Rozvoj malých a středních podniků je téma neustále aktuální ve všech regionech. Prosperující podniky totiž nabízejí práci místním lidem, což se zcela zákonitě odráží ve všech aspektech jejich života. Nicméně je u nás podpora malého a středního podnikání nedostatečná. Brzda dalšího rozvoje firem není ovšem jen jedna. Vedle příliš složitých zákonů a nízké úrovně vymahatelnosti práva můžeme zmínit i značně komplikovaný daňový systém, o přílišné administrativě a byrokracii ani nemluvě.

Rozvoj malých a středních podniků je rovněž aktuálním tématem v rámci Evropské unie, která jej v zemích ucházejících se v unii o členství finančně podporuje v rámci programu Phare. Právě z tohoto programu měla Česká republika možnost čerpat na rozvoj malých a středních firem 13,032 milionu eur. V řádném termínu je ale nečerpala a až letos na podzim se začaly hledat možnosti, jak prostředky určené pro ČR zachránit. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, budiž mu to připočteno k pošramocené cti, předložil vládě materiál nazvaný Využití prostředků Phare k regionálnímu rozvoji malých a středních podniků, který vznikl ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj ČR s Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Vláda jej schválila a pověřila Jiřího Čunka na poslední chvíli dalším jednáním s Evropskou komisí s cílem zamezit vrácení celé částky zpátky do Bruselu. Snažili jsme se proto aktuálně zjistit, jaký rozměr má současný rozvoj malých a středních podniků v našich regionech a jak to vypadá s navracením milionů eur do evropské pokladny.

Možnosti bez odezvy

Národní programy Phare, které patří mezi tzv. předvstupní programy EU, zahrnovaly především projekty přímo zaměřené na přípravu ČR na členství v EU. Byly to zejména projekty pro českou státní správu, které napomáhaly přejímání a implementaci acquis (schopnost převzít závazky vyplývající z členství ČR v EU včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie). Jejich velmi důležitou součástí byly pilotní investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, které sloužily k vytváření a testování struktur pro budoucí účast ve strukturálních fondech. Za projekty v oblasti rozvoje podnikání včetně podnikatelské infrastruktury zodpovídal CzechInvest, takže tyto projekty se odehrávaly mimo dosah samosprávy měst a obcí. Po vstupu ČR do EU, kdy začaly kraje čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU, byly pověřeny administrací grantových schémat v rámci programu SROP (Společný regionální operační program). Grantová schémata jsou vlastně grantové programy vyhlašované krajem a kraj tak přímo přerozděluje prostředky Evropské unie na jednotlivé projekty.

Vývoj v krajích

„V rámci SROP administroval Ústecký kraj dvě grantová schémata pro podporu podnikání – pro drobné podnikatele a pro malé a střední podnikatele. Celkem bylo podpořeno 123 projektů (28 projektů pro podporu drobného podnikání, 70 projektů pro podporu malých a středních podniků a 25 projektů pro subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu). Na podporu zmíněných projektů bylo získáno 367,557 milionů korun ze strukturálních fondů EU a 147,022 milionů korun z národních zdrojů, ať už z rozpočtu kraje, nebo státu. Realizací těchto projektů vznikne v kraji 521 nových pracovních míst,“ uvádí hejtman Jiří Šulc. Z uvedených čísel je zřejmé, že kraj si úspěšně dovedl poradit s čerpáním strukturálních fondů na podporu podnikání v regionu, bohužel na využití dotací z programu Phare neměly kraje takřka žádný vliv. „Pokud Evropská komise rozhodne, že bude muset ČR vrátit do Bruselu uvedenou částku, nevidím mnoho možností, jak její rozhodnutí zvrátit a tyto peníze pro ČR zachránit. Někde se stala chyba, za kterou by měl někdo nést zodpovědnost, jsou to promarněné prostředky, které by kraje na své úrovni pro podporu podnikatelů ve svém regionu jistě dovedly využít lépe,“ konstatoval Jiří Šulc.

Kraj Vysočina zvolil v mezičase variantu, která nebyla hrazena z evropských peněz, neboť byla postavena na transparentním a otevřeném systému rozdělování krajských podpor. Cílovou skupinu tvořili a do současné doby tvoří mimo jiné také malí a střední podnikatelé. „Díky existenci tzv. Fondu Vysočiny financovaného z rozpočtu kraje a určeného pro podporu regionálních projektů, byla zastupitelstva Kraje Vysočina schopna vyhlásit grantové programy, které byly zaměřeny na podporu malých a středních podnikatelů. Alokace do grantových programů určených pro malé a střední podnikatele se pohybuje od původních 3,5 mil. Kč v roce 2003 až po 12 mil. Kč uvažovaných pro rok 2008.

