, je pro nás dlouhodobě neúnosná,“ říká hejtman Šulc.

Podle hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Petra Zimmermanna je otázkou, co je vlastně myšleno onou finanční injekcí. Z pohledu kraje se tak jeví navýšení úhrady prokazatelné ztráty v důsledku zvýšení cen pohonných hmot. V období, ve kterém ČD kraje oslovily, se nedal vývoj cen pohonných hmot předpokládat. „Dnes vidíme, že se cena ustálila a pomalu by se mohla snižovat,“ domnívá se hejtman Zimmermann. ČD každým rokem vykazují vyšší náklady na provoz regionální dopravy. Ze zkušeností z roku 2008 je patrné, že rozpočet Plzeňského kraje je navržen tak, že již neumožňuje výrazné navyšování plateb pro ČD. V takovém případě by již kraj zanedbával na úkor požadavků ČD své další, např. investiční aktivity či jiné oblasti důležité pro fungování kraje. „Naší snahou je mít dlouhodobě vyrovnaný rozpočet. Abychom plně uspokojili požadavky ČD pro příští rok, museli bychom občany kraje začít zadlužovat, což nepovažujeme za cestu správným směrem. ČD musí transparentně klíčovat náklady a kromě toho, že náklady správně vykážou, by měly také dlouhodobě pracovat na jejich trvalém snižování,“ dodal. Plzeňští jsou přesvědčeni, že např. v otázce personálních nákladů a obecně přezaměstnanosti mají ČD ještě značné rezervy co se možnosti ušetření nákladů týče.

Jízdní řád a další služby

„Služby železnice jsou na úrovni, která odpovídá zejména stáří vozového parku, stavu dopravní cesty a technickému stavu jednotlivých železničních stanic. K samotné spolupráci s výkonným managementem jednotlivých dopravců nemáme výhrady. Rozdíly mezi jednotlivými dopravci např. ve složení a stáří vozového parku však vnímáme,“ uvádí hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel.

Připravovaný jízdní řád tady odpovídá jednak výsledkům jednání, jednak finančním možnostem kraje. Sjednávání jízdních řádů, respektive objemu drážní dopravy v závazku veřejné služby na každý rok podléhá v Karlovarském kraji dlouhodobému procesu a projednávání na úrovni dopravců, kraje, obcí a koordinátora integrovaného dopravního systému. Samozřejmě by bylo vítané, významnějším způsobem rozšířit pravidelnou taktovou dopravu na všech páteřních tratích. To je však v současné době nad rámec finančních možností kraje. „Principy financování jsou dané jednak komunitárním právem EU, jednak legislativou ČR. Zároveň je determinuje disponibilní objem finančních prostředků v jednotlivých krajích. Je potřeba učinit některé zásadní legislativní úpravy především v oblasti veřejné silniční autobusové dopravy . V drážní dopravě je pak nutno najít a stanovit nové, operativnější mechanizmy k získávání prostředků na obnovu kolejových vozidel a definování standardu kvality poskytovánídrážních služeb,“ konstatuje hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel. Jihomoravský kraj v současné době trápí zejména výluky, které zpožďují vlaky, významně narušují celý systém IDS JMK a odrazují cestující od použití železnice. Důsledkem je buď přeplňování souběžných autobusových linek, nebo skutečnost, že cestující na veřejnou dopravu zcela zanevřou. Nejedná se pouze o problém dopravce ČD, ale zejména i SŽDC jako provozovatele dráhy. Připravovaný jízdní řád Českých drah na rok 2009 je v souladu s objednávkou Jihomoravského kraje.

Liberecký kraj bohužel nemá na svém území žádnou elektrizovanou trať ani železniční koridor. Projekt REGIOTRAM byl ministerstvem dopravy zastaven. Přitom většina tratí je ve špatném technickém stavu a tomu samozřejmě odpovídá služba, kterou v kraji zajišťují ČD. Stav vozového parku bohužel dosud není schopen konkurovat ani autobusové dopravě, ani individuální dopravě. Hejtman Skokan pevně věří, že se tato situace změní, například i díky tomu, že Liberecký kraj připravuje veřejnou zakázku na provozovatele regionální drážní dopravy a předpokládá, že vítěz zakoupí vozidla s pomocí podpory ROP 2007–2014. Celková finanční alokace není v současnosti jasná, ale předpokládá se, že převýší částku 300 mil. Kč, a to by už kvalitě služby hodně pomohlo.

Jízdní řád tady v rámci finančních možností kraje potřebám odpovídá, i když by samozřejmě mohl být ještě lepší. Na místě jsou připomínky k základní dopravní obslužnosti a jejímu financování. Podle hejtmana Petra Skokana je třeba zajistit dobrou legislativu, která bude kompatibilní s evropským právem – zejména se jedná o zákon, který řeší závazky veřejné služby při zajišťování dopravní obslužnosti.

