Mostecká uhelná (MUS) a ČEZ, vlastník Severočeských dolů, stupňují boj o dosažitelné zásoby uhlí, ČEZ podal kvůli tomu na MUS dokonce žalobu. Ten, kdo vyhraje, bude moci stavět nové elektrárny. Jde o obchod za desítky miliard korun.

Německá energetická firma E.ON, která působí i v Česku, už ohlásila, že novou elektrárnu postaví s nejvyšší pravděpodobností sMosteckou uhelnou ona. ČEZ svůj plán obnovy bude muset podřídit tomu, kolik se mu podaří zajistit uhlí. Prolomení těžebních limitů totiž zatím není zdaleka jisté. Pro českou energetiku je červenec zlomovým měsícem, protože proti elektrárenskému gigantu ČEZ se postaví nová, silná konkurence. „Chceme na bázi strategického partnerství vybudovat konkurenci ve výrobě elektřiny,“ řekl podnikatel Petr Pudil. Ten je jedním ze spolumajitelů skupiny Czech Coal, která kontroluje Mosteckou uhelnou společnost (MUS). V polovině července přijel do Prahy nejvyšší šéf německého energetického koncernu E.ON Wulf Bernotat. A ohlásil strategické partnerství s Mosteckou uhelnou.

Obě firmy vedou exkluzivní jednání, která by měla skončit během několika měsíců, potvrdil v Praze nejvyšší šéf E.ON Wulf Bernotat. „Je to projekt, se kterým počítáme a který chceme dovést do úspěšného konce,“ uvedl šéf druhé největší německé firmy. Czech Coal spolu s Němci vlastní Teplárnu Otrokovice a Energetiku Malenovice. Skupina E.ON je s 1,4 milionu zákazníků, tedy asi pětinou trhu, v Česku druhým největším prodejcem elektřiny. A eminentní zájem o posílení výrobní kapacity nijak neskrývá. Plných 80 % elektřiny, kterou v tuzemsku prodává, totiž zatím nakupuje od konkurenční firmy ČEZ. Nová uhelná elektrárna tak má pro firmu strategický význam. „Spokojeni bychom byli tak s 50% vlastním podílem,“ prohlásil Hohlefelder. O vybudování elektrárny spolu sMosteckou podle zdrojů z energetických kruhů ovšem usiluje také italský Enel, vlastník Slovenských elektráren.

Nová elektrárna nahradí 60 % Temelína

Nová hnědouhelná elektrárna v hodnotě 2 miliard eur (přes 56 miliard korun) by měla začít fungovat okolo roku 2013. Projekt počítá se dvěma bloky po 600 megawattech. To je 60 % instalovaného výkonu v Temelíně. E.ON a Mostecká uhelná, která je ovládaná skupinou Czech Coal, vytvoří podle Bernotata společný podnik. Do něj čeští společníci vloží „uhlí“ a německá firma postaví elektrárnu. O podílech ve společném podniku není zatím rozhodnuto. „Zatím je to předčasná otázka, každá strana má své představy,“ uvedl k tomu šéf německé firmy. Mluvčí Mostecké uhelné Radek Stavěl, za níž stojí s 49% podílem dravý finančník Pavel Tykač, exkluzivní jednání potvrdil, ale podrobnosti nechtěl uvést. Novou elektrárnu má uhlím nakrmit Důl Vršany, ve kterém lze bez problémů těžit ještě 50 let. U zbývajících dvou dolů narazí uhlobaroni na hlušinu už za 10 let, pokud se jim nepodaří prolomit těžební limity. UDolu ČSA se skrývá tři čtvrtě miliardy tun uhlí v hodnotě stovek miliard korun, které jsou nyní pro Mostecké nedosažitelné. „Pro náš společný projekt, který počítá s Dolem Vršany, limity překážkou nejsou. Do budoucna je však vyjednávání o těchto hranicích těžby pro Česko důležitá otázka,“ uvedl Michael Fehn, šéf české pobočky E.ON. Vyjednávání o elektrárně, které je podle Bernotata ve velmi pokročilém stadiu, je tedy další bitvou v nyní již vyhlášené válce mezi uhlobarony a ČEZ. „Každý si může postavit, co chce. Počkáme si na to, jak dopadne naše žaloba ohledně dlouhodobé dohody s Mosteckou uhelnou, kterou dnes firma neplní,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Možného znepřátelení si českého energetického obra si jsou vědomi i Němci. „Toto není projekt proti ČEZ,“ řekl šéf českého E.ON Michael Fehn. „Pokud jde o žalobu, myslím, že ČEZ nemá naději na úspěch,“ uvedl nejvyšší šéf E.ON Bernotat. Oba také tvrdí, že vztahy s ČEZ jsou a budou dál „přátelské“. Nic jiného jim ani nezbývá. Německá firma, která v Česku ovládá mimo jiné Jihočeskou a Jihomoravskou energetiku, totiž v drtivé většině nakupuje elektřinu od ČEZ. Tuto slabinu jim pomůže zmírnit právě vlastní uhelná elektrárna.

