Na začátku ledna představil premiér Mirek Topolánek členy Národní ekonomické rady vlády (NERV), která bude poradním orgánem vlády pro finanční a hospodářské otázky. Radu tvoří deset členů z řad ekonomických odborníků – ekonom Vladimír Dlouhý, viceprezident Svazu průmyslu ČR Martin Jahn, ekonomický analytik Pavel Kohout, prezident České bankovní asociace Jiří Kunert, profesor ekonomie Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, prezident Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok, hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček, děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz, ekonom a kancléř prezidenta republiky Jiří Weigl a ekonomický konzultant Miroslav Zámečník. Rada je nadstranickým poradním orgánem, jejíž činnost řídí předseda vlády Mirek Topolánek. „Aktuálním úkolem NERVu je analýza rizik a případných dopadů světové finanční krize na Českou republiku a návrhy opatření, kroků a nástrojů, které budou možné dopady světové krize zmírňovat. Trvalým úkolem rady bude hledání a návrhy receptů, směřujících k udržení a akceleraci ekonomického růstu naší země,“ uvedl premiér.

Hlavním bodem prvního společného jednání NERVu a porady ekonomických ministrů byla diskuze omožnostech státních rozpočtů na roky 2009–2011. Rozpočty mají zajistit dostatečné zdroje k uskutečnění doporučených opatření. Všichni účastníci jednání se shodli, že k dosažení tohoto cíle je nutné dodržení rozpočtové disciplíny.

Výsledkem jednání jsou návrhy a doporučení sad opatření vůči vládě. Ta mají reagovat na jednotlivé scénáře aktuálního vývoje a předpovědí, jakkoliv se nyní jeví, že jako pravděpodobný bude muset být aplikován scénář krizový. Ten má být aktivován v případě, že růst české ekonomiky bude predikován pro rok 2009 pod 2 % HDP.

Rada rozhodla, že bude pracovat se dvěma základními scénáři – ekonomika letos ještě poroste, nebo je nutné počítat s poklesem výkonnosti našeho hospodářství. Opatření byla též diskutována z pohledu jejich časových efektů, tzn. zda jde o opatření dočasná, krátkodobá, střednědobá či dlouhodobá, stejně jako z pohledu jejich časové aplikovatelnosti, tedy zda jsou legislativní nebo exekutivní, a zda jejich institucionální architektura je dostatečná či potřebuje nějakou inovaci.

„Shodli jsme se, že na příjmové straně rozpočtu jsou prioritami našeho snažení zaměstnanost a posílení domácí poptávky, těmi nástroji bude nástroj zrychlených odpisů a chceme se zaměřit na usnadnění zaměstnávání pracovní síly, která poprvé nastupuje do pracovního procesu. Budeme hledat nástroj v odečitatelné položce ze základu sociálního pojištění,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle jeho slov by stát měl především investovat do vědy a vzdělání, dále do krajské infrastruktury a do dopravní obslužnosti. „U věcí, které mohou mít dopad na státní rozpočet chceme udělat krátkodobá opatření a dopadové studie,“ uvedl mimo jiné Miroslav Kalousek. I přes poskytnutí krátkodobých stimulů ekonomiky nechce vláda upustit od dlouhodobých úkolů, jako jsou reformy zdravotního a penzijního systému.

(tej)