Reklama
| STAROSTI STAROSTŮ |
|
|
|
| Komentář - Ostatní |
| Napsal uživatel Štefan Steiner |
|
Kdo čekal změnu k lepšímu, přepočítal se Stavební zákon č. 50/1976 Sb. platil 30 let, během kterých byl 21× pozměňován. Vztahovalo s k němu za tu dobu celkem 7 vyhlášek, z nichž v poslední době platily „jen“ čtyři. S účinností od letošního 1. ledna nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Oproti staré právní úpravě nastavuje koncepčně zcela nově úpravu územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu.
Nová právní úprava by měla posílit právní jistoty občanů a investorů v řízeních podle stavebního zákona a umožnit obcím a krajům ve vzájemné spolupráci rozhodovat o rozvoji jejich území. K tomu by měly přispět především zcela nové postupy a procesy, které jsou v zákoně upraveny. Ještě před účinností nového zákona se proslýchalo, že zjednodušuje a zrychluje dosavadní povolovací řízení, některé administrativní úkony vůbec vypouští nebo snižuje jejich formálnost, zintenzivňuje kontrolu nad prováděním staveb a tím umožňuje jejich bezodkladné užívání. Správní řízení vedená stavebními úřady by se podle něj měla využívat jen v odůvodněných případech a rozsah nezbytné administrativy by měl být racionální. Ani malé, ani velké obce to nemají lehké Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňovalo, že náročnější papírování mají nově dělat stavební úřady a ne stavebník. To, že by úředníci měli zajišťovat potřebné podklady, je ale jen teorie, praxe je zcela jiná. Úředníci často vyžadují i nesmyslná potvrzení a komplikují tak lidem nadále proces, který jakoukoliv stavbu provází. Většina potenciálních stavebníků se těšila na zjednodušení administrativního procesu v praxi, ale přepočítali se. Zákon přidělal vrásky na čele také starostům měst a obcí. V souvislosti snovým stavebním zákonem v praxi jsme se na některé z nich obrátili, abychom zjistili, zda přinesl nový stavební zákon do jejich práce zjednodušení, nebo naopak složitosti a v čem spočívají. Ing. Josef Purkrt, starosta malé obce Otvovice je přesvědčen, že nový stavební zákon přinesl spíše jen komplikace, a to zejména občanům. Stručně to shrnul takto: „Jsme malá obce základního typu a to, co dříve řešil jeden zastupitel (ohlášení drobných staveb) prakticky obratem a na podkladě jednoduchého formuláře, si dnes občan musí vyřídit na stavebním úřadě, kam spadáme (asi 20 km vzdáleném). Není to již ohlášení, ale územní rozhodnutí a je to komplikovanější a je s tím spojeno více papírování. Jen srovnání rozsahu původního a nového stavebního zákona jasně ukazuje, jestli se něco zjednodušilo – naopak, zkomplikovalo.“ Pavel Noha, starosta obce Alojzov, si nejdříve posteskl nad tím, že jsou po volbách všichni zastupitelé noví, a tak je těžké posuzovat starý a nový stavební zákon. Mnohem větší problém však spatřuje při své práci v tom, že předání funkcí u nich neproběhlo a komunikace s předchozími zastupiteli není žádná. K zákonu dodává: „Podle našeho názoru omezil nový zákon naše možnosti reagovat okamžitě na drobné stavby a úpravy, které se dovídáme se zpožděním od stavebního úřadu, případně musíme vznést dotaz, zda je to či ono, oznámeno nebo povoleno. Který z úředníků může vědět více o místních problémech než my, kteří tam žijeme. Územní plán jsme zdědili rozpracovaný a po dvou letech neschválený koncept se nyní snažíme oprášit, upravit a pokračovat v souladu s novým stavebním zákonem.“ A to bude náročné. V Jílovém u Prahy nás starosta Ing. Ladislav Čmelík spojil s vedoucí stavebního úřadu Ing. Gustou Rocheltovou, která si posteskla, že se jí rozhodně nepodaří dát nám vyčerpávající odpověď na naše dotazy týkající se nového stavebního zákona, ale uvedla to, co se v práci obecního stavebního řadu projevuje nejvíce. Podstatné však je, že vzdor očekávání nový stavební zákon rozhodně nepřinesl žádné zjednodušení. „V některých bodech ale stále doufám, že až budou postupy dostatečně komunikovány a úřady i stavebníci si na ně zvyknou, může se zjednodušení projevit. To se týká například staveb rodinných domů do 150 m2, jejichž ohlašování lze možná považovat za určité zjednodušení.Na druhé straně se ale bohužel právě u těchto staveb projeví zároveň nejhorší složitosti: rodinný dům je tzv. na ohlášení, zatímco stavby přípojek sítí, garáže a plotu vyžadují každá jiné a složitější řízení. Pokud chce stavebník vše řešit jedním projektem, což bývá pravidlem, je těžké najít alespoň přijatelnou cestu.