Jarní stavební příloha se již tradičně věnuje kondici českého stavebnictví, které se od začátku letošního roku muselo potýkat s nepříznivými podmínkami klimatickými, ekonomickými i politickými. Celou situaci podrobně rozebírá ve svém příspěvku prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Matyáš. Jedním z trendů, který by mohl zmírnit krizi pozemního stavitelství, je zelené stavění neboli greenbuilding – nabízíme Vám několik novinek z výstavby nízkoenergetických rodinných domů. Zajímali jsme se, jak pokračuje stavba tunelu Blanka, který v budoucnu naváže na tunely Zlíchovský, Mrázovka a Strahovský, a vznikne tak nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Kromě toho představujeme některé další ze zajímavých dokončených projektů pro veřejný sektor. V poslední době mnozí dávají přednost nájemnímu bydlení než koupi vlastní nemovitosti. Jaké jsou trendy v oblasti trhu nemovitostí i jaký zde můžeme očekávat vývoj, nám přiblížil generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky Ing. arch. Jan Borůvka.

V příloze Stavebnictví jsou k dispozici následující články:

- JAK SE PROJEVUJE KRIZE VE STAVEBNICTVÍ

- EVROPSKÝ UNIKÁT-TUNEL BANKA

JAK SE PROJEVUJE KRIZE VE STAVEBNICTVÍ

Stavebnictví má za sebou první čtvrtletí a jeho výsledky jsou přesným odrazem nepříznivých podmínek klimatických, ekonomických i politických.

Malé ohlédnutí za rokem 2008

Od roku 2000 objem stavební výroby rostl meziročně o 5–10 % (měřeno ve stálých cenách). Rok 2008 se v prvních třech čtvrtletích vyvíjel bezproblémově, v posledním čtvrtletí se růst výrazně zpomalil, což mělo dopad na celkový výsledek, meziroční vzrůst byl pouhých 0,6 %, nejmenší od roku 2000. Byl to neklamný signál, že ekonomická krize zasáhla i stavebnictví. V loňském roce výrazně propadlo pozemní stavitelství, bylo o 6,6 % pod předloňskou úrovní. Výrazný nárůst inženýrského stavitelství, především výstavba dopravní infrastruktury, tento výpadek eliminoval. Znepokojivé je, že v oblasti pozemního stavitelství pracuje převážná většina stavebních firem a úbytek dopadá především na ně. Zatímco rok 2007 byl rekordní v počtu dokončených bytů (41 650), v roce 2008 to bylo 38 471 bytů.

Nepříznivý začátek roku

Pro nás již téměř nebývalý průběh letošní zimy zkomplikoval práci stavbařů. V lednu byla průměrná teplota nižší o 5 °C a v únoru o 3,3 °C. Tím samozřejmě nelze odůvodnit meziroční pokles, který činí součtově za leden a únor 12,8 % (březen ještě ČSÚ nezpracoval). Opět jsme svědky loňského nepříznivého trendu poklesu v zakázkách pozemního stavitelství a nárůstu v inženýrském stavitelství, i když podstatně nižším. Objemy signalizované statistikou pro letošní rok vypadají sice pozitivně, ale zjišťování objemu uzavřených zakázek i hodnoty vydaných stavebních povolení je velmi ošidné. Čísla sice signalizují nárůst, ale všichni víme, že pro to, aby se tyto údaje proměnily ve skutečnost, je zapotřebí naplnit dva podstatné předpoklady. Je to především dostatečné finanční krytí, které jak ve státní kase, tak i u privátních investorů postupně slábne. Dalším faktem je problematická investorská připravenost, kdy kvůli nedokončenému územnímu řízení nelze zahájit stavby, které jsou vesměs velmi důležité jak svým významem, tak i zajímavé finančním objemem.

Jaký bude rok 2009?

