Na letošní podzim připadají kromě voleb do Senátu PČR rovněž volby do krajských zastupitelstev. Prezident republiky Václav Klaus je v souladu s volebním zákonem vyhlásil na pátek a sobotu 17. a 18. října 2008. Volby proběhnou ve třinácti krajích s výjimkou Prahy.

V České republice je v současné době registrováno 91 politických stran a 38 politických hnutí, z nichž část má pozastavenu činnost a část je bez znatelného politického vlivu, členské či voličské základny. Zajímali jsme se o potenciální kandidáty krajských voleb jednotlivých politických stran, které mají v současné době zastoupení v parlamentu, ale i o to, jak se budou strany snažit, aby právě jejich zástupci uspěli v konkurenci protikandidátů z dalších politických stran a hnutí, a zda lze s ohledem na atmosféru v regionech očekávat nějaké velké změny – jak je dobře známo, v krajských volbách dosud hrála prim vždy Občanská demokratická strana, takže s výjimkou Jihomoravského kraje, kde je současný hejtman Ing. Stanislav Juránek členem KDU-ČSL, patří hejtmanská křesla členům ODS. Kraje v mnoha směrech pod vedením občanských demokratů prosperují, jak o tom pravidelně také informujeme. Zalistujeme-li minulými volebními programy, podařilo se v krajích splnit předsevzetí z více než 80 %. To je sice slušná bilance, ale s ohledem na rezervu se nabízí otázka, proč se toho nepodařilo přece jen více, zda nebyly plány nadnesené, nebo zda nebyly na vině jiné příčiny. To nyní bezpochyby pečlivě zvažují krajští voliči, kteří budou ve volbách rozhodovat, zda svými hlasy podpoří stávající vedení a politické rozložení, aby mohlo případné rezervy řešit, nebo zda dají větší příležitost kandidátům v jiném dresu ve víře, že bude příště bilance plnění slibů příznivější.

V této chvíli se lze logicky domnívat, že by aféry, které v předvolebním čase provázejí Občanskou demokratickou stranu, mohly díky „aktivitám“ jejích členů citelně ovlivnit rozhodování v jednotlivých regionech a do třetice i její volební vítězství. Situace je natolik dramatická, že mohou být ve hře nejen hejtmanské posty a rozložení sil v zastupitelstvech, ale i důvěra vládě Mirka Topolánka, což je voda na mlýn především sociálních demokratů, kteří se snaží využít situace ve svůj prospěch. Zcela logicky. Přesvědčili se o tom např. v Jihomoravském kraji, kde při veřejných besedách čelili palbě otázek kandidáti na post hejtmana, o který se bude opět ucházet i současný představitel kraje a lídr lidovců Stanislav Juránek (KDU-ČSL), pod jehož vedením se region úspěšně rozvíjí, nicméně jsou i kritizovaná témata, i když například problematika brněnské Úrazové nemocnice bezesporu přesahuje krajskou úroveň.

Současný hejtman Pardubického kraje a lídr krajské ODS Ivo Toman je zase nařčen z toho, že rehabilitační ústav v Brandýse na Orlicí, vedený jeho ženou, dostává od kraje mnohem více financí než jiná obdobná zařízení. Lidé v kraji jsou také celkově nespokojeni s neutěšenou situací ve zdravotnictví, zejména v nemocnicích, kde narostly značné ztráty, ale i se špatnou přípravou výstavby silnice R35 – nicméně byl již schválen územní plán kraje a problematická silnice je v něm již zahrnutá. Pardubičtí by chtěli být lepšími lobbisty, protože kraj nemá ani jednoho ministra nebo důležitého náměstka. Středočeši budou vybírat krajské kandidáty mezi 14 stranami, hnutími a koalicemi. Jejich specifikem je skutečnost, že ve středních Čechách je tentokrát mezi 800 kandidáty větší počet uchazeček, celkem 29,45 %, které by chtěly ovlivňovat dění v regionu. V seznamech čtrnácti kandidujících stran výrazně převažují starostové a místostarostové obcí, a to i těch menších a malých, kteří nejlépe vědí, co lidé potřebují. Také v Karlovarském kraji se sází ve volbách do krajského zastupitelstva na starosty menších měst a obcí, kteří většinou nejsou členy žádných politických stran – sází na ně hlavně početná Koalice pro Karlovarský kraj, druhou nejpočetnější skupinu mezi kandidáty tady tvoří křesťanští demokraté a jejich sympatizanti.