Pokud by se musela vracet zmíněná částka určená na rozvoj malých a středních podniků v regionech z programu Phare, bude nutné důsledně dohledat příčiny včetně vyvození odpovědností. Nejsem odborník na tuto problematiku, takže má odpověď zní, že je třeba vždy udělat vše pro to, abychom evropské peníze účelně čerpali a pokud možno žádné nevraceli,“ upřesnil hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Také zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Línek zdůrazňuje, že daný segment programu Phare byl administrován MMR ČR přímo na jednotlivé konkrétní žadatele, tj. podnikatelský sektor. Kraje tudíž do tohoto programu nebyly zapojeny a nedisponují tak žádnými ucelenými informacemi o alokaci finančních prostředků v rámci daného programu. Z pohledu evropských zdrojů určených pro podporu podnikání ČR mohla čerpat finanční zdroje zejména až z programů zahájených následně po vstupu ČR do EU, jak již zmínil hejtman Šulc a Pardubický kraj administroval projekty určené pro malé a střední podnikatele ve vybraných problémových regionech s celkovými náklady zhruba ve výši 130 milionů korun. „Je zcela zřejmé, že v zájmu celé ČR by mělo být využít maximálně efektivně všechny finanční zdroje, které EU nabízí. Administrace evropských fondů je velmi komplikovaná záležitost a jen subjekty zapojené do jejich implementace disponují všemi potřebnými informacemi a je tedy jejich povinnost a zodpovědnost navrhnout efektivní řešení všech problémů,“ říká k případnému nevyužití evropských peněz Roman Línek.

Aktuálně z ministerstva

K současnému vývoji jednání o možnostech, aby ČR nepřišla o prostředky určené pro rozvoj malých a středních podniků v našich regionech, náměstek MMR ČR pro legislativu Miroslav Kalous říká: „Předmětem šetření Evropské komise je zejména období od roku 2002, kdy zástupce Evropské komise již nespolurozhodoval a nekontroloval využití předmětných prostředků Phare. Ve svém posledním stanovisku Evropská komise konstatuje, že předmětem případné vratky je 10,2 mil. eur z původně alokované částky 13,032 mil. eur, přičemž o zbývající částce si Evropská komise vyhrazuje právo rozhodnout dodatečně. Současně poskytla České republice lhůtu čtyř týdnů na vyjádření a doplnění některých údajů.“

Česká republika prostřednictvím ministerstva financí jako kontaktního bodu pro otázky Phare odeslala dne 6. 12. 2007 společné stanovisko MMR a MF. V dopisu se žádá o jasné stanovisko k návrhu na znovuobnovení původních programů ve smyslu usnesení vlády č. 1227/2007, zároveň se konstatuje nesouhlas s případným vydáním „debit note“ (výzva k vrácení prostředků) na 10,2 milionu eur a dokládají se materiály vyžádané Evropskou komisí, které má MMR k dispozici.

Pro případ, že Evropská komise zamítne návrhy ČR na znovuobnovení programů a bude požadovat vrácení svěřených prostředků, obsahuje stanovisko odeslané 6. 12. 2007 zásadní nesouhlas s vrácením prostředků, za jejichž využití odpovídala rovněž Evropská komise, tj. do roku 2002. Zároveň ČR v dopisu Evropskou komisi vyzvala, aby v případě potřeby vykonala audit a potvrdila, že k pochybením nedocházelo během působení delegace ES v Praze.

„Za svěřené prostředky nese vždy odpovědnost příslušný rezort, v tomto případě ministerstvo pro místní rozvoj. Vracená částka by měla být uhrazena z jeho rozpočtové kapitoly. Ministerstvo pro místní rozvoj by zvážilo možnost soudního postihu jednotlivých odpovědných osob.

Po vydání „debit note“ je zapotřebí ji bezodkladně uhradit.

Další kroky pak budou zváženy ve spolupráci s ministerstvem financí na základě reakce Evropské komise na dopis ze dne 6. 12. 2007, přičemž se nevylučuje možnost bránit se všemi dostupnými prostředky u příslušných evropských instancí. Tyto opravné prostředky však nemají odkladný účinek,“ konstatuje náměstek Kalous. Rozhodující bude reakce Evropské komise na uvedený dopis. Pokud nebude souhlasit se znovuobnovením programu, dojde ke zrušení usnesení vlády č. 1227/2007. Následně je možné další šetření ze strany Evropské komise – pokud vystaví „debit note“, budou podniknuty příslušné kroky. Pokud v souladu s usnesením vlády č. 1227/2007 dojde ke znovuobnovení programu, bude tento spuštěn ve spolupráci MMR, MF aMPO.