V makroekonomickém měřítku, které bude určující i pro stavebnictví, očekáváme propad HDP o 2–3 %, snížení inflace na 2,0–2,5 %, deficit státního rozpočtu až 130 mld. Kč a růst nezaměstnanosti, možná i přes 9%. K tomu se přidá i nestabilita kurzu koruny a bezpochyby i přetrvávající vysoké ceny energií. Z toho pro stavebnictví jednoznačně rezultuje výhled na letošní rok. Bude znamenat utlumení poptávky jak ze strany veřejných zadavatelů, tak i investorů privátních. Nebude dostatek peněz na investice ani v děravém státním rozpočtu, ale i soukromé subjekty, podnikatelé i občané budou své investice zvažovat. Veřejné zakázky budou zřejmě kopírovat vývoj HDP, budou tedy v menším rozsahu, nadějí by měla být dopravní infrastruktura. Veřejná zakázka představuje každoročně více než polovinu stavebních prací. Dramatický pokles příjmů státního rozpočtu může znamenat významné snížení investic. Mělo by to samozřejmě dopad do ekonomiky, protože by to roztočilo do protisměru spirálu:

finance – investice – tvorba pracovních příležitostí – zaměstnanost – výdělky – poptávka – odbyt – příjmy podnikatelů i státního rozpočtu – daně – příjmy státního rozpočtu – finance atd.

Prozatím se nejeví v dobrém světle ani státem proklamativně preferovaná výstavba dopravní infrastruktury. Pro letošní rok nebyla dosud vypsána žádná nová soutěž na stavby, na financování rozestavěných chybí pokrytí ve výši 11,2 mld. Kč. Navíc stát dluží dodavatelům více než miliardu korun po splatnosti. Významnější privátní projekty budou dokončeny vesměs do pololetí. Pokles 40 % i více lze očekávat u investorů větších investičních celků – průmyslových areálů, logistických areálů, nákupních center, administrativních budov. Budou stavět jen takové, kde budou mít dopředu uzavřené smlouvy. Řada připravených projektů byla pozastavena, některé byly prodány včetně pozemků. Developerské společnosti mají problémy s jejich profinancováním. Lze očekávat, že některé z nich opustí trh. Na finanční situaci na bankovním trhu zareagovaly banky logicky zpřísněním podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, což znamená zhoršení jejich dostupnosti. K tomu přistupuje snížená koupěschopnost obyvatelstva a odkládání investic na příznivější období. To se projevuje na propadu v bytové výstavbě již letos, určitě ještě silněji to bude v následujících letech. To samozřejmě bude mít dopad na firmy, které v tomto segmentu převážně působí.

Dopad na stavební firmy

Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké jsou dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek. Střední a menší bývají jejich poddodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak veřejných, tak i pro privátní investory. U většiny z nich je působnost především lokální. Stejný dopad by to byl i z pohledu specializací jednotlivých firem (zemní nebo tesařské práce, montované konstrukce atd.), a to až po živnostníky, pracující v jednotlivých řemeslech. SPS provedl u svých členských firem průzkum potřeby pracovních sil. Odpovědělo 216 firem všech kategorií – velké, střední i malé. Vyplynulo z něj jednoznačně, že podniky jsou obezřetné ve svých nárocích. Ještě v minulém roce uváděly, že schází větší počet pracovníků a projevovaly zájem i o dovoz dělníků ze zahraničí. Samozřejmě trvale všichni signalizují potřebu obnovy kvalifikované síly včetně provozních techniků. Pouze 5 % uvádí větší potřebu, 15 % má své nároky pokryty a 80 % firem by chtělo doplnit do 5 % pracovníků. Zájem o dovoz ze zahraničí ustal. Je ale nutné si uvědomit, že pokles produkce o 10 % by znamenal snížení zaměstnanosti až o 50 000 pracovních míst a další v návazných oborech.

