Evropská unie se zavázala ke snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 %, přičemž o pětinu mají klesnout i emise skleníkových plynů. K dosažení tohoto cíle je ale třeba neustále hledat nové cesty. Jedním z nástrojů, který má Evropské unii pomoci splnit její klimaticko-energetické cíle, je i návrh plánu na podporu rozvoje strategických energetických technologií (SET plán). Jasná a srozumitelná strategie by měla vést k lepší spolupráci při vývoji nových energetických technologií a pomoci Evropě nastartovat investice do jejich výzkumu. Současná krize si v mnoha oborech vynutila ozdravné procesy, při nichž se ke slovu stále více dostávají energetické úspory. O nejlepší kompromis mezi ekologií a ekonomií například soutěží početné alternativní koncepce pohonu. Také náš energetický gigant, společnost ČEZ, představila svůj program Future Motion – Energie zítřka, v jehož rámci chce podpořit výzkum a vývoj nových technologií do roku 2020 nejméně 20 miliardami korun. Zaměří se přitom na podporu vědy a výzkumu, zavádění nových technologií do praxe a na podporu výstavby menších zdrojů elektřiny, které mají doplnit tradiční velké elektrárny.

1. NEJNOVĚJŠÍ ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE

2. FINANČNÍ PLÁN NA ROZVOJ ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ BUDE AŽ NA PODZIM

NEJNOVĚJŠÍ ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE

Zatímco dříve se řidič rozhodoval jen mezi benzinem či naftou, dnes je jeho volba podstatně složitější. O nejlepší kompromis mezi ekologií a ekonomií soutěží početné alternativní koncepce pohonu.

Zkapalněný plyn (LPG)

Toto palivo, označované také jako tekutý plyn (LPG), vzniká jako vedlejší produkt při výrobě benzinu a skládá se ze směsi propanu a butanu. Jelikož zkapalněný plyn přechází do tekutého skupenství už při tlaku kolem 8 barů a tím zabírá jen zlomek objemu plynu, může být skladován v prostorově úsporné malé nádrži v prohlubni pro náhradní kolo. Kromě tlakové nádrže je vestavěn plynový ventil, rozvodné potrubí, regulátor tlaku a plynové řídicí jednotky, směšovače pro mísení nasávaného vzduchu s plynem a plynové řídicí jednotky. Moderní vozy umožňují prostřednictvím vstřikovačů provoz na kapalný propan-butan bez nutnosti změny skupenství ve výparníku. Energetický obsah 7 kWh/1 je o něco nižší než u benzinu, který má 9 kWh/1, tomu odpovídá i o něco vyšší spotřeba vozu poháněného zemním plynem. Nicméně na základě chemického složení jsou emise CO2 asi o 15 % nižší než v případě benzinu. Cena za dodatečnou přestavbu je asi 30 000 Kč (u konkrétních vozů se může značně lišit), což je výhodnější než u zemního plynu (CNG). V současnosti existují ale i sériově vyráběné vozy na LPG, které jsou vybaveny bivalentně. Mají zachovánu benzinovou nádrž a řidič tak může přepínat mezi druhy provozu. Tím se dá docílit dojezdu na velké vzdálenosti. Další výhodou oproti zemnímu plynu je dobře vybudovaná síť čerpacích stanic LPG. V České republice je v současnosti v provozu 623 stanic LPG z celkového počtu zhruba 3600 čerpacích stanic. Na rozdíl od jiných evropských zemí u nás ale není možné tankovat samoobslužně. LPG v Česku nemá státní podporu, majitelé vozů na LPG jsou osvobozeni jen od platby silniční daně. Zatímco například v Německu platí na CNG i LPG nulová spotřební daň, v České republice je nulová spotřební daň zavedena pouze u CNG.

Benzin

Vývoj benzinových motorů dělá v současnosti velké pokroky. Kombinace přímého vstřikování a přeplňování, která je u dieselu dávno standardem, se stále více rozšiřuje i tady. Nejaktuálnějším trendem je tzv. „downsizing“, jehož základní myšlenkou je zmenšování objemu motoru při zachování stejného výkonu. Toto zvýšení efektivity motoru přináší zároveň snížení emisí. Vedle úsporného potenciálu motoru je možné ušetřit palivo i díky systémům start-stop, zpětnému využití brzdné energie a doporučení převodového stupně. Dominantním hráčem je zde BMW se svou nabídkou tzv. efficient-dynamics (efektivní dynamiky) opatření.