Téměř v polovině krajů uzavřela KDU-ČSL koalice, které kandidují pod společným logem Koalice pro… Oproti minulému období se tak počet koalic rozrostl na dvojnásobek. Menší strany se začaly sdružovat do koalic před deseti roky a reagovaly tak zcela přirozeně na tehdejší opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD. Pokud se dokáží politici domluvit ještě před volbami, je zřejmé, že by to stejně mohlo fungovat i po volbách, což je pro voliče zárukou rozumných řešení v rámci regionální politiky. V letošních krajských volbách je pro KDU-ČSL častým partnerem SNK ED. S evropskými demokraty jsou lidovci do voleb na společné kandidátce i v Pardubickém, Libereckém, Středočeském a Plzeňském kraji. V tomto spojení by mohli do krajské politiky vstoupit lidé osvědčení v komunální politice. Na účast komunálních politiků sází i karlovarská KDU-ČSL, která vytvořila koalici s Hnutím za harmonický rozvoj měst a obcí amá na kandidátce 13 starostů malých obcí, kteří znají dokonale potřeby i problémy venkova, ale i potenciál jeho rozvoje.

Členové KSČM kandidují ve všech třinácti krajích, takže má strana 13 lídrů, z nichž jsou někteří poslanci za KSČM. Ve všech krajích má KSČM plné kandidátní listiny. Sociální demokraté sázejí při volbách na dopravní prostředky – ne že by chtěli jejich kvalitu zlepšit pro veřejnost, ale do boje o krajské pozice, na tzv. Cestu naděje, vyrazili tentokrát s ředvolebním kamionem, který ale nemá rozměry určené pro dopravu na našich silnicích a vyjet by měl jen se zvláštním povolením. Na to lídři zapomněli, i když je jejich kamion o celé 3 metry delší, než povoluje norma. Ze zákona by měl řidič s kamionem, který i s návěsem měří přes 16,5 metru, dostat pokutu až do výše pěti tisíc korun. Volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík považuje dosavadní kampaň strany ke krajským volbám za úspěšnou, takže mu ani tento, pro bezpečnost silničního provozu podstatný detail, nepřipadá v nepořádku, ale normální.

Dozvěděli jsme se v parlamentních stranách

Dnes jsou již veřejně známi kandidáti všech stran a hnutí do krajských voleb. Nejpravděpodobnější je předpoklad, že se hejtmani i zastupitelé budou rekrutovat z řad nezávislých kandidátů nebo hnutí lokálního významu a samozřejmě z pěti nejsilnějších politických stran – právě tady jsme se zajímali o aktuální situaci.

Pokud jde o opoziční protikandidáty, tak má KDU- ČSL respekt vůči soupeři, ale má především důvěru ve vlastní sílu a kvalitu kandidátů. „Na rozdíl od jiných stran se nesnažíme „záplatovat“ krajské kandidátky tvářemi z celostátní politiky. Máme dost kvalitních lidí, kteří v krajích pracují a jsou zde úspěšní. Věříme, že voliči dokáží dobře zvážit, zda dát hlas reálně pracujícím lidem ze svého okolí, nebo mediálnímu pozlátku politiků známých z parlamentu,“ říká Mgr. Martin Horálek, tiskový mluvčí KDU-ČSL.

ODS nepovažuje za etické ani taktické vyjadřovat se k přednostem či nedostatkům konkurentů jejich krajských a senátních kandidátů. „Lze jen říci, že žádného z nich rozhodně nepodceňujeme,“ zjistili jsme od Mgr. Milana Boušky, vedoucího mediální sekce ODS.

