Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření státního podniku s majetkem státu a s poskytnutými peněžními prostředky.

Lesy České republiky (dále jen Lesy „ČR“) jsou státním podnikem, který má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. Majetkové postavení a právní poměry Lesů ČR se řídí zákonem o státním podniku. Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) je ve vztahu ke státnímu podniku Lesy ČR jeho zakladatelem a má práva a povinnosti vyplývající ze zákona o státním podniku.

U Lesů ČR bylo prověřeno zejména plnění základních povinností při hospodaření s majetkem státu. U MZe bylo prověřeno zejména využívání práv a plnění povinností zakladatele státního podniku. Nedostatky byly zjištěny jak u státního podniku, tak u zakladatele.

MZe neprokázalo, že určilo zásadní otázky koncepce strategie a dalšího rozvoje podniku, jak stanoví zákon o státním podniku.

MZe nevyhodnocovalo, jak členové dozorčí rady jmenovaní zakladatelem hájí zájmy státu při jednáních dozorčí rady státního podniku.

MZe nemělo informaci o skutečnosti, že generální ředitel státního podniku vykonával souběžně funkci místopředsedy představenstva akciové společnosti, jejíž předmět podnikání byl v některých činnostech shodný s předmětem podnikání Lesů ČR. Zákon o státním podniku takovýto souběh funkcí neumožňuje.

Lesy ČR v součinnosti s MZe uskutečnily v roce 2010 směnu více než 1.000 ha uceleného komplexu lesa v chráněné krajinné oblasti s fyzickou osobou za pozemky roztříštěné na devíti katastrálních územích po celé České republice. Tato směna nebyla v souladu s Programem scelování lesního majetku s právem hospodaření podniku Lesy ČR, s. p. Při směně pozemků obory Radějov došlo jak k pochybení státního podniku Lesy ČR, tak i k selhání výkonu funkce zakladatele ze strany MZe. Lesy ČR a MZe svým postupem zvýhodnily zájem soukromé osoby před veřejným zájmem. Směna tohoto majetku byla pro stát nevýhodná.

Kontrolou NKÚ bylo prověřeno celkem 16 veřejných zakázek, jejichž celková hodnota činila téměř 1 mld. Kč bez DPH. Například bylo zjištěno, že Lesy ČR ve dvou případech porušily zákon o veřejných zakázkách (v případě nákupu vozů pro vedení podniku a v případě zakázky na dražby zbytného nemovitého majetku).

Většinový podíl obchodu na základě rámcových kupních smluv probíhal v kontrolovaném období prostřednictvím jedné obchodní společnosti. Smlouva s tímto subjektem byla ukončena až ke dni 31. 12. 2010. Na nevýhodnost tohoto smluvního vztahu upozornil NKÚ již v roce 2004.

V oblasti nájmu majetku pro potřeby státního podniku bylo např. zjištěno, že Lesy ČR uhradily ke dni 31. 12. 2010 za vybavení kanceláří nábytkem soukromému subjektu celkem 810 tis. Kč, přestože celková hodnota tohoto nábytku činila 191 tis. Kč.

Kontrolou bylo zjištěno, že jeden ze sedmi správců portfolia k 31. 12. 2010 spravoval 60 % objemu investičního portfolia, přestože analýza finančních investic státního podniku doporučovala zajistit lepší diverzifikaci rizik.

Prodej dlouhodobého majetku výrazně ovlivnil výsledek hospodaření státního podniku za rok 2009, neboť z celkového zisku 582.297 tis. Kč činil zisk z prodeje dlouhodobého majetku 521.029 tis. Kč.

V rámci kontrolní akce č. 10/26 byla prověřena realizace opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných v rámci předchozí kontrolní akce NKÚ č. 03/14. Bylo zjištěno, že Lesy ČR některé nedostatky odstranily. Přetrvávající nedostatky byly zjištěny zejména u zakladatele. MZe např. nezlepšilo součinnost s dozorčí radou státního podniku a od roku 2004 neprovedlo u státního podniku žádnou veřejnosprávní kontrolu.

Ze zjištěných nedostatků vyplývá, že přestože státní podnik provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu, MZe i Lesy ČR v některých případech postupovaly tak, jako by státní podnik hospodařil s majetkem vlastním, avšak s tím, že rizika přenesly na stát. Zakladatel jako by si neuvědomoval, že jeho prostřednictvím stát realizuje u státního podniku, který sám založil, kontrolu hospodaření s majetkem státu.

Kontrola byla prováděna od listopadu 2010 do července 2011. Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 a 2010, v případě věcných souvislostí i období předchozí a období do ukončení kontroly. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo zemědělství a Lesy České republiky, státní podnik. Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2010 pod číslem 10/26. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ JUDr. Ing. Jiří Kalivoda.

ČSSD navrhuje odložit důchodovou reformu na rok 2016. KDU-ČSL to považuje za rozumný návrh. Je zjevné, že není dosaženo širokého politického konsensu. KDU-ČSL ústy 1. místopředsedy Mariana Jurečky kritizuje fakt, že současný návrh reformy nepřinese do důchodového fondu ani korunu navíc.

Dnes již experti dokazují, že důchodová reforma bude výhodná jen pro 15 % obyvatel, kteří mají příjem vyšší než 24 tis. měsíčně. Reforma destabilizuje důchodový účet, nenaplní jej novými penězi, jen tyto peníze vyvede zčásti do důchodových fondů.  A navíc neřeší hlavní problém, kvůli kterému ji bylo nutné vůbec provést - tím je nedostatek dětí. KDU-ČSL představila svůj vlastní návrh důchodové reformy již v roce 2011. Tento lidovecký návrh by nyní do důchodového fondu přinesl 7 miliard korun navíc. (http://www.kdu.cz/Zpravy/Aktualne/2011/Navrh-reseni-duchodove-reformy-v-otazkach-a-odpove.aspx)

„Byly zveřejněny výsledky hospodaření fondů za rok 2011. Pouze jeden z fondů překonal výnosem inflaci. To není dobrý základ pro budoucí důchodovou politiku. Reforma byla nastavena a připravena v době před krizí, kdy ještě většina věřila seriozní dlouhodobé investiční politice velkých fondů. Mezitím však otřásl vývoj na finančních trzích veškerými jistotami, které jsme považovali posledních dvacet let za nedotknutelné,“ říká Marian Jurečka, první místopředseda KDU-ČSL.

KDU – ČSL zastává stanovisko, že vzhledem k vývoji v eurozóně můžeme očekávat, že nás spíše čeká dekáda zvýšené inflace.  Pravděpodobnost, že penzijní fondy pokryjí alespoň dosaženou inflaci, je tedy ještě nižší, než byla kdy v minulosti.

„Současný vládní návrh se vyplatí jen patnácti procentům všech občanů, kterých se reforma týká, to je nedostatečné,“ dodává Jurečka. 

Máme se dobře. Ba co více, máme se stále lépe a lépe! Alespoň o tom svědčí čísla: Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 542 korun na 23 513 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,4 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,2 procenta. Příklad druhý: Česká koruna tvrdě stoupá a dolar se prodává za méně než 18 korun. Také euro už pořídíte za méně než 24,50 Kč. To jsou zprávy, nad kterými by měly plesat srdce miliónů Čechů. Jenže – neplesají…