Česká plynárenská unie spolupracuje na rozvoji stlačeného zemního plynu (CNG) v České republice s již více než 90 partnery, mezi které v současnosti patří ministerstva, dopravní podniky, města a obce, dodavatelé vozidel, investoři a provozovatelé plnicích stanic, zájmová sdružení aj. 14. března 2012 se zástupci některých z nich sešli v Praze u Kulatého stolu, aby po uplynutí 6 let od uzavření Dobrovolné dohody plynárenských společností se státem, vyhodnotili postupný rozvoj tohoto alternativního paliva. Již během března se shodli se na tom, že v závislosti na stále se zvyšující ceně tradičních paliv, zaznamenává CNG v ČR v poslední době nebývalý rozmach. Důvodem je stále stoupající cena tradičních paliv a důkladně připravená několikaletá podpora CNG.

Auta na CNG jsou bezpečnější, ekologičtější, mají větší dojezd, nádrže nezabírají zavazadlový prostor a mají mnoho dalších předností. „Nepochybně existuje i jiná nabídka alternativních paliv než je CNG, ale už jen pokud vezmeme v úvahu, že usnesení vlády, které dalo zelenou rozvoji tomuto palivu, se datuje k roku 2005, je zřejmé, že ostatní alternativní paliva musí urazit ještě dlouhou cestu,“ říká Markéta Schauhuberová, manažerka České plynárenské unie. „CNG má hodně vyřešených problémů dávno za sebou, jako je cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, garážování, úlevy na spotřební i silniční dani.Ve světě jen za poslední rok přibylo více než 2,5 milionu CNG vozidel,“ dodává. „Největší výhodou CNG je ale jednoznačně cena, podle posledních předpovědí by cena ropy měla letos být kolem 123 dolarů za barel Brentu a to znamená, že benzin, nafta ani LPG nebudou určitě levnější. Cena uhlí, ze kterého se u nás vyrábí elektřina pro elektromobily, také stoupá. Zemního plynu jsou navíc stále větší a větší zásoby, nejnověji třeba i z břidlic, a i díky dostatku zásob plynu bude cena CNG stále nejméně poloviční,“ říká Markéta Schauhuberová, manažerka České plynárenské unie.

Dnes je v ČR už asi 3,6 tisíce vozidel na zemní plyn. Z toho je přes 3 tisíce osobních a užitkových aut. Každý rok stoupá počet vozidel i spotřeba, resp. prodej CNG. Za rok 2011 se prodalo o více než 20 procent více CNG než v roce 2010. Celkový počet CNG vozidel pak za rok 2011 vzrostl o 30 procent. Prodejci jako Volkswagen uvádějí meziročně u nás až 2,5 krát vyšší prodej CNG vozů. V letošním roce rozvoj zemního plynu podpoří i Škoda Auto, která uvede na trh svůj model Citigo na CNG, v příštím roce již i Škodu Octavii na CNG. „Letos čekáme opět vyšší nárůst jak prodeje stlačeného zemního plynu, tak i počtu CNG vozidel. Za letošní první dva měsíce jsme v Praze prodali o 45 procent CNG více než za stejné období minulého roku,“ říká Jan Žákovec z Pražské plynárenské.

Motoristům je k dispozici 50 plnicích stanic, z toho 37 veřejných a nejméně 100 dalších je domácích. „I plnicí stanice rychle přibývají. V lednu a únoru se otevřely čtyři a v nejbližší době se otevřou další stanice v Žebráku, Olomouci, Opavě, Písku, Humpolci a také další dvě stanice v Praze,“ říká Markéta Schauhuberová. Veřejné CNG stanice se dnes staví přednostně u klasických čerpacích stanic, které jsou podél hlavních tras. Takové stanice jsou třeba v Táboře, Praze, Brně a již i v Ostravě. „V lednu jsme ve spolupráci se společností Gascontrol otevřeli CNG stanici v Ostravě – Muglinově, která je součástí čerpací stanice LUKOIL a motoristé zde mohou využít přidaných služeb jako na běžných stanicích,“ říká Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex. E.ON jako jediný od minulého roku dodává do svých CNG plnicích stanic plyn s dvacetiprocentní příměsí biomethanu. „Šlo nám především o to, abychom ještě více podpořili ekologické výhody využívání CNG v dopravě,“ říká Jiří Šimek, místopředseda představenstva E.ON Energie. V poslední době registruje vysoký zájem o domácí plničky tuzemský výrobce MOTOR JIKOV. Na rok 2012 plánuje výrobu několika stovek kusů mobilních plniček.

Auta a autobusy na CNG nemusí platit silniční daň. Spotřební daň již od letošního roku sice není nulová - v současné době je ve výši 0,36 Kč za metr krychlový plynu - ale stejná bude až do roku 2015. Poté bude pozvolně narůstat do roku 2020 na 2,36 Kč. Stále se ale jedná o částku oproti spotřebním daním na benzin či naftu ve výši 13 Kč, resp. 11 Kč za litr, nebo 4 Kč za kg LPG, zcela zanedbatelnou. „Cena CNG je dlouhodobě stabilní, za posledních 3,5 roku se zvýšila pouze o 1,40 Kč za kubík,“ říká Schauhuberová. „Průměrná cena CNG je dnes kolem 17 Kč za kubík, zatímco benzin i nafta se dnes pohybují už přes 37 Kč za litr a jejich cena stále roste,“ dodává.