Diesel

Vznětový motor absolvoval v posledních letech strmou kariéru. Image výkonově slabého a špinavého zdroje pohonu díky nejmodernější technice už dávno neplatí. Díky systémům common rail s injektory Piezo, které vstřikují precizně dávkované palivo do palivové komory vstřikovacím tlakem až do 2000 bar, a také díky injektorům s variabilní vstřikovací geometrií útočí moderní turbodiesely na nové dimenze výkonu. Nová vstřikovací technika v závislosti na konstrukci skrývá potenciál snižování spotřeby o další asi 3 %, možnost zredukovat obsah škodlivin až o 20 %, zvýšit dosažitelný výkon motoru až o 5 % a také citelně snížit hlučnost motoru. Oproti benzinovému motoru spotřebuje dieselový motor méně, neboť má v zásadě vyšší stupeň účinnosti a nafta kromě toho vykazuje o něco vyšší energetický obsah.

Ethanol

Nejrozšířenější E85 je směs, která se skládá z 85 % z ethanolu (alkohol z biomasy, např. rostlin) a z 15 % z benzinu. Přestavba jako například u aut na zemní plyn není u ethanolu možná, neboť by bylo třeba významných zásahů, jako vestavby tvrdších ventilů a ventilových sedel. Vzhledem k tomu, že energetický obsah E85 je o 35 % nižší než u benzinu, musí řidič počítat s asi o třetinu vyšší spotřebou. Přesto je bioethanol považován za velmi šetrný k životnímu prostředí, neboť při spalování dochází k uvolňování CO2 jen v takovém množství, v jakém ho rostliny zadržovaly během svého růstu. Bioethanol E85 je velice rozšířený ve Švédsku, kde k jeho rychlému rozvoji přispěla hlavně vláda a automobilka Ford, která produkuje automobily flexifuel poháněné bioethanolem. U nás rozšíření bioethanolu v takové míře rozhodně není, nicméně brzy se připojíme k evropským zemím, kde lze bioethanol E85 tankovat. V nejbližší době by se toto palivo mělo začít prodávat na šesti čerpacích stanicích (v Mladé Boleslavi a v Olomouckém kraji).

Elektromotor

Elektromobilům patří automobilová budoucnost. Zřejmě ale ještě uplyne řada let, než budou elektromobily vyráběny a provozovány za přijatelné ceny. Kromě toho chybí ještě odpovídající infrastruktura k nabíjení vozů. Pohon sestává v podstatě z elektromotoru, baterie a řídicí jednotky. Oproti spalovacím motorům disponuje elektromotor podstatně lepším stupněm účinnosti, ovšem jízdní dosah je na základě nízké koncentrace energie dnešních akumulátorů ještě relativně malý. Pomoci by mohl tzv. Range-Extender, který v případě potřeby pohání generátor na výrobu proudu. Také nabíjení baterií trvá v současnosti ještě příliš dlouho. Často vyzdvihovaná dobrá energetická bilance elektromobilů silně závisí na tom, zda je proud nutný pro provoz získávaný z fosilních nositelů energie, jako je uhlí, nebo znově získávaných energií, jako je slunce.

Zemní plyn

Přírodní plyn nazývaný také jako CNG (Compressed Natural Gas) se skládá z velké části z methanu. Jako organická surovina se těží jako ropa a tím jsou jeho zásoby vyčerpatelné. Protože na rozdíl od zkapalněného plynu nemůže při okolní teplotě zkapalnět, musí být skladován v plynném stadiu pod vysokým tlakem (přes 200 barů) v cylindrických plynových lahvích. Ty zabírají dost místa a většinou se zapouštějí pod podlahu vozu. Na rozdíl od LPG jsou některé ze sériově vyrobených vozů na CNG také monovalentní (jednopalivové), takže kromě plynu disponují bohužel jen malou rezervní nádrží. Náklady na provoz jsou v porovnání s kapalným plynem nižší, neboť s téměř 14 kWh/kg mají vozy CNG velmi vysoký energetický obsah. Oproti benzinovým motorům jsou emise CO2 asi o 20 % nižší, ve srovnání se zkapalněným plynem jsou nižší stále ještě o 12 %. Důvodem je vysoká antidetonační stálost CNG, díky níž může být zvýšen stupeň komprese. Proto je stupeň účinnosti až o 10 % vyšší než u konvenčních benzinových motorů. V květnu otevřela Pražská plynárenská, a. s., v areálu společnosti Pražské služby největší CNG stanici v České republice a třetí největší stanici ve střední Evropě (po Linci a Bratislavě). V současnosti tak mohou motoristé využívat celkem 19 CNG stanic.

