Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo spolu s Energetickým regulačním úřadem novelu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), kterou začátkem dubna odevzdalo vládě. Odtud poputuje do sněmovny.

Nová úprava počítá podle ministra průmyslu a obchodu Římana se zjednodušením povolovacího řízení pro žadatele o licenci na výrobu elektřiny a tepla či s prodlužováním licencí na obchod s elektrickou energií. Zjednodušit se má také udělování licencí na výrobu elektřiny a tepla z malých zdrojů. Ministerstvo už nebude udělovat autorizaci nově stavěným elektrárnám a teplárnám, výrobci budou muset splnit pouze podmínky stavebního řízení. Novela má urychlit i vyřešení sporů, např. při přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla by měl případ místo soudu řešit regulátor. Například malí a střední podnikatelé v energetice (výrobci do 30 MW) nebudou muset předkládat Energetickému regulačnímu úřadu regulační výkazy. Novela liberalizuje také obchod se zemním plynem. Mění podmínky pro přístup k zásobníkům plynu tak, aby dominantní firmy na trhu (RWE či Moravské naftové doly) už nemohly bránit konkurenci v jejich využívání. Ve sněmovně čeká však novelu s nejvyšší pravděpodobností bouřlivá diskuze a množství pozměňovacích návrhů. Leckteré pasáže z novely jsou totiž poněkud kontroverzní.

Co vadí podnikatelům

Novelu energetického zákona kritizují například podnikatelé v energetice. Podle nich zvýší jejich administrativní zatížení. Podle Hospodářské komory ČR chybí také důsledná analýza ekonomických dopadů návrhu na podnikatelské prostředí. Hospodářská komora se obává i zvýšení pravomocí Energetického regulačního úřadu. Ten bude nyní řešit i případy, v nichž je jinak k rozhodnutí oprávněn pouze soud – když se na tomto postupu dohodnou účastníci sporu (spory o přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla, poskytnutí náhrad za nedodržení kvality dodávky a spory o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů z kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotných energetických zdrojů).

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman s tím ale nesouhlasí a říká, že kdyby mu někdo dokázal, že tomu tak opravdu je, že by novelu do vlády nepředložil. Jedním z hlavních důvodů jejího vzniku je prý právě zjednodušení postupů pro tyto podnikatele. „Pokud by hospodářská komora prokázala, že návrh novel energetického zákona zvyšuje administrativní zátěž podnikatelů, tak ji vůbec nebudu předkládat,“ reagoval ministr Říman na názor komory, který tlumočil její prezident Jaromír Drábek. Ten také postrádá analýzu ekonomických dopadů této novely na podnikatelské prostředí a její nedostatečnou provázanost s legislativou v oblasti stavebnictví. Podle Římana návrh obsahuje několik institutů, které zjednodušují podnikatelům život: „Pokud jde o administrativu spojenou s implementací směrnic Evropské unie – na to si prostě musíme zvyknout. Pro podnikatele jsou otázky spojené s energiemi stále důležitější a citlivější. Hospodářská komora vidí tři hlavní problémy této oblasti. První z nich je státní energetická koncepce, druhou je srozumitelná a přehledná legislativa a třetí ceny paliv a energií. Václav Hrabák, předseda energetické sekce, kterou Hospodářská komora ustavila vloni, navrhl začít jednání, která by vedla k tomu, že část prostředků vynakládaných na energie, by se vrátila „do místa vzniku, tedy ke spotřebě“.

Je možno tvrdě zasahovat proti neplatičům elektřiny?

Řešit se budou jistě tzv. neoprávněné odběry elektřiny, které v poslední době kvůli zvyšování cen elektřiny prudce rostou. ČEZ to řeší tak, že v terénu nasazuje „komanda“ urostlých inspektorů v černých uniformách, kteří klientům odpojují elektřinu. Kontrolovaní klienti hovoří o psychickém nátlaku, který na ně kontroloři i zaměstnanci centrály ČEZ Měření vyvíjejí. Desítky klientů, kteří si na jejich praktiky stěžují, podají trestní oznámení. Firma má oporu v takzvaném energetickém zákoně, který vymezuje, co je to neoprávněný odběr. Při jeho odhalení umožňuje kontrolorům okamžitě přerušit dodávku elektřiny. Mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský říká, že novela reaguje na nárůst ilegálních odběrů v Česku v posledních letech. „Zpřesňuje některé termíny stávajícího zákona, aby se dalo nelegální odběry snáze identifikovat a postihovat. Neoprávněným odběrem bude nově i to, když zákazník opakovaně neumožní přístup k měřicímu zařízení,“ říká Bartovský.

Větrná energetika v ohrožení?

Podle Františka Šustra, předsedy České společnosti pro větrnou energii navíc polovinu projektů na větrníky ohrožuje novela energetického zákona, podle níž mají vrtule stát ve větší vzdálenosti od drátů vysokého napětí. „Novela energetického zákona může „pohřbít“ až polovinu projektů na výstavu větrných elektráren,“ řekl Šustr. Návrh totiž nově požaduje, aby byly všechny větrníky vzdáleny od elektrického vedení nejméně trojnásobek průměru rotoru.

„Pokud by novela začala platit, zastavila by odhadem polovinu projektů výstavby větrných elektráren. Ty jsou totiž logicky umisťovány k vedení co nejblíže a ne vždy dovolují další omezující podmínky přesun stroje na jiné místo,“ uvedl Šustr. Problémem by v mnoha případech podle Šustra bylo nalézt vhodné místo pro výstavbu větrníků. Kromě vzdálenosti od elektrického vedení, která u standardní elektrárny představuje zhruba 300 metrů, musí být totiž místo dostatečně větrné a také daleko od okraje obce.

Česko má dnes 70 větrných elektráren, jejich instalovaný výkon se během prvních devíti měsíců letošního roku zvýšil téměř o 27 % na 67 MW. Jak vidno, při projednávání ve sněmovně může zákon doznat ještě četných změn. Nechme se tedy překvapit.

Alena Adámková