Redukce se bude v první fázi týkat legislativy ministerstev práce a sociálních věcí, životního prostředí, financí, zdravotnictví, zemědělství a průmyslu a obchodu, která působí největší byrokratickou zátěž. Ve druhé fázi budou do projektu zapojeny zbývající rezorty, takže celkové snížení administrativy v podnikání může býti vyšší než pětina.

Změny navazují na administrativní zjednodušení, které přinesla novela živnostenského zákona.

Administrativní zátěží se nemyslí pouze množství formulářů, které musejí podnikatelé pravidelně vyplňovat. Jde rovněž o odstranění velkého počtu kontrol, jimž jsou hlavně malí podnikatelé a živnostníci vystaveni. Právě na stres z neustálé kontroly si podnikatelé stěžují nejvíce. Podle údajů, které poskytlo MPO, jim dále vadí složitost a nepřehlednost zákonů a obtížná komunikace s úřady.

Úspora času, úspora peněz

Plán na snížení byrokracie spojené s podnikáním reaguje na problémy, na které podnikatelé nejčastěji upozorňují. Například redukce povinností vyplývajících ze živnostenského zákona má přinést roční úsporu 500 mil. Kč. Velkým tématem, které je v poslední době hojně diskutováno, je zjednodušení daňové legislativy. Mluví se především o jednodušších daňových formulářích.Kontakt podnikatele a zdravotních pojišťoven bude jednodušší také díky elektronizaci zasílání hlášení o zaměstnancích. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mimo jiné plánuje odstranit duplicity administrativních úkonů v oblasti bezpečnosti práce. Pro malé firmy se zjednoduší podávání přehledů vyměřovacích základů pro důchodové a nemocenské pojištění za jejich zaměstnance. Zatímco doposud podávají tyto přehledy za každého zaměstnance zvlášť, v budoucnu budou moci podávat jeden souhrnný přehled stejně jako velké firmy.

Řada výkazů se dělá zbytečně

Rezorty počítají také s omezením statistických výkazů, které musejí firmy pravidelně vyplňovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které projekt snižování administrativní zátěže koordinuje, již v roce 2008 zruší polovinu svých statistických zjišťování. Jiné rezorty budou kromě rušení výkazů také snižovat periodicitu sběru statistických dat. V řadě případů totiž stát sbírá data zbytečně. Například statistické přehledy pracující s dnes již absurdními ukazateli, jako je počet dopřádacích vřeten, produkce dřevěných pražců, skládacích krabic z papíru nebo gramofonových desek. Podle odhadu ministerstva průmyslu ušetří toto omezení zbytečné statistiky jenom v rezortu průmyslu a obchodu podnikatelům zhruba 35 tisíc pracovních hodin ročně. Kromě redukce rezortních statistik připravují  a následující tři roky ostatní ministerstva zapojená do projektu například snížení administrativní zátěže způsobenou vodním zákonem a zjednodušení informačních povinností původců odpadů (MŽP). Ministerstvo zdravotnictví (MZdr) plánuje zpřehlednění legislativní úpravy veřejného zdravotního pojištění a redukční kúru pro lázeňský zákon, která má omezit vydávání závazných stanovisek MZdrk podnikatelským činnostem prováděnýmv ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně.

„Odstranění nadbytečných a kumulovaných povinností vůči státní správě uvolní ruce podnikatelům, kteří budou moci trávitčas podnikáním, a ne ve frontě před úřadem,“ reagoval na rozhodnutí vlády prezidentHospodářské komory Jaromír Drábek.Komora podle něj v této souvislosti navrhuje zakotvit obecně platné pravidlo vesmyslu „jen jednou“. Pokud stát vyžaduje od podnikatele určitý doklad, mohl by takučinit pouze prostřednictvím jednoho úřadu nebo veřejnoprávní instituce, aby nedocházelo k opakovanému předkládání stejného dokumentu různým úřadům státní správy. Pokud by jiný orgán státní správy vyžadoval stejný doklad, mohl by podle návrhu Hospodářské komory podnikatel pouze poukázat na skutečnost, že tak již učinil a vůči komu tak učinil, dodal Drábek. Také Unie malých a středních podniků ČR (SME Union) vítá plán Vlády ČR zaměřený na snižování administrativní zátěže. Podle stanoviska SME Union by škrty v administrativních povinnostech mohly podnikatelům uspořit zhruba pětinu jejich nákladů.Společně se zjednodušováním daňového  systému znamená toto opatření výraznou podporu podnikatelům v ČR.

„Dřívější vlády to s administrativní zátěží dotáhly tak daleko, že pravidelný průzkum Světové banky ji zařadil mezi hlavní zápory podnikání v České republice. Škrty administrativních povinností zcela jistě přivítají všichni podnikatelé,“ říká předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. Administrativní povinnosti dopadají podle něj nejhůře na malé a střední podniky (MSP). V porovnání s velkými podniky tvoří jejich administrativa větší proporci jejich nákladů. MSP nemají dostatek administrativních pracovníků, kteří by se mohli zabývat jejich sledováním a implementací. „Lepší podnikatelské prostředí nelze dosáhnout tím, že se neustále přijímají nové předpisy, ale jedině tím, že se staré předpisy budou škrtat. Je potřeba, aby vláda po zrušení některých administrativníchzáležitostí stav udržela, tj. aby v budoucnu nenarostly povinnosti jinde. Efektivní možností by bylo například vyhlášení stop stavu na administrativní zátěž podnikatelů jak ze strany vlády, tak ze strany Bruselu,“ uzavřel Šeich.

Z ankety, kterou mezi podnikateli uspořádal business server Podnikatel.cz, však vyplývá, že si podnikatelé stále myslí, že by ministerstva měla pro snižování administrativy dělat mnohem víc.

Administrativu chce zjednodušit i antimonopolní úřad

Ministerstva nejsou jedinými institucemi v ČR, které chtějí zjednodušit administrativní procedury. Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připravuje novelu zákona, která schvalování fúzí zkrátí z 30 na 20 dní a sníží administrativní zátěž firem.

Zjednodušené řízení by se přitom mohlo dotknout 50–60 % schvalovaných fúzí. „Ke zjednodušení jsme vybrali dvě kategorie fúzí, se kterými podle našich zkušeností nejsou problémy,“ říká Robert Neruda, ředitel sekce hospodářské soutěže ÚOHS. U první kategorie – fúzí mezi konkurenty a mezi dodavatelem a odběratelem – musí dosud i podniky s menším podílem na trhu procházet stejně složitým řízením jako firmy se silnějším postavením. U fúzí mezi konkurenty bude zjednodušené řízení platit pro společnosti, které mají na trhu méně než 15% podíl. V případě spojování dodavatelských podniků s odběratelskými pak pro společnosti, z nichž ani jedna neovládá více než čtvrtinu trhu. Druhou kategorií fúzí, kterou čeká zjednodušení, jsou případy, kdy jeden podnik je kontrolován dvěma jinými, z nichž jeden se svého podílu vzdává, například prodej spolumajiteli. „Tento typ spojení podniků není z hlediska hospodářské soutěže nebezpečný, takže by mohl procházet zjednodušeným řízením,“ říká Robert Neruda.

Menší hráči už nebudou muset tolik papírovat

Dosud takové firmy nemají možnost požádat o zjednodušené řízení. V současné době jsou povinny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poskytnout velké množství informací bez ohledu na svou velikost. „V potaz přitom není brán ani rozsah spojení a závažnost jeho dopadu na trh,“ říká Michal Nulíček z advokátní kanceláře Lovells. „Často se stává, že některé povinné údaje musí spojující se podniky pracně vyhledávat. Například požadované údaje o velikostech trhu vyžadují přístup do speciálních placených databází,“ říká Jitka Adamčíková, tisková mluvčí Agrofert Holding, jehož dceřiná firma Kostelecké uzeniny musela nedávno složitým schvalovacím řízením projít. Podle ní je navíc nutné zpracovávat pro úřad do požadované podoby mnohdy složité informace. „Navíc mohou být tyto údaje přístupné až s určitým zpožděním,“ dodává Jitka Adamčíková. Základní změna spočívá v tom, že podnik poskytne ÚOHS méně příloh. Nebude tak muset dodávat informace o odběratelích nebo o trhu a jeho budoucím fungování. „Tyto těžko dohledatelné informace nejsou potřeba,“ vysvětluje Robert Neruda.

Ne v obchodním věstníku, ale na webu