Hybridní vozidla

Jako mezistupeň k elektrormobilu nabízejí hybridní vozidla už dnes výhled do automobilové budoucnosti. Přitom vedle spalovacího motoru se na jejich palubě nachází navíc elektromotor. U tzv. jemných hybridů má elektromotor výlučně pomocnou funkci. Podporuje motor při procesech zrychlení, funguje jako generátor při ubírání plynu stejně jako při brzdění a přebírá také úlohu funkce start-stop. Naproti tomu jsou plné hybridy jako Toyota Prius schopné absolvovat krátké vzdálenosti jen elektricky. Největší úspory vykazují hybridní vozidla na základě značných brzdicích a deceleračních fází jízdy ve městě, zatímco při konstantní jízdě a při vyšší rychlosti nevykazuje hybrid oproti moderním dieselovým motorům menší spotřebu. Dva motory a další technická vylepšení zvyšují cenu a váhu vozidla. První Plug-In-Hybrid by se měl objevit v roce 2010.

Tuzemská legislativa

Od 1. ledna letošního roku jsou podle novely zákona o silniční dani od tohoto poplatku osvobozeny hybridy, elektromobily či auta na plyn. Navíc jsou osvobozeny také automobily na biopalivo E85. Osvobození se vztahuje u vozidel s pohonem CNG na užitková a nákladní vozidla do 12 tun a všechna vozidla pro dopravu osob. V květnu Poslanecká sněmovna přijala sociálnědemokratický návrh protikrizových opatření, který kromě jiného počítá se zavedením šrotovného, na začátku července prošel i Senátem. Poté však zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který zmiňované šrotovné obsahoval, vetoval prezident republiky Václav Klaus a protikrizový balíček se tak vrací zpět do Poslanecké sněmovny. Václav Klaus k tomu uvedl: „Věcně nejproblematičtějším prvkem tohoto zákona je zavedení státního příspěvku při vyřazení automobilu (šrotovné) jako součást novely zákona o odpadech. Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v jeho rámci dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbystické zázemí. Nelze například zaručit, že občané nevyužijí daný příspěvek na nákup vozidel vyráběných mimo ČR. Český daňový poplatník by tím dotoval automobilový sektor v cizí zemi. Došlo by tím také k selektivnímu omezení skupiny příjemců – mohou žádat jen nepodnikající občané, což nadále snižuje možný pozitivní efekt na výrobu. Zákon zavádí neblahý precedens a to může vyvolat tlak ostatních odvětví na obdobný způsob podpory. Tento zákon nebyl předložen vládou. Neprošel standardním připomínkovým řízením, a navíc neobsahuje žádnou seriózní ekonomickou analýzu navrhovaných opatření, ač je evidentní, že bude přinášet negativní dopady na veřejné rozpočty. Z výsledku hlasování je také zřejmé, že nad danými opatřeními nepanuje silná politická podpora. Pro zákon hlasovalo jen 82 poslanců, v Senátu se pro zákon vyslovilo jen 31 senátorů. Se zákonem vyslovila rovněž nesouhlas předchozí vláda. Proto vracím zákon k novému projednání.“ Šrotovné ve výši 30 000 korun mělo být vypláceno při nákupu vozidla s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500 000 korun. Výměnou za to majitel musí nechat zlikvidovat automobil starší 10 let. Zvýhodněni měli být lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem, například elektromobil, automobil s hybridním motorem nebo s pohonem na stlačený plyn. V takovém případě by šrotovné činilo 60 000 korun a limit na cenu kupovaného vozu by byl 700 000 korun. Žádat o příspěvek by mohli jen jednotlivci, nikoli firmy a podnikatelé, a to pouze ti, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty. O peníze by se žádalo u Státního fondu životního prostředí. Podle tohoto návrhu by peníze na šrotovné fondu poskytovala vláda ze státního rozpočtu. Státní příspěvek měl být podle záměru ministerstva průmyslu a obchodu určen hlavně na nákup malých ekologických aut, která splňují emisní limit euro 4 a v technickém průkazu mají uvedeny průměrné emise CO2 do 160 g/km.

Připravila redakce, (zdroj: Auto, Motor und Sport, RWE)

FINANČNÍ PLÁN NA ROZVOJ ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ BUDE AŽ NA PODZIM

Finanční plán na rozvoj strategických energetických technologií (tzv. SET plán), s jehož pomocí Evropská unie hodlá podpořit výzkum nových nízkoemisních a bezemisních technologií, představí Evropská komise s největší pravděpodobností na podzim. O jeho vytvoření se přitom rozhodlo již před dvěma roky.

SOUVISLOSTI

S návrhem plánu na podporu rozvoje strategických energetických technologií (SET plán) přišla Evropská komise na podzim roku 2007. Jedná se o jeden z nástrojů, který má Evropské unii pomoci splnit její klimatickoenergetické cíle – zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a snížit o 20 % emise oxidu uhličitého. Komise věří, že jasná a srozumitelná strategie povede k lepší spolupráci na vývoji nových energetických technologií a pomůže Evropě nastartovat investice do jejich výzkumu. SET Plán vyzývá k větší spolupráci na evropské úrovni a podpoře inovací a přichází s následujícími opatřeními:

• Založit tzv. Evropské průmyslové iniciativy pro větrnou a solární energii, biomasu, ale i pro jadernou energii, technologii CCS (zachycování a ukládání emisí CO2) a přenosové sítě. Způsoby financování těchto iniciativ mají být různé. Jednou z možností je společné financování ze soukromých a veřejných zdrojů (PPP), jinou například společné financování z pokladen členských států. Další alternativy Komise specifikuje blíže ve svém sdělení k SET plánu zveřejněném v listopadu 2007.