ČEZ je ze hry venku?

O společný podnik s českými uhlobarony stál i ČEZ, jednání však na konci června zkrachovala. ČEZ se chtěl zároveň dohodnout i na dodávkách uhlí pro své elektrárny až do roku 2055. Mostecká údajně měla ale nepřiměřené požadavky a ČEZ se uhlo- barony rozhodl zažalovat, protože s ním neuzavřeli dlouhodobou kupní smlouvu na uhlí do roku 2055. Společnosti ČEZ hrozí, že její plán na vybudování nové elektrárny za zhruba 30 miliard korun v severočeských Počeradech vezme za své. Pro chystaný zdroj nemá totiž po zkrachování jednání s MUS zajištěný přísun uhlí. Jedním z důvodů nedohody s MUS podle ČEZ bylo, že těžaři trvali na tom, aby měl společný podnik sídlo v Lucembursku. ČEZ je přesvědčen, že za neúspěchem je i fakt, že nejsilnějším vlastníkem firmy Czech Coal, jež Mosteckou vlastní, je od loňska dravý finančník Pavel Tykač. „Prodali mu firmu za přehnané peníze a s pohádkou o obrovských výnosech. Teď toho chtějí za každou cenu dosáhnout,“ říká člen vedení ČEZ. Zástupci Mostecké uhelné namítají, že ČEZ nepomohl prolobbovat cestu k uhlí za současné limity. Náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Hüner vzhledem k aktuálnímu politickému rozložení sil nevěří, že by to bylo možné. „Je to politicky senzitivní téma. Proto ani ze současné, ale ani z minulé politické garnitury nenašel nikdy nikdo odvahu se tomu postavit. Nepovažuji za pravděpodobné, že by se to stalo v dohledné době,“ prohlásil.

Jak to bude s těžebními limity?

