Zavedení šrotovného na auta, přilepšení nezaměstnaným i rodinám zaměstnaných s dětmi. To vše obsahuje balík protikrizových opatření, který schválila na konci května Poslanecká sněmovna a 17. června i Senát. ČSSD tak podpořila vládní daňové návrhy výměnou za šrotovné na auta. Prošel i bič na obchodní řetězce. Zneužijí-li svého postavení, mohou dostat až 10 milionů pokuty.

Senát schválil návrh protikrizových opatření ČSSD, který kromě jiného počítá se zavedením šrotovného, zrychlením odpisů nebo prodloužením doby podpory v nezaměstnanosti. Opatření jsou obsažena v zákoně o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, jeho přijetí je výsledkem kompromisní dohody ČSSD s ODS. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Zavedení šrotovného ve výši 30 tisíc korun na likvidaci auta staršího deseti let má podle zákona záviset na rozhodnutí vlády. Žadatelům by jej vyplácel Státní fond životního prostředí při nákupu nového vozu s cenou do 500 tisíc korun. Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem. V jejich případě bude šrotovné činit 60 tisíc korun a limit na cenu kupovaného vozu bude 700 tisíc korun. Návrh ČSSD byl posledním ze souboru protikrizových opatření, jimž se horní komora věnovala – všechny podpořila. Souhlas senátorů získala vládní novela insolvenčního zákona, zrychlení odpisů hmotného majetku novelou zákona o daních z příjmů i dočasné slevy odvodů na sociální pojištění pro zaměstnavatele, které mají snížit náklady na pracovní sílu a zajistit udržení pracovních míst.

ČSSD si prosadila třicetitisícové šrotovné, ODS zase uhájila slevy na sociálním pojištění pro firmy, které by měly zachránit až 70 000 pracovních míst. Termín zavedení šrotovného, jež vyvolávalo mezi levicí a pravicí největší rozmíšky, však není jistý. Odstartovat by ho měla vláda a premiér Jan Fischer tomu zatím není příliš nakloněn, nejprve si podle svých slov dá zpracovat analýzu. Je také možné, že rozhodnutí o jeho zavedení nechá až na vládě, která vzejde z podzimních voleb.

Kompromisní protikrizová opatření, která by měla přinést o trochu více peněz rodinám s dětmi a nezaměstnaným, přijdou stát zhruba na 40 miliard korun. Zda se však česká ekonomika začne zvedat, závisí na tomto balíčku spíše jen okrajově. Jediným opravdovým protikrizovým opatřením by byla rostoucí poptávka po českém zboží v zahraničí. Jedna evropská země za druhou však hlásí rekordní poklesy ekonomiky. Například německý HDP klesl v prvním čtvrtletí ještě dvakrát výrazněji než tuzemský. O české zboží tak nebyl v zahraničí velký zájem. „Podle Davida Marka z Patria Finance musí dobré zprávy začít nejprve proudit ze Spojených států. Tam už americký prezident Barack Obama opatrně naznačuje, že ekonomika začíná v některých oblastech vykazovat známky růstu. Zlepšení v Americe však dopadne na Česko se zpožděním. „Rozdíl mezi námi a USA je zhruba 12 měsíců,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Analytici odhadují, že by se naše ekonomika mohla začít zvedat příští rok na jaře.

Česká protikrizová opatření

■ PRO RODINY

Vyšší přídavky, daňová úleva

Kolik? O 50 Kč vyšší přídavky na děti; za každé dítě o 924 Kč vyšší sleva na dani z příjmu.

Pro koho? Vyšší přídavky na děti pro rodiny s maximálně 2,5násobkem životního minima – namísto dnešního 2,4násobku. Daňová sleva platí pro všechny rodiny.

Odkdy? Přídavky od 1. 7., sleva na dani při podání daňového přiznání.