Ve Straně zelených respektují protikandidáty a rozhodně je nepodceňují. Dále k tomu tisková mluvčí Eva Rolečková říká: „Nesoustředíme se primárně na souboj s nimi, chceme soutěžit kvalitní programovou nabídkou.“

Tisková mluvčí KSČM Ing. Monika Hoření ani její straničtí kolegové v předvolebním období nekomentují, jak na ně působí jejich konkurenti, neboť každý přirozeně sleduje své zájmy. „Zaznamenali jsme, že kandidáti vládní koalice se chovají tak, jako by nenesli odpovědnost za destruktivní a asociální politiku vlády. Například za převody krajských nemocnic na akciové společnosti, které zakládají budoucí potíže se zajištěním dostupné zdravotní péče pro občany, nese plnou politickou odpovědnost zejména ODS. Stejně tak i kandidáti ČSSD, kteří ve většině krajů „vládli“ společně s ODS, se dnes staví do vyhraněně protivládních postojů. Jsme přesvědčeni, že komunističtí kandidáti, kteří pracují kontinuálně a nikoliv jen kampaňovitě před volbami, skutečně naplňují heslo „S lidmi pro lidi“ a svou práci ve volbách zúročí,“ konstatovala Ing. Hoření.

Blížící se krajské volby se v KDU-ČSL projevují především usilovnou prací na předvolebních kampaních. Tyto měsíce jsou především pro krajské výbory zatěžkávací zkouškou. Podle M. Horálka je obdivuhodné, co všechno jsou nadšení lidé pro KDU-ČSL schopni vydržet, udělat a obětovat a patří jim hluboké uznání vedení strany. Jak se projevuje předvolební atmosféra ve stranách, si podle M. Boušky z ODS jistě každý povšiml v médiích. „Ostatně případ Morava/Tlustý je dokladem toho, že se blíží volby a že se je opět někdo snaží ovlivnit poněkud nestandardními metodami,“ doplnil.

Kvůli tomu, aby se vyjasnila pozice strany před volbami a voliči věděli, kterému politickému konceptu mohou dávat ve volbách hlas, rozhodlo se vedení Strany zelených uspořádat stranický sjezd a nejvyšší orgán SZ rozhodl pro zachování kontinuity. „V KSČM je předvolební atmosféra pracovní a pozitivní – finišujeme v naší práci a kampaň běží naplno. Naši kandidáti i jejich týmy působí především v terénu, mezi lidmi. Víme, že občané řeší své osobní problémy a strasti, mnozí se trápí tím, jak ekonomicky vydržet tlak rostoucích cen. K tomu všemu je média živí zprávami o skandálech některých politiků a některých politických stran a vytvářejí povědomí, že celá česká politická scéna je prohnilá. Takové tvrzení je však zavádějící a cíleně přispívá k tomu, že lidé rezignují a uzavírají se do svého soukromí, do svých rodin a svých příbytků, zkrátka se méně zajímají o věci veřejné. V tomto smyslu je stav ve společnosti mnohem horší než před listopadem 1989,“ říká Ing. Hoření.

Jen těžko bychom si troufli v dramatické předvolební atmosféře v naší zemi odhadnout, jak krajské volby dopadnou. To mají ve svých rukou voliči v jednotlivých regionech, kteří posoudí, zda dají důvěru dosavadním představitelům, za kterými je vidět kus práce, nebo zda vsadí na výměnu stráží. Lze tedy s ohledem na atmosféru v regionech očekávat nějaké velké změny?

V KDU-ČSL doufají v posílení svých pozic. „Naše strana je tradičně v regionální politice úspěšná amá zde svůj „poklad“ ve vzdělaných, kultivovaných a místně zakořeněných lidech, kteří znají mentalitu a přesně vědí, co a jak je třeba v regionu vylepšit. KDU-ČSL pořádá pro regionální politiky i z tohoto důvodu mnoho nejrůznějších vzdělávacích seminářů, odborných konferencí, poskytuje jim pomoc např. při zavádění moderních informačních technologií,“ uvedl M. Horálek.