Návrhy SPS na opatření ke zmírnění krize

Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR na svém prosincovém zasedání projednalo současnou situaci ve stavebnictví a předpoklad jeho budoucího vývoje s ohledem na ekonomickou krizi, která zasáhla i naši republiku. Po diskuzi přijalo návrhy na zmírnění dopadu ekonomické krize na stavebnictví, na udržení investiční výstavby a zaměstnanosti v tomto odvětví. Zaslalo je vládě a představitelé SPS je uplatnili při jednáních s premiérem, některými ministry, se členy Národní ekonomické rady vlády, s poslanci v tripartitě a při mediální kampani v tisku, rozhlase i v televizi. S uspokojením konstatujeme, že některé z nich se dostaly do Národního protikrizového plánu vlády, například podpora veřejným zakázkám, priorita v budování dopravní infrastruktury, posílení programu zateplování budov, zvýšení přídělu do Státního fondu rozvoje bydlení. Prozatím je to pro nás ale pouze deklarativní, teprve finanční prostředky tyto naděje promění v realitu. Z těch, které nebyly dosud akceptované, usiluje SPS především o jednoznačně definované podmínky pro zlepšení úvěrových podmínek podnikatelům, přechodné snížení sazby DPH u bytové výstavby na 5 % nebo i níže pro povzbuzení poptávky v tomto sektoru. Velmi důležité je i vytvoření legislativních záruk úhrad faktur veřejnými investory do 30 dnů, což by napomohlo k výraznému zlepšení cash flow nejen u dodavatelů staveb, ale v celém návazném řetězci. Velmi by tomu pomohlo zakotvit v zákoně doporučení k využívání vydaných Všeobecných obchodních podmínek.

Nárůst v opravách

Zatímco investiční výstavba prakticky ve všech segmentech, prozatím kromě dopravní infrastruktury, významně klesá, příznivý je vývoj v opravách, především domovního fondu. Jedná se o opravy a úpravy vnitřků budov, instalací, fasád včetně zateplení. Důsledkem je odstraňování léta zanedbávané údržby, zabránění postupné devastaci objektů, snižování energetické náročnosti budov a tím i zlepšování životního prostředí. Dalším velmi významným přínosem je vytvoření nebo udržení pracovních míst, především u malých a středních firem, které jsou nejčastějšími dodavateli těchto prací. Potencionální roční zakázka je 100 tisíc panelových bytů a 50 tisíc nepanelových bytů. Velmi pozitivně proto vnímáme všechny podpory, které jsou vytvářeny pro oživení v této oblasti, ať jsou součástí programu PANEL nebo jsou to prostředky ze Strukturálních fondů EU v operačním programu Životní prostředí. Nejnověji je to program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách z prostředků prodeje emisních kreditů Zelená úsporám (Green Investment Scheme). V současné době činí podíl oprav a údržby necelých 13 % z objemu stavebních prací. Do budoucna musí být minimálně 25 %, raději více.

I krize je příležitostí

Českou ekonomiku čeká nelehký rok, nelze dopředu odhadnout rozsah dopadu vlivů krize, nebude snadný pro řadu stavebních podniků. Odhady ekonomických expertů se rozcházejí v intenzitě dopadu i v délce trvání krizového vývoje. Čas k obratu není rozhodně možno odhadovat v měsících, velmi optimistický předpoklad oživení je 2 roky. Přesto, že je krize výjimečně nepříznivým obdobím ve vývoji firem, je pro ně přesto časem, kdy mají příležitost řešit záležitosti a problémy, ke kterým dříve nebyla odvaha. Provést redukci zbytných nákladů, zamyslet se nad změnou obchodní, výrobní i personální strategie, změnit zaměření své produkce a přehodnotit priority. V tomto období by rozhodně neměla být prvořadým kritériem výše zisku. Nejdůležitější je zakázka, likvidita a solventnost. Aby tohle všechno mohly firmy dokázat a umět přežít, nesmí podlehnout panice a jejich management musí k tomu vynaložit hodně svého umu a úsilí.

Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

EVROPSKÝ UNIKÁT-TUNEL BANKA

Před dvěma roky byly zahájeny práce na v současnosti největší podzemní stavbě u nás – tunelovém komplexu Blanka, který je realizován v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu a v budoucnu doplní již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km. Nyní je stavba zhruba ve třetině, probíhá podle časových plánů, i když bylo třeba řadu věcí modifikovat – například po loňské havárii ve Stromovce, informoval nás Ing. František Polák, tiskový mluvčí společnosti Metrostav, která je dodavatelem stavby. Reálný je dosud podle něj i termín dokončení tunelu – podzim roku 2011.

Postup prací

V současné době zbývá do konce ražby tunelů v severním tunelu 952 metrů, v jižním 997 metrů. Podívejme se na jednotlivá staveniště podrobněji. Postupujeme-li směrem z Tróje, prvním velkým komplexem jsou tzv. hloubené tunely, které jsou dokončené v hrubých konstrukcích z 80 %. Chybí jen malý kus na konci, dále úsek vedoucí pod dnešní tramvajovou tratí a nakonec prostor, kde bude vybudován nový most. Druhým velkým staveništěm jsou ražby vedoucí z Troje, na tomto místě se v lednu 2007 začínalo pracovat, nyní se stavbaři dostali těsně před Šlechtovu restauraci. Dále probíhají práce v ulici nad Královskou oborou, kde se buduje větrací objekt. V létě 2007 začaly práce na Letné. Tady byla otevřena jedna z největších stavebních jam v Praze – měla 450 tisícm3 zeminy. Na tomto místě vzniká hloubená křižovatka U Vorlíků, která je dokončena z 80 %, konstrukce se blíží k portálu. Na tomto místě by měly i vzniknout podzemní garáže pro více než 800 aut. Dalším velkým staveništěm je prostor mezi Prašným mostem a Špejcharem, kde se budují hloubené tunely. Předtím ale bylo třeba zmenšit vestibul metra Hradčanská, neboť tunely Blanky vedou v jejich těsné blízkosti. Nyní se zde postupuje technologií tzv. milánských stěn, které jsou budovány z malého předvýkopu. Na stěny se klade strop. Poté je celý prostor zasypán a teprve pak se začínají mezi milánskými stěnami a stropem odtěžovat tunely. Intenzivní práce probíhají i na křižovatce Prašný most. Tam jsou v tuto chvíli překládány veškeré inženýrské sítě. To bývá pro stavaře poměrně náročné, neboť sítě nesmí být ani na okamžik přerušeny, takže se musejí překládat na několikrát. Poslední velké staveniště je v úseku mezi ulicí Milady Horákové a Myslbekovou v jihovýchodním segmentu křižovatky. Tam se dnes hloubí stavební jámy pro portál, neboť z tohoto místa až na Prašný most budou ražené tunely, které povedou pod barokními hradbami města. Je třeba si uvědomit, že v prostoru od Špejcharu na Prašný most stavba několikrát přichází do styku s předpokládanou rychlodráhou Praha–Letiště–Kladno, takže je třeba postupovat tak, aby následná stavba rychlodráhy zpětně Blanku neovlivňovala.

Aktuální dopravní omezení

Celá stavba je výjimečná nejen svým rozsahem a technickou náročností, ale i vlivem na každodenní život města. Podle slov Ing. Poláka už mají Pražané ta nejhorší dopravní omezení za sebou, nyní by se situace měla pomalu zlepšovat. První dobrou zprávou je obnovení provozu tramvají na smyčku Špejchar (tím bude tramvaj v dostupné vzdálenosti metra), ke kterému dojde v červenci. Další větší krok se připravuje na podzim, kdy by tramvaje měly projíždět celou Letnou, překonat křižovatku Špejchar a otáčet se do Badeniho ulice. Tím by se měl eliminovat slepý kus trati. Zároveň se na podzim vrátí auta jednosměrně na trasu kolem Sparty, druhý směr povede současnou provizorní objízdnou trasou na Letné. To by také výrazně mělo zlepšit dopravní situaci. Poslední aktualitou je i řešení přerušení Buštěhradské dráhy. K tomu by mělo dojít 18. května, kdy vlaky z Veleslavína budou využívat stanici Dejvice. Od 15. června by měla být pozastavena provizorní zastávka Gymnazijní a na 6 týdnů by mělo být zavřeno i nádraží Dejvice.

