Určitá podpora stavebního spoření má zůstat zachována

Nový zákon o dani z příjmu je připravován tak, aby se nemusel měnit alespoň příštích 10–15 let. Cílem zákona je podle ministra financí Miroslava Kalouska především zjednodušení celého daňového systému.

Zákon v současnosti projednávají ekonomičtí ministři, jeho paragrafové znění bude hotovo nejpozději do konce roku a platit by měl nejdříve od roku 2010. „Hlavním cílem změny daní z příjmů je nastavení a maximální zjednodušení systému zdaňování příjmů v budoucnu, který by se neměl měnit alespoň příštích 10–15 let, a tím by měl přispět ke stabilnímu podnikatelskému prostředí a srozumitelnosti zákona oproti stávajícímu stavu,“ uvedl ministr. Současně s novým zákonem se připravuje podle ministra i změna daňového řádu, sloučení daňové a celní správy. Ministerstvo rovněž uvažuje kvůli zjednodušení systému o zrušení dědické a darovací daně a přesunutí zdanění darů a dědictví do zákona o daních z příjmu. „Cílem ministerstva je, aby tyto zásadní oblasti a relevantní právní normy v reformované podobě vstoupily v platnost současně a znamenaly skutečnou daňovou reformu, kterou tento stát potřebuje pro své efektivní fungování pro nejbližší roky,“ vysvětlil Kalousek.

Zůstane podpora stavebního spoření?

Některé daňové výjimky a úlevy by ale zřejmě měly být v novém zákoně zachovány. Diskuze v této oblasti ovšem podle Kalouska stále probíhá. „Vláda rozhodne, které oblasti bude v celospolečenském zájmu podporovat také zákonem o daních,“ řekl. V poslední době diskutovaný státní příspěvek na stavební spoření ministerstvo financí v současnosti rušit nehodlá. „Systém se nesmí zhroutit,“ podotkl ministr. Zatímco premiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že je připraven státní podporu zrušit, ministr financí Miroslav Kalousek však zatím tak radikální krok odmítá. „Momentálně žádnou takovou změnu nepřipravujeme,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Již na podzim loňského roku uvedla tehdejší náměstkyně ministra Dana Trezziová, že v novém zákoně zůstanou výjimky, které asi nikdo neočekává, že by byly zrušeny, tedy různé slevy na děti nebo slevy na invalidní spoluobčany. „Zřejmě tam zůstane i podpora bydlení,“ uvedla tehdy Trezziová.

Věcný záměr zákona podle Kalouska počítá s podobou jednoho společného zákona jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. „Oproti současnému stavu bude však do nového zákona integrován zákon o rezervách pro zajištění základu daně,“ uvedl Kalousek. Předčasné je nyní podle něj hovořit o daňových sazbách v novém zákoně. To není při diskuzi nad principy normy podle ministra podstatné. „Sazba by měla být jenom parametrem v rámci funkčního systému, který se bude měnit podle fiskálních potřeb státu,“ vysvětlil.

V současnosti ministerstvo rovněž zpracovává návrh změny současného zákona o dani z příjmu. Vláda by tento návrh, který reaguje na snížení daňové sazby pro fyzické osoby z 15 na 12,5 % v roce 2009, měla projednat do konce března. Novela by měla být schválena v parlamentu na podzim a začít platit od příštího roku.

Změnu sazby pro rok 2009 mělo provázet i snížení daňových slev. Řadě lidí by se tak snížil příjem ve srovnání s rokem 2008. Novela zákona by měla tento stav napravit. Podle schválené reformy je od letošního roku jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob 15 % a od roku 2009 bude 12,5 % namísto současného systému 4 daňových pásem ve výši 12, 19, 25 a 32 %. Daň bude počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem; ve skutečnosti  tak bude činit 23,1 %, respektive 19,5 % v roce 2009.

Jak spořit dál výhodně? Smlouvu uzavřete hned

Kvůli strachu ze zrušení výhod stavebního spoření si někteří lidé nyní rychle zakládají nové smlouvy i na své rodinné příslušníky. Vkládají jen malé částky a platí jen poplatek za vedení, který bývá asi 300 korun ročně. Do budoucna tak mají zajištěnu státní podporu, kdyby ji stát zrušil. Tato finta však nepomůže proti zrušení daňových zvýhodnění – uznatelnosti úvěru do daní a osvobození výnosu.

Právě tato zvýhodnění jsou však nejvíce ohrožena. Ministr financí Miroslav Kalousek chce totiž zjednodušit daně a s výjimkami zatočit. „O zrušení daňových úlev budeme debatovat, dokážu si je představit,“ řekl. Je možné, že budou zrušeny už v roce 2010, kdy začne platit nový zákon o dani z příjmu.