Přes Pardubický kraj prochází mezinárodní železniční koridory. Železniční doprava má poměrně dlouhou tradici. Samozřejmě i tady hejtman občas slýchává nářky na zpoždění vlaků nebo nenavazující jízdní řády především na hranicích regionu. Kraj však může zasahovat jen do regionální dopravy, kterou si objednává, a tady se vždy snaží s ČD tyto nedostatky odstraňovat. „Jsem velmi rád, že na několika regionálních tratích už jezdí moderní soupravy, na mnoha místech se rekonstruují zastávky – i když většinou s přispěním obcí a měst. Takže celkový dojem – až na výjimky – je vcelku dobrý. Při zpracování jízdních řádů vždy připomínkujeme jeho návrhy a snažíme se reagovat i na podněty od občanů. Ne vždy se však podaří vyhovět úplně všem požadavkům,“ uvádí hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, kterému se nelíbí rétorika některých představitelů Českých drah, že za ztrátovost této společnosti může „manko od krajů“. Samozřejmě ví, že ceny energií a další jdou stále nahoru, což způsobuje zdražování jízdného a jistě i odliv cestujících. Jenže se zdražováním se musejí potýkat i ostatní včetně kraje. „Za Pardubický kraj mohu s čistým svědomím prohlásit, že vše, co si od Českých drah objedná, také zaplatí. Pokud se týká základní dopravní obslužnosti – podle mého názoru by měla jít prioritně za státem, zvlášť když ji stát zejména na železnici provozuje,“ doplnil I. Toman. Podle hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše platí, že v životě je vždy co zlepšovat a v případě služeb ČD to platí o to více. Jízdní řády v kraji dojednával koordinátor dopravy, což je společnost, kterou za tímto účelem zřídili. Jízdní řády sice odpovídají potřebám regionu, ale určitě by se daly zlepšit. Systém celé dopravní obslužnosti, tedy autobusové i drážní, ve Zlínském kraji nastavili jako solidární a podílí se na něm v dohodnuté výši na jednoho obyvatele všechna města a obce. Hejtman je přesvědčen, že jde o dobrý model. „To, že dotování prokazatelné ztráty ve veřejné dopravě je záležitost drahá, je fakt, který musíme vzít na vědomí, pokud chceme, aby pro lidi autobusy a vlaky jezdily,“ uzavřel L. Lukáš.

Ústečtí se službami ČD spokojeni nejsou. Čím dříve si kraje budou moci vybírat dopravce na železnici, tak jako mohou v autobusové dopravě, tím lépe pro cestující. Monopol je nezdravý, o tom se v Ústeckém kraji přesvědčili. Jízdní řád odpovídá finančním možnostem Ústeckého kraje i technickým možnostem dopravce a promítá se v něm řada navzájem provázaných faktorů. „U nás v kraji chápeme železniční dopravu jako páteřní, k jednotlivým linkám, jimiž jezdí stovky lidí do škol nebo za prací, směřují buď vlaky, nebo autobusy, respektive na sebe navazují. Záleží samozřejmě na obsazenosti spojů a na místních potřebách. Z tohoto pohledu nám jízdní řád vyhovuje, i když třeba změna jízdního řádu trvá několik měsíců a myslím, že zbytečně. Případné nevyužívané či zanedbané vlakové tratě umíme nahradit autobusy a podotýkám, pro krajský rozpočet i cestující je to podstatně výhodnější varianta. Moje připomínky, kterých je mnoho, bych shrnul do tohoto konstatování. Kraje o financování základní dopravní obslužnosti nestály. Socialistické vlády tuto kompetenci na kraje převedly, aniž by do jejich rozpočtu ze státní kasy převedly odpovídající finanční prostředky. Dostali jsme povinnost, ale najít na ni peníze musíme na úkor ostatních svěřených rezortů. Museli jsme omezit investice do zdravotnictví, do silnic nebo do námi zřizovaných škol. Další kapitolou je, že česká legislativa problematiku financování základní dopravní obslužnosti dostatečně neřeší. Pro autobusovou a železniční dopravu platí jiná pravidla a aby to bylo ještě složitější, od 1. 1. 2006 musíme tato pravidla přizpůsobovat evropské legislativě. Kraje nutně potřebují zákon o veřejné dopravě,“ zdůraznil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Regionální vlaky jezdí na Plzeňsku podle objednávky kraje, který se již několik let snaží o zavádění taktové dopravy, kterou cestující veřejnost velmi kladně přijímá. V této oblasti jsou spokojeni. Horší už je situace s nasazením vozidlového parku na některé regionální výkony, mnohá vozidla svým stářím zdaleka přesahují svou životnost. ČD opět očekávají, že jim tuto situaci pomůže vyřešit kraj a bude platit ještě více. Bohužel již není kde brát. Obecně by hejtman Zimmermann očekával ze strany tohoto dopravce více aktivity a flexibility, např. by mohl spolupracovat se soukromým sektorem a více podpořit regionální rozvoj v kraji. Jízdní řád pro období platnosti 2008/2009 je takovým minimem, které musí kraj občanům zajistit. V letošním roce poprvé nedošlo k navýšení objednaných výkonů, jako tomu bylo v předchozích letech. Chtějí-li cestujícím nabídnout kvalitní systém regionální železniční dopravy, je třeba jej neustále vylepšovat a rozvíjet.

Navržený rozpočet Plzeňského kraje neumožňuje další navýšení finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty dopravcům. Do budoucna musí dojít ke změnám ve vedení linek a celkové optimalizaci dopravy v kraji. Další možností, jak lépe vynaložit finanční prostředky, je vydat se cestou vypisování výběrových řízení na dopravce, kteří jsou pak motivováni ke kalkulacím s nižšími náklady, než je tomu dnes.

Připravila PhDr. Eva Fišerová