Zajímavosti

Vzhledem k rozsahu stavby, jedná se o jednu z největších zakázek, jejíž stavební část je vyčíslena na 18,7 mld. Kč bez DPH, jsou zde nasazeny špičkové technologie opravdu masivně. Například výše zmiňovaná technologie milánských stěn nebyla v tomto rozsahu dosud nikde v Čechách aplikována.

Rozšiřování veřejné zeleně

Investorovi se podařilo otevřít veřejnosti zcela nové prostory – jednak u Myslbekovy ulice, kde byla zahrádkářská kolonie, a dále na Prašném mostě, kde získal část vojenského sportoviště. Pražané tak získají více veřejné zeleně a například v okolí Hradu to bude mít efekt i pro turisty, kteří po prohlídce památky uvítají místo, kde mohou relaxovat.

Co také přinese Blanka

Dopravních rozborů bylo při projednávání variant městského okruhu uděláno skutečně mnoho. Zkusme ale přínosy trasy vyjádřit jednoduše v několika číslech, která vycházejí z existujících statistik a jasně definovaných vztahů. Celá trasa Blanky je dlouhá cca 6,5 km a podle rozborů by po ní mělo jezdit ve výhledu více než 70 000 motorových vozidel za běžný pracovní den. Uvažujme, že v začátcích toto číslo bude nižší a dosáhne 50 000. Pracovních dní je v roce 252 a 112 dní je volných. Dopravní rozbory dokládají, že při dnech volna je na komunikacích asi o 40 % vozidel méně. „Průměrný den“ je tedy 88 % dne pracovního. Za rok by tedy automobily měly ujet na této komunikaci více než 103 milionů vozokilometrů. Pečlivé statistiky dopravních nehod v Praze ukazují, že na 1 milion najetých vozokilometrů je na běžné pražské silniční síti ročně 8 až 9 nehod. Na kvalitních komunikacích typu městského okruhu je na stejný počet vozokilometrů 2 až 2,5 nehod. Dá se tedy uvažovat, že při zprovoznění celého tahu Malovanka–Troja a tedy převedení dopravy z přetížené a nevyhovující uliční sítě na kvalitní komunikaci, ubude na každý najetý milion vozokilometrů zhruba 6 nehod. Ročně by se tedy mělo stát o 618 nehod méně. S těmito čísly se dá pracovat i dále, připomínáme jen některá statistická data: z celkového počtu nehod je 0,17 % smrtelných, 1,26 % jsou zranění těžká a 8,2 % zranění lehká. Při průměrné spotřebě 8 l na 100 km a při snížení spotřeby o 10 % při jízdě na komunikaci, která umožňuje plynulý provoz, se ušetří více než 800 tisíc litrů pohonných hmot. A také například – když se každá z 16 milionů jízd zkrátí o 15 minut (kdo dnes jezdí Veletržní ulicí a přes Letnou ví, že je to mnohokrát více) ušetří motoristé 4 miliony hodin svého času. Ekonomicky se shora uvedená čísla dají vykládat různě, například i tak, že úsporou benzinu přijde stát o nemalou částku na daních. Statistiky jsou samozřejmě věc ošidná, pracují s chybami a je dobře znám výrok Winstona Churchilla, který říká, že věří pouze té statistice, kterou si sám vymyslel. Přesto tato čísla stojí za zamyšlení.

(ms)