Každý rok se vyhlašuje cena pro automobily přinášející hospodárnější alternativu ke stávajícím spalovacím motorům. Podle pravidel ankety je vyžadován významný měřitelný přínos pro snižování zátěže životního prostředí. I „Green Car of the Year 2012“ vyhrálo auto na CNG, jedná se o vůz Honda Civic CNG. Podle hodnocení americké organizace pro ochranu ovzduší EPA tento vůz dosáhl nejlepší hodnoty ze všech vozidel poháněných motory s vnitřním spalováním.

Dopravci začali více šetřit a CNG je tak vynikající variantou pro městskou dopravu. „Skupina RWE do konce minulého roku podpořila 195 CNG autobusů celkovou částkou 39 milionů korun,“ říká Lubomír Kolman, RWE Plynoprojekt. „Také jsme podpořili již 16 CNG autobusů,“ dodává Jiří Šimek ze společnosti E.ON Energie. „Pražská plynárenská podpořila 19 svozových vozidel, 1 čistící vůz a 1 autobus na CNG v Praze,“ říká Jan Žákovec, Pražská plynárenská.

CNG vozidel narůstá i mezi vozy státní správy. 412 CNG vozů právě kupuje Česká pošta a uvažuje o celkovém počtu až 2 900 CNG vozů, Státní úřad inspekce práce připravuje nájem 180 vozidel a 46 mobilních plnicích stanic atd. Existuje totiž Program obměny vozového parku veřejné správy za „čistá“ vozidla, na základě kterého musí orgány státní správy mít do konce příštího roku 25 procent svých vozidel „ekologicky čistých“.

Jsou větrné elektrárny pro naši energetickou soustavu spíše přínosem, nebo naopak záporem? Jaký podíl by v budoucnu mohly větrníky ve výrobě elektřiny tvořit?

Objem elektrické energie, kterou vyrobí větrné elektrárny, v Česku stále roste, a to v souladu se slibem, kterým se Česká republika zavázala Evropské komisi zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě na 8 %. „Větrná energie je stále více ekonomicky konkurenceschopnější s konvenčními zdroji energie. Rostoucí volatilita v cenách fosilních paliv a zvýšené obavy o energetickou bezpečnost vedou k tomu, že větrná energie je často nejatraktivnější volbou,“ řekl prezident Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) Arthouros Zervos.

Výroba elektrické energie z větru narostla meziročně o 150 %, když překročila 125 tisíc MWh. Tento objem výroby pokryje roční spotřebu přibližně 36 tisíc domácností, což odpovídá například velikosti Havířova, vyplývá z dat Energetického regulačního úřadu. Celkové množství takto vyrobené energie je však v porovnání s jinými státy nepatrné. První příčku na světě ve využití větrné energie zaujímá Německo, na jehož území je rozmístěno přibližně 19 tisíc větrných turbín. V Česku se i v dohledné budoucnosti budou počítat na stovky.

Státem vlastněnou národní přenosovou soustavu ČEPS čekají během příštích 10 let rekordní investice – celkem 14 miliard korun – do rozvoje sítí. Je totiž třeba se připravit na očekávanou vyšší výrobu elektřiny, na očekávaný rychlý rozvoj severní Moravy i na nové větrné elektrárny, které musí ČEPS ze zákona povinně připravit.

„Nové investice se dlouho odkládaly, nyní dojde k jejich dramatickému nárůstu. Kvůli tomu v příštím roce s nejvyšší pravděpodobností stoupnou poplatky za přenos elektřiny, které tvoří část plateb za dodávky elektřiny,“ uvedl šéf firmy ČEPS Vladimír Tošovský. „Většina našich vedení byla totiž stavěna v 60. a 70. letech,“ vysvětlil ředitel sekce Rozvoj a bezpečnost provozu Pavel Švejnar. „Za posledních sedm let narostl objem toků elektřiny přes naši soustavu několikanásobně. Stavba nových sítí se však plánuje na deset let dopředu,“ vysvětlil Pavel Šolc, ředitel sekce strategie společnosti ČEPS.

Stále častěji se hovoří o využívání obnovitelných (alternativních) zdrojů energie. Není divu, spotřeba stávajících je rok od roku vyšší a jejich zásoby se tenčí. Právě tato skutečnost šroubuje ceny za energie do místy již neúnosných výšek. Proto je zřejmé, že se úměrně tomu zvýší i význam lokálních zdrojů.

Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb. zaručuje investorům mimořádně stabilní podmínky pro podnikání – výkup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů za cenu garantovanou po dobu 15 let, nebo podporu formou zelených bonusů. Konkrétní výše finanční podpory, kterou stanovuje Energetický regulační úřad na základě zákona (viz Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005 a 1/2006), je v mezinárodním srovnání poměrně výhodná. Svědčí o tom i velký zájem investorů, který již projevili o výstavbu nových zdrojů. Ne vždy se ale setkávají s kladným ohlasem obyvatel obcí, v jejichž okolí se má budovat. Proto jsme se na několika místech zajímali o jejich zkušenosti s obnovitelnými zdroji, ať už se jedná o větrné elektrárny, sluneční kolektory, biomasu či vrty a termální prameny, ale i o to, do jaké míry byla a je výstavba pro obec finančně zajímavá, o jejich přínos pro místní občany a na uspokojení jejich energetické poptávky. Často se v těchto souvislostech hovoří také o vlivu na životní prostředí.