Jen kvůli plánovanému navýšení výroby v severních Čechách vynaloží ČEPS podle Švejnara 6,2 miliardy korun na výstavbu nové transformovny, nového vedení a posílení stávajících sítí. ČEPS se tak vypořádá s růstem výroby po modernizaci severočeských tepelných elektráren a výstavbě nových plynových zdrojů, jež plánuje elektrárenská firma ČEZ i někteří další investoři. Většinu peněz si vyžádá připojení modernizovaného zdroje ČEZ v elektrárně Ledvice, který bude mít po spuštění vyšší účinnost a vyžaduje tudíž silnější linku. Náklady ve výši 4,3 miliardy korun si vyžádá připojení nových větrných parků v oblasti severních Čech a jižní Moravy, jež navíc prodraží provoz přenosové soustavy vzhledem k nižší využitelnosti větrných elektráren. Jde o tři velké větrné parky: na Chomutovsku, na Jihlavsku s výkonem až 200 MW a na jižní Moravě (zhruba 200 MW). Jsou to oblasti, kde ČEPS zatím nemá dráty. „Je to v oblasti, kde nemáme infrastrukturu. Tam, kde jsou dobré podmínky pro větrníky, se dříve nebydlelo, protože tam hodně foukalo,“ řekl Tošovský. Dodal, že kvůli větrníkům se musí stavět i záložní zdroje, protože elektřina z větru není v našich podmínkách spolehlivým zdrojem. „Větrná elektrárna vyrábí elektřinu v průměru asi 30 % času. My máme povinnost připojit všechny, kdo o to požádají, pokud je to technicky možné, ale to vedení se bude používat také jen ze 30 %,“ uvedl Tošovský. Nově vznikající provozy na stravsku budou potřebovat přivést podle ředitele pro rozvoj přenosové soustavy ČEPS Pavla Švejnara až 700 MW výkonu. Na stavbu nové transformační stanice a posílení sítí tu ČEPS vynaloží 3,5 miliardy korun.

Zde se ale může připojení k síti protáhnout, což by zbrzdilo plány investorů. „Dodávka transformátoru trvá podle ČEPS minimálně čtyři roky. Jenom příprava dálkového vedení pak zabere zejména kvůli komplikacím s vlastníky pozemků zhruba sedm let, další roky trvá jeho výstavba. „Je to horší než u jaderné elektrárny, protože o ní se hodně mluví,“ uvedl generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský. „Ve srovnání s představami investorů se může připojení k přenosové soustavě protáhnout až o pět let,“ řekl Tošovský. ČEPS proto uvažuje, že by část infrastruktury postavili sami investoři a firma by ji pak od nich odkoupila. Jako jediná má totiž v Česku licenci na provozování přenosu elektřiny. ČEPS hodlá investice financovat pomocí úvěrů, uvedl Tošovský. Obdobné problémy řeší i provozovatelé distribučních soustav, které vedou elektřinu nižšího napětí než ČEPS. Týká se to například Liberecka a Jablonecka.

ČEPS posílí i vedení do Rakouska

ČEPS začne v létě pracovat i na zvýšení kapacity vedení velmi vysokého napětí do sousedního Rakouska. Posílení 42 kilometrů dlouhého úseku ze Slavětic na jižní Moravě na státní hranice má vyjít zhruba na 140 milionů korun. Nové vedení zajistí stabilitu dodávek elektřiny do Rakouska a zvýší exportní schopnost tuzemské energetiky na zhruba 2500 MW. Česká republika tak může vyvézt ze země nebo naopak dovézt veškerou elektřinu vyrobenou v jaderné elektrárně Temelín a ještě produkci ze dvou malých uhelných bloků o výkonu 250 MW. „Na tomto úseku už vedení máme. Jde o jeho posílení. Budou se tedy natahovat nové, silnější dráty,“ uvedla mluvčí společnosti ČEPS Jana Jabůrková. Dostatečná kapacita vedení přes hranice je podle Evropské komise nesmírně důležitá pro liberalizaci evropského trhu s elektřinou. Komisaři chtějí, aby si v budoucnu mohl kterýkoli občan unie koupit elektřinu od jakékoliv evropské energetické společnosti. K tomu je však třeba zbavit energetický trh úzkých míst, jimiž je právě nedostatek přeshraničních vedení. Česká republika jich má šestnáct. Většina vede na Slovensko. „My bychom rádi zvýšili možnosti mezinárodní výměny elektřiny. Narážíme však na řadu limitů,“ tvrdí Jabůrková. „Výstavba každého vedení i jeho posílení podléhá složitému schvalovacímu procesu, takže další podobné projekty bude možné realizovat až po roce 2015. Dřívější termín jednoduše nejsme schopni garantovat,“  dodala.ČEPS chce do budoucna posilovat i vedení ze západu na východ, tedy především trasy z Německa do Polska, na Slovensko a dál do jihovýchodní Evropy. Kdy s novými projekty začne, však zatím není jisté. „Zatím jsou přeshraniční kapacity dostatečné,“ dodala mluvčí s tím, že úzká místa jsou především ve vnitrostátních soustavách jednotlivých států. „Například Rakousko má v severojižním směru jen tři vedení. Podobné problémy má Německo,“ upozornila Jabůrková. Evropská komise doporučuje členským zemím, aby si na přeshraniční kapacity vyčlenily prostor ve výši zhruba 10 % domácí spotřeby. Česká republika tuto podmínku beze zbytku splňuje. Většina kapacit však směřuje na Slovensko, s nímž Česko minulý měsíc podepsalo předběžnou dohodu o úzké spolupráci přenosových soustav. Kupříkladu Švýcarsko, další vnitrozemský stát, přes který protéká elektřina ze severu na jih Evropy, může přes hranice posílat osmkrát víc elektrické energie než Česko. „Máme velmi těsné vztahy s energetickými soustavami všech našich sousedů. Přeshraniční kapacitu máme na úrovni 28000MW,“ uvedl energetický specialista federální vlády Švýcarska Christian Schaffner. Přeshraniční obchod je podle jeho slov plně liberalizovaný. Švýcarsko se navíc se svými sousedy snaží uzavírat další dohody, které dále zvyšují komfort dodávek.