• Vytvořit Evropskou alianci pro výzkum v energetice. Jedná se o sdružení desítky významných výzkumných institucí, které mají koordinovat svůj výzkum v oblasti energetiky a realizovat společné výzkumné programy.

• Založit na mezivládní úrovni řídící skupinu pro strategické energetické technologie (Steering Group on Strategic Energy Technologies).

• Vytvořit Informační systém o energetických technologiích.

• Uspořádat v roce 2009 Evropský summit o energetických technologiích.

TÉMATA

Původně měla Evropská komise představit návrh plánu financování rozvoje nízkoemisních technologií koncem roku 2008. Jeho zveřejnění nakonec ale několikrát posunula a nyní říká, že jej předloží pravděpodobně v průběhu září nebo začátkem října. SET plán Komise zveřejnila v listopadu 2007. Slibuje si od něj, že v Evropě pomůže nastartovat výzkum energetických technologií. Jinak podle ní hrozí, že Evropa nebude na  rychle rostoucím trhu s nízkoemisními technologiemi schopná konkurovat Spojeným státům a dalším světovým ekonomikám.Výdaje na výzkum a vývoj v unii navzdory všem politickým proklamacím navíc stále klesají a podnikatelé nejsou schopni přilákat dostatečný objem rizikového kapitálu. Samotný plán je souborem politik na podporu výzkumu obnovitelných zdrojů, čistého uhlí, inteligentních sítí a jaderné energie, které by měly iniciovat spolupráci a navýšit finanční zdroje. Návrh, jak přesně by se všechny tyto iniciativy měly financovat, ale Komise několikrát odložila. Na jeho přípravě pracují tři generální ředitelství Evropské komise – pro výzkum, energetiku a pro hospodářské a finanční otázky – byrokracii evropské exekutivy tak trvá déle, než dokument vytvoří. Zdroje které na přípravě dokumentu pracují EurActivu sdělily, že komisař Janez Potočnik (slovinský komisař pro vědu a výzkum) by rád návrh zveřejnil ještě před tím, než svůj post v říjnu opustí. DG Energy (generální ředitelství Komise pro energetiku) chce ale ještě přes léto se zájmovými skupinami konzultovat tzv. „cestovní mapy k technologiím“. Tyto dokumenty, které připravuje Společné výzkumné centrum Evropské komise (Joint Research Center), mají tvořit základ pro vyhodnocení finančních potřeb jednotlivých technologií. Popisuje se v nich současné postavení nejdůležitějších nízkoemisních technologií a očekávaný vývoj do budoucna včetně takových otázek, jako je jejich potenciál snížit emise nebo jaké jsou překážky bránící jejich uplatnění na trhu. Zdroj z DG Energy uvedl, že sdělení bude definovat finanční potřeby jednotlivých odvětví a porovná je s tím, co už je dostupné nebo co se blíží realizaci. Jakmile se podaří zjistit, kolik prostředků ještě schází, navrhne nové zdroje financování, které by tyto potřeby měly pokrýt. Vzhledem k tomu, že Komise na dokumentu stále pracuje, není zatím úplně jasné, o jaké „nové zdroje“ by se mělo jednat. Dá se ale předpokládat, že Komise využije dostupné nástroje, jako jsou 7. rámcový program (7. FP), program transevropských sítí (TEN-E) a finanční nástroje Evropské investiční banky (EIB). NOVÝ IMPULZ O výzkumu energetických technologií se letos na podzim bude zřejmě hodně mluvit. Švédské předsednictví totiž plánuje 21.–22. října ve Stockholmu uspořádat konferenci, která se bude zabývat právě SET plánem.

Konference se mají zúčastnit politici, zástupci průmyslu, vědci, ale i zástupci finančních institucí. Společně by zde měli diskutovat o možnostech, jak cílů, které plán obsahuje, dosáhnout a jak by se jejich realizace měla financovat. Každé technologii (větrné, solární, biomase atd.) má být na konferenci vyhrazen jeden samostatný blok. Zhruba v téže době, kdy Komise zveřejní své sdělení k financování SET plánu, má být navíc spuštěna internetová stránka, která se bude věnovat výhradně zmíněným cestovním mapám k jednotlivým technologiím.

Zdroj: EurActiv