Stejně jako v minulých letech došlo i v prosinci loňského roku k celostátní změně jízdních řádů veřejné dopravy. Cestující v Libereckém kraji se dočkali řady novinek jak v železniční, tak i v linkové autobusové dopravě. Nejvýraznější změny proběhly na Frýdlantsku, Chrastavsku a Hrádecku. V některých malých obcích zatím působí změny v jízdních řádech problémy. Stále se ale hledají řešení, jak situaci ke spokojenosti cestujících zlepšit.

Změny jízdních řádů veřejné dopravy na Frýdlantsku, v okolí Chrastavy a Hrádku nad Nisou, až na několik málo výjimek v řídce osídlených místních částech měst a obcí, jako např. Oldřichov na Hranicích (součást města Hrádek nad Nisou) nebo Fojtka (součást obce Mníšek), neznamenaly snížení počtu spojení, ale úpravy trasy některých vybraných spojů, které se přesměrovaly a projíždějí tak jinou částí obce (Mníšek). Hlavním důvodem byla časově nevyhovující dostupnost na vlak či autobus v těchto částech obce. V řadě případů si změny vynutily zkrácení tras a omezení počtu přímých autobusových spojů a pochopitelně i vedení spojů v jiných časech. V místech, kde byly omezeny přímé autobusové spoje, je zpravidla dobrá dostupnost na vlak s následnou návazností na spoje další.

Stejně jako v dalších regionech, kde v minulosti došlo ke změnám, se i zde projevuje konzervativní přístup části veřejnosti. Někteří, zejména senioři, obtížně mění dlouholeté návyky a těžko si zvykají na jakékoli změny. „Se všemi obcemi, ve kterých se provedly změny jízdních řádů většího rozsahu průběžně a intenzivně komunikujeme a jsme připraveni hledat další řešení, která by minimalizovala negativní dopady na cestující, kteří se nyní cítí být poškozeni,“ říká Jiří Hruboň, pověřený řízením KORID LK. Dodává, že je koordinátor veřejné dopravy KORID LK zároveň limitován výší finančních prostředků, které Liberecký kraj může vynaložit na zajištění dopravní obslužnosti, proto není schopen uspokojit všechna přání a potřeby jednotlivců, zvláště pokud se nejedná o pravidelné jízdy. Kraj musí dbát na celkový efekt pro co největší skupinu obyvatel.

Podle koordinátora veřejné dopravy ale současný počet spojů do malých obcí není ještě definitivní. Například se starosty obcí Mníšek u Liberce či Nová Ves u Liberce Romanem Slezákem a Jaroslavem Müllerem anebo místostarostou Hrádku nad Nisou Josefem Horinkou hledá řešení, jak situaci Fojtky, Nové Vsi u Liberce, resp. Dolní Suché a Václavic zlepšit. Jako jedno z možných řešení by mohlo být nasazení mikrobusů, jejichž provoz by hradil Liberecký kraj a obce by si hradily nadstandardní jízdy.

Trvalým úkolem koordinátora veřejné dopravy Libereckého kraje, společnosti KORID LK, je dbát na efektivní fungování systému veřejné dopravy. „Tak jako v ostatních regionech je i v našem kraji za nosný prvek veřejné dopravy považována železnice. Vlaky mají za úkol podchytit hlavní přepravní proudy. Současně jsou ale náklady na vlakový spoj 3 až 5 násobně vyšší než na autobusový spoj. Pochopitelně se jedná o prostředky z veřejných rozpočtů, a proto má Liberecký kraj maximální snahu využívat vlaky co nejefektivněji. Tam, kde není železnice, zpravidla kvůli nevhodnému trasování, časově konkurenceschopná, anebo tam, kde nelze dlouhodobě zaručit dostatečný počet cestujících, přebírá úlohu páteřního spojení autobusová doprava“, vysvětluje Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu.

V oblastech, kde je železnice schopna plnit úlohu páteře, je hlavním smyslem autobusové dopravy sloužit jako napájecí systém, tzn. zajistit přípoje na vlak z obcí nebo jejich místních částí, odkud je k železnici daleko. Konkrétně se tento model týká například Habartic, Bulovky, Dětřichova, Kunratic či Heřmanic na Frýdlantsku, anebo některých místních částí města Hrádek nad Nisou, jako jsou Dolní Suchá či Horní Sedlo.

Jiným případem je např. Chrastava, která sice rovněž disponuje kvalitním železničním spojením, ale pro většinu jejích obyvatel, kteří dojíždějí do centra Liberce, by vlakové spojení znamenalo výrazně větší časovou zátěž oproti autobusu. Z urbanistického hlediska je Chrastava v podstatě součást širší aglomerace krajského města, dojížďka cestujících do Liberce je tedy odtud i v přepočtu na počet obyvatel výrazně vyšší než ze vzdálenějších míst. Proto se rozsah nabízených autobusových spojů mezi Chrastavou a Libercem blíží rozsahu služeb městské dopravy.

Každý případ je tak nutné posuzovat z řady hledisek: jízdní řády musí být srozumitelné, co nejjednodušší, ale zároveň funkční a rovněž by měly zohledňovat technologické možnosti dopravců i ekonomické možnosti objednatele. Bohužel je řada případů, kdy si tyto požadavky vzájemně odporují a potom musí následovat hledání všeobecně přijatelného kompromisu.