Mostecká uhelná nedávno odložila pokusy sama prolomit těžební limity. S odůvodněním, že ve věci chybí jasné stanovisko státu, se prozatím rozhodla dalších snah vzdát. Mluvčí Liběna Novotná ale řekla, že dlouhodobá poptávka, která po uhlí je, jen tak nezmizí, a naznačila tak, že MUS se k problému v budoucnu zřejmě bude chtít vrátit. Kvůli dodávkám uhlí se Mostecká uhelná soudí s ČEZ. Mostecká uhelná totiž odmítla uzavřít dohodovou kupní smlouvu na uhlí do roku 2055. Nechtěla mít závazek dodávat uhlí za situace, že se nepodaří prolomit vládní limity, které brání v pokračování těžby na Mostecku. ČEZ se naopak snaží prosadit prolomení limitů v Severočeských dolech, které vlastní. Zapomenutý příběh severočeských Libkovic, srovnaných před čtrnácti lety se zemí kvůli uhlí, znovu ožívá. Kmilionům tun uhlí pod zbouranou vesnicí, kde se nakonec nikdy netěžilo, se teď snaží dostat Severočeské doly. Slib současné vlády severočeské hnědouhelné doly dále nerozšiřovat čeká ostrá zkouška. Šéfové dolů, jež mají dlouholeté přátelské vztahy se současným premiérem Mirkem Topolánkem a jeho pravou rukou Markem Dalíkem, už na své straně mají klíčového člověka – ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten je plánu Severočeských dolů nakloněn i přesto, že libkovické území chrání vládní čára, za niž těžaři nesmějí a kterou se Topolánkův kabinet v programovém prohlášení zavázal zachovat. Do programu slib neporušení limitů prosadila Strana zelených a trvá na jeho dodržení. „Musíme o tom jednat. Preferoval bych, kdyby k té dohodě došlo,“ řekl Říman s tím, že debatu o limitech je třeba nejprve otevřít na úrovni koalice. Prolomením limitů by Severočeským dolům, které plně ovládá polostátní energetický kolos ČEZ, prodloužilo těžbu až do roku 2050. Severočeské doly mají na zapovězeném území 120 milionů tun uhlí, což jsou téměř další dvě třetiny jejich nynějších zásob. Jejich mostečtí kolegové mají na dosah dokonce tři čtvrtě miliardy tun uhlí, jenže jim v cestě stojí dvě obce – Horní Jiřetín a Černice. Říman zatím slyší jen na plány Severočeských dolů. Podle něho je problém limitů pro Mosteckou uhelnou právě to, že by jejich uvolnění znamenalo zbourání dvou obcí. Naopak Severočeské doly mají podle Římana za limity „zemi nikoho“. „Potřebovali bychom, aby nejpozději letos na podzim začala vláda jednat, jak to bude dál. Jinak bychom museli už příští rok těžbu omezovat,“ říká šéf komunikace dolů a bývalý ministr dopravy za ODS Vladimír Budinský, který v dolech pracuje od konce loňského roku. Ministerstvo životního prostředí pod Bursíkovým vedením nedávno už jednu žádost Severočeských dolů o rozšíření těžby zamítlo. Severočeské doly však už začaly jednat s okolními obcemi.

Hrozí nám nedostatek elektřiny?

Pokud nebudou prolomeny limity ani nebude povolena výstavba nového jaderného zdroje, hrozí Česku podle odborníků už za několik let nedostatek elektřiny. Česká republika se v budoucnu může stát závislá na elektřině zRuska či Ukrajiny. Státní společnost ČEPS, jež vlastní a provozuje domácí přenosové sítě, se už začíná připravovat na možný dovoz proudu z východu.„Pokud se v České republice nepostaví dostatek nových zdrojů – a to je vyloučeno, mají-li zůstat zachovány ekologické limity těžby hnědého uhlí i stop jaderné energetice – přestane být země kolem roku 2012 ve výrobě proudu soběstačná. Pak bude jediným řešením přivést k nám elektřinu z východní Evropy,“ vysvětluje ředitel ČEPS Vladimír Tošovský. S energetickým deficitem počítají i analýzy energetické společnosti ČEZ. Podle nich bude v České republice v roce 2020 chybět výrobní kapacita na 30 terawatthodin elektřiny ročně, což představuje asi třetinu v té době předpokládané spotřeby. Nahrazení výpadku – alespoň zčásti – dovozem elektřiny z východu plánuje iministr průmyslu Martin Říman. Státy bývalého Sovětského svazu jsou podle Tošovského jediným evropských regionem, odkud by se mohla dovážet nedostatková energie do střední, ale i jižní Evropy. ČEPS počítá s tím, že se prostřednictvím jeho soustavy bude dopravovat z východu i elektřina do dalších evropských států. Proto už začal s posilováním sítí. „Nutné je především zvýšit kapacitu linek vedoucích severojižním směrem,“ upřesnil Tošovský. Plány ČEPS na posilování přenosových kapacit ale brzdí nedostatek informací. „Není jasné, jak bude česká energetika kolem roku 2012 fungovat. Jestli se přece jen nebudou nakonec stavět nové bloky v Temelíně, případně nové velké uhelné elektrárny. A tak netušíme, jestli opravdu budovat spojení mezi Ukrajinou a střední Evropou, nebo spíš chystat napojení nově budovaných zdrojů u nás,“ vysvětluje Tošovský.

Alena Adámková