Ceny elektřiny v Evropě dnes určuje zhruba deset energetických burz, které začaly vznikat v Evropě po rozhodnutí o liberalizaci trhu. Ve střední Evropě funguje jen jedna burza, v Lipsku. Ta určuje ceny elektřiny v celém regionu. Do tří let by se tak podle představitelů společnosti ČEZ cena české elektřiny měla sblížit s cenou této komodity na burze v Lipsku. To by ale znamenalo dramatické zdražování. Zatímco na německé burze se totiž dnes cena jedné megawatthodiny pohybuje v průměru nad 50 eury, v Česku se prodává přibližně za 35 eur. „Evropské trhy s elektřinou se musí propojit. O tom rozhodla ostatně v roce 2004 i Evropská komise, když přijala strategický dokument, podle něhož má v celé Evropě vzniknout jednotný vnitřní trh s touto komoditou, kdy se elektřina bude zřejmě obchodovat jen na jedné burze. To bude znamenat do několika let i jednotné evropské ceny proudu. Mezistupněm k tomu jsou regionální trhy, jako třeba středoevropský, reprezentovaný právě lipskou burzou,“ vysvětluje mluvčí lipské burzy EEX Fritz Wilhelm. A jednotná cena bude pochopitelně znamenat i zvýšení ceny české elektřiny. „Proces sbližování českých cen s cenami elektřiny na burze odhaduji tak na tři roky,“ uvádí ředitel pro rozvoj společnosti ČEZ Jiří Feist.

Jak se obchoduje?

Na lipské burze, jejímiž majiteli je 54 společností z 11 zemí, probíhají jak spotové obchody, výhradně formou aukcí, kdy se prodává elektřina na příští den, tak obchod s deriváty, tzv. futures, kdy se proud prodává až na dva roky dopředu, a to za současné ceny. Převažují derivátové obchody. Vzhledem k tomu, že u elektřiny se dá v příštích letech očekávat neustálé zdražování, protože výrobních kapacit začíná být citelný nedostatek a je nutné stavět za nemalé peníze nové zdroje, je to pro kupující jednoznačně výhodné. Obchody v Lipsku probíhají výlučně elektronickou formou, proto zde stačí jen 34 zaměstnanců. Vystačí si s počítačem a telefonem. Ročně se na lipské burze zobchoduje přes 600 terrawatthodin, což zhruba odpovídá německé roční spotřebě. Většinu tvoří obchod s deriváty typu futurem, a to především tzv. OTC, neboli bilaterální obchody mezi dvěma subjekty. Účastníky burzy, tj. těch, kteří zaplatili vstupní poplatek 7500 eur v případě spotového trhu, a 12 500 euro pro vstup na derivátový trh, je 143 .rem, mezi nimi i čtyři z České republiky. Jednou z nich je například společnost ČEZ. Roční poplatek pak činí dalších 12 500 euro. Burza si účtuje poplatek i za každou zobchodovanou megawatthodinu. Teprve vloni začal však být její provoz ziskový s tím, jak objem obchodů stále stoupá.

Co působí na ceny?

A co ovlivňuje vývoj cen elektřiny? „Její aktuální přebytek či nedostatek, také různé aféry. Například když vypukla aféra s americkou energetickou společností Enron, cena elektřiny okamžitě vylétla. Stejně zapůsobila i letošní tuhá zima, kdy v některých dnech byl elektřiny opravdu nedostatek. Také výpadky větrných elektráren, kterých je v Německu nainstalováno 7000 megawattů, ženou cenu vzhůru. Jakmile zkrátka přestane foukat vítr, cena letí nahoru,“ vypočítává Wilhelm. Dodává, že obecně ceny elektřiny stále rostou, protože elektřina začíná být stále vzácnější komoditou. „Například Polsko i Slovensko budou muset odstavit v krátké době své neodsířené elektrárny. Německo zase odstavuje své jaderné elektrárny a ty naše jsou většinou za hranicí životnosti. Elektřiny je proto stále méně, a proto bude stále dražší,“ argumentuje Feix. V posledním týdnu trh poměrně výrazně ovlivnil i pád cen emisních povolenek. Poté, co na veřejnost pronikla omylem zpráva, že emisních povolenek je více než emisí, se hodnota povolenek, s nimiž se na lipské burze také obchoduje, propadla na méně než třetinu této ceny. A protože ceny povolenek se promítají do ceny elektřiny a ta zase ovlivňuje cenu energetických akcií, následovala řetězová reakce na burzách s elektřinou i s cennými papíry. Následující den se však ceny povolenek opět vydaly vzhůru, když se zjistilo, že jejich přebytek není tak velký, jak se původně myslelo, a s nimi i ceny elektřiny. Kromě elektřiny a povolenek se na lipské burze od letošního května začalo obchodovat také s uhlím, do budoucna se plánuje i obchod se zemním plynem. A další plány? „Rádi bychom se stali onou jedinou evropskou energetickou burzou. To je ale zatím jen hudba budoucnosti,“ uzavírá Wilhelm.

Alena Adámková