Resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu předložil Radě Libereckého kraje informaci o tom, kterak byly děti z našeho kraje v uplynulém školním roce úspěšné u maturitních zkoušek. Rada kraje tuto informaci vzala na vědomí, ale žádné velké fanfáry při tom nezněly.

Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CERMAT) poskytlo Libereckému kraji oficiální výsledky maturitních zkoušek konaných v roce 2011. Tzv. státní maturita se v průběhu let může stát jedním z ukazatelů kvality vzdělávání poskytovaného středními školami.

Celkové výsledky (příloha č. 1)

V tzv. čisté míře úspěšnosti tedy podílu úspěšných maturantů z celkového počtu konajících maturitní zkoušku jsou výsledky žáků ze středních škol Libereckého kraje jedenácté nejlepší, tedy čtvrté nejhorší a dosahují cca 87% procent. Znamená to tedy, že téměř 13% žáků, kteří skládali maturitní zkoušku, u ní neuspělo, a to ani v řádném ani opravném termínu. Přičemž celostátní průměr úspěšnosti je téměř 89%. V nejlepším Zlínském kraji dosahuje tato hodnota 91%. V nejhorším Ústeckém kraji pak úspěšně složilo maturitní zkoušku 82% těch, kteří se k ní dostavili.

„V souvislosti se zveřejněnými výsledky maturit musíme konstatovat, že kvalitu vzdělávání na středních školách v Libereckém kraji je z celkového pohledu třeba i nadále zvyšovat. Ve  všech sledovaných ukazatelích, patří Liberecký kraj mezi pět nejhůře hodnocených krajů. Naše  výsledky jsou oproti zbytku republiky podprůměrné. Může to mít celou řadu příčin, ale za tu zásadní považuji příliš velké kapacity středních škol v našem kraji, které proto, aby byly schopny ekonomicky přežít, snižují požadavky na studijní předpoklady, znalosti a dovednosti přijímaných žáků. Následně musí snížit i požadavky na výsledky v průběhu středního vzdělávání. Samozřejmě existují i v našem kraji střední školy, jejichž výsledky snesou ta nejpřísnější kritéria“ komentuje zveřejněné výsledky maturit Radek Cikl, náměstek hejtmana, který doplňuje: „Další příčinou, ne však druhořadou,  pak je roztříštěnost vzdělávací nabídky na středních školách. Malé školy nejsou dostatečně ekonomicky silné, a limituje to jejich možnost pracovat jen s těmi nejlepšími pedagogy a pořizovat moderní pomůcky pro vzdělávání. I tato skutečnost se jistě odráží ve zveřejněných výsledcích maturit.“

Profilová část maturitní zkoušky (příloha č. 2)

V profilové části maturity, tedy části, kterou si definovaly jednotlivé školy dle svého zaměření, patří náš kraj mezi tři s nejhoršími výsledky. Porovnáme-li úspěšnost dětí u společné a profilové části maturity pak Liberecký kraj je krajem s nejnižším rozdílem. Tato skutečnost nabízí dvě interpretace:

A.     v našem kraji je v porovnání se zbytkem republiky nastavena poměrně vysoká obtížnost profilové části maturity,

B.     školy v Libereckém kraji v porovnání se zbytkem republiky velmi obtížně připravují své žáky na „odbornou část“ maturity.

„Hledání příčin nepříliš lichotivých výsledků maturantů v Libereckém kraji v profilové části není v současné době možné. Více budeme vědět až v dalších letech, kdy budeme mít řadu výsledků k porovnání. Celostátní zkouškou nám však bylo nastaveno zrcadlo a my se nyní musíme snažit zlepšovat. Stejně tak není možné dělat předčasné závěry ohledně výsledků jednotlivých škol. Proto jsme se rozhodli v současné době nesestavovat a nezveřejňovat žebříček úspěšnosti jednotlivých škol. Školy své výsledky znají a je jen na jejich vedení jak s touto zpětnou vazbou naloží.“ dodává Radek Cikl.

Závěrem lze konstatovat, že souhrnné výsledky za Liberecký kraj jsou podprůměrné, Liberecký kraj patří mezi 5 nejméně úspěšných krajů. Pokud Liberecký kraj chce být úspěšnější, je nutné:

1.      Zaměřit se na zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání – sledovatvýsledky vzdělávání žáků v uzlových bodech, využívat výsledků testování žáků základních škol pro potřeby přijímacího řízení, provádět pravidelné hodnocení kvality vzdělávání škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem a soustředit se na posílení výběrovosti škol.

2.      Posilovat efektivní vynakládání zdrojů – véstškoly a školská zařízení k optimálnímu naplňování tříd a umožnit tak zvýšení kvality a profesionality pedagogických sborů, upravovat kapacity škol a školských zařízení s cílem podporovat ekonomicky stabilní školské subjekty, podporovat účelnou profilaci škol a oborovou prostupnost.