Největší dosavadní investicí byla „příčná spojka“

Nejvýznamnější akcí, kterou společnost ČEPS realizovala poprvé v nových legislativních podmínkách, bylo zahájení provozu nového vedení 400 kV mezi rozvodnamiČechy-střed (poblíž Mochova) a Bezděčín (mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem). Jde o projekt „Příčná spojka“, který významným způsobem zvýšil spolehlivost zásobování středočeského a libereckého kraje elektrickou energií. Tato liniová stavba, jejíž délka je 67 km a představuje investici za téměř jednu miliardu Kč, prochází územím dvou krajů, čtyř okresů, čtyřiceti měst a obcí a čtyřiceti třemi katastrálními územími. Její příprava a výstavba trvala téměř 9 let. Samotná výstavba proběhla v letech 2006–2007.

Jedním ze strategických cílů společnosti ČEPS je postupná rekonstrukce stávajících rozvoden 400 kV, a to včetně jejich převodu na dálkové ovládání z dispečinku ČEPS. V roce 2007 byly za 800 milionů korun modernizovány rozvodny Hradec u Kadaně, Albrechtice (Ostravsko), Sokolnice (Brněnsko), Týnec nad Labem (Kolínsko a Kutnohorsko), Neznášov (Královéhradecko) a Chrást (Plzeňsko). Toto opatření, které je pokračováním postupné rekonstrukce všech rozvoden přenosové soustavy, zajišťuje udržení standardní úrovně a posílení spolehlivosti provozu. Vzrůstající úroveň spotřeby elektrické energie vyžaduje také posílení transformačních vazeb mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami. V minulém roce byly instalovány nové transformátory 400/110 kV o výkonu 350 tisíc kW v rozvodnách Týnec nad Labem, Neznášov a Chrást. Tyto transformátory zaručují spolehlivou dodávku z přenosové do distribuční soustavy. Posilují tak cestu elektřiny z velkých elektráren ke spotřebitelům. Tato investice měla v roce 2007 hodnotu zhruba 300 milionů korun. Kromě uvedených investičních akcí zajišťuje společnost ČEPS i běžnou údržbu stávajícího zařízení tak, aby mohlo spolehlivě fungovat v dalších letech. Na tyto standardně zajišťované činnosti společnost vynaložila téměř 700 milionů korun.

Zájem o dovoz elektřiny do Německa klesá

Firmě ČEPS loni klesl čistý zisk o 28 % na 1,91 miliardy korun kvůli neobyčejně teplému počasí během zimy a nižším výnosům z prodeje přeshraničních kapacit. Tento pokles je dalším důvodem pro zrušení poplatků za přenos v příštím roce. Obchodníci s elektřinou totiž ztrácejí zájem o nákup přeshraničních kapacit spolu s tím, jak se přibližují velkoobchodní ceny elektřiny v Česku cenám v okolních zemích. Při podobných cenách už se například německým obchodníkům nevyplatí nakupovat elektřinu v Česku a „dovážet“ ji do Německa. Z části výnosů za prodej přeshraniční kapacity ČEPS dotuje národní tarify, jen letos takto přispěl více než jednou miliardou. „Tato částka dotace ale bude klesat,“ uzavřel Tošovský.

Investice i pokles výnosů za přeshraniční prodej zvýší cenu za přenosové služby

Podle Tošovského lze kvůli investicím i poklesu výnosů za nákup přeshraničních kapacit předpokládat, že v budoucnu bude muset dojít ke zvýšení poplatků za přenos elektřiny. Výše nárůstu bude ale zřejmě známa až na podzim, kdy je spočítá Energetický regulační úřad. Zvýšení poplatků za přenos, které se na celkových platbách podílejí asi 7 %, přispěje k růstu plateb za elektřinu. V porovnání s nárůstem ceny za tzv. silovou elektřinu, která už nepodléhá regulaci a obchoduje se i na burze, bude však toto zvýšení ceny zanedbatelné, v řádu desetihaléřů.