M. Bouška z ODS k tomu říká: „Nevím, jaké velké změny lze očekávat, protože každý si pod velkými změnami může představit něco jiného. V každém regionu je pak situace odlišná. Co v jednom může působit jako neúspěch, může být v jiném naopak velkým úspěchem a nelze tudíž srovnávat. ODS se v každém případě bude snažit o co nejlepší výsledek jak v krajských, tak i v senátních volbách.“

Ve Straně zelených předpokládají změny. Jejich strana dosud neměla příležitost podílet se na politice krajských zastupitelstev, s výjimkou Prahy, a v těchto volbách chce tuto příležitost získat. To považují za velkou změnu v pozitivním slova smyslu. V KSČM věří, že voliči, kteří nepodlehli demagogii a nedodržování volebních programů doposud v krajích vládnoucími stranami, přijdou k volbám a dají šanci kandidátům KSČM, kteří nejsou spojeni s žádnými aférami a mají reálný program – program pro lidi. „V tomto smyslu věříme v pozitivní změny v krajích. Po zkušenostech, které máme s politickou reprezentací ČSSD z posledního období, máme obavy, že se opět může opakovat tendence k uzavírání tzv. velkých koalic ODS a ČSSD, což by znamenalo, že se na úrovni krajů nic nezmění. Posílení pozic KSČM by objektivně této tendenci mohlo bránit,“ uvažuje Ing. Hoření.

Na závěr jsme zjišťovali, jak jsou strany připraveny na volební „souboje“ a s jakými ambicemi do nich vstupují, ale i to, jaké výsledky budou považovat za úspěch. „Hranicí úspěchu a neúspěchu je výsledek z minulých krajských voleb. Věříme ale, že KDU-ČSL získá minimálně post dvou hejtmanů. Úspěchem bude nepochybně obhájení či posílení zastoupení křesťanských demokratů v krajích. Před čtyřmi roky KDU-ČSL překročila desetiprocentní výsledek a na mandáty dokonce získala více než 12 %. Jediným hejtmanem se stal Stanislav Juránek, a to v Jihomoravském kraji. Mimochodem je to jediný hejtman, který nenosí „modré“ barvy, a letos opět vede kandidátku KDU-ČSL,“ uvedl M. Horálek. Podle M. Boušky je ODS připravena na volební střety a všichni její kandidáti jsou odhodláni ve svých regionech zvítězit. Jak bylo řečeno výše, nedá se přesně stanovit, co je a co není úspěch, proto ani nelze kvantifikovat výsledek, který by bylo možné označit jako úspěch.

Pokud jde o strategii Strany zelených, organizátoři mají v krajích velkou samostatnost v pojetí volební kampaně i v přípravách. Kandidáti Strany zelených prošli centrálně mediálními školeními. Kampaně se orientují na řešení regionálních specifik a centrálně byl připraven programový materiál, který vychází z priorit zeleného programu aplikovaných na pravomoci krajů.

KSČM se na volební souboje připravila tak, jak nejlépe mohla. Nechce soutěžit s dalšími stranami v objemu vydaných finančních prostředků na volební kampaň, ale v efektivnosti jejich využití. Ing. Hoření dále říká: „Nepracujeme jen kampaňovitě a víme, že z dlouhodobého hlediska se nám soustavná práce s lidmi a pro lidi vyplatí. Naše síla je v denním kontaktu s lidmi, v „mravenčí“ práci, kdy se nám i s nevelkými prostředky daří pomáhat konkrétním lidem. Ve velkém tlaku, pod kterým nyní jsme, bychom za úspěch považovali posílení vlivu na jednání krajských orgánů.“

Pokud někdo postrádá vyjádření ČSSD, nevyužila příležitost prezentovat své názory. V pololetí ale vedla v průzkumech ke krajským volbám právě ČSSD, což dávalo signál k napnutí sil na druhé straně. Efekt je ale opačný, proto je velmi těžké odhadovat, jak krajské volby dopadnou. V minulých krajských volbách přišlo v celé republice volit zhruba třicet procent lidí – zřejmě k nim přistoupili tak, že to nejsou volby nijak klíčové. Navíc kraj nedělá konkrétní věci, které lidem bezprostředně ovlivňují život v jejich obcích, a na druhou stranu kraje nedělají ani celostátní politiku, která má dopad na zdravotnictví, sociální sféru, ať už jde o nejrůznější dávky a důchody, na školství atd.

Zkrátka voliče krajská politika příliš nezajímá, takže krajské volby dosud nikoho netrápily a málokdo je řešil. Zda bude letos situace jiná, se už brzy dozvíme.

Připravila PhDr. Eva Fišerová