|
Komentář -
Finance
|
|
Napsal uživatel Nikola Kohnová
|
|
Americký dolar začíná nacházet stále pevnější půdu pod nohama. Přestává platit, že dobré výkony akciových trhů nutně znamenají pohromu. Je to tím, že v takových chvílích již investoři automaticky nenaskakují do spekulativních obchodů financovaných ze super-nízko úročeného dolaru. Důvody jsou dva. Fed pomalu opouští záměr na-potřetí naplno otevřít měnové kohouty (spustit QE3). Současně s tím ECB na začátku roku 2012 velice svižně nafoukla svojí bilanci mimořádnými repo-operacemi (LTRO).
Skrze ty od konce minulého roku do evropského finančního systému nateklo přes 1 bilión eur, a bilance ECB je tak v tuto chvíli zhruba o čtvrtinu vyšší než bilance Fedu (přes 3 bilióny eur). Vysoký je také poměr bilance ECB k HDP. Zatímco aktiva ECB tvoří skoro třetinu HDP celé eurozóny (to je z velkých světových bank nejvíce), u amerického Fedu to je “pouze” 19 %. Z pohledu bilancí centrálních bank tak vypadá euro skutečně daleko zranitelněji než americký dolar, a to především ve chvílích globálního optimismu, kdy se investoři zbavují nejníže úročených měn a snaží se něco dělat s rezervami uloženými u centrálních bank. Šéf ECB Mario Draghi se na poslední tiskové konferenci snažil obavy mírnit s poukazem na to, že ECB má ve svých aktivech daleko více rezerv hotovosti a zlata, které nejsou určeny pro měnovou politiku. Po jejich odečtení jsou zbývající aktiva ECB nižší než u Fedu nebo Bank of England. Měnová expanze kvůli neochotě bank peníze točit a poskytovat nové úvěry zatím také v eurozóně (na rozdíl od USA) není vidět v celkových přírůstcích peněz (M2). ECB ale na rozdíl od Fedu a Bank of England drží aktiva daleko pochybnější kvality, která nemusí být vůbec jednoduché z bilance dostat. Zatímco Fed může ze své bilance prakticky kdykoliv na trhu začít prodávat americké vládní dluhopisy (s cenou by samozřejmě zahýbal), trh pro italské, španělské a řadu dalších dluhopisů v bilanci ECB existuje pouze proto, že na něm ECB nakupovala.
Rizikovost bilance ECB je z tohoto pohledu větší a jakékoliv strategie ústupu ze superuvolněné měnové politiky budou v Evropě (ostatně jako všechno) složitější. Pro silnější dolar tak existují vcelku pádné argumenty.
|
|
|
Komentář -
Finance
|
|
Napsal uživatel Štefan Steiner
|
|
Poslanci po vleklých sporech nakonec přece jen schválili vládní protikrizový balík, tedy novelu Zákona o státním rozpočtu ČR. Schodek rozpočtu na příští rok bude 162,8 miliardy korun, což představuje 5,2 % českého hrubého domácího produktu. Pokud by poslanci nepodpořili vládní kompromisní řešení, hrozil by České republice deficit až za hranicí 350 miliard korun.
Přehled schválených změn:
– zvýšení sazby DPH na 10 % a 20 % (mělo by přinést 10 mld. Kč), – zvýšení spotřební daně (přínos 10,6 mld. Kč), – zrušení slev na pojistném (přínos 16,5 mld. Kč), – zvýšení stropů na odvody na šestinásobek průměrné mzdy (přínos 3,1 mld. Kč), – zvýšení daně z nemovitosti (přínos 4,4 mld. Kč), – ponechání současné výše nemocenského pojištění (přínos 8,3 mld. Kč), – ponechání paušálu pro OSVČ u administrativních náplní (přínos 1 mld. Kč), – snížení platů ve státní sféře o 4 % (úspora 7 mld. Kč), – zmrazení podpory v nezaměstnanosti (úspora 2,7 mld. Kč), – nižší růst plateb za státní pojištěnce (úspora 4,5 mld. Kč), – úspora na úrocích ze státního dluhu (úspora 3 mld. Kč), – snížení příspěvků na sociální služby (úspora 0,6 mld. Kč), – ponechání současné výše přídavku na dítě (úspora 0,6 mld. Kč), – úpravy nemocenského pojištění (úspora 2 mld. Kč).
|
|
Komentář -
Finance
|
|
Napsal uživatel Štefan Steiner
|
|
 Určitá podpora stavebního spoření má zůstat zachována
Nový zákon o dani z příjmu je připravován tak, aby se nemusel měnit alespoň příštích 10–15 let. Cílem zákona je podle ministra financí Miroslava Kalouska především zjednodušení celého daňového systému.
Zákon v současnosti projednávají ekonomičtí ministři, jeho paragrafové znění bude hotovo nejpozději do konce roku a platit by měl nejdříve od roku 2010. „Hlavním cílem změny daní z příjmů je nastavení a maximální zjednodušení systému zdaňování příjmů v budoucnu, který by se neměl měnit alespoň příštích 10–15 let, a tím by měl přispět ke stabilnímu podnikatelskému prostředí a srozumitelnosti zákona oproti stávajícímu stavu,“ uvedl ministr. Současně s novým zákonem se připravuje podle ministra i změna daňového řádu, sloučení daňové a celní správy. Ministerstvo rovněž uvažuje kvůli zjednodušení systému o zrušení dědické a darovací daně a přesunutí zdanění darů a dědictví do zákona o daních z příjmu. „Cílem ministerstva je, aby tyto zásadní oblasti a relevantní právní normy v reformované podobě vstoupily v platnost současně a znamenaly skutečnou daňovou reformu, kterou tento stát potřebuje pro své efektivní fungování pro nejbližší roky,“ vysvětlil Kalousek.
|
|
|
|
|
|