■ PRO NEZAMĚSTNANÉ

Pomoc nezaměstnaným

Kolik? Lidé, kteří přišli o zaměstnání, budou dostávat vyšší podporu. Možnost pobírat podporu se navíc prodlouží o měsíc na celkových 6 měsíců. Lidé nad 55 let budou brát podporu rok. Pokud vyšší a delší podpora projde Senátem a podepíše ji prezident, měla by její nová pravidla platit od počátku listopadu. Prozatím je její mimořádné navýšení omezeno do konce roku 2010. Doba vyplácení podpory se prodlužuje u lidí do 50 let z pěti měsíců na šest, přičemž člověk, který ji bude chtít čerpat, musí mít za poslední 3 roky odpracováno alespoň 24 měsíců. Ještě zásadnější změnou je, že nezaměstnaný bude dostávat první dva měsíce bez práce 80 % svého dřívějšího průměrného platu. Dnes pobírá jen 65 %. Nejvíce si tak polepší lidé, kteří berou kolem 20 000 hrubého. Zaměstnanci s vyššími příjmy už změnu nepocítí, protože tak jako tak narazí na maximální strop podpory, jenž zůstává na hranici 13 307 korun. Po zbytek doby, kdy bude člověk bez práce mít nárok na podporu, bude ve výši 55 % předchozího platu. Dříve musel vystačit s 45–50 %. Situace se zlepší také pro starší propuštěné. Uchazeči o práci ve věku 50–55 let dostanou podporu na 9 měsíců (dnes 8 měsíců) a lidé nad 55 let ji budou moci čerpat celý rok (dnes 11 měsíců). Při určování věkové hranice bude záležet na tom, kolik propuštěnému bylo, když o podporu zažádal.

Odkdy? Plán je od 1. 11. 2009.

■ PRO FIRMY

Úlevy pro firmy

Národní protikrizový plán na pomoc firmám stojí na třech hlavních nohách: zlevnění zaměstnanců díky slevě na sociálním pojištění, na zrychlených odpisech majetku určených na nastartování poptávky firem a na státních garancích za podnikatelské úvěry.

Kolik? Měl by zachránit až 70 000 pracovních míst.

Jaká opatření? Majitelé firmy budou moci rychleji odepisovat hmotný majetek nad 40 000 (ne nemovitosti). Místo 3 let budou odepisovat 1 rok, místo 5 let 2 roky. Zároveň jim sleva na sociálním pojištění zlevní zaměstnance s nižšími příjmy, kteří patří k nejohroženějším skupinám. Zaměstnavatelé ušetří na pojistném za zaměstnance, kteří berou maximálně 1,15násobek průměrné mzdy. V průměru by měly firmy zaplatit o několik tisíc korun méně. Podle exministra práce a sociálních věcí Petra Nečase se tímto krokem ušetří až 70 000 pracovních míst.

Odkdy? Od ledna 2010. Firmy v krachu budou moci zpětně lidem vyplácet 3 platy. Umožní to schválená novela insolvenčního zákona, která např. umožní sklářům získat zpět část měsíčních platů nebo dlužníkovi v tísni upravit režim splátek. Rozšíří se také doba, kdy mohou dostávat mzdu od úřadu místo od krachujícího zaměstnavatele. To pomůže i firmám v problémech. Pokud bude jejich zaměstnance dočasně vyplácet stát, nebudou hromadně odcházet a krizi podniku ještě prohlubovat. Ten tak nakonec může přežít. Firmy tak na sebe také nebudou muset při dočasných problémech podávat insolvenční návrhy. Pokud k tomu přece jen dojde, mělo by pro podniky být snadnější zabránit úplnému krachu. Poslanci totiž zmírnili podmínky tzv. reorganizace, jejímž cílem je zachovat výrobu a zároveň firmu ozdravit. Firmy v problémech budou také moci sjednávat splátkové kalendáře, aby se jejich majetek automaticky nerozprodával. Společnosti tak budou moci dále fungovat a splácet svoje dluhy.

Odkdy? Mělo by platit zpětně od počátku letošního roku.

■ PRO ŘIDIČE

Šrotovné

Kolik? 30 000 Kč.

Pro koho? Tuto sumu dostane od státu při nákupu nového auta s cenou do 0,5 milionu korun ten, kdo nechá sešrotovat vůz starší deseti let. Majitelem starého vozu musí být alespoň 2 roky • Na nákup nového vozu do 500 tisíc dostane šrotovné 30 tisíc.

• Podnikatelé a firmy nebudou mít nárok.

• Příspěvek vyplatí Státní fond životního prostředí, dostane na to prostředky ze státního rozpočtu. Emise nesmějí přesahovat limit 160mg CO2 na ujetý kilometr.

• Sleva až 30 000 Kč u prodejce, ještě se o její výši bude jednat. V tom nejlepším případě by ale mohla dosahovat až 100 % státního příspěvku, v nejhorším polovinu. Celkem by tak člověk mohl dostat až 60 000 Kč.

• Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem, například elektromobil, automobil s hybridním motorem nebo s pohonem na stlačený plyn. V takovém případě bude šrotovné 60 000 korun a limit na cenu kupovaného vozu bude 700 000 korun.

Odkdy? Kdy a zda se začne šrotovné vyplácet, zatím není jasné, jeho spuštění má teď ve své pravomoci vláda.

Proč byl balíček přijat

Měl by pomoci proti důsledkům hospodářské krize a také zbrzdit propad české ekonomiky. V porovnání s jinými evropskými zeměmi sice Česko nevychází zdaleka nejhůř, přesto jeho hospodářství v prvním čtvrtletí oslabilo o rekordních 3,4 % HDP.