“ Největším problémem je „plot do výšky 1,8 metru, který hraničí s veřejnou pozemní komunikací“. Přinejmenším alespoň kousek takového plotu má každý rodinný dům. Vyžaduje totiž územní řízení s doručováním veřejnou vyhláškou a s veřejným jednáním, musí být postaven dodavatelem (nikoliv svépomocí, což lze u domu), a za správní poplatek za územní rozhodnutí na stavbu plotu stavebník zaplatí 3000 Kč. Stavbu rodinného domu ohlásí pravděpodobně zadarmo. Za další, velice častý problém, označila Ing. Rocheltová § 103, ze kterého stavebník vyčte, které stavby „nevyžadují stavební povolení ani ohlášení“, ale nedozví se, že takové stavby vyžadují většinou územní souhlas. Dikce § 103 je pro stavebníky velice zavádějící a je příčinou mnoha (v dobré víře rostoucích) černých staveb a konfliktů stavebníků se sousedy. Velkým problémem jsou také správní poplatky. Jejich struktura podle zákona č. 634/2004 Sb. neodpovídá dobře stavebnímu zákonu. Město přichází o správní poplatky a stavebníkům je těžké nelogičnost poplatků vysvětlovat. „Pro dělení a scelování pozemků nelze vydat územní souhlas, neboť není jmenovitě obsažen v § 96 odst. 2 stavebního zákona. Přestože v odst. 7 téhož ustanovení se o územním souhlasu s dělením a scelováním mluví. Prý se jedná o tzv. mrtvé ustanovení a je nutno postupovat podle § 154 Správního řádu.Postrádáme také speciální formulář pro spojené územní a stavební řízení (§ 196 stavebního zákona),“ uvedla Ing. Rocheltová s tím, že povinnost stavebníků zveřejňovat své stavební záměry se opakuje v řadě případů. Příkladů, kdy zákon život stavebníkům komplikuje, je mnohem více. Ing. Zdeněk Kolář, starosta města Zábřeh také očekával, že novela stavebního zákona zjednoduší stavebníkům administrativu rozšířením počtu drobných staveb, ke kterým bude potřeba jen ohlášení místo stavebního povolení. „Ještě před účinností zákona se kritizovalo, že zákon lidem ani úřadům práci neubere, ale tehdy na to nikdo neslyšel. Dnes je například ohlášení složitější než bývalé stavební povolení a k řízení zákon požaduje podstatně více vyjádření mnoha dalších různých institucí než dříve. Změnu musí inicializovat zákonodárci po odborné diskuzi s ´vykonavateli´ stavebního zákona,“ říká. Pokud jde o to, že má město jako obec s rozšířenou působností pořizovat územní plány pro malé obce ve spádové oblasti, to zatím jako problém Ing. Kolář nevidí, protože i za platnosti předchozího stavebního zákona obce žádaly město Zábřeh o pořizování územně plánovací dokumentace. „Postupně ale dochází k nárůstu počtu obcí, které si chtějí pořídit změny stávajících územních plánů, protože zjistily, že díky přísnějším podmínkám nastaveným v novém stavebním zákoně jim stávající územní plány nestačí – zejména proto, že nová zástavba mnohde překročila vymezené hranice zastavěného i zastavitelného území a další rozvoj obcí je tak zbrzděn. Vzhledem k tomu, že praktické zkušenosti s uplatňováním ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na úseku územního plánování teprve sbíráme, očekáváme nárůst práce zejména s pořizováním, kontrolou a údržbou územně analytických podkladů, případně jejich zpracování do analytických výstupů. To bude klást vysoké nároky na personální obsazení a technické vybavení našeho odboru,“ uzavřel starosta Ing. Kolář. Ing. Jaroslav Mokrý, starosta města Moravský Krumlov, společně se specialistou úřadu města Milanem Zejdou, vedoucím odboru výstavby a územního plánu, na adresu nového stavebního zákona potvrzují, že přinesl do stavební praxe spoustu složitostí a klade daleko větší požadavky jak na pracovníky stavebních úřadů, tak i na samotné stavebníky. Zmiňuje rovněž oplocení, které hraničí s veřejným prostranstvím, což je více jak 90 % těchto staveb, které byly dříve pouze na ohlášení stavebnímu úřadu s jednoduchým situačním náčrtem a bez jakéhokoliv správního poplatku. Nyní se musí záměr projednat v územním řízení o umístění stavby a následně ve stavebním řízení. Správní poplatek činí pro vydání územního rozhodnutí 1000 Kč + 100 Kč za místní šetření a následně 3000 Kč za stavební povolení (k žádosti musí stavebník mimo jiné doložit podrobnou projektovou dokumentaci zpracovanou kvalifikovanou osobou). „Podobných paradoxů vyšlo najevo mnoho a bylo by to na delší odbornou debatu, nejlépe s autory tohoto ´výjimečně vydařeného dokumentu´, kterým zákon je. Jako obecní úřad s rozšířenou působností pořizujeme územní plány pro všechny obce v naší spádové oblasti (nejen malé), a to již od 1. 1. 2003, podle § 14 zákona č. 50/1976 Sb., tato povinnost byla stanoven jeho změnou č. 422/2002 Sb., takže tuto povinnost nepřináší až nový stavební zákon. Naopak ale stanovuje jiné další povinnosti pro úřady územního plánování (např. pořízení a průběžnou aktualizaci územně analytických podkladů),“ shodují se Ing. J. Mokrý aM. Zejda.Závěrem se pozastavili nad tím, že novému stavebnímu zákonu předcházela obrovská mediální kampaň, zaměřená na (snad neúmyslné) klamání veřejnosti ve věci údajného zjednodušení povolování staveb stavebními úřady. Samotný stavební zákon je naprosto nepřehledný a složitý předpis, ve kterém se velmi těžce orientují i právníci, kteří se zabývají stavebním právem. Podle posledních zpráv z MMR ČR se ještě letos chystá novela daného právního předpisu. Otázek je v souvislosti s novým stavebním zákonem mnoho. Možná na ně zájemcům pomůže nalézt odpovědi Konzultační středisko k novému stavebnímu zákonu, zřízené na MMR ČR. Na jeho webových stránkách naleznou všichni odpovědi na nejčastěji kladené otázky týkající se nového stavebního zákona a každý tam může svůj dotaz zadat. Připravila PhDr. Eva Fišerová |










Nový stavební zákon přinesl problémy stavebníkům i starosti starostům

