Začíná velký boj o ceny tepla. Poslanci chtějí určit českým teplárnám nová pravidla, která mají přinést snížení cen až o 40 %. Firmám se to samozřejmě nelíbí. Teplárny totiž podle poslanců neoprávněně účtují vysoké ceny, podle nich dochází i k vyvádění neoprávněných zisků do zahraničí a k daňovým únikům. Poslanci proto navrhují novelu zákona o cenách, která by ceny snížila. Změna už prošla v parlamentu druhým čtením. Teplárenským společnostem se to pochopitelně nelíbí.

Se zástupci tepláren jednali v polovině července v Plzni senátoři z podvýboru pro energetiku. Setkání se zúčastnili šéfové všech velkých českých tepláren. Ti chtěli ukázat, že 99 % teplárenství v Česku je absolutně v pořádku a pod důslednou kontrolou. Podle tepláren je velké zlevnění tepla nereálné. Reálný a pořádně žhavý je ale boj o ceny tepla. Senátoři si naopak chtěli udělat jasno ve svém postoji k novele zákona o cenách, která má způsob výpočtu výsledné ceny tepla pro zákazníky změnit. V září by o ní měli ve třetím čtení jednat poslanci. Podle jejího předkladatele – poslance ODS Libora Ježka – současná regulace nefunguje, o čemž svědčí i prudce rostoucí počet stížností na nárůst cen za teplo u Energetického regulačního úřadu: „Největší problém je nefunkčnost celého systému, která umožňuje podvody, tunelování kapes odběratelů, daňové úniky,“ uvedl senátor Ježek.

Podle něj nedostatečná kontrola ze strany Energetického regulačního úřadu umožňuje teplárnám předražovat cenu služeb, ale především cenu paliva, které nakupují přes překupníky. „Pokud by například teplárny nakupovaly těžký topný olej přímo z rafinérie, vyšel by je na 4 tisíce korun za tunu. Pokud jej ale koupí přes překupníky, vyjde je až na 9 tisíc korun za tunu. O zisk se s nimi dělí a posléze ho vyvedou do zahraničí, čímž dochází k daňovým únikům,“ vysvětlil poslanec Libor Ježek. Novela zákona o cenách, jejímž je poslanec Ježek předkladatelem, chce zavést institut ekonomicky oprávněných nákladů tepláren, jejichž podnikání má být označeno za „podnikání ve veřejném zájmu.“ Tak by bylo jasně určeno, co si mohou firmy započítat do výsledné ceny tepla. Kontrola těchto ekonomicky oprávněných nákladů má pak podle návrhu novely přejít z Energetického regulačního úřadu na ministerstvo financí a finanční úřady. „Kontrola ze strany Energetického regulačního úřadu je podle nás nedostatečná,“ zdůvodňuje toto opatření poslanec Ježek, který dokonce zvažuje, že bude požadovat odvolání předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta. „Nejdříve si ale musím nechat provést rozbor práce regulátora,“ říká Ježek. Šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt se nařčení z nedostatečné kontroly brání. „Energetický regulační úřad prověřuje oprávněnost všech nákladů, které teplárny uvádějí. V loňském roce jsme vydali cenové rozhodnutí 7/2008, které jasně stanovuje pravidla, co to jsou oprávněné ekonomické náklady. To, co je určeno cenovým zákonem či určitými pravidly, která stanovují, co cena smí obsahovat, to patří do cenově oprávněných nákladů. Je-li tam obsaženo něco jiného, musí to z ceny pryč,“ vysvětlil kontrolu cen tepla Fiřt v rozhovoru pro Český rozhlas.

Také teplárny se brání nařčení z předražování

Podle zástupců tepláren je naopak regulace dostatečná: „Regulace funguje. Za posledních 13 let se s ní nadělaly bůhvíjaké kotrmelce. Představě o tom, že budou jednotné ceny tepla, nerozumím. My jsme přesvědčeni, že regulace, tak jak je postavena dnes, je dostatečná, i kontroly probíhají velmi pravidelně a tvrdě,“ je přesvědčen generální ředitel plzeňské teplárny a místopředseda Teplárenského sdružení Tomáš Drápela. Jeho teplárna přitom nabízí zákazníkům jedny z nejnižších cen v republice. V jiných regionech zaplatí lidé i o stokoruny víc, leckde se od centrálního tepla odpojují, což je třeba případ Liberce či Jablonce nad Nisou. Drápela rozdíly zdůvodňuje rozdílnými podmínkami v jednotlivých regionech. „Máte-li horkovodní či parovodní rozvody tepla ve městech, máte-li vysoké ztráty tepla v potrubí atd. To se město od města liší. Také záleží na majitelích, jak se o ty své rozvody a o majetek starají,“ vysvětlil Drápela.

V Liberci žádají hloubkovou kontrolu cen

O ceny dodávek tepla se už více než rok přou v Liberci. Tamním odběratelům vadí nejen jejich výše, ale také zavedení dvousložkové ceny. Podle některých odběratelů ze sdružení Teplo za 399,90 je zavedení  dvousložkové ceny skrytým zdražováním. Ředitel Stavebního bytového družstva Sever Petr Černý proto nové smlouvy nepodepsal a trval spolu s dalšími členy sdružení na provedení hloubkové kontroly v teplárně. „Aby nebylo pochyb o tom, že ta cena je férová, že tam nedochází k těm mechanizmům, o nichž víme, jako jsou třeba neprůhledné nákupy paliv přes jednotlivé překupníky...,“ říká Petr Černý. Místopředseda představenstva teplárny Tomáš Balcar však trvá na tom, že cena tepla se odvíjí od cen paliv, které teplárna neovlivní. „Kontrakty na plyn nebo na těžký topný olej se dělají z šesti nebo devítiměsíčních průměrů, většinou je kontrakt uzavřený na celý rok,“ tvrdí Balcar.

Senátoři a zástupci tepláren: Stát by měl spíš regulovat trh s palivy

Zástupci tepláren se členy senátního energetického podvýboru se nakonec na jednání v Plzni shodli, že bez regulace trhu s palivy by byla změna cenových pravidel v teplárenství zbytečná. Regulaci pouze výstupních cen tepla nepokládá za nejšťastnější řešení například senátorka za Stranu pro otevřenou společnost Soňa Paukrtová. Podle ní ale skokový růst cen nutí některé bytové domy, aby si načerno stavěly vlastní kotelny s tepelnými čerpadly. „Což je samozřejmě výborný doplňkový zdroj, ale v naší situaci, kdy tam v zimě bývá opravdu zima, tak je to poměrně hodně riskantní,“ podotkla Paukrtová. Celkově lze říci, že zatímco řada poslanců podporuje regulaci cen tepla, senátoři slyší spíše na argumenty tepláren a shodují se na úplně jiném řečení. Uhlí je v Česku dost, jenže jeho těžbu omezují těžební limity. Podle předsedy senátního výboru pro energetiku Jiřího Bise by pomohlo jejich prolomení o 30–40 let. „Díky tomu, že je nedostatek uhlí, tak začíná jeho cena stoupat,“ argumentuje Bis. „Pokud limity nebudou prolomeny, pak uhlí bude dražším zdrojem a bude to mít nepochybně vliv na cenu tepla, na cenu energie,“ konstatuje také senátor Petr Pakosta (ODS) z výboru pro energetiku Senátu ČR. O kolik ceny v příštích letech porostou, ale nikdo neví. A odhady se navíc výrazně liší. „Třeba do roku 2013 může vylétnout o těch 20,“ myslí si senátor Miroslav Škaloud (ODS). Naproti tomu Tomáš Drápela, generální ředitel plzeňské plynárenské, tvrdí: „Není nejmenší důvod, aby cena tepla šla nějak významně nahoru, maximálně do výše inflace.“ Na centrální vytápění je u nás připojeno 2,5 milionu lidí.

Alena Adámková