Asociace českých stavebních spořitelen se zrušením uznatelnosti úvěru a osvobození výnosu příliš nesouhlasí. Podle tajemníka Jiřího Šedivého by ale podstatu fungování systému neohrozilo. „Jsme proti, protože takový krok by zdražil investice do bydlení,“ řekl. Stát tento produkt zvýhodňuje ve třech rovinách. K úročení vkladů 2 % klientům každoročně přiskakuje státní podpora, výnosy nepožírá 15% daň a úroky z úvěrů lze odečíst z daní.

Výše podpory činí ročně až 4,5 tisíce u starých smluv a3 tisíce korun u smluv uzavřených po roce 2003. Její zrušení by trh stavebního spoření zasáhlo smrtelně, existence některých stavebních spořitelen by ztratila smysl.

Změny by narovnaly trh

Zrušení státní podpory a ostatních výjimek by řada finančních analytiků a ekonomů uvítala. „Stavební spoření se svou státní podporou pokřivuje celý finanční trh a znevýhodňuje ostatní formy spoření či investování,“ říká například David Marek z Patria Finance. Častým argumentem proti stavebnímu spoření, který použil i Mirek Topolánek, je, že neslouží na bydlení. Jiří Šedivý to však rezolutně odmítá. „Tyto názory vycházejí z fatální neznalosti fungování systému,“ míní s tím, že spořitelny pravidelně půjčují dvojnásobek úvěrů oproti hypotečním bankám. Průměrná výše těchto úvěrů je však podstatně menší, uvedl.

Připravují se další reformy

Současně s novým zákonem se připravuje podle ministra i změna daňového řádu, sloučení daňové a celní správy. Ministerstvo rovněž uvažuje kvůli zjednodušení systému o zrušení dědické a darovací daně a přesunutí zdanění darů a dědictví do zákona o daních z příjmu.

A připravují se i další významné legislativní změny. Topolánkův kabinet si naplánoval, že letos dokončí více než 100 nových zákonů. Tím by nasadil daleko ostřejší reformní tempo  než v loňském roce. Vláda schválila plán, podle kterého právě letos chystá další daňové změny, osvobození pracovního trhu, reformu zdravotnictví i penzí. Dále pak zbrusu nová pravidla pro práci soudů, veřejnou dopravu i život církví, především ale začne převrat v práci státní byrokracie.

Loni stihla odeslat do sněmovny 75 zákonů, skoro všechny však byly jen nevýznamnými novelami, zpravidla navíc vynucenými závazky vůči Evropské unii. Pouze jeden z nich, reformní batoh, něco významného ve společenském životě změnil. Na letošek se plánuje sepsat konečné verze 101 zákonů, značná část jsou převratné a dlouhodobě očekávané změny. Některé z nich přitom přepadly z loňska.

Nejpilnější bude zřejmě ministerstvo financí. Nové zákony ale chystají i další rezorty. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dodá k trestnímu zákoníku i kodex občanského a obchodního práva, zároveň řád pro trestní procesy i občanské soudní řízení. Premiér Mirek Topolánek nazývá Pospíšilův záměr justiční reformou. Květen bude rozhodujícím měsícem pro ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Předloží 7 reformních zákonů. Úspěch bude záviset mimo jiné i na rychlosti, protože změny mají fungovat už od ledna 2009. Vysokou výkonnost chce udržet i Petr Nečas z rezortu práce a sociálních věcí, kterému nestačí, že navrhne penzijní reformu. Stejně důležitá má být rozsáhlá novela zákoníku práce.

Dostihnout nejpilnější se snaží ministr vnitra Ivan Langer, který ovšem po loňském zdržení už část svých velkolepých plánů neuskuteční. V letošním plánu se nemluví o reformě policie ani o nových předpisech pro fungování krajských a městských úřadů.

Přesto chce Langer rozjet dalekosáhlou byrokratickou reformu, která zatím obsahuje zákon o státní službě a vytvoření společných databází pro úřední údaje.

Tři ministři (Bursík, Říman, Gandalovič) se letos spokojí s přebíráním evropských norem. Důležité, byť jednotlivé zákony připravuje ministr dopravy Aleš Řebíček a jeho kolega z kultury Václav Jehlička.

Stihne se vše?

Pochybnost vzbuzuje načasování zákonů. Do června musí být schváleny všechny, které mají fungovat od ledna 2009. To je poslední šance pro konfliktní témata, mezi něž vedle zdravotnictví patří především dva kroky penzijní reformy, daňová novela, zákoník práce a církevní restituce. Později zabrání jejich prosazení starosti s českým předsednictvím v EU a s nadcházejícími volbami do sněmovny.

(aa)