Jak hodnotí balíček jednotlivé politické strany?

Jsme s včera schválenými protikrizovými balíčky celkem spokojeni, byl to kompromis, shodují se dvě největší parlamentní strany ODS a ČSSD. „Dohodli jsme se už na začátku dubna, považuji to za uspokojivé řešení. Podařilo se prosadit vládní návrhy s tím, že u opozičního návrhu se povedlo minimalizovat největší nápory na veřejné finance,“ soudí místopředseda ODS a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. „Jsem především rád, že prošla opatření, která pomohou obětem hospodářské recese – že se zvýší podpora v nezaměstnanosti a pomůže se zaměstnancům firem v insolvenci,“ reagoval místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Každá ze stran přitom musela té druhé v něčem ustoupit, aby Poslanecká sněmovna protikrizová opatření vůbec schválila. Pro bývalou vládní koalici bylo nejbolestivějším místem šrotovné, sociální demokraté zase museli spolknout slevu na sociálním pojištění.

Protikrizový balík jen na dva roky

Všechna schválená opatření vyjdou celkem na 40 miliard korun ročně a budou platit v tomto a příštím roce. Důvodem dvouleté účinnosti je obava, aby protikrizová opatření „neujídala“ ze státních rozpočtů v dalších letech. „Budou působit jen v období, kdy očekáváme hlavní dopad hospodářské recese,“ konstatoval místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Bývalá vláda přitom počítala s platností některých opatření až do roku 2011.

Celkově se jako „vítěz“ balíčkového klání jeví spíše bývalá vládní koalice. Dokázala prosadit tři klíčové změny zákona – slevu na sociálním pojištění, insolvenční zákon a zrychlení odpisů. Právě sleva sociálního pojistného pro zaměstnavatele představovala pro dohodu obou stran nejtvrdší oříšek. Kdyby se sociální demokraté nezdrželi hlasování, změna zákona by neprošla. Sleva totiž podle nich znamená zbytečně velký výpadek příjmů z rozpočtu (18 miliard ročně) a přináší malý efekt. ČSSD se domnívá, že zaměstnavatele sleva stejně nepřiměje k zastavení propouštění, a už vůbec ne, aby za ušetřené peníze najímali nové pracovníky. Vláda musela přistoupit na to, že na začátku roku 2010 bude opatření vyhodnoceno a posouzeno, zda je skutečně účinné, či nikoliv. Podle toho se s ním naloží.

Ani jedna ze stran naopak neměla žádný problém s insolvenčním zákonem a shodly se i na zrychlení odpisů majetku pro podnikatele. Koaliční návrhy se od návrhů sociálních demokratů liší tím, že jde o peníze, které zůstanou firmám k dispozici a do státní kasy nikdy nepřijdou. Naproti tomu návrhy ČSSD počítají s utracením peněz daňových poplatníků. V rozpočtu však budou chybět v obou případech. Premiér prozatímní vlády Jan Fischer se už nechal slyšet, že bude neobyčejně náročné udržet letos rozpočtový schodek 150 miliard korun. S tím se nyní počítá při celoročním poklesu ekonomiky zhruba o 2 %. Nízký růst a vyšší dluh v rozpočtu znamenají pro Českou republiku to, že si na dluhopisovém trhu bude moci půjčovat jen za stále vyšší cenu. Právě kvůli těmto obavám prošla protikrizová opatření ČSSD v dramaticky redukované podobě. „Kdyby návrhy ČSSD prošly v té původní podobě, náklady na ně jsou dvojnásobné proti stávající sumě 40 miliard,“ poznamenává Nečas.

S částí balíčku půjde ČSSD do voleb

Část návrhů, které sociální demokraté neprosadili ve svém protikrizovém balíčku, přejali do svého volebního programu. Nižší DPH na potraviny či vyšší sleva na dani u fyzických osob z něj však zmizely. „Ve stávající rozpočtové situaci by bylo hazardní dále snižovat daňové příjmy. Česko si to ve světle 250miliardového deficitu na rok 2010 nemůže dovolit,“ připouští někdejší ministr financí Sobotka. Zůstala například takzvaná milionářská daň či nemocenská v prvních třech dnech nemoci. ODS s představením programu do říjnových voleb nespěchá. „Chceme zodpovědné hospodaření státu a stabilizaci veřejných financí. Vymyslet program na rozhazování nedá žádnou práci. Program ČSSD směřuje k maďarizaci či lotyšizaci české ekonomiky a ke státnímu bankrotu,“ myslí si Nečas.

Alena Adámková