Bohužel nejsou žádné alternativní zdroje k původně svěřeným prostředkům Phare a nově bude podpora malého a středního podnikání poskytována prostřednictvím regionálních operačních programů a operačního programu Podnikání a inovace.

Výhled do nejbližší budoucnosti

Podle hejtmana Vystrčila je těžké dělat prognózy do budoucnosti a předjímat, jak se stát postaví k problematice malých a středních podniků. Nepříliš průhledný a někdy zbytečně složitý systém řízení, rozdělení kompetencí, nejasné a komplikované finanční toky a nastavení programů z centrální úrovně, to rozhodně není prozatím dobré vysvědčení pro celou ČR.

„Jako zásadní problém v systému rozdělení odpovědností cítím nesmyslně vysoký počet operačních programů, který vyvolal potřebu zřizování dalších tzv. zprostředkujících subjektů, které vznikají nově, účelově, nejsou obsazeny odborníky na danou oblast a vznikají nesystémové mezičlánky řízení, které takřka znemožňují účelnou komunikaci ve směru žadatel – zprostředkující subjekt – řídicí orgán.

Pravidla pro žadatele by měla být co nejsrozumitelnější.Bohužel v současném systému často potenciální žadatel ani neví, na koho se obrátit se žádostí o radu nebo jinou pomoc.

Pokud bych se měl zamyslet nad otázkou, kam směřovat zejména finanční podporu – zda na pole působnosti malých a středních, nebo velkých podniků, je třeba podívat se na tuto problematiku ze všech stran. Je pravdou, že malé a střední firmy jsou vystaveny konkurenčnímu tlaku více než velké firmy, které jsou často podporovány tzv. investičními pobídkami, často vyvolávajícími určitou deformaci struktury ekonomiky ve prospěch velkých firem. Ty obvykle „narostou“ do velikosti odpovídající známému sloganu „foo big to failure“, tedy „příliš velký pro krach“. Díky tomu jim stát věnuje stálou pozornost a případnou podporu, která se pak naopak nedostává v sektoru malých a středních firem, které si musejí do svého podnikového portfolia zařadit osobitý klientský přístup, tedy dokázat rychleji a lépe reagovat na potřeby zákazníků a hledat mezery na trhu. Pokud region upne svoji pozornost pouze na velké firmy a neposkytne prostor pro rozvoj malých a středních firem prostřednictvím metodické pomoci v oblasti poradenství či finančních produktů, potom nevytváří rovné podmínky pro udržitelný rozvoj území. Sám jsem zastáncem obecné podpory podnikatelského prostředí, nikoliv konkrétních firem,“ uzavřel hejtman Vystrčil.

Roman Línek hodnotí kladně skutečnost, že pro období 2007–2013 bude možno čerpat z evropských fondů ve srovnání s obdobím 2004–2006 mnohonásobně vyšší finanční částky. To se týká i podpory podnikání. Na tuto oblast zaměřený výše uvedený operační program Podnikání pro inovace disponuje alokací zhruba 90 mld. Kč pro celé území ČR. Menší projekty zaměřené na podporu podnikání lze podpořit i z jednotlivých regionálních operačních programů, programů přeshraniční spolupráce a z Programu rozvoje venkova 2007–2013. Navíc lze např. z regionálních operačních programů financovat projekty zaměřené na rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Operační programy umožňují také financování dopravní infrastruktury, vodohospodářské infrastruktury, rozvoje lidských zdrojů atd., což sice není přímá podpora podnikatelských aktivit, ale pro jejich rozvoj to jsou jedny z klíčových faktorů.

„Domnívám se, že z pohledu možností evropských fondů se podnikatelskému sektoru nabízí šance, která tady nikdy nebyla a pravděpodobně se již nebude opakovat. Do značné míry tedy záleží na schopnostech jednotlivých podnikatelských subjektů tuto možnost využít. Ruku v ruce s tím však musejí jednotliví administrátoři evropských programů nastavit takové podmínky pro čerpání těchto zdrojů, které by žadatele neodrazovaly, ale umožnily jim finanční zdroje snadno a efektivně využít,“ říká Roman Línek.

Věřme, že nové programy povzbudí malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy a posílí spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem. Věřme, že ministerstvo průmyslu a obchodu, řídicí orgán stávajícího programu, nebude v závěru etapy řešit nevyčerpané zdroje. To je skutečně trestuhodné a nemělo by to, jak je u nás zvykem, vyšumět do ztracena. „Vzhledem k tomu, že naši podnikatelé se již naučili zacházet s dotačními programy tohoto typu, domnívám se a doufám, že všechny finanční prostředky určené pro podporu podnikání budou beze zbytku vyčerpány,“ uzavřel optimisticky hejtman Šulc.

Připravila PhDr